K nejvýchodnějšímu bodu České republiky

Nejvýchodnější bod české republiky

Nejvýchodnější bod české republiky

Není to tak dlouho, co jsem popisoval cestu k nejzápadnějšímu bodu České republiky. Tentokrát vás pozvu na opačný konec republiky…

Stejně jako na západě Čech, tak i tady se v těsné blízkosti nacházejí dva významné geografické body. Zmíněný nejvýchodnější bod naší republiky a trojmezí Čech, Polska a Slovenska.

Nejvýchodnější bod České republiky se nachází v katastru obce Bukovec v okrese Frýdek – Místek (Moravskoslezský kraj). Trojmezí Čech, Polska a Slovenska najdeme v katastru obce Hrčava v témže okrese a kraji.

Existuje mnoho cest, kterými se k oběma místům dostat. Určitě nejjednodušší je vystoupit na železniční zastávce Čierne pri Čadci a po půlhodině pohodlné chůze se dostat k místu, kde se stýkají hranice tří států. Nejjednodušší řešení však často bývá řešením nikoli nejlepším a tak je tomu i v tomto případě. Mnohem lepší variantou je cesta z Mostů u Jablunkova, hřebenem Girové.

Červeně značená cesta začíná u pohraniční železniční stanice, prochází krátce obcí a kolem sjezdovek prudce stoupá na hřeben. Po něm už pokračuje pohodlná lesní cesta k úbočí hory Girová (místní vyslovují zásadně s dlouhým „í“). Na Girové stojí chata nabízející občerstvení i ubytování; obojí je velebeno v mnoha bedekrech.

Z vrcholu Girové je údajně překrásný pohled k jihu a k jihovýchodu. Za dobré viditelnosti (a ta dnes není) jsou jako na dlani vidět vrcholy Malé Fatry a Západních Tater.

Girová

Girová

Z Girové pokračuje červená k rozcestí Pod Komorovským Grúněm. Zde je nutné odbočit a pokračovat po žlutém značení. U rozcestí Na Dílku (kam se budeme posléze vracet) se cesta připojuje k česko – polské hranici a pomalu začíná klesat k Hrčavě. Po chvilce chůze lesem se začíná otevírat obzor směrem na východ. Můžeme spatřit charakteristické beskydské osídlení na odlesněných hřebenech. V Polsku na rozdíl od Česka dosud nezaniklo, naopak. V horských osadách se stále žije, obdělávají se pole, staví se nová stavení.

Nad Hrčavou míjíme předschengenský hraniční přechod pro pěší Jaworzynka Łupienie – Hrčava. Zůstalo z něj jen smutné torzo. Ale toto místo si zapamatujme jako orientační bod pro další cestu.

Předschengenský hraniční přechod Jaworzynka Łupienie - Hrčava

Předschengenský hraniční přechod Jaworzynka Łupienie - Hrčava

Většina okolních samot na polském území patří pod obec Jaworzynka. K ní patřila před rokem 1918 i Hrčava. Se vznikem státní hranice byla obec oddělena od své přirozené spádové oblasti a zůstala tak naprosto izolována na periférii státu. Ještě dnes, zvláště v zimě, je problém se do Hrčavy dopravit. Na úzké silničce se jen stěží vyhnou osobní automobily.

Jaworzynka

Jaworzynka

V Hrčavě stojí za vidění dřevěný kostel a malá školička s pamětní deskou, připomínající návštěvu prezidenta Václava Havla. Kostel i škola stojí (jak jinak) v těsné blízkosti a žluté značení vede kolem nich. Cesta Hrčavou pak prudce klesá až k potůčku, který tvoří přirozenou česko – slovenskou hranici. K trojmeznímu bodu zbývá jen necelý kilometr mírného stoupání.

Dřevěný kostel v Hrčavě

Dřevěný kostel v Hrčavě

Škola v Hrčavě

Škola v Hrčavě

Trojmezí Česka, Polska a Slovenska vzniklo s rozdělením Československa, jeho historie je tedy krátká. Historické trojmezí moravsko – slezsko – uherské je odtud vzdáleno zhruba tři desítky kilometrů. Nachází se na hřebeni Moravskoslezských Beskyd, jižně od Bílého Kříže, nad pramenem řeky Ostravice.

