Chráněná krajinná oblast Broumovsko

CHKO Broumovsko

Pro putování Broumovskem jsem si vybral ten nejnevhodnější čas. Tři volné dny byly jako stvořené pro nájezd turistů. Musel jsem si nasadit hroší kůží a obrnit se trpělivostí. Jen tak se mi podařilo vidět vše, co jsem vidět chtěl a bez trvalých následků…

Javoří hory

Pojem Javoří hory v české odborné zeměpisné terminologii nenajdete, používá se pouze v jazyku turistické veřejnosti. K všeobecnému zeměpisnému zmatení je pak ještě nutné dodat, že plošně rozsáhlejší a také vyšší polská část Javořích hor se nazývá Góry Suche a je součástí většího celku pojmenovaného Góry Kamienne. Nejvyšší kopec Javořích, nebo chcete-li Suchých hor, je polská Waligóra o nadmořské výšce 936 m.

CHKO Broumovsko. Broumovská kotlina a Javoří hory z hřebenu Broumovských stěn

Javoří hory tvoří při pohledu z české strany velmi nápadnou a očím lahodící horskou hradbu. Výrazné vrcholy převyšují okolní krajinu o dobrých 400 výškových metrů.  Důvodem je vulkanický původ pohoří.

Putování začínám v Meziměstí. Po státní hranici, po značené polské stezce mířím do hor. Nefrekventované turistické stezky v Polsku nemají se značenými cestami, tak jak je známe u nás, nic společného. Drž směr a jdi, kudy chceš. To ovšem platí pouze do okamžiku, kdy začíná stoupání na hřeben. V té chvíli už zabloudit nemůžete. Poláci neznají serpentiny. Nahoru vedou jen diretissimy. A na to konto musím poznamenat, že Poláci  jsou v horách skutečně dobří…

Mimořádně strmá stoupání a klesání, výškový kilometr „nasbíráte“ v krátkém čase, taková je hřebenovka Javořích hor.

Stoupání nejstrmější mě vyvádí na Ruprechtický Špičák (880 m.n.m.). Před dvěma lety tady řádil Kyril, býval to zcela zalesněný vrchol…

Volně přístupná rozhledna nabízí neobyčejný výhled: Broumovská kotlina a Broumovské stěny, Krkonoše, stolové hory Szczeliniec, Bukowina Klodzka a Ostaš, Orlické hory, Rychlebské hory a Králický Sněžník. Na polské straně tvoří kulisu překrásné Góry Sowie…

Javoří hory stojí stranou zájmu turistů, tady se nájezdy nekonají.  Vychutnávám  horský klid…

CHKO Broumovsko. Historický mezník Čech, Kladska a Slezska

Za historickým hraničním mezníkem Čech, Kladska a Slezska (před necelým rokem jsem stál u podobného na opačné straně Kladska, na Smrku v Rychlebských horách) opouštím hřeben. Čeká mě podvečerní nezáživný přesun Broumovskou kotlinou. Jinou možnost ovšem nemám, musím to strávit. Kolem překrásného barokního kostela sv. Markéty v Šonově (proboha, proč takový skvost nechají chátrat?) pokračuji do  Otovic a Božanova. V těsné blízkosti státní hranice nacházím v lese místo vhodné pro nocleh. Usínám v krátkém okamžiku…

CHKO Broumovsko. Barokní kostel svaté Markéty v Šonově

Park Narodowy Gór Stołowych

S úsvitem pokračuji dál. Městečko Radkow a za ním už Park Narodowy Gór Stołowych. Chráněné území přirozeným způsobem navazující na CHKO Broumovsko.  Ještě jsem tu nebyl a rád bych si prohlédl dvě nejhezčí místa.  Szczeliniec Wielki (český název zní Hejšovina) a Bukowinu Klodzku (český název Bor). Jsou to (jak už vyplývá z názvu národního parku) stolové hory, jejichž strmé svahy jsou rozervány rozpukanými bloky pískovcových skal, v nichž příroda vytvořila pohádková skalní města a bludiště.

