Chráněná krajinná oblast Dunajské luhy

CHKO Dunajské luhy

CHKO Dunajské luhy

Komplexy lužních lesů, vodních ramen, mokřadů a luk představují v evropských podmínkách zcela výjimečné prostředí…

Nejprve několik základních údajů: CHKO Dunajské luhy se nachází v Podunajské rovině (jihozápadní část Podunajské nížiny). Rozprostírá se podél slovenského a slovensko – maďarského úseku Dunaje od Bratislavy po Veĺkolélsky ostrov v okrese Komárno. Sestává z pěti samostatných oblastí, výměra 12 280 ha. Vyhlášena byla v roce 1998, správa sídlí v Dunajské Stredě.

Celé území je zapsané v seznamu mokřadů mezinárodního významu (Ramsarská smlouva), slovensko – maďarský úsek Dunaje je klasifikován jako evropsky významné ptačí území (IBA – Important Bird Area). Na maďarské straně Dunaje navazuje na CHKO Dunajské luhy Chráněná krajinná oblast Szigetkőz. Již několik let se objevují iniciativy a návrhy na vytvoření společného národního parku na slovenském, maďarském a rakouském území.

Celá CHKO Dunajské luhy se nachází na agradačním valu Dunaje (nanášením vzniklém). Hustá síť říčních ramen řadí toto území mezi největší vnitrozemské říční delty v Evropě. Původní podoba se nejvíce zachovala v úseku od Dobrohoště po Sap (býv. Palkovičovo). Výstavbou vodního díla Gabčíkovo došlo k razantnímu zásahu do přírodního hydrologického režimu Dunaje, proto hovořím o podobě původní.

Komplexy lužních lesů, vodních ramen, mokřadů a luk představují v evropských podmínkách zcela výjimečné prostředí. Na poměrně malém území se nacházejí vodní, mokřadní a lesní ekosystémy vyznačující se vysokou druhovou diverzitou. Ze vzácných a ohrožených rostlin je možné jmenovat ohrožené druhy vstavačů: vstavač vojenský (vstavač vojenský – Orchis militaris), vstavač kukačka (vstavač obyčajný – Orchis morio), kruštík širolistý (kruštík širokolistý – Epipactis helleborine), vemeník dvojlistý (vemeník dvoulistý – Platanthera bifolia), dále leknín bílý ( lekno biele- Nymphaea alba), stulík žlutý (leknica žltá – Nuphar lutea), velmi vzácnou nepukalku plovoucí (salvinia plávajúca – Salvinia natans) a mnoho jiných. Dunaj je mezinárodně významným biokoridorem, kde pravidelně migrují početné druhy ptáků, ryb i jiných živočichů. Z ohrožených druhů ptáků bych jmenoval především orla mořského (orliak morský – Haliaeetus albicilla), volavku stříbřitou (beluša malá – Egretta garzetta) a volavku purpurovou (volavka červená – Ardea purpurea). V Dunaji a jeho ramenech se vyskytuje nejvíce druhů ryb ze všech vodních toků Slovenska. Z chráněných druhů tu žije divoká forma kapra sazan, blatňák tmavý (blatniak tmavý – Umbra krameri), ostrucha křivočará (šabla krivočiara –  Pelecus cultratus) a hlavačka mramorovaná (býčko škvrnitý – Proterorhinus marmoratus). Tato skupina živočichů (ryby) byla nejvíce postižena výstavbou VD Gabčíkovo.

Na území CHKO bylo zjištěno 109 druhů měkkýšů (z toho 22 ohrožených) a více jak 1800 druhů brouků.

Považuji za důležité poznamenat: Výstavbou vodního díla Gabčíkovo došlo k rozsáhlým změnám v přírodním prostředí podél slovenského úseku Dunaje. Území přesto nadále reprezentuje skutečně významný komplex ekosystémů, který je třeba účinně chránit.

Hovořil jsem o tom, že Chráněná krajinná oblast Dunajské luhy sestává z pěti samostatných částí. Důvodem je nesouvislý výskyt ekosystémů.

První část se nachází na levém břehu Dunaje mezi Podunajskými Biskupicemi a obcí Kalinkovo. Zahrnuje i část vodní plochy Hrušovské zdrže (součást VD Gabčíkovo).

