Velká Fatra, Borišov
Začátek týdne jsem strávil na Velké Fatře. Toto pohoří bývá na přelomu jara a léta jednou obrovskou rozkvetlou zahradou.
Několikrát jsem ji v takové podobě viděl a měl za to, že už mě ničím nemůže překvapit. Obrovský omyl.
jarní Velkou Fatrou...
17 Fotky
Dlouhá zima, absence jara a uspěchané léto. Výsledkem je to, že vedle sebe rozkvetly sněženky, prvosenky, šafrány, hořce, vstavače a mnoho dalších rostlin, které ani nedovedu pojmenovat…
Velká Fatra bývá v tomto období liduprázdná (já tento fakt kvituji s povděkem, ne však místní lidé, které turistika živí).
Jednoho člověka jsem však přece jenom potkal. Čechoněmec Karl. Šel pěšky z Nového Jičína do Budapešti. Jeho rodiče patřili k těm po válce odsunutým. Otec z Nového Jičína pocházel a matka je pochována v Budapešti, proto ta trasa. Karla živí idea českoněmeckého smíření a pořádá zcela nezištně spoustu akcí, které jsou touto ideou motivované.
Na Velkou Fatru jsem přijel v pondělí ráno. Po dvou probdělých nocích, ale jiná možnost nebyla. Výsledkem bylo to, že ve středu v poledne jsem scházel z hřebene a byl na hranici totálního vyčerpání. Ale šťastný a vděčný. Za setkání s překrásnou přírodou a za setkání s bezvadným člověkem…
prekrásne ostré soldanelky! 😯 fotka 7
Taky mi trvalo, než jsem je vyfotil…
nechceli pózovať? 😉 kvetinky sa fotia ťažko. furt sa vrtia 😉