Park Narodowy Gór Stołowych. Szczeliniec Wielki a Mały

Přesun pod  Szczeliniec je strastiplný. Mapa je celkem zbytečná, cesty vedou úplně jinak. Záměr být na tomto místě brzy se nezdařil, už je tu spousta lidí. Ale čeká mne mimořádný zážitek. Na vrchol vedou schody a ne ledajaké. Nebeské. Nepočítal jsem je, ale bude jich bezmála tisícovka.

Chata na vrcholu je vysvobozením. Dvě kávy (zjišťuji, že bez nich nejsem po ránu téměř schopný chodit) mě staví na nohy. A pak už následuje vrcholový okruh. Bizarní skalní útvary, soutěska Piekielko. Ani se mi odtud nechce…

Park Narodowy Gór Stołowych. Szczeliniec Wielki, Velbloud

Park Narodowy Gór Stołowych. Szczeliniec Wielki, Opice

Sestup do Karlowa. Polská mapa, kterou jsem si koupil, je stejně zbytečná jako česká. Ale cesta na Bukowinu Klodzku je značena dobře. Skalní bludiště a skalní sloje připomínající kasematy nesou název Błędne Skały. Mimořádně krásné místo…

Park Narodowy Gór Stołowych. Błędne Skały, skalní hřib

Park Narodowy Gór Stołowych. Błędne Skały, Sedlo

Obrovský problém při průchodu bludištěm je ovšem můj velký batoh, neustále ho musím sundávat  ze zad a nést na rukou (boční kapsy batohu při tomto putování značně utrpěly).

Park Narodowy Gór Stołowych. Błędne Skały

V Bledých skalách se nezdržuji, masy lidí nejsou to pravé, co potřebuji. Vracím se na české území a pokračuji  směrem k Broumovským stěnám.

Broumovské stěny

Kuesta (nesouměrný hřeben) Broumovských stěn se táhne v délce dvanácti kilometrů od Honského Špičáku ke Špičáku božanovskému. K jihozápadu spadají divoké skalní rokle (např. Kovářova), opačný svah směrem k Broumovu zůstává z velké části nečleněný, zato neschůdně strmý. Úpatí pokrývají obrovské balvany zřícené z vrcholových skal. Díky špatné přístupnosti se zde zachovaly zbytky pralesovitých porostů.

CHKO Broumovsko. Broumovské stěny

CHKO Broumovsko. Broumovské stěny

CHKO Broumovsko. Broumovské stěny

CHKO Broumovsko. Broumovské stěny, skalní brána

Na hřebenu Broumovských stěn nevynechávám žádnou vyhlídku. Především Božanovský Špičák a Koruna nabízejí v podvečerním slunci překrásné pohledy a skály ve spolupráci se slunečními paprsky vykreslují v Broumovské kotlině roztodivné kresby stínů. Cestou k Zaječí rokli se zásobuji vodou ze zdroje, který patří (oficiálně) mezi nejlepší v této zemi…

Slunce je už nízko nad obzorem. Místo, které jsem si našel ke spánku, nazývám U dvou skalních hřibů.  Je jich tu však mnohem víc…

CHKO Broumovsko, "U dvou skalních hřibů"

S úsvitem opět na cestě. Na hřebenu Broumovských stěn nelze vynechat dvě překrásná místa. Vyhlídku Supí hnízdo a Kovářovu rokli…

CHKO Broumovsko. Broumovské stěny. Ráno na Supím hnízdě

CHKO Broumovsko. Broumovské stěny. Kovářova rokle

CHKO Broumovsko. Broumovské stěny. Kovářova rokle

Hvězda. Staré poutní  místo a turistická chata. V brzkých ranních hodinách je otevřená a hodný pan vedoucí mi vaří kávu. Vlastně dvě…

Opouštím hřeben Broumovských stěn. Další moje cesta směřuje do Adršpašských a Teplických skal.

Ostaš

Do Adršpachu nejdu nejkratší cestou. Nemohu minout nápadnou tabulovou horu Ostaš, která představuje významnou krajinnou dominantu. I zde se setkávám s podivuhodnými skalními útvary, nejznámější je Čertův automobil.

