Náš okres II.

Kniha Náš okres Václava Praxla

Kniha Náš okres Václava Praxla

 

 

 

 

 

 

Z knihy učitele Václava Praxla: Náš okres jsem vybral další zajímavé pasáže.

TURISTÉ

Někteří lidé rádi cestují. Proč? (Zdravý vzduch – rozhledy – tužení těla – zábava – v zimě lyžování – láska k vlasti – láska a úcta k Bohu). Dlouhé cestě se říká tura. Proč se říká lidem, kteří rádi cestují, turisté?

Ve větších městech se spolčují lidé, aby sobě i jiným cestování usnadnili. To jsou turistické spolky. V našem kraji jsou to odbory Klubu československých turistů a Pohorské jednoty „Radhošť“ (KČT, PJR).

Turistické spolky dělají při cestách turistické značky a stavějí na horách útulny (chaty) a zařizují noclehárny pro turisty. Kdo je členem turistického spolku, má lacinější jízdu po drahách, levnější stravu v turistických útulnách a některých hostincích, laciněji se vyspí v turistických noclehárnách a má snížené vstupné do museí a jeskyní.

Turistické značky malují na sloupech, na kamenech, na zábradlích olejovými barvami, aby jich déšť nesmyl. Dají mnoho práce a jsou hodně drahé. Zlomyslní lidé je ničí a poškozují. Hodný a rozumný člověk jich nekazí. Když přijde na Valašsko hodně turistů, nechají tu hodně peněz a roznesou do světa chválu o našich krajích. Poškozováním značek se škodí celému kraji!

Turistické značky mohou též přivésti na správnou cestu toho, kdo v lese zabloudil. Taková značka bývá obdélník na jedné straně uzavřený, na druhé otevřený. Spojená strana směřuje k východisku cesty, otevřená do kraje, do hor. Když půjdeš na tu stranu, kde jest značka zavřena, přijdeš z lesa ven a pak do města nebo vůbec mezi lidi. Na nádražích nebo na radnicích bývají turistické tabule s udáním, kam která cesta vede.

Rozvážný a zkušený turista se na cestu připraví. Nachystá si věci jen potřebné. Zbytečnostmi se nezatíží. Obuv jeho musí býti raději starší, vyšlapaná. Kdo má na nohou „kuří oka“, ať sedí doma na peci, nebo ať se jich nejdříve zbaví. Kdo se snadno odpařuje, vezme s sebou vaselin nebo lůj a balíček čisté vaty. Pro případ žaludečních neb střevních potíží použije hoffmannských kapek na kousku cukru nebo andělikového kořene. Hoffmannské kapky utiší bolesti zubů, když se vsune smotek vaty jimi zmočený do té nosní dírky, na které straně bolí zub. Jest též dobře těmi kapkami vypláchnout ústa nebo vložit na zub kousek vaty zvlhčené kapkami. Pro vyšetření oka nutno míti s sebou kapesní zrcátko. Čistých kapesníků musí býti zásoba. Vezmi s sebou reservní košile na převlečení pro případ zpocení nebo zmoknutí. V příruční lékarničce kromě jmenovaných léků musí býti čistá gáza, vata a obvazky. Opatrný turista ví, že krvácející rány nesmí se nikdy dotýkati prstem. Sražené krve na ráně neodstraňuje, na ránu nedává pavučiny. Kdyby někoho uštkla zmije, je-li možná, vyssaje se z rány jed. Rty nesmí býti popukány, dásně nesmí býti bolavé. Jinak jest nejlépe udělati rychle oheň, rozežhaviti něco kovového a ránu vypáliti. Též se doporučuje napíti se silné lihoviny až do opití.

Turista, ať muž, ať žena, má s sebou pořádnou hůl, nůžky, nůž, jehlu, niti, ochranné špendlíky, knoflíky, motouz, nádobku na pití, pokud možno dalekohled a mapu speciálku.

Pan učitel Václav Praxl se svou třídou

Pan učitel Václav Praxl se svou třídou

******************************************************************************

HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM POVRCHU PŮDY

Aby žáci sami usoudili, proč na kopcích jest méně ornice než v údolích, provedou doma nebo ve škole na dvoře následující pokus: Přistaví ke stěně větší desku, mírně nakloněnou. Posypou ji vrstvou písku, promíchaného s drobným štěrkem. Vysoko nad deskou podrží konev s vodou, aby na písek dopadal déšť s růžice konve. Písek spláchne vodu „do údolí“. „Na kopci“ zůstane jenom štěrk.

