Zimní Český ráj
Hlubokým sněhem stoupám na Trosky. Těžká olověná oblaka dala sněhovým vločkám oddechový čas, převalují se od Baby k Panně a nad Českým rájem se jim líbí stejně jako mně…
V Podtroseckých údolích se dokonce spojila se svou rodnou sestrou mlhou a společně halí všechno, co jim do cesty přijde. Zvláštní atmosféra..
Mlha ani nízká oblaka nejsou mými nepřáteli a nakonec jsme se domluvili. Já nebudu lpět na výjimečných fotografiích a ony mi umožní shlédnout hruboskalská skalní města…
Zimní Český ráj
Český ráj. Hruboskalsko
Český ráj. Hruboskalsko
Skalní věže ve svých načechraných sněhových čepicích působí roztomile. A vzbuzují úsměv stejně, jako ho vzbuzují zasněžené sochy před hradem Valdštejn…
Český ráj. Valdštejn
Český ráj. Valdštejn
Do pozdního večera bloumám mezi skalami…
Český ráj. Hruboskalsko
Český ráj. Hruboskalsko
Český ráj. Hruboskalsko
Nedělní ráno, oddechový čas chumelenic skončil. Cesta z Valečova na Klamornu mi trvá neuvěřitelně dlouho. Na Drábských světničkách je to tuze krkolomné, schody ukryté kdesi pod vrstvou sněhu. A ještě náročnější je to na sestupu do Příhraz…
Český ráj. Valečov
Český ráj. Hrada
Český ráj. Hrada
Český ráj. Hrada
Dole v Březině nad Jizerou někdo pootevřel kostelní dveře a vypustil ticho do skal. Dokonce i vítr, který se tu často mezi Příhrazskými skalami prohání, dobře ví, že dnes se ani trochu nesluší tak vzácné ticho rušit…
Pondělí, na chvíli mám chuť zapomenout na tvrzení z úvodu povídání. Dnes to opravdu nebude o pohledech do ráje…
Z Malé Skály na Sokola. V hlubokém sněhu, na příkrém svahu, s plnou polní, blahořečím své nové boty. Jsou neuvěřitelně stabilní…
Hamštejnským hřebem na Kozákov, z cesty se stává hodně drsná záležitost. Sněhová vánice, nad kolena hluboký sníh, na krok vidět není. Přestože to tu dobře znám, mám s orientací místy velké problémy…
Na Kozákově není živá duše, kdo by tu dnes co hledal.
Do Semil sestupuji totálně vyčerpaný, ale spokojený. V letošním hlasování zvednu ruku pro únor.