Národní přírodní rezervace SOOS

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofety

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofety

 

Severovýchodně od Františkových Lázní, v centrální části Chebské pánve,  se nachází unikátní přírodní rezervace… 

Nejprve k neobvyklému názvu rezervace: V „egerlandské“ (chebské) němčině je slovo „soos“ zkomoleninou výrazu „moos“, tedy bažina nebo mech.

Chebská pánev byla na konci terciéru (třetihor) pokryta vrstvou sedimentů, především hrubozrnných pískovců a jílů. Ve starším kvartéru (čtvrtohorách) byla tato oblast zaplavena a následně dotvořena vulkanickou činností. V místě dnešní NPR byl vyzdvižen val křemenných písků, který oblast rozdělil na dvě odlišné části. V té severní vzniklo hluboké rašeliniště, v bezodtoké jižní části, kde vyvěraly a dodnes vyvěrají až středně slané minerální vody, se začalo dařit rozsivkám. Tedy mikroorganismům s křemennou schránkou. Ty pak vytvořily rozsáhlé těleso křemeliny, tzv. křemelinový štít.

Národní přírodní rezervace SOOS. Jižní bezodtoková oblast

Národní přírodní rezervace SOOS. Jižní bezodtoková oblast

Především v teplých letních dnech je křemelinový štít pokrytý silnou vrstvou solí, která vzniká odpařováním minerálních vod.

Národní přírodní rezervace SOOS. Vrstva solí na křemelinovém štítu

Národní přírodní rezervace SOOS. Vrstva solí na křemelinovém štítu

Z podloží křemeliny vyvěrá suchý oxid uhličitý. Na povrchu, v místě, kde je křemelinový štít pokrytý vrstvou humolitů,  probublává a vytváří tzv. mofety  (nesprávně bahenní sopky). Výrony jsou soustředěné v tzv. mofetovém poli.

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Národní přírodní rezervace SOOS. Mofeta

Mezi vývěry kyselek jsou nejmohutnější Císařský pramen a pramen Věra.

Národní přírodní rezervace SOOS. Císařský pramen

Národní přírodní rezervace SOOS. Císařský pramen

Národní přírodní rezervace SOOS je unikátním souborem mokřadních, slanomilných a reliktních společenstev. V přirozených lesních porostech převažuje bříza pýřitá (Betula pubescens). Rostou zde kriticky ohrožené rostliny, např. bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca), hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora), kuřinka solná (Spergularia salina) a silně ohrožené rostliny jako masožravá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).

Místo, kde se dnes nachází národní přírodní rezervace, bylo silně pozměněno lidskou činností. V 19. století se zde těžila rašelina zprvu jako topný materiál později pro lázeňské účely. Křemelina se těžila jako materiál na výrobu žáruvzdorných materiálů, Firma Mattoni pak vyluhovala z křemeliny minerální soli pro léčebné účely. Těžba humolitů a křemeliny následně negativně ovlivnila vodní režim a vedla ke vzniku silně zasolených půd bez vegetace. Od vyhlášení NPR v roce 1964 veškerá těžební činnost ustala.

Výměra rezervace je 221 hektarů, zpřístupněna je část po chodníku 1,2 km dlouhém. U vstupu do rezervace se nachází muzeum se stálou expozicí „Příroda Chebska a ochrana přírody“. Je zde také umístěna stanice pro handicapované živočichy.

Příspěvek byl publikován v rubrice Můj rodný kraj, Příroda. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře u Národní přírodní rezervace SOOS

  1. Děkujeme za článek. Nově se u nás na SOOSu můžete projet úzkokolejným vláčkem. Určitě se stavte.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.