Plodiny polní 

V Krásně patří mnoho pozemků panu Seilernovi. Takovému velkému hospodářství se říká velkostatek. Znáte na území našeho politického okresu ještě jiný velkostatek? Přemýšlejte! Ptejte se! Takový majitel velkostatku má obyčejně člověka, který mu na něm hospodaří. Takoví správcové studovali na hospodářských školách a dovedou tak hospodařiti, aby hospodářství co nejvýše vynášelo.

Tak například správce krásenského velkostatku nejen že se přesvědčil, že na jeho pozemcích se daří cukrovce, ale on zkoušel, zdali by se tu neurodil mák a kmín. Najednou jsme za Krásnem viděli celé lány máku a kmínu, a panu Seilernovi přibylo do pokladny za mák a za kmín jistě více peněz než za obyčejné polní plodiny. V krajinách, kde se cukrovka ve velkém pěstuje, mívají chudé děti do školy na přestávku krajíc chleba a k němu kus uvařené cukrovky.

V horských vesnicích vidíme na polích nejvíce zemáky, oves a pohanku. V údolích a rovinách daří se všecky druhy obilí i kukuřice. Dobrých pastvin je u nás celkem málo. Dříve se selo na Valašsku hodně lnu. Teď ho vidíme málokde, a konopí snad již nikde.

Zdar hospodářských rostlin záleží, jak jsme si již ukázali, na hloubce a jakosti země, ale též na vzdělání, podnikavosti a pilnosti hospodářů a na podnebí. V roce 1915 v červenci jsem vedl školskou výpravu obcemi Poličnou, Brankami, Policemi a Lhotkou nad Bečvou. Děti viděly všude žně v nejpilnějším proudu a jakost obilí poznaly z bohatých klasů na silných stéblech. Nato 11. září jsme šli obcemi Viganticemi, Hutiskem, Solancem přes Soláň až do Vsetína. V horských obcích byly teprve žně, a jaké žně! Ubohé obilí, ubozí lidé! Snopečky dělali útlé jako kytičky, aby brzy proschly. Klásky jako myší ocásky, ještě polozelené. Tak maní snad někomu napadne, že s tou láskou boží jest to všelijaké. Což ti dole jsou hodnější než lidé na Soláni? Ne, Pán Bůh ví, co dělá. Na Soláni nedělá zázraky s pšenicí a žitem, ale – s pohankou! Té tam byla tehdy nádherná úroda!

Ovocné stromy a keře

…Bohužel o ovocné stromoví se u nás dosud málokde starali. Na mnohých zahradách stojí stářím sešlé chuderky jabloně neb hrušně. Nejméně pozornosti u nás se věnuje švestce (trnce), u cest straší kostlivci „trnek“. Hospodářská škola v Rožnově snaží se učiniti nápravu i v této věci. Její žáci zařizují si doma vlastní ovocné školky…

Léčivé byliny

Na „kořenářky“, živící se prodejem léčivých bylin, měl by býti odborný dozor. Často z nevědomosti nabízejí byliny bezcenné, protože je špatně usušily, nebo že si byliny pletou s jinými. Tak na př. nabízejí blešník  za arniku a místo kořene kozlíkového (valeriána) prodávají jeho lodyhy s listy, které nemají toho léčiva, jako kořínky.

Byly doby, kdy lidé vedeni pudem vlastním a zvířat, vyhledávali v přírodě utajené síly léčivé.  Mezi lidem obecným povstávali tu a tam jedinci, kteří taková léčiva hledali a nabízeli je nemocným lidem při všelijakých tajemných průpovědech a později i zaříkáních a modlitbách, stavějíce se tak do řad lidí zvláštních, kouzelníků a čarodějů. Z těchto vznikli později, až do dnešních dob svou slávu udržující, lidoví „dochtoři“ = „chcánkaři“, kterým stačí přinésti něco moče od nemocného, aby jeho nemoc rozpoznali, a aniž nemocného viděli, předepíší mu lék, který sami uvaří, nebo dle určitých pokynů vařiti nařídí. Nebylo spravedlivo takové „dochtory“ šmahem zesměšňovati, ale není také radno každému a „na slovo“ věřiti. Ovšem nemalou zásluhu o to právě oni mají, že v posledních dobách i lékařská věda věnuje léčivým bylinám zaslouženou pozornost. Na školy došly výnosy, aby se mládež seznamovala s léčivými bylinami, a aby se pěstovaly ve školních zahradách.

