K nejzápadnějšímu bodu České republiky

Nejzápadnější bod České republiky

Nejzápadnější bod České republiky

Nevedou k němu žádné cesty, v terénu není nijak vyznačen, na mapu KČT se nevešel…

Nejzápadnější bod naší země leží na Újezdském potoce v katastru obce Krásná, zhruba deset kilometrů severozápadně (přesněji západo – severo – západně) od Aše.

Orientačně nejjednodušší přístup je z Aše, po cyklotrase č. 2058. Ta vede po komunikaci, která sleduje linii bývalé signální stěny (železnou oponu). Ještě kratší cesta vede od železniční zastávky Štítary na železniční trati z Aše do Hranic v Čechách. Nepočítejte však s tím, že byste vlak mohli nějakým způsobem využít. Jezdí jednou denně, v odpoledních hodinách. Od železniční stanice Štítary vedou dvě cesty. Musíte se vydat vlevo a zhruba po jednom kilometru se na výše zmíněnou cyklotrasu napojíte.

Já jsem volil trasu jinou. Kromě nejzápadnějšího bodu naší republiky jsem chtěl také spatřit trojmezí Česka, Bavorska a Saska. Toto místo leží nedaleko obce Trojmezí, západně od městečka Hranice.

Do Hranic je poměrně dobré autobusové spojení z Aše a z Chebu. První zmínka o tomto místě pochází již z roku 1413. Ve středověku tudy procházela významná obchodní cesta z Chebu do Plavna (Plauen). V předrevolučních dobách bylo prakticky nemožné do Hranic přijet a volně se tu pohybovat. Věděli o vás ještě dříve, než jste vystoupili z autobusu…

Kůň pijící z potoka, znak města Hranice

Kůň pijící z potoka, znak města Hranice

Z Hranic se vydávám po červeně značené turistické cestě směrem k obci Trojmezí. Procházím kolem budovy bývalé 1. roty Pohraniční stráže. Je jednou z mála, které dosud zub času neodsoudil k zániku. Vlastník tu prý chce vybudovat ženskou věznici…

Budova bývalé 1.roty Pohraniční stráže u Trojmezí

Budova bývalé 1.roty Pohraniční stráže u Trojmezí

Charakteristickým rysem krajiny Ašského výběžku jsou rozsáhlé pastviny a překrásné zdravé lesy. Těchto charakteristik si jen stěží můžete nevšimnout…

Pastviny jsou charakteristikou krajiny Ašského výběžku

Pastviny jsou charakteristikou krajiny Ašského výběžku

Dva kilometry před místem, kde se stýkají hranice tří zemí, křižuji zmíněnou cyklotrasu č. 2058; k tomuto místu se za chvíli budu vracet. Kolem potoka Rokytnice (Sűdliche Regnitz) se blížím k místu, kde se stýkají hranice tří zemí. Míjím starý smírčí kříž, nedaleko něhož lze objevit zbytky Kaiserova hamru. Jeho existence je zmiňována již v roce 1555.

Smírčí kříž u bývalého Kaiserova hamru

Smírčí kříž u bývalého Kaiserova hamru

Jsem u prvního cíle dnešní cesty. Čtyři hraniční kameny označují místo, kde se stýkají hranice tří zemí. Dva vyšší historické mezníky z roku 1844, dva současné. Na našem území je to hraniční kámen č. 1/1, obdobný je za potokem na bavorském území. Pátý mezník s písmeny DS označuje území Saska. Skutečný trojmezní bod (Dreiländereck) se nachází uprostřed potoka, přes který byla postavena nová lávka. Do vzniku Schengenu zde fungoval hraniční přechod pro pěší. Za hranicí, na bavorské straně se nachází udržovaný pomníček neznámého vojáka. Roztomilá je turistická směrovka k obdobnému trojmezí na východě naší republiky…

Trojmezí Bavorska, Čech a Saska

Trojmezí Bavorska, Čech a Saska

Historický mezník I/1 z roku 1844

Historický mezník I/1 z roku 1844

Německý hraniční kámen 1/1

Německý hraniční kámen 1/1

Hraniční mezník označující území Saska

Hraniční mezník označující území Saska

Potok Rokytnice. Nalevo Bavorsko, napravo Sasko

Potok Rokytnice. Nalevo Bavorsko, napravo Sasko

Pomník neznámého vojína nedaleko hranic tří zemí

Pomník neznámého vojína nedaleko hranic tří zemí

Hrčava nedaleko...

Hrčava nedaleko...

Jak jsem v úvodu zmínil, k hlavnímu mému cíli žádná turistická cesta nevede. Musím se vrátit na bývalou signálku a pokračovat po cyklotrase směrem na Aš. Orientačně žádný problém, jediná křižovatka je dobře vyznačena směrovkou s číslem cyklotrasy. Poničená asfaltová cesta vede okrajem Národní přírodní památky Lužní potok. Ten je společně s přítoky domovem kriticky ohrožené perlorodky říční.

