Náš okres I.

Kniha Náš okres Václava Praxla

Kniha Náš okres Václava Praxla

Povolání učitele v dobách první republiky (a zcela jistě i dříve) zdaleka nezahrnovalo pouze činnost pedagogickou. Učitelé byli představiteli kulturního dění ve svém působišti, byli nositeli kulturních tradic. Věnovali se ve svém volném čase vlastivědnému výzkumu, především historii, botanice a zoologii. Výsledky jejich práce mají dodnes hluboký význam.

Na začátku letošního roku jsem o jednom takovém učiteli psal – o Václavu Vraném.

Před nedávnem se mi dostala do rukou kniha Náš okres – příručka pro učitele obecných škol a osvětové pracovníky. Napsal ji v roce 1934 Václav Praxl, učitel z Valašského Meziříčí. Knihu mi zapůjčila jeho vnučka, která mi také o svém dědečkovi hodně vyprávěla. Při jejím vyprávění a při čtení knihy jsem si na Václava Vraného nemohl nevzpomenout. Václav Praxl se stejně jako Václav Vraný zabýval botanickým monitorováním krajiny, ve které žil. Tedy Valašskomeziříčska a Rožnovska. Kniha, kterou už jako učitel ve výslužbě sepsal a vydal, je natolik zajímavá, že jsem se rozhodl vám ji ve stručnější podobě přiblížit. Některé části jsou z dnešního pohledu zábavné a úsměvné, některé naopak velmi poučné.

Nejprve stručné informace o Václavu Praxlovi

Václav Praxl se narodil 30. září 1871 v obci Tvořihráz u Znojma. Vystudoval v Jihlavě reálné gymnázium a ve studiích pak pokračoval na učitelském ústavu ve Valašském Meziříčí.

Učit začal ve Valašském Meziříčí na národní škole. Později se stal ředitelem cvičné školy při učitelském ústavu. Byl aktivním členem Orla, později předsedou Orelské župy ve Valašském Meziříčí.

Václav Praxl

Václav Praxl

V rámci školy, většinou o prázdninách, chodil s dětmi do přírody a vzdělával je. Vedle své práce se věnoval regionálnímu botanickému výzkumu. Monitoroval výskyt rostlin v oblasti tehdejšího okresu Valašské Meziříčí a okresu Rožnov. Výborně kreslil a vyřezával.

Ručně vyrobené přání Václava Praxla své snoubence Marušce

Ručně vyrobené přání Václava Praxla své snoubence Marušce

Oženil se v roce 1901. Bezprostředně po narození třetího dítěte mu zemřela manželka. Své tři děti vychovával za pomoci mladé vychovatelky, dívky Terezy. Poté, co všechny děti dospěly, se s Terezou oženil. Všechny tři děti se staly učiteli.

Václav Praxl zemřel 23.října 1936.

********************************************************************************

První část se botaniky netýká, je to politická vlastivěda. Pokyny pro učitele, jak mají žáky seznamovat s některými pojmy z této oblasti. Nicméně vysvětlování pojmů je někdy velice zajímavé.

Náš okres (Václav Praxl)

ÚVOD

Vedl jsem kdysi školskou výpravu obcí Stráníkem na Novojičínsku. Ptám se občana jednoho – druhého, kde tu stávala tvrz, o které jest zmínka v Naučném slovníku v pojednání o Straníku. Nikdo z občanů vůbec nevěděl, že by tu byla tvrz stávala.

A zamysleme se každý sám pro sebe, kolik toho známe z dějin domova. Z vlastní zkušenosti vím,  jak jest učitelstvo bezradné, když má na středním či vyšším stupni obecné školy vyučovati o školní obci a o celém okrese. Málo škol má Vlastivědu moravskou pro okres meziříčský od Ed. Domluvila a pro okres rožnovský od Čeňka Kramoliše. A kdyby i tyto Vlastivědy na škole byly, jest pracno z nich sestaviti stručný výtah a jsou konečně v některých statích pro dnešní doby zastaralé. Proto, když žactvo opouští obecnou školu, velmi málo toho ví o své užší domovině.

