Pramen Punkvy
S Punkvou je to pekelně složité…
Při vyslovení jména Punkva se většině z vás vybaví pojmy podzemní řeka, Moravský kras, Punkevní jeskyně, propast Macocha. Těm sečtělejším ještě Amatérská jeskyně.
Ano. Punkva je podzemní říčka, která vzniká v podzemních prostorách Amatérské jeskyně soutokem Sloupského potoka a Bílé vody. Tak nás to alespoň učili ve škole.
Schéma vzniku říčky Punkvy
Ale je to skutečně tak? K zamyšlení nad pravdivostí tohoto tvrzení mne přivedla obyčejná turistická směrovka, kterou jsem nalezl asi půldruhého kilometru od nejvyššího vrcholu Drahanské vrchoviny Skalek.
Směrovka k pramenu Punkvy
První otázka, kterou jsem si položil, zněla: Co je to za nesmysl? Jaký pramen Punkvy? Ta přece nepramení, ale vzniká soutokem…!
Začal jsem pátrat. A jak jinak, než za pomoci odborné literatury. Tak tedy:
Zeměpisný lexikon ČSR, svazek druhý: Vodní toky a nádrže (Vladimír Vlček a kol., Academia 1984):
Punkva: Vzniká soutokem Sloupského potoka a Bílé vody v jeskyních na zdrojnicích Punkvy s. od propasti Macocha ve výšce 345 – 350 m.n.m., ústí zleva do Svitavy u Blanska v 280 m.n.m. Plocha povodí 170,4 km2, délka toku od vývěrů 7,3 km, prům. průtok u ústí 0,96 m3 s-1.
Sloupský potok: Pramení 0,4 km od Skály (724 m) ve výšce 695 m. n. m., propadá se 700 m jižně od Sloupu na okraji Moravského krasu. Délka toku 15,5 km.
Tuto variantu potvrzuje a upřesňuje i monografie Ivan Balák a kol.: Macocha a Punkva v Moravském krasu (Městská knihovna Blansko 2003):
Punkva vzniká soutokem dvou hlavních zdrojnic. Sloupské údolí je oblastí ponorů západní skupiny zdrojnic podzemní Punkvy – Sloupského potoka. Jeho ponory jsou soustředěny ve výškové úrovni cca 470 m.n.m. Sloupským potokem jsou označovány spojené vody Luhy a Žďárné, které ještě posiluje přítok Petrovického a Němčického potoka.
Místo, kde jsme se včera byli podívat a které je turistickou tabulkou označeno jako Pramen Punkvy, je podle internetové mapy skutečně totožné s pramenem Punkvy. Označení Pramen Punkvy jsem doplnil já.
Zde je zdrojnice označena jako Punkva
Podíváte-li se na mapu Boskovicko 1:25 000 (Geodézie On Line s.r.o., 2007), nenajdete označení Punkva nýbrž označení Luha:
Zde je zdrojnice označena jako Luha
U pramene naleznete tabulku, kterou instalovali protagonisté pořadu Zpět k pramenům, na které stojí:
Tabulka protagonistů pořadu "Zpět k pramenům"
O důvěryhodnosti svědčí i záznam č. 2549 v Národním registru pramenů a studánek. GPS souřadnice jsem ověřoval, souhlasí.
Pramen Punkvy
Pramen Punkvy
Pokud někdo z vás viděl neodvysílanou část pořadu, o hledání pramene Punkvy, musí mít zmatek dokonalý. Musí si – stejně jako já – položit otázku, kde se u pramene Punkvy (Luhy) ona cedulka vzala? Protože symbolický hrníček položil Bedřich Ludvík (protagonista pořadu Zpět k pramenům) na mně neznámém místě, tipuji, že je to autocamp nacházející se asi jeden kilometr za obcí Sloup směrem na Němčice.
