Kráľova hoľa

Kráľova hoľa

Mám rád Kráľovu hoľu. Ze všech nízkotatranských vrcholů mám nejblíže právě k ní…

Jak jsem se s ní seznámil? Dovolím si ocitovat z textu, který jsem kdysi v souvislosti s Kráľovou hoľou napsal:

Čtyřicítku jsem však měl už za sebou, když jsem se cestou k Dobšinskej ľadovej jaskyni zastavil a přemýšlel, co je to za kopec s vysílačem, který jsem před chvilkou zahlédl. Aktivita mi nechyběla, už druhý den jsem stoupal z Telgártu nahoru…

V porovnání s Ďumbierom či Chopkom se nepyšní nadmořskou výškou začínající dvojkou, nepyšní se na všechny strany spadajícími strmými srázy, nepyšní se ani civilizační neposkvrněností. Má však v sobě něco jiného. Má v sobě majestátnost, která ji pasovala na jeden ze symbolů celé slovenské země.

Kráľova hoľa ze sedla Šumiacka priehyba

Kráľova hoľa z Muránskej planiny

Královské jméno Kráľovej hole pochází, pokud lze tradici věřit, od legendárního  uherského krále Matěje Korvína. Roku 1474 údajně lovil v lesích na svazích Kráľovej hole a obědval na temeni tohoto vrcholu. Jako stůl mu posloužila čtyřhranná kamenná tabule, na kterou dal vyrýt nápis:

Hic hospitatus est Matthias, Rex Hungariae. Anno 1474…

(Zde byl pohoštěn  Matěj, král Uherska, roku 1474…)

Začátkem  18. století byla údajně, dle dobového díla o Spiši, část nápisu ještě čitelná. Slavný Matej Bel měl jiné vysvětlení. Roku 1241 se na Kráľovej holi ukrýval uherský král Belo IV., když po prohrané bitvě u Slanej prchal před Tatary. Víme však, že tento král ve skutečnosti prchl až do daleké Dalmacie.

Bratislavský geograf Karl Windisch zveřejnil roku 1783 v ročence Ungarisches Magazin podrobný pětadvacetistránkový popis Kráľovej hole. V souvislosti s legendou o Matejovi poznamenává, že nápis na kamenné tabuli již není. Nabízí jiné vysvětlení královského jména, které vychází z dominantního vzhledu vrcholu. Kráľova hoľa očividně kraluje všem okolním vrcholům a potažmo celému kraji.

Kráľova hoľa z vrcholu Stolice

Kráľova hoľa je opředena mnoha pověstmi. V té nejznámější se praví, že se na úpatí hory skrýval sám Juraj Jánošík. Tuto legendu pak oživovali především Štúrovci, kteří každý rok po stopách Jánošíkových stoupali na vrchol. Ján Botto zveršoval královohoľský mýtus v baladě Smrt Jánošíkova.

Kráľova hoľa je také zřídlem těch nejkrásnějších slovenských lidových písní. Kdo by neznal tu nejpopulárnější:

Na Kráľovej holi stojí strom zelený…

Díky okrajové poloze vzniká nad Kráľovou hoľou při změně počasí  charakteristický efekt: Z vrcholu se kouří, zahaluje se mlhou daleko dříve než vrcholy sousední. Charakteristické jsou také časté větry, které na vrcholu dují. Sám si nevzpomínám, že bych na Kráľovej holi někdy zažil bezvětří.

Kráľova hoľa

Kráľova hoľa je prameništěm legendární čtveřice slovenských řek: Váhu (Čierny Váh), Hornádu, Hronu a Hnilce.

Nejsnadněji se na Kráľovu hoľu dostanete z Horehroní. Ze Šumiaca nebo z Telgártu. V obou případech budete na výstup potřebovat zhruba tři hodiny času. Pokud půjdete z Telgártu delší trasou, přes Kráľovu skalu, budete odměněni přenádhernými pohledy do horehronského údolí a ke Stolickým vrchům.

Kráľova skala

Cesta ze Šumiaca zas nabízí přenádherné pohledy k Muránskej planine.

Muránska planina z Kráľovej hole

Krásná, i když delší, je cesta ze silničního sedla Pusté pole, okolo pramenů Hnilce, skalním amfiteátrem Martalúzka. Cyklisté mohou využít cestu, která vede ze Šumiaca až na vrchol, k vysílači. Ano, v rámci budovatelského zápalu padesátých let vyrostl na vrcholu Kráľovej hole televizní vysílač. Díky němu právě cesta na vrchol vznikla. Je to nejvýše položená asfaltová cesta na Slovensku.

Vysílač na Kráľovej holi

Naštěstí už nedošlo k uskutečnění dalších záměrů, jako postavit na vrchol lanovku a oblepit svahy několika sjezdovkami.

Kráľovu hoľu mám rád. Své královské jméno si rozhodně zaslouží…