Asi tři kilometry západně od Doubravice nad Svitavou se nacházejí dva výrazné vrcholy, Malý a Velký Chlum.
Severnější z obou vrcholů je vyšší (488 m.n.m.), ačkoli má v názvu přívlastek „Malý“. Jižněji situovaný Velký Chlum dosahuje nadmořské výšky 463m.
Obě lokality jsou zajímavé z mnoha hledisek, především geomorfologického, geologického, paleontologického a archeologického.
Z geomorfologického hlediska se obě kóty nacházejí v Blanenském prolomu (sz součást Adamovské vrchoviny). Mají charakter tzv. svědeckých vrchů (Jako svědecké formy georeliéfu jsou v geomorfologii označovány tvary zemského povrchu, které představují izolované vzorky terénního vzhledu krajiny před desítkami až stovkami milionů let. Zachovaly se do současnosti jednak pro svou polohu mimo dosah silnější eroze, jednak díky tomu, že byly dočasně pokryty mladšími pokryvnými útvary).
Z geologického hlediska se jedná o vrstvy usazené na fundamentu krystalinika (hlubinně vyvřelé a metamorfované horniny). Vrstvy spodního permu jsou tvořeny převážně železitými slepenci a železitými pískovci (mají nápadně červenohnědou barvu). Na nich jsou uloženy vrstvy svrchní křídy (slínovce, prachovité jílovce (opuky) a rohovce). Poslední vrstvou jsou kvartérní sedimenty (spraše). Vrstvy jsou názorné v odkryvech na sv a v úpatí Malého Chlumu (v bývalém lomu).
Sedimenty na Malém Chlumu ukrývají spoustu zkamenělin. Nejznámější, amonity, jsou vystaveny například ve větrném mlýně v Rudici. Mezi paleontology jsou také velice známé zdejší nálezy zkamenělých slávek (mytilus).
Na vrcholu Malého Chlumu se nalézalo haltštatské hradiště, jeho zbytky jsou patrné ve vstupní části, která je vytesána v bloku opuky.
Vrchol Malého Chlumu (říká se mu dokonce někdy Moravský Říp) je plochý a travnatý, s dalekým a překrásným kruhovým rozhledem. V roce 2005 zde byla postavena dřevěná rozhledna. O té se říká, že je to největší posed v České republice. Pravdou však je, že umožňuje překrásný výhled do kraje. Při dobré viditelnosti jsou prý vidět Orlické hory (Suchý vrch) a dokonce i Praděd a Králický Sněžník. Zajímavostí je, že z vrcholu jsou vidět nejméně čtyři další rozhledny (je jich určitě víc, ale nepodařilo se mi je identifikovat): Čebín, Kozárov, Burianova rozhledna u Rudky a Podvrší u Veselice.
Z vrcholu Malého Chlumu máme nevšední zážitek. Spatřili jsme tam vlaštovku. Což by nebylo nic divného, kdyby nebyl začátek dubna a kdybychom spatřili i další. Ale byla jedna, opravdu jen jedna. Nikde jinde žádná další…
Jižnější z obou vrcholů, Velký Chlum, je zalesněný vrchol bez rozhledu. Na jeho úpatí vytesal sochař Stanislav Rolínek (1902 – 1931) v pískovcové skále sousoší vůdčích osobností husitské epochy, Jana Husa, Jana Žižky z Trocnova a Prokopa Holého. Dílo vytvořil v roce 1927 za pomoci netradičních nástrojů: hasičské sekery a části nůžek na stříhání ovcí.
Stanislav Rolínek, rodák z nedalekého Bořitova, byl samouk. Díky mimořádnému nadání získal stipendium na Akademii výtvarných umění v Praze. Dle jeho návrhu byla kupříkladu realizována proslulá Jeskyně Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu. Trojsoší na Velkém Chlumu není pro předčasné umrtí sochaře na tuberkulózu dokončeno. Koncem minulého století mu dokonce hrozil zánik. V hodině doslova dvanácté však byla provedena rekonstrukce.
Vřele doporučuji navštívit tuto oblast, je zde opravdu spousta zajímavostí. A naše příští cesta? Určitě ony neidentifikované rozhledny severozápadně od Brna.
🙂