Umínil jsem si usnadniti práci učitelstvu, i těm pracovníkům, kteří by chtěli pojati do programu své osvětové činnosti též přednášky o domovině pro dospělé. Pramenem mi byly zmíněné Vlastivědy, ale bylo nutno je doplniti neb opraviti nejnovějšími úředními zprávami.

Při podání učiva byl mi vodítkem spisek  Jos. Balvína, díl II. Náš okres. Zájemcům doporučuji, aby si ho opatřili pro sebe a pokud možno pro každého žáka. (Nakladatelství českosl. učitelstva. Díl I. Naše obec za 3 Kč; díl II. Náš okres  za 4 Kč.)

Cena spisku jest hlavně v zásadě: „Učiteli vedení, žáku práce“, že se staví na stanovisko činné školy. Vybízí žáky, aby hodně pozorovali a svá poznání do spisku za příslušnými odstavci zapisovali nebo kreslili.

Sám co nejvřeleji doporučuji hojně vycházek do blízkého i vzdálenějšího okolí, jelikož přímý názor je nade vše.

Místa odlišným tiskem vyznačená jsou určena k písemnému vyjádření se žáků.

RODINA – OSADA –   OBEC

Žijete v rodinách. Kdo se počítá do rodiny? Kdo jest hlavou rodiny?  Někdy jest v rodině více lidí a přece nestačí sami na některé práce a potřebují cizí pomoci. Kdo by vám pomohl, kdyby začalo hořet?  – Kdo přicházívá mamince pomoci při draní peří? Vzpomínejte na jiné příklady vzájemné pomoci! (Řemeslníci – obchodník – škola – kostel a.j.)

To věděli lidé již dávno před námi, že samé rodině by bylo smutno, že by sami nestačili. Stavěli příbytky blízko sebe. Na jednom místě se usadilo více rodin. Tomu místu řekli osada. Jak říkají osadě jinak? Proč říkáme lidem osady občané? (obec – občané) Jak se říká obci, když jest v ní jen málo domů, málo lidí? (Vesnice, dědina.) Jak se říká obci, když jest v ní mnoho a mnoho velkých domů? (Město.) Jak se říká menšímu městu? (Městys.) Proč chodívají nebo  jezdívají lidé do cizích osad? (Protože doma nemají toho, čeho potřebují).

Následující vyučování jest nejlépe vykonati na vycházce na nějakém blízkém vyvýšeném místě, kde by byl volný rozhled do kraje. Postavte se tváří v tvář v tu stranu, kde sluníčko vychází. Jak se jmenuje ta strana, kde sluníčko vychází? Jak se jmenuje ta strana, kde sluníčko zapadá? Postavte se tak, abyste pravou ruku měli k východu a levou k západu. Za vámi je strana, kde bývá slunce v poledne nejvýše. Před vámi je strana, kde slunce nebývá nikdy. Která obec je hned vedle naší na východ? Která je hned na západ?

HRANICE OBCE – OKRESU – HEJTMANSTVÍ

Jak rozezná hospodář své pole od cizího? (Meze, kameny.) Mezím říkají lidé také hranice. Kamenům, které jsou namísto mezí, říkají mezníky nebo hranečníky. Jako má každé pole své hranice, tak má také celá obec kolem sebe hranice. Proč se jmenuje taková hranice obecní?

Mezi hranicemi obecními jsou všecky domy té obce a její pozemky: zahrady, pole, louky, pastviska, lesy, lomy, cesty, kopce, hory, studánky, rybníčky, potoky a potůčky. Někdy od hranice ku hranici jsou koleje železnice a po silnicích jezdí všelijaká vozidla.