CHKO Broumovsko. Ostaš, skalní útvar Čertův automobil

Teplické skalní město a Adršpašské skalní město

CHKO Broumovsko. Adršpašské skály

Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály je jedním z nejstarších a zároveň největších maloplošných chráněných území v České republice. Naprostá většina návštěvníků Broumovska redukuje návštěvu pouze na toto místo. Opět se proto musím obrnit trpělivostí…

Území je budováno kvádrovými pískovci svrchnokřídového stáří. Původně souvislá plošina byla vlivem zvětrávání rozčleněna na skalní města a řadu hlubokých roklí. Severní část tvoří Adršpašské skály, jižní část Teplické skály. Obě části odděluje Vlčí rokle.

Ve skalních městech se nachází mnoho charakteristických skalních útvarů, dosahujících výšky až osmdesáti metrů.

Prohlídku začínám v Adršpaškých skalách. Známou cestou mimo placenou branku (za ty peníze by alespoň dřevěné schody ve skalách mohli opravit… za takových okolností platit nebudu)…

CHKO Broumovsko. Adršpašské skály, Milenci

CHKO Broumovsko. Adršpašské skály, Starosta a Starostová

CHKO Broumovsko. Adršpašské skály, Čertův most

CHKO Broumovsko. Adršpašské skály, Eliščina věž

CHKO Broumovsko. Adršpašské skály, skalní jezírko

Mraky turistů, převážně polských. Katolické Polsko nejspíš ztratilo svoji víru. Dnes by přece měli být všichni  v kostele a tady se sešla polovina Kladska. Ne, neznevažuji víru, jen se nestačím divit…

Procházím dvakrát okruh Adršpašských skal (tak je tu zařízeno) a Vlčí roklí pokračuji do Teplických skal. Část Teplických skal je touto dobou uzavřena, hnízdí tu chránění dravci. Ze skalní soutěsky Sibiř vane silný chlad. Ještě tu leží spousta sněhu…

CHKO Broumovsko. Teplické skály, Řeznická sekera

CHKO Broumovsko. Teplické skály

CHKO Broumovsko. Mikroklima Teplických skal

Trasu naplánovanou na čtyři dny jsem zvládl za dny tři. Aniž bych musel cestu zkracovat a aniž, jak jsem předeslal, bych si odnášel trvalé následky z přelidnění…

Chráněná krajinná oblast Broumovsko

Vznikla v roce 1991. Zaujímá sever okresu Náchod a východní výběžky okresu Trutnov. Severní, východní a jihovýchodní hranici tvoří státní hranice s Polskem. Celková plocha čtyři sta deset čtverečních kilometrů, nadmořská výška tři sta šedesát až osm set osmdesát nadmořských metrů. Geomorfologicky CHKO Broumovsko vyplňuje podstatnou část geomorfologického celku Broumovská vrchovina.

Důvodem ochrany je snaha o udržení přírodních hodnot a rovnováhy v krajině a potřeba zajistit šetrné využívání zdejších přírodních zdrojů, zvláště pak podzemních vod Polické křídové pánve.

Na území CHKO leží největší skalní města ve střední Evropě s pozoruhodnou florou a faunou, s výjimečnou geomorfologií skalních útvarů a extrémním klimatickým režimem, který je příčinou vzniku a uchování jedinečných přírodních hodnot a jevů.

Jedná se o malebnou krajinu, bohatě členěnou mozaikou lesů, luk, pastvin a polí. Skalní pískovcové oblasti obohacují tento kraj o výjimečné scenérie.

Polická pánev, která patří mezi nejvydatnější zásobárny podzemních vod v ČR, byla v roce 1981 vyhlášena Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Poskytuje pitnou vodu pro obyvatelstvo celého Náchodska a dotuje i vodovodní sítě Královéhradecka.

Broumovsko je mimořádně cenné i svými kulturními památkami. Nacházejí se tu dvě městské památkové rezervace (Broumov a Police), vesnická památková rezervace (Křinice), dva benediktinské kláštery, zvláštní skupina devíti barokních venkovských kostelů, nejstarší dřevěný kostel v Čechách, zděné statky broumovského typu a další a další…

Na závěr si neodpustím poznámku. Vřele doporučuji k návštěvě Broumovska volit období mimo hlavní turistickou sezónu, ve všední dny. Vyplatí se to. Navíc je výhodnější podzim, část Teplických skal je až do léta z výše uvedeného důvodu uzavřena.