Trojmezí Česka, Polska a Slovenska

Trojmezí Česka, Polska a Slovenska

Trojmezí Česka, Polska a Slovenska se stalo velkou atrakcí

Trojmezí Česka, Polska a Slovenska se stalo velkou atrakcí

Trojmezí u Aše nedaleko...

Trojmezí u Aše nedaleko...

Z trojmezí u Hrčavy se stala velká atrakce. Ještě před deseti lety sem téměř nikdo nechodil. V roce 1995 tu stály tři mramorové pylony se symboly tří zemí a turistický rozcestník Dnes k místu vede dlážděný chodník, na české straně velký altán s grilovacím krbem, přes potok se klene dřevěný most. Skutečný trojmezní bod zůstává poněkud ukrytý. Nachází se v korytě potoka pod dřevěným mostem.

Skutečný trojmezní bod

Skutečný trojmezní bod

K nejvýchodnějšímu bodu České republiky nás povede zeleně značená cesta od rozcestí Na Dílku, kam se musíme vrátit. Je však zbytečné jít přes Hrčavu. Od trojmezí se vydejme po polském značení (zelená) do Jaworzynky. U kostela pak začíná značení žluté, které nás dovede k hraničnímu přechodu, na který jsem výše upozorňoval. Odtud pak zpět k k rozcestí Na Dílku.

Tříkilometrové mírné klesání kolem osamocených stavení a kolem udržovaných pastvin nás dovede k hranici Přírodní rezervace Bukovec – Olecky. Obec Bukovec zde nechala vybudovat novou naučnou stezku (není ještě vyznačena v žádných mapách). Na sedmi zastaveních se seznámíte s historií obce, kraje, dovíte se základní údaje o chráněném území. Poslední zastavení je zároveň nejvýchodnějším bodem České republiky. Vedle informační tabule stojí pomník s deskou informující o zeměpisných souřadnicích místa.

Cestou k nejvýchodnějšímu bodu České republiky

Cestou k nejvýchodnějšímu bodu České republiky

Místo vás mile překvapí. Je ukryto v hustém smrkovém lese, na břehu potoka Olecky. Je tu ticho a zvláštní atmosféra. K té přispívají i polozbořená turistická odpočívadla a také svérázné turistické směrovky.

„Pokud Vaše duše hledá klid, potřebuje si odpočinout a relaxovat, jste na správném místě… Jděte a dívejte se, kochejte se okolní krajinou…“

Tyto překrásné věty si přečtete na informační tabuli a musíte jim dát beze zbytku za pravdu.

U nejvýchodnějšího bodu České republiky

U nejvýchodnějšího bodu České republiky

Nejvýchodnější bod České republiky

Nejvýchodnější bod České republiky

Tabulka na nejvýchodnějším bodu České republiky

Tabulka na nejvýchodnějším bodu České republiky

Pozorný návštěvník si všimne, že údaje zeměpisné šířky na turistickém rozcestníku a na desce na pomníku se liší o jednu vteřinu. V jednom z internetových zdrojů jsem našel vysvětlení: Rytec se při výrobě desky buď spletl nebo měl přirozený vrozený odpor k číslici „2“ nebo bylo pro něj jednodušší vyrýt jedničku. Správný údaj o poloze místa dle Ministerstva vnitra je:

N 49° 33´  02.10521´´; E 18° 51´  33.31399´´

Tady to je!

Tady to je!

Vrátíme se na začátek naučné stezky, odkud je to půlkilometr k autobusové zastávce Bukovec, státní hranice. Mnohem lepší spojení je z obce, vyžaduje to ovšem dvoukilometrové šlapání po asfaltu. Volím druhou variantu. Chci se ještě pokochat pohledem na řeku Olši (Olza), kterou mám moc rád, která v Bukovci přitéká na české území…

Olše v Bukovci

Olše v Bukovci

Celková délka trasy je jednadvacet kilometrů (k zastávce na státní hranici). Převýšení, vzhledem k členitému terénu, osm stovek metrů.

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.