Medvěd hnědý na Slovensku. Část I.

Slovenské hory, přirozený biotop medvěda hnědého

Slovenské hory, přirozený biotop medvěda hnědého

Dostalo se mi do rukou červnové číslo časopisu Lesník (časopis zamestnancov š.p. Lesy SR Banská Bystrica). Neobyčejně zajímavé čtení, bez přehánění. Kromě statě o chovu muránského norika na Velkej lúke mne zaujal především článek o populaci medvěda hnědého na Slovensku.

Často se mne kolegové či známí ptají, zda je nutné bát se při cestě do slovenských hor medvěda, zda je opravdu tak přemnožený a nebezpečný. Odkazuji je většinou na jednu z ucelených monografií na webu sharkan.net. Najdou tam i stručnou statistiku o regulaci populace medvěda hnědého.

V tomto směru je článek v časopise Lesník vyčerpávající. Sestává z několika částí. V části první dostal slovo Ing. Vladimír Antal ze Státní ochrany přírody SR, v části druhé pak Ing. Marcel Lehocký ze státního podniku Lesy SR. V dozvucích pak zástupci zemědělců, lesníků a zástupce Lesoochranárskeho zoskupenia VLK. Nejdůležitější a nejzajímavější pasáže jsem vybral, zestručnil, rozdělil do dvou částí a ty vám postupně předložím. Nedostatečná znalost problému mne neopravňuje k tomu, abych stranil některému z názorů.

V článku byly i pasáže, které jsem ne zcela úplně chápal (především právní záležitosti). Požádal jsem Ing. Lehockého o  vysvětlení a za ta mu chci tímto poděkovat.

Ing. Vladimír Antal, Štátna ochrana prírody SR

I. Početnost populace medvěda hnědého na Slovensku:

V současnosti existuje jen jediný zdroj čerpání relevantních informací o početnosti populace medvěda hnědého na Slovensku a tím je myslivecká (poľovnícka) databáze. Ovšem i v rámci této databáze jde jen o tzv. „odborný odhad struktury populace“. Přes tento fakt dochází neustále k odlišné interpretaci početnosti populace medvěda mysliveckou a ochranářskou odbornou veřejností. V průměru se odhady početnosti medvěda pohybují v intervalu 700 až 1500 jedinců.

Zásah do populace medvěda hnědého je na Slovensku možný dvěma způsoby:

A.  Regulační odstřel

Tato forma zásahu do populace by měla být plánovaná. To znamená, že se nejedná o operativní řešení problému; je plánovaná na základě evidovaných škod způsobených medvědem na zemědělských plodinách, hospodářských zvířatech, včelstvech, lovné zvěři a v neposlední řadě na zdraví člověka za předcházející rok. Problémy této formy regulace spočívají v následujícím:

I. Regulace je vykonávána na základě odhadu struktury populace

Neustále je zpochybňována opodstatněnost regulačního odstřelu z důvodu diametrálně odlišné interpretace uváděných charakteristik o populaci medvěda na Slovensku mysliveckou a ochranářskou veřejností.

II. Neodborně napsané žádosti

Uživatelé mysliveckých revírů mnohdy nevěnují dostatečnou pozornost vypracování žádosti o výjimku k usmrcení chráněného živočicha, aby bylo v souladu s platnou legislativou. Často nadhodnocují počty medvědů ve svých revírech, ale hlavně považují ochranný odlov za určitou možnost komerčního využití.

III. Vydávání povolení na odlov formou výjimek a zdlouhavé správní řízení

Proces vydání povolení může být za určitých okolností velmi zdlouhavý.

IV. Nevyvážený zásah do populace

Bez tvz. odborného mysliveckého plánování není možné rovnoměrně a správně zasahovat do populace. Lov jedinců pouze do hmotnosti 100 kg nepovažujeme za správný, protože je v rozporu s populační dynamikou a optimální věkovou strukturou populace.

V. Omezená doba vykonávání lovu

Lov je orientován pouze do podzimních měsíců, jarní lov není povolen.

