Vršatské bradlá (Biele Karpaty)

Vršatské bradlá

Když jsem se letos poprvé v životě rozhlížel ze Strážovských vrchů do kraje středního Pováží, upoutalo okamžitě moji pozornost mohutné bradlo západně od Ilavy. Nebylo těžké zjistit, že jsou to Vršatské bradlá  v Bílých Karpatech. A nebylo těžké se sem při nejbližší příležitosti vypravit…

Vršatské bradlá jsou nejvýraznější dominantou Bílých Karpat. Tvořeny jsou druhohorními dolomitickými vápenci a mají formu skalních zdí, stěn a věží.  Nejvyšší vrchol, Chmeľová (925 m.n.m.), je zároveň druhým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat.

Celý masív je přírodní rezervací se zachovalými skalními i lesními společenstvy teplomilných i horských druhů rostlin i živočichů.

Vršatské bradlá

Hřebenem Vršatských bradel vede žlutě značená cesta. Začíná (či končí) v obci Červený Kameň. Tam začínám svoji procházku i já.

Na vrchol Chmeľové je to necelá hodinka chůze, výškový rozdíl je pět set metrů. Mohu však zodpovědně prohlásit, že tak ideální stoupání jsem ještě nikdy a nikde neabsolvoval. Než jsem se nadál, stál jsem na vrcholu. Nutno však upozornit na pečlivě skrytou odbočku z cesty na vrchol. V místě, kde cesta kulminuje, je nutné odbočit vpravo do lesa a tam už je značení patrné.

Z Chmeľové je krásný, půlkruhový rozhled do Pováží, na Strážovské vrchy (naproti vám dominuje strmý Vápeč) a na část Bílých Karpat.

Oblast Vršatských bradel je v rámci celého Slovenska místem s nejbohatším výskytem jasoně červenookého a jasoně dymnivkového. Jasoně čevenookého se mi spatřit nepodařilo, jeho výskyt je limitován několika málo týdny v roce. Jasoně dymnivkového jsem viděl… létá jich tu spousta, jen je vyfotografovat.

Jasoň dymnivkový / jasoň chochlačkový / Parnassius mnemosyne

Jasoň dymnivkový / jasoň chochlačkový / Parnassius mnemosyne

V bezprostředním sousedství Vršatských bradel se nachází Vršatské hradné bralo se zbytky středověkého hradu. I toto místo je přírodní rezervací s výskytem chráněných druhů flóry a fauny. Místo je významnou lokalitou geologickou, geomorfologickou a také paleontologickou.

Vršatské hradné bralo

Vršatské hradné bralo

Po žluté cestě tedy sestupuji do Vršatského Podhradí a jdu si prohlédnout zbytky hradu. Mnohem více mne však zajímají samotná bradla. Neuvěřitelné množství lomikámenů a hvězdic. Nádhera!

Vršatské hradné bralo. Zbytky hradu Vršatec

Vršatské hradné bralo. Zbytky hradu Vršatec

Vršatské hradné bralo. Trsy lomikámenu a hvězdice na skalních stěnách

Vršatské hradné bralo. Lomikámen vždyživý / lomikameň metlinatý / Saxifraga paniculata

Vršatské hradné bralo. Hvězdice alpská / astra alpínska / Aster alpinum

V okolí Vršatských bradel se nacházejí i další zajímavá místa.

Obec Krivoklát. Vesnička, nad kterou sice nestojí královský hrad a kde zcela jistě v nejbližší době nevznikne nový národní park jako u českého Křivoklátu. Ovšem vesnička, která je na svém horním konci uzavřena stometrovou Krivoklátskou tiesňavou. Efektní geomorfologický útvar.

Krivoklátska tiesňava

Na začátku soutěsky začíná Naučný lesnický chodník Bolešov – Krivoklát s dvaceti zastaveními. Jeho nevýhodou je špatná dostupnost. A také to, že není okružní. Chodník předurčený především pro cyklisty.

Jak se do Krivoklátu dostanete? Od rozcestí žluté a zelené nad obcí Vršatecké Podhradie se vydejte k hotelu Vršatec. Projděte kolem něj tak, že vám celý zůstane po levé ruce. V pravém rohu parkoviště pak začíná lesní cesta, která se asi po dvou kilometrech napojuje na lesní asfaltovou silnici. Po ní se vydejte dolů, doleva, až do Krivoklátskej tiesňavy. Jsou to další dva kilometry. Až po jejich absolvování budete stát na začátku lesnického chodníku. Žel, ty dva kilometry se zas budete muset po asfaltové cestě vracet. Jiná možnost není. Lesní cesta vás povede až do cíle vaší cesty.

V bočních svazích nad cestou můžete spatřit několik travertinových (či spíše pěnovcových) kaskád, které vznikají vysrážením uhličitanu vápenatého.

Pěnovcové kaskády

Čtěte pozorně informace na všech zastaveních chodníku, dovíte se věci z prostředí lesa a lesního hospodářství, které vám možná doposud unikaly.

Rozhodně zajímavým zastavením  je dřevěná rozhledna s vyhlídkou na Vršatské bradla. Jednoduchá, nepříliš nákladná stavba, co jí chybí? Žel, opravdu chybí. To, že nestojí  – a nevím proč – o deset metrů vlevo. Takto je rozhled opravdu stíněn mohutnými stromy.

Rozhledna na Naučném chodníku Bolešov - Krivoklát

Za hájovnou Chrastková začíná táhlé klesání. A více než dlouhé. Do Bolešova je to přes deset kilometrů.

Půlhodinu cesty pod hájovnou se nachází bezesporu nejzajímavější místo celého chodníku. Dračia studňa. Nejrozsáhlejší pěnovcový útvar v Bílých Karpatech (pěnovec je odrůda travertinu).

Tento pěnovec je velice mladý. Tak mladý, že do sebe uzavírá i zbytky stromů a na nejspodnější terase obaluje kmeny stromů.

Dračia studňa

Dračia studňa

Dračia studňa, detail pěnovcové struktury

Jak jsem předeslal, do konce cesty, do Bolešova, odkud se můžete dostat autobusem do Dubnice, je to ještě daleko. Asfalt přechází v kámen a šlapání není žádným zážitkem. Vhodnější je skutečně chodník absolvovat na kole. A nejvhodnějším obdobím k návštěvě je bezesporu podzim. Letní zeleň je přece jen příliš jednolitá…

Jak se sem dostanete?

Červený Kameň i Vršatské Podhradie jsou snadno dosažitelné autobusem z Ilavy. Bolešov pak utobusem z Dubnice. Pokud byste se chtěli co nevíce přiblížit po železnici s kolem, musíte cestovat do obce Nemšová. A ta je přístupna vlakem i z české strany (Brumov – Bylnice).