CHKO Dunajské luhy. U Hrušovské zdrže

CHKO Dunajské luhy. U Hrušovské zdrže

CHKO Dunajské luhy. U Hrušovské zdrže

CHKO Dunajské luhy. U Hrušovské zdrže

CHKO Dunajské luhy. Labutě velké na Hrušovské zdrži

CHKO Dunajské luhy. Labutě velké na Hrušovské zdrži

Tuto oblast je možné zevrubně poznat. Z Podunajských Biskupic do Kalinkova vede značená turistická trasa, jejíž „podmnožinou“ je Naučný chodník Biskupické lužní lesy. Naučný chodník sice informačními panely neoplývá a  panel nejzajímavější (popisující netypický biotop, Kalinkovskou lesostep) leží zcela mimo značenou cestu, avšak ze značené trasy odbočuje spousta cest a chodníků. Lužním lesem tak můžete chodit křížem krážem, od rána do večera. Tak nějak jsem tu chodil i já. Nejzajímavějším místem, na které jsem se dostal, byl malý poloostrov, pod kterým se Dunaj rozlévá do Hrušovské zdrže. Spatřil jsem tu neuvěřitelné množství vodního ptactva. Kormorány, volavky, ledňáčky, kachny, husy, labutě… bylo by nejspíš jednodušší jmenovat druhy, které jsem neviděl…

Místo má ovšem svoji stinnou tvář. Podél břehu stojí spousta zvláštních staveb. Domky stlučené z prken, palet, v konečné podobě velmi pěkně upravené. V nejbližším okolí domků je pěkně uklizeno.

Domky (či spíše chatky, sruby) patří rybářům. K jejich pořízení nebylo nutné obcházet úřady se žádostí o stavební povolení. Když se domek někomu znelíbí, nevadí. Zbourám ho a o kus dál postavím nový. Nebo si tu zaparkuji maringotku jako jiní rybáři a počkám, dokud mě zas nevyhodí. Tak to lze dělat donekonečna.

Napsal jsem, že v nebližším okolí staveb je uklizeno. To je pravda, pokud za nejbližší okolí budu považovat pětimetrový okruh kolem srubu. Dál je už neuvěřitelný nepořádek, skladiště veškerých typů odpadů. Je zhola nemožné najít souvislý desetimetrový úsek bez jediného odpadku. Část připlavila velká voda, to je pravda. Ovšem původcem hromad pytlů polyetylenových lahví, plechovek a dalšího i mnohem nebezpečnějšího odpadu jsou právě rybáři. Majitelé oněch podivných staveb.

V této části CHKO žije velká kolonie bobrů. Těm nejvíce vadí stromy kolem kanálu, který teče na druhé straně ochranné hráze. Jsou to celkem uvědomělí bobři. Ze všech stromů si vybírají (zatím) ty, jejichž likvidace příliš nevadí.

CHKO Dunajské luhy. Tady jsem pánem já!

CHKO Dunajské luhy. Tady jsem pánem já!

Druhá část CHKO se nachází na pravém břehu Dunaje, mezi obcemi Rusovce a Čunovo. Svým charakterem se podobá části první.

Třetí, nejrozsáhlejší zalesněnou částí CHKO, je soustava levostranných ramen Dunaje mezi obcemi Dobrohošť a Sap. Umělý ostrov, který vznikl po vybudování VD Gabčíkovo mezi původním korytem Dunaje a přívodním (resp. odpadním) kanálem vodního díla. Lužní les je protkaný soustavou dunajských ramen. Celá soustava ramen je zásobována vodou přes odběrový objekt z přívodního kanálu u obce Dobrohošť. Z důvodu zachování ekosystému tohoto území je v jarním nebo letním období uměle vyvolána záplava, trvající asi měsíc (je dopředu oznámeno v masmédiích).

CHKO Dunajské luhy. Bočianske rameno

CHKO Dunajské luhy. Bočianske rameno

CHKO Dunajské luhy. Bočianske rameno

CHKO Dunajské luhy. Bočianske rameno

Z nejzajímavějších míst lze jmenovat NPR Ostrov orliaka morského. Území, které představuje jeden z posledních zbytků přirozených, pravidelně zaplavovaných dunajských lužních lesů. Biotop vzácných a existenčně ohrožených druhů rostlin a živočichů.