VI. Odlov medvěda je specifický a poměrně náročný

i vzhledem k možnosti vnadění masitou potravou, což umožňuje (za určitých předpokladů) evropská veterinární legislativa.

B. Ochranný odstřel

Jedná se o neplánovanou (operativní) formu regulace, realizovanou okamžitě po vzniku závažných a nebezpečných střetů medvěda s člověkem a po vzniku významných škod na majetku. Charakter této formy regulace spočívá v:

I. Regulaci na základě velkých škod způsobených medvědem a újmy na zdraví člověka

II. Regulaci zpravidla bez věkových a váhových limitů

Takovéto výjimky jsou vydávané v co nejkratším čase po vzniku škody, neklade se důraz na čas a způsob lovu stejně jako na pohlavní a věkovou strukturu populace; cílem je eliminace konkrétního konfliktního jedince.

III. Náročném způsobu určení a následného lovu medvěda způsobujícího škody

Ne ve všech případech je možné správně „reagovat“ na konkrétního jedince, který škodu způsobil.

Pravděpodobně největším problémem

jsou však zřejmě soudní procesy v souvislosti s praktickým vykonáváním hlavně tzv. regulačního odstřelu medvěda. V praxi totiž vypadá postup při vydání povolení k odstřelu medvěda následovně: Žádost je nejprve předložena MŽP, které společně se ŠOP SR rozhoduje o povolení regulačního odstřelu. Následně se proti rozhodnutí MŽP už tradičně odvolávalo (ve smyslu zákona o ochraně přírody) Lesoochranárske zoskupenie VLK. Nejnověji o žádostech (na podnět VLKa) rozhodují soudy. V okamžiku, kdy nabude právní moci rozhodnutí MŽP, je žádost postoupena na Ministerstva pôdohospodárstva SR (žádost o lov medvěda; medvěd je živočich s celoroční ochranou). Celý tento proces trvá asi rok.

Při rozhodování soudu se ukazují jako problematické tyto podmínky v žádosti o výjimku:

–  Rozdělení odstřelu medvěda na regulační a ochranný

Regulační odlov by měl být v praxi aplikovaný na základě existence relevantních údajů o tzv. normovaných stavech jedinců medvěda v jednotlivých lokalitách. V současnosti se MŽP SR opírá jen o určitý kvalifikovaný odhad populace medvěda vlastníky event. uživateli revírů.

–  Posouzení možnosti existence jiné alternativy eliminace jedince z populace

MŽP SR musí odstřel medvěda považovat za poslední možnou alternativu, přičemž musí posoudit přednost všech ostatních možností před usmrcením.

–  Určení místa a času odstřelu

Orgán vydávající rozhodnutí je povinen ve výrokové části rozhodnutí stanovit místo a čas odlovu medvěda v příslušném revíru.

–  Vymezení škody

Jestliže se jedná o odstřel medvěda z důvodu prevence vzniku závažných škod, je potřebné dokladovat vznik škod v minulém období. Přitom se musí jednat o hrozbu ne jakékoli škody, ale škody závažné.

V následujících tabulkách jsou uvedeny zajímavé statistiky:

Regulační odstřel

Regulační odstřel

Regulační odstřel

Ochranný odstřel

Ochranný odstřel

Ochranný odstřel

Přehled škod způsobených medvědem v letech 2005 – 2008 v €

Přehled škod způsobených medvědem v letech 2005 - 2008 v €

Přehled škod způsobených medvědem v letech 2005 - 2008 v €

Ing. Marcel Lehocký, Lesy SR, š.p.

Za dvanáct roků se z celkového povoleného regulačního lovu 788 medvědů ve skutečnosti ulovilo jen 369 medvědů (47%). Pouze neplněním regulačního lovu se tedy zvýšila početnost medvědů o 419 kusů. Neplnění regulačního lovu je důsledkem podmínek lovu, které MŽP SR zavedlo od roku 1999:

Povolení lovu medvědů jen v podzimním období

Do roku 1999 se lov medvědů na Slovensku realizoval především v jarním období; tím se dosahovalo velké úspěšnosti regulačního lovu.