Jaký jest účel těchto výnosů? První jistě ten, aby si lidé dovedli pomoci takovou léčivou bylinou, když nebude při tom nebezpečí, že by si mohli i uškoditi. A pak, kolik tisíců Kč nám ubíhá za rostlinná léčiva do ciziny! Kdyby dovedli u nás poznávati takové byliny v přírodě, kdyby je dovedli beze škody na majetku sbírati a je řádně sušiti, zůstaly by ty tisíce Kč doma. Ovšem musely by domácí lékárny a drogerie spravedlivě oceniti dobrou vůli i práci domácího lidu. Všude jinde, kdo něco prodává, ten stanoví cenu; zde stanoví cenu ten, kdo léčivo kupuje.

Zde vyjmenuji pouze léčivé byliny, u nás rostoucí, s udáním nemocí, které léčí:

Andělika lékařská (Angelica officinalis) … Kořen podněcuje nervstvo a různé vyměšovací ústroje těla. Užívá se při slabosti a mražení v žaludku, při hysterii a hypochondrii…

Aron blamatý (Arum maculatum) …Čerstvé hlízy jsou prudce jedovaté, byvše roztrouhány, dávají šťávu na přípravu obkladů tam, kde se jedná, aby vnitřní zánět byl přiveden na povrch těla…

Bez černý (Sambucus nigra) … Odvar květový žene na pot. Květy navlhčené vínem, přiložené na čelo, zapuzují nespavost…

Cibule kuchyňská …Rozkrájená na drobné kousky a naložená do lihu dává výborný lék proti chorobné žízni…

Jalovec (Juniperus communis) … V době nakažlivých nemocí se doporučuje žvýkati denně 6 – 10 jalovčinek  jako ochranný prostředek…

Kopřiva palčivá (Urtica dioica) … Šlehání revmatismem postižených údů kopřivou se vřele doporučuje…

Kozlík lékařská (Valeriana officinalis) … Lidově zvaný baldrián. Obsahuje látku kočičí močí zapáchající. Kočkám vůně tak lahodí, že jsou z ní jako u vytržení… 

Lípa (Tilia) … Popel ze spáleného dříví lipového, smíchaný se stejným množstvím cukru, radí Kneipp užívati při vyraženinách kožních a vředech…

Lopuch (Lappa officinalis) … Lihový výtažek kořene lopuchového, rozředěný olejem, podporuje růst vlasů, když se jím ráno a večer natírá hlava…

Máta peprná (Mentha piperita) … Thé z máty připravené z polovice vody a polovice vína a užívané po několik dní po koflíku, odnímá nepříjemný, hnilobný zápach z úst…

Mochna lesní či nátržník (Potentilla tormentilla) … Kneipp cení léčivou sílu nátržníku tak vysoko, že si přeje, aby se přenášel z lesních samot a hned postavil na ozdobu za okno, aby prý ho všichni lidé seznali a ocenili. Krvotok, jímž trpí lidé bezpočetní, nelze vyhojiti ničím jiným, než odvarem nátržníkovým…

Námel (Claviceps purpurea) … Námel chutná odporně a obsahuje prudký jed. Kdyby některý rok byla neobyčejná úroda námelu a dostal se mletím do zrn mouky, mohli by lidé celého kraje vážně onemocněti. Jelikož však lékařská věda dovede tohoto prudkého jedu užívati jako velmi účinného a důležitého léku, můžete námel v lékárnách dobře zpeněžiti, když byste ho z klasů před mlácením obilí vylamovali a v bezvadném stavu lékárníkovi dodali…

Ptačinec obecný (Stellaria media) … Zevně slouží odvar ptačincový na obklady a k vymývání hnisajících ran. Obklady se obnovují každé 2 hodiny. S počátku sice vředy zdánlivě se zhorší, ale právě tj. dobrým znamením…

Puškvorec obecný (Acorus calamus) … Velmi dobře čistí ledviny od hlenů…

Řetkev (Raphanus sativus) … Vyhání zastaralé větry a plyny vrchem i spodem. Výborně žene na moč, působíc příznivě na měchýř…

Třezalka (Hypericum perforatum) … Naložíme-li sušené květy třezalkové do kořalky, nabudemem kapek, které pomáhají od návalu krve do hlavy…

Zelí nakládané … Když uvázl někde v ústrojí zažívacím dlouhý vlas, potravou požitý, vysmýčí ho syrové, kvašené zelí, na hrubo jen pokousané…

********************************************************************************

předchozí část

Příspěvek byl publikován v rubrice Zaujalo mne. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.