K pojmu „okres“ jest nejlépe přistupovati syntetickým názorem. Učitel nakreslí na tuhém papíru, který by se nebortil, hranice okresu, hejtmanství. Do plochy pak vkreslí skutečné podoby katastrálních obcí, jak spolu na mapě souvisejí, nebo je naznačí plochami schematickými, které ale vystihují poměrnou velikost obcí. Hranice obcí – hejtmanství – vyznačí tučnou lemovkou z teček, jež tiskne bramborovým tiskátkem. Celou plochu okresu – hejtmanství – rozdělí pak na jednotlivé obce vybodáním – vyřezáním – nožem. Úhly řezů musí býti přesné, aby obce do sebe přesně zapadaly ve svých hranicích, až se z nich bude skládati okres – hejtmanství. Na rubní straně poznačte „obec“ jejím začátečním písmenem, abyste nepřišli do rozpaků, kdyby vám podoba obce neutkvěla v paměti.

Na stole máme obrázky všech obcí. Najdi mezi nimi obrázek naší obce a připni ho špendlíkem k podložce! Kterou obec jsme onehdy jmenovali nejblíže na východ od naší obce? Najdi její obrázek a připni ho na správné místo vedle obrázku naší obce. Tak se pokračuje, až je sestaven celý okres meziříčský (34 obce) nebo rožnovský (12 obcí).

Důležitá poznámka: Školy na Meziříčsku sestavují okres tento, školy na Rožnovsku okres svůj. Pozor též v té škole, jejíž obec jest na hranicích okresu! Tam by se při seskupování obcí v okres muselo postupovati jinak.

Učitel pokračuje: Ukaž hranice okresu valašskomeziříčského! Ukaž hranice okresu rožnovského! Tyto dva okresy dělají dohromady hejtmanství.

Ukaž hranice hejtmanství! Kdo jest hlavou v rodině? Kdo jest hlavou v obci? Hlavou hejtmanství jest okresní hejtman. Poněvadž úřaduje ve Valašském Meziříčí, jmenuje se to jeho hejtmanství valašskomeziříčské.

HRANICE  PŘIROZENÉ

Když utrhnete na zahrádce kvítečko, to kvítečko jest přirozené. Když někdo udělá kvítečko z papíru, jest to kvítečko umělé. Meze mezi poli udělali lidé. Meze jsou hranice umělé. Někdy ale dělá hranici potok, řeka, horský hřeben. To jsou hranice přirozené.

Učitel vyznačí na mapě hejtmanství červenou barvou hranice přirozené. Horské hřebeny pak naznačí rozevřenou knihou, postavenou hřbetem vzhůru.

SOUDNÍ OKRES – POLITICKÝ OKRES

Stalo by se, že by v některé z těch 34 obcí okresu meziříčského ukradl nějaký člověk sousedovi slepice. Byl by přitom poznán ponocným a udán četnictvu. Četník by případ vyšetřil a zapsal.To psaní by poslal soudu do Valašského Meziříčí. Soudní úřady jsou ve velké budově, na které jest napsáno Okresní soud. Tam kromě jiných úředníků úřaduje jeden nebo několik pánů, kteří studovali těžké učení, kterému se říká práva. Jsou to právníci. Dovedou poznati podle zákonů, kdo má pravdu a kdo ne.

Soudce, kterému by bylo u soudu v Meziříčí oznámení četníka o tom zlodějovi předloženo, nařídí zlodějovi i tomu ponocnému, aby se v určitý den a v určitou hodinu dostavili k soudu. Tomu jednání, které potom soudce s obžalovaným vede, říká se hlavní přelíčení. Při něm soudce vynese rozsudek. Kterým buďto uzná obžalovaného vinným nebo jej osvobodí, když mu nebyla vina dokázána. Tomu zloději dokázána byla, byl asi odsouzen do vězení. To je budova blízko soudní budovy. Tu bývají uvězněni zlí lidé z celého okresu a proto jest to okresní věznice.

Někdy bývá na okresní věznici bílý prapor. To z radosti, že v tu dobu tam není uvězněn ani jeden zlý člověk.

Takový okresní soud jako jest v Meziříčí, jest též v Rožnově pro obce okresu rožnovského. Okresy valašskomeziříčský a rožnovský jsou okresy soudní. Hejtmanství se říká okres politický.

*******************************************************************************

následující část

Příspěvek byl publikován v rubrice Zaujalo mne. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.