Vnadění pouze rostlinou potravou

Vnadění rostlinnou potravou na podzim, kdy je jí všude dostatek, je málo účinné. Vnadění masitou potravou v současnosti MŽP SR nepovoluje.

Lov medvědů s hmotnosti pouze do 100 kg

V podzimním období, kdy jsou medvědi „vytučnělí“, spadají do této kategorie pouze medvědi do tří roků věku. Tím se prakticky nezasahuje do kategorie dospělých medvědů, kteří zajišťují reprodukci a přírůstek medvědí populace.

„To všechno znamená jen tolik, že za podmínek daných od roku 1999 jsme v rámci regulačního lovu početnost medvědů na Slovensku neregulovali, ale právě naopak zvyšovali.

K těmto výsledkům a argumentům byly MŽP SR a ŠOP SR hluší. Když už se před 2-3 roky zdálo, že by se napjatá situace  se zvyšující se početností medvědů a s neefektivní realizací regulačního lovu mohla řešit, začalo povolení lovu blokovat Lesoochranárske zoskupenie VLK.

Početnost medvědů se nedá přesně spočítat, stejně jako se nedá přesně spočítat početnost jakéhokoli volně žijícího živočicha. Celková početnost  medvědů na Slovensku se předpokládá 800 – 900 jedinců a má vzestupnou tendenci. Medvěd se v současnosti vyskytuje zhruba na jedné třetině území Slovenska.

Jednou z možností jak zjistit alespoň orientačně výskyt medvědů a jejich věkovou strukturu je jejich stopování na prvním sněhu. To se zatím podařilo jen na Poľaně.  Tam se ověřují i další metody zjišťování početnosti a populační hustoty medvědů. Jde o zjišťování početnosti identifikací konkrétních jedinců na základě genetické analýzy tkání získaných z trusu. Další metodou je pak sledování jedinců s telemetrickými obojky.

Položme si však praktickou otázku: K čemu to všechno úsilí je, k čemu jsou vynaložené náklady, když ani kompetentní ani mimovládní organizace ochrany přírody to nechtějí zohlednit při konečné realizaci menežmentu  medvěda na Slovensku. Neubráníme se pocitu, že i kdybychom s jistou přesností zjistili početnost medvědů na Slovensku, stejně by se současná problematická situace nevyřešila a menežment by se stejně nepohnul dále. A tak to asi všem stranám vyhovuje.

Početnost medvědů není argument, tak na co jiné argumenty? Z vyjádření MŽP k žádostem na odlov medvědů vyplývá, že zákon nezná pojem „regulační lov“ jako důvod lovu medvědů.

Pokud má být důvodem lovu prevence vzniku závažných škod, musí být doložené, že v uplynulém období nějaké škody způsobené medvědem vznikly. Informace o vzniklých škodách musí být ověřitelné a v případě potřeby i ověřené.

Pokud má být důvodem lovu ochrana zdraví a bezpečnost obyvatel, musí být doložena určitá forma monitoringu pohybu synantropních medvědů v blízkosti lidských obydlí a zdokumentování agresivního chování medvědů. Aby bylo možné z těchto konkrétních okolností vyvodit obavu o zdraví a bezpečnost obyvatel.

O tom všem musí žadatel předložit na ministerstvu písemné důkazy. Naše zkušenost z roku 2009 je však taková, že v případě žádostí š.p. Lesy SR nejsou zohledňovány ani písemné důkazy.

Prostý občan si z toho všeho učiní jednoduchý závěr: Aby úředníci mohli vůbec povolit odlov medvěda, musí medvěd nejdříve někoho roztrhat a sežrat.“

Lov medvěda v revírech š.p. Lesy SR

Lov medvěda v revírech š.p. Lesy SR

Lov medvěda v revírech š.p. Lesy SR

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Ochrana přírody. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.