Letošní dovolená nám téměř celá propršela. S výjimkou dvou dnů pršelo každý den. Túry končily v proudu deště, oděv nebylo možné ve stoprocentní vlhkosti vysušit, boty se daly ždímat, a tak to šlo stále dokola.
Déšť doprovázely silné bouřky. Což lze sice na hřebenu Tater nazvat zážitkem silným, rozhodně ne však bezpečným a takovým, po kterém by člověk toužil.
Přesto to byla dovolená – stejně jako ta loňská – zvláště vydařená. Proč?
Nasycené potoky, nasycené vodopády, nasycená plesa. Stav vody v tatranských potocích a v plesech byl takový, jaký ani místní starousedlíci nepamatují. Bylo skutečně nač se dívat.
Proto i fotoreportáž musím rozdělit do dvou částí a tu první věnovat výlučně vodě.
Podívejte se…
Vysoké Tatry. Malá Studená dolina, Veľké Spišské pleso – nádherne tajomná fotka s oblohou dramatickou 😉
Vysoké Tatry. Zadné Meďodoly, Bránka – jedna z tvojich najvydarenejších fotiek – prekrásne rozprávkové svetlo
😎
To je naprostá nádhera. Vodu miluju a v této podobě je úžasná. Jenom nám příroda tyhle obrázky skrývá a tak je dobře, že existují dobrodružné duše, které se do tajemných zákoutí vyškrábou s foťákem vysoko nad hlavou před vodní tříští, nám pár pohledů ukradnou a ukážou. 😛
S vaším dovolením jsem si jeden z obrázků dala jako téma na display, a tak se na mě ta voda valí i v mém pokoji kdykoliv si pustím internet, jen pro ten vzduch a zvuk si budu muset dojet osobně 😀
klidně deset… 😉