CHKO Dunajské luhy. Žabie jazero. Volavka bílá

CHKO Dunajské luhy. Žabie jazero. Volavka bílá

O turistice v této části CHKO bych mohl napsat celé stránky, turistických zajímavostí je tu skutečně spousta. Lužní lesy jsou protkány sítí chodníků a cest. Můžete chodit celé dny a stále budete objevovat nové a nové scenérie…

Ne. Tady je to trochu jinak. Předchozí tvrzení sice platí, ale! Z Čunova do Gabčíkova (celým Umělým ostrovem) prochází červeně značená turistická trasa. Součástí každého rozcestníku je však varování (viz foto).

CHKO Dunajské luhy. Vážné varování

CHKO Dunajské luhy. Vážné varování

Trasu můžete použít jen ve vymezeném čase a ještě si musíte dávat pozor, abyste neskončili s kulkou v hlavě. Přiznám se, že s něčím podobným jsem se dosud nesetkal. Myslím, že tím, kdo by měl dávat pozor, nejsem já. Ale třeba se pletu. A časové omezení? Pokud bych chtěl projít celou trasu v jednom dni, mám smůlu.

Jako stvořené pro cyklisty jsou komunikace vedoucí po koruně ochranných hrázích, na obou březích vodního díla. Nasednout na kolo můžete v Bratislavě a … Kde hráz vlastně končí, nevím. Došel jsem (zatím) jen do Medveďova…

Další zajímavostí je lesnický naučný chodník Dunajskými luhy. Možné je objednat (zdarma!) odborný doprovod (s odborným výkladem) a pak absolvovat plavbu po Bakanském rameni Dunaje.

Kompa (převoz) mezi obcemi Vojka nad Dunajom a Kyselica vám umožní naplánovat další varianty cest Dunajskými luhy.

K turistice velmi důležitou poznámku. Nejvhodnějším obdobím pro turistiku je jaro, podzim a zima. Období od června do září znepříjemňuje velké množství komárů. Turistika není možná v období, o kterém jsem psal výše. A nejdůležitější: Může se vám stát, že červeně značená cesta je neprůchozí, že brody jsou hluboko pod hladinou. Pak je třeba využít náhradní trasu po ochranné hrázi.

„Umělý ostrov představuje i území vhodné pro rekreaci“. Konec citátu, nepochybuji, že pravdivého. Umělá jezera, vzniklá těžbou štěrků, Vojčianske a Šulianske, nabízejí určitě ideální podmínky pro různé rekreační aktivity. Jak to tu ovšem vypadá v létě, nevím. Ale začátkem ledna je tu opravdu pěkně. Ideální místo k pozorování ledňáčků…

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

CHKO Dunajské luhy. Tváře lužního lesa

Čtvrtou částí CHKO je levý břeh Dunaje mezi obcemi Sap a Číčov. Neprošel jsem ho celý, dostal jsem se jen do Medveďova. Zaujala mě však pobřežní část. Původní nezregulované břehy s porostem tak hustým, že jím člověk nemá šanci projít. Zimní období  je dobré v tom, že nízký stav vody umožňuje chůzi po břehu, což od jara do podzimu možné není. Zvláštností této části CHKO, (kterou navštívím někdy v budoucnu) jsou hluboká neprůtočná ramena Dunaje u Číčova a Kľúčovce.

CHKO Dunajské luhy. Lužní les u Medveďova

CHKO Dunajské luhy. Lužní les u Medveďova

CHKO Dunajské luhy. Původní břeh Dunaje o obce Sap

CHKO Dunajské luhy. Původní břeh Dunaje o obce Sap

Pátou, nejvýchodnější částí CHKO, je Veľkolélsky ostrov v okrese Komárno. O ostrově také napíšu až někdy příště.

Chráněná krajinná oblast Dunajské luhy je (přes nešvary, které jsem zmiňoval) přírodním skvostem. Oblast nelze poznat během týdne ani měsíce. Aby člověk pochopil její tváře, zákonitosti, musí sem chodit roky.

A tento kus země zcela jistě vyžaduje důslednější ochranu, než jaké se jí dostává v současnosti.

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty, Ochrana přírody. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *