Ďumbier (2043 m.n.m., Nízke Tatry)

Ďumbier

Ďumbier

Ďumbier je nejvyšším vrcholem Nízkých Tater a celých Západních vnitřních Karpat. Nachází se v hlavním hřebeni Nízkých Tater mezi Chopkom a sedlem Čertovica. Bezprostředním sousedem Ďumbieru na západě je Krúpova hoľa (1992 m.n.m.), na východě Štiavnica (2025 m.n.m.)

Geomorfologické členění

Nízké Tatry se dělí na dva nižší geomorfologické podcelky: Kráľovohoľské Tatry na východě a Ďumbierske Tatry na západě. Ďumbierske Tatry mají ještě pět nižších podcelků, jedním z nich je Ďumbier.

Ďumbier

Ďumbier

Podcelek Ďumbier je na západě ohraničen Sedlem pod Skalkou, na východě sedlem Čertovica. V tomto podcelku se nachází šest nejvyšších nízkotatranských vrcholů. Čtyři z nich převyšují dvoutisícovou nadmořskou výšku.

Geologicky je masív Ďumbieru tvořen krystalickými horninami (žula a příbuzné horniny). Pozornost si zaslouží lokální výskyt druhohorních vápenců na jihovýchodním svahu Ďumbieru, kde se vytvořil zajímavý vysokohorský kras.

Ďumbier

Ďumbier

Název hory odvodili starousedlíci od rostliny, jejíž kořeny se používají v lidovém léčitelství a v gastronomii. Na západním Slovensku a dále na západ znají zázvor. Pod Tatrami je to ovšem ďumbier.

Dvojtvárny velikán. Tak nazývá Ďumbier Stanislav Muntág ve své knize Najkrajšie vrchy (Dajama 2007). Je to pojmenování nanejvýš výstižné. Ďumbier je skutečně vrcholem dvou tváří. K jihu se svažuje jen mírně. Suťové svahy pozvolna klesají až po pásmo lesa a dále do úzkých údolí Horehroní. Na sever se ovšem láme strmými srázy, místy až pět set metrů vysokými.

Strmé severní srázy Ďumbieru

Strmé severní srázy Ďumbieru

Při poslední návštěvě Nízkých Tater jsem musel přehodnotit moji interní tabulku nejkrásnějších rozhledových míst Slovenska. Na místo první se probojovala Poľana. Vrchol ležící pár stovek metrů nad Sedlem Poľany, které se nachází v západní části zmíněného geomorfologického podcelku Ďumbier.

Ďumbier má v první desítce tabulky ovšem svoji neotřesitelnou pozici. Vrchol Poľany ho předčí otevřenějším pohledem k západu. Rozhled z Ďumbieru má v sobě ovšem něco jiného. Majestátnost. Ďumbier je pánem Nízkých Tater. Má to tu pod palcem. A demonstruje to nezpochybnitelným způsobem.

Jinými slovy vám chci říct: Pokud už se vyškrábete na hřeben Nízkých Tater, výstup na vrchol Ďumbieru rozhodně nebojkotujte.

Východiskem nejpohodlnější výstupové trasy je horské středisko Srdiečko