NPP Lužní potok

NPP Lužní potok

Místo bývalé signální stěny. Ještě pořád tu můžete přijít k úrazu

Místo bývalé signální stěny. Ještě pořád tu můžete přijít k úrazu

Po osmi kilometrech chůze přicházím na rozsáhlé pastviny. Je to místo, kde se nacházela za první republiky obec Újezd (Mähring). V roce 1930 tu žilo necelých 200 obyvatel. Konec obce nastal v padesátých letech, v roce 1953 byl odstřelen poslední domek.

V roce 1990 byl v Újezdě nalezen povalený válečný pomník. V letech 1992-94 byl bývalými rodáky z Újezdu, ve spolupráci s Ašským muzeem postaven, v roce 2000 zrestaurován a znovu slavnostně vysvěcen. Zůstal tak posledním svědkem existence bývalé obce. Pomník je důležitým orientačním bodem při hledání nejzápadnějšího bodu České republiky.

Válečný pomník v bývalém Újezdu

Válečný pomník v bývalém Újezdu

Vrátím se k popisu cesty. Na rozsáhlých pastvinách se cesta prudce lomí a klesá k Újezdskému potoku. Dvě stě metrů za mostem (ve směru od Trojmezí) je nutné odbočit doprava a pokračovat okrajem pastviny. Po dalších dvou stech metrech přicházíme k pomníku. Od něj vede vyšlapaná cesta, která se po chvíli napojí na starou cestu z Újezdu do nejbližšího bavorského města Rehau.

Bývalá cesta z Újezdu do Rehau

Bývalá cesta z Újezdu do Rehau

Cesta je vyznačena provizorními směrovkami s cílem Most Evropy. Oč jde, pochopíte zhruba po patnácti stech metrech.

Přes potok se klene nově vybudovaný dřevěný můstek. Na české straně má zdatné strážce. Vodníka a žábu. Na straně německé stojí informační tabule s informacemi a dobovými kresbami o zaniklé osadě Újezd. Most Evropy s reliéfem dvou stisknutých rukou byl otevřen v létě roku 2008.

Most Evropy na Újezdském potoce

Most Evropy na Újezdském potoce

Strážce mostu Evropy

Strážce mostu Evropy

K nejzápadnějšímu bodu Česka zbývá od mostu zhruba půlkilometr. Kolem potoka se však jít nedá. Je nutné se vrátit na pastviny a pokračovat nad potokem k lesu a poté teprve k potoku sejít. Podle vyšlapané cestičky lze usuzovat, že sem občas někdo zavítá. V době tání nebo dešťů je cesta zcela určitě neschůdná…

Konečně jsme na místě. Na soutoku Újezdského potoka a malého bezejmenného potůčku leží nejzápadnější český hraniční mezník s letopočtem 1844. Obdobný je na německé straně. Dle geodetických regulí je skutečným nejzápadnějším bodem naší republiky průsečík os obou potoků.

Tady to je!

Tady to je!

Nejzápadnější bod České republiky na Újezdském potoce v katastru obce Krásná

Nejzápadnější bod České republiky na Újezdském potoce v katastru obce Krásná

Ministerstvo vnitra ČR uvádí tyto souřadnice:

severní šířka 50° 15´ 08,64819´´; východní délka 12° 05´ 26,12779´´

K dokončení cesty je nutné se vrátit k pomníku a na signálku. Odtud do Aše nebo do Štítar. Sluší se poznamenat, že řada značených a určitě zajímavých cest vede po bavorské straně.

Cesta k nejzápadnějšímu bodu České republiky je zajímavým putováním, k němuž je třeba mít alespoň základní smysl pro orientaci nebo (dnes už spíše) fungující GPS.

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty, Můj rodný kraj. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

6 komentářů u K nejzápadnějšímu bodu České republiky

  1. Stanislav ZELINA napsal:

    Moc hezky udělané. Znal jsem to tam velmi dobře, jsem z Aše a měl jsem pejska dobrmana a tak jsme dělali hezké procházky, před 2 lety se mi rozlomila ploténka u 3. obratle, ochrnuly mi dolní končetiny a tak dnes je velmi příjemné se takto na obrázcíxh podívat, kam se již nikdy nedostanu. Díky!

  2. pepa napsal:

    Horká novinka z množiny zajímavých geografických bodů České republiky:
    10. května byl odhalen pamětní kámen na nejjižnějším bodu České republiky (dosud bez jakéhokoli označení).

  3. Honza napsal:

    Byl jsem u nejjižnějšího bodu ČR a je to tam moc pěkně udělané. Nejlépe přístupné je to ovšem z rakouské strany.

    • pepa napsal:

      Ano. Slyšel jsem, že ze čtyř geografických „okrajových“ bodů je nejhůře dostupný…
      I když… možná ten nejzápadnější 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.