Václav Vraný

Václav Vraný

Václav Vraný

 

 

 

Nad městem Tisovec, pod vrcholem Tŕstia, stojí pomníček. 

Tabulka na mohyle říká:

„Na tomto místě zemřel na botanické vycházce Václav Vraný, rodem Čech, duchem Slovák. Sloužil vědě i národu obětavě.“

Kdo byl Václav Vraný? Až teď se dostávám k tomu, abych něco více napsal o člověku, který byl průkopníkem botanických výzkumů na území dnešního Národního parku Muránska planina.

Václav Vraný se narodil 30. září 1851 ve Chvaleticích u Pardubic. Během středoškolského studia (v Čáslavi) odešel na Slovensko. Studium dokončil v Revúcej a po získání pedagogické způsobilosti učil na školách na Gemeri (Velká Revúca, Drienčany, Kyjatice, Jelšava), ale i v jiných oblastech Slovenska (Lechnice u Červeného Kláštora, Liptovský Mikuláš, Martin). Důvodem častých změn působnosti byl jeho vztah ke slovenskému národu, u vrchnosti byl registrován jako pansláv. Z tohoto důvodu byl v roce 1908 uvolněn ze školských služeb a byl policejně sledován. Do roku 1921 působil jako první kustod (správce) ve Slovenskom národnom múzeu v Martině.

Václav Vraný

Václav Vraný

Vedle profese učitele se Václav Vraný věnoval především botanice. Ani jiné oblasti přírodních věd mu však nebyly cizí. V době svého působení v Martině se věnoval meteorologii a astronomii, vydal nejstarší slovenský věčný kalendář. Působil taktéž jako redaktor a kulturní pracovník, psal zábavné články a básně do různých novin a časopisů.

Největší přínos Václava Vraného je v oblasti botaniky. Zanechal písemné popisy flóry a bohaté herbáře. Velkou mírou přispěl k botanickému poznání okolí Tisovce a Muráně, Pienin a Tater. Mezi botaniky se proslavil zejména popisem výstupu na Gerlachovský štít a popisem flory v oblasti nejvyššího vrcholu Karpat.

Václav Vraný vychoval několik vědeckých pracovníků. V popředí všech je nutné jmenovat Isabelu Textorisovou, první slovenskou botaničku, kterou učil už v Jelšave a s níž posléze spolupracoval.

Konec svého života prožil Václav Vraný v Tisovci. Neustále chodil do přírody, i po sedmdesátce. Na jednom ze svých výletů, 8. září 1929, zahynul. Chátrající mohylu, postavenou na místě jeho úmrtí, najdete na žlutě značené turistické cestě z Tisovce na Tŕstie, pár stovek metrů před vrcholem.

Václav Vraný na Gerlachovském štítu

V prvním ročníku literárního časopisu Slovenské pohľady (1881) byl otištěn zajímavý popis výstupu na Gerlachovský štít, který realizoval roku 1879 učitel a botanik Václav Vraný. Výstup se stal mezi botaniky slavným proto, že vedle popisu výstupu samotného Vraný následně popsal květenu nejvyššího vrcholu Karpat.

Výstupu se zúčastnilo vícero lidí, vedl je horský vůdce. Vraný účastníky jmenuje pouze počátečním písmenem proto, aby nebyli šikanováni za přátelství s panslávem. Výstup podnikli původní trasou přes Gerlachovský kotel. Z Vraného popisu je ovšem zřejmé, že už tehdy věděl o výstupové trase přes Velickou dolinu. Při popisu použil Vraný, jak už bylo tehdy běžné, názvu Gerlach a Gerlachovský končiar.

Pred túrou, 18.septembra 1879 zašiel Vraný so svojím priateľom K. za vodcom Jánom Stillom do Novej Lesnej, ktorý im poradil za vodcu učiteľa P. Po jeho súhlase začali  krátko po obede  s prípravami na cestu. Pridal sa k nim aj pán farár V. a pán F. so psom Zahrajom a nakoniec získali „pre výlet“, ako píše Vraný, aj pána S., učiteľa z B., ktorý bol v tom čase v Tatrách na návšteve. V podvečer, o piatej hodine, sa vydali na cestu, s úmyslom nocovať v turistickom prístrešku na začiatku Velickej doliny. Cestou videli pri vatre sedieť zberačov horcového koreňa a kýchavice bielej. Od nich sa dozvedeli, že od polovice septembra je domček zatvorený, kľúče si možno požičať u strážcu, bývajúceho v Smokovci. Rozhodli sa nocovať pri vatre so zberačmi.