A aby byl zmatek úplně dokonalý, je nutné konstatovat ještě jeden fakt. Výše zmíněná zdrojnice Žďárná je nejméně o dva kilometry delší než zdrojnice Luha. Pokud je tedy Luha dle nejnovějších tvrzení považována za Punkvu, nabízí se otázka, proč to není Žďárná.
Je až s podivem.jakou jste si dal práci s tím,kde vlastně ta Punkva pramení.Nakonec
jste to úplně vědecky vysvětlil,že vlastně nikde.Televizní program ,, Zpět k pramenům“
byl velmi poučný a přitažlivý pořad,ale jak už to někdy bývá,chybička se vloudila.Tak
to těm Pražákům promiňme.Jinak pořady o rozhlednách také patřily k těm zdařilejším
které ČT uvedla a probudila veliký zájem televizních diváků.
Děkuji. Hledat pramen Punkvy bylo velké dobrodružství… 🙂
učím se teď na státnice ze zeměpisu a když jsem se dival na mapy.cz, kde je soutok Bílé vody a Sloupského potoka, tak místo Sloupského p. jsem našel pramen Punkvy i s fotkou směrovky KČT, pak jsem se proklikal k tomuto článku 🙂 … takže je to tak, že ti, kteří připravovali pořad se asi řídili chybnou mapou na seznamu (nebo nevím čím) a místo Luhy, jakožto zdrojnice Sloupského p., označili rovnou Punkvu 🙂 a vynechali Sloupský p. úplně.
Podle toho, co jsem se učil, je to tak, že se stečou zdrojnice Luha, Žďárná, Němčický p. a Petrovický p. ve Sloupu, vytvoří se Sloupský p., který jižně kousek od Sloupu mizí do podzemí, tam se steče s Bílou vodou (zde: http://www.mapy.cz/s/4SER) a vytvoří Punkvu, která se vynoří ze známé Punkevní jeskyně, které se vleje zleva do Svitavy. Tak je to odjakživa uváděno. Ale jak vidím, asi tento fakt mezi veřejností brzo zmizí podle chybné mapy a chybného označení KČT tabulkou 🙂
Děkuji za doplnění! A držím palce, ať státnice dobře dopadnou! 😉
😉 Skončí to tak, že milionkrát řečená lež se stane pravdou, tak jak je v ČR zvykem.
Což mě, jako rodáka z vesnice pod Skalkami, neuvěřitelně vytáčí…
a bohužel už i na http://geoportal.gov.cz je označení: Punkva(Luha)
a tak nám potůček Luha asi zmizí navždy…
nezmizí (pokud nevyschne nebo se nepropadne) 😉
Berounka také nikde nepramení. (původně se jmenovala Mže v celé délce). Toto bude podobný případ a potoků, které během toku své názvy změní máme také hezkých pár. Takže jediné, co je v takových případech směrodatné, je Základní vodohospodářská mapa.
U Berounky je to jasné. Vzniká soutokem Mže a Radbuzy.
U Punkvy také. Ta vzniká v podzemí a protože v době, kdy řeky a potoky dostávaly jména, nikdo nevěděl, jak to s Punkvou přesně je, byly zdrojnice nazvány Bílá voda a Sloupský potok. Takže z geografického i hydrologického hlediska je označení pramene Punkvy, bohužel, nesmysl.
Dobrý den,
hodně zajímavá psaní.Začnu od soutoků tvořící Punkvu.Podle výzkumů týmu profesora Panoše z Palackého univerzity Olomouc podzemní Punkva pokračuje směrem na Hanou,kde tvoří vývěry v obci Javoříčko /potok Špraněk/dále v Mladči u jeskyně Podkova a poslední vývěr je v Litovli „Na studánce“ kde je čerpací stanice zásobující pitnou vodou okolní obce Litovle a Olomouce včetně.
V těchto místech pak pokačuje tok Punkvy pod názvem Čerlinka.
tak to je hodně zajímavé a příliš tomu, přiznám se, nerozumím; nějaký odkaz?