Opis spomienok Vraného pred spánkom pri vatre hodno uviesť: Do Velickej doliny išiel už v r. 1877 botanizovať a v domčeku nocoval. Vtedy sa tam stretol s poľským filozofom Konštantínom T–ym z Wilniusu a jeho 18-ročným vodcom Juzkom. Na druhý deň sa vybral do Kvetnice, ktorú označuje ako „stečené pleso, kde teraz bujnie množstvo pekných a vzácnych rastlín“. Keď sa z Kvetnice vrátil, v domčeku boli ďalší  štyria ľudia, ktorí mali nasledujúceho dňa sprevádzať grófa Potockého pri ceste na Gerlach. Jeden z týchto vodcov vzal Vraného zber rastlín, kládol rastliny na stôl a hovoril ich latinské mená. Vraný ho s údivom charakterizuje, že vonkoncom neišlo o botanika, „bol to jednoduchý slovenský človek, ktorý azda ani písať nevedel“. Pre dážď sa Potockého výstup na Gerlach tehdy neuskutočnil.

Vraný sa so spoločníkmi  vydal na cestu nasledujúceho  rána, už pred šiestou hodinou. V Kotli sa priateľ K. rozhodol pre návrat, ostaní vystúpili na hrebeň a čiastočne ho obchádzajúc dosiahli vrchol. Vraný uvádza, že takmer pod samým končiarom rástol horec ľadový. Iné rastliny neuvádza. Vrchol dosiahli o pol druhej, čo je na početnú skupinu so psom slušný výkon. Na vrchole nechali svoje navštívenky, aj Zahrajovi ju urobili, s otlačkom jeho laby. Bol to údajne druhý pes na vrchole Gerlachu., prvým bol vraj pes vodcu J. Stilla. Na spiatočnej ceste ich zastihla hmla, stihli však dobre zostúpiť do Kotla, kde sa s nimi vodca rozlúčil o odišiel smerom do Velickej doliny. Vraného skupina prešla do Batizovskej doliny a v tme sa terigali ďalej (o nocovaní nie je žiadna zmienka), do Batizoviec došli nasledujúceho dňa, o 10.hodine predpoludním.

Vzhledem k době si výstup a jeho přínos zcela jistě zaslouží obdiv.

Příspěvek byl publikován v rubrice Muránska planina. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 komentářů u Václav Vraný

  1. Václav Polák napsal:

    Od detstva chodíme v lete na Trstie na Borúvky, a o niečo pozdejšie na Brusinky. Vždy zamierime aj k pomníčku s uctou sa zastavíme a položime kitičku lúčných kvetov. Potešilo ma, že som sa tu dozvedel o Václavovi Vranom trošku viac. ďakujem. V rámci Geocachingu pripravujem kešku – skrýšu venovanú práve jeho osobe a práci a dúfam, že môžem použiť informácie tu získané.
    Na

    adrese

    je spomínaný pomníček.

  2. Dana napsal:

    Vďaka za článok!! Som pra-pra-pra…. neterou p. Václava Vraného a moja dcérao ňom písala stredoškolskú prácu… som rada, že sú ľudia, ktorí ho ocenia aj takýmto pekným a fundovaným textom. Bol človekom so širokým spektrom záujmov a schopností, tiež jeho osobný život nebol jednotvárny… Jeho jedinou chybou asi bolo, že sa nevedel v čase svojho života dostatočne zviditeľniť. Jeho prínos – najmä v oblasti botaniky bol už v tom čase nemalý a jeho osobné kontakty s významnými osobnosťami taktiež. Len málokto to o ňom vedel … nuž, skromnosť sa zrejme nikdy príliš necenila

    • milan choma napsal:

      19.10.2014 budeme v Červenom Kláštore odhaľovať pamätnú tabuľu Václavovi Vranému. Veľmi rád by som sa s Vami spojil. prosím ozvite sa Choma

  3. Dana napsal:

    Vďaka za článok!! Som pra-pra-pra…. neterou p. Václava Vraného a moja dcérao ňom písala stredoškolskú prácu… som rada, že sú ľudia, ktorí ho ocenia aj takýmto pekným a fundovaným textom. Bol človekom so širokým spektrom záujmov a schopností (angažoval sa okrem spomínaného aj v oblasti hudby) tiež jeho osobný život nebol jednotvárny… Jeho jedinou chybou asi bolo, že sa nevedel v čase svojho života dostatočne zviditeľniť. Jeho prínos – najmä v oblasti botaniky bol už v tom čase nemalý a jeho osobné kontakty s významnými osobnosťami taktiež. Len málokto to o ňom vedel … nuž, skromnosť sa zrejme nikdy príliš necenila

    • pepa napsal:

      A já zas děkuji za pěkný komentář. Vždy potěší, když mé články někoho zajímají, někoho osloví. 😉

    • pepa napsal:

      Paní Dano, můžete mě, prosím, kontaktovat na moji emailovou adresu (v pravém sloupci dole)? Děkuji.

  4. Edita napsal:

    v Tisovci si vždy spomenieme na botanika Václava Vraného,ktorý priniesol SEQOIU do nášho kraja a je posadená na Dieliku, je to krásny strom pri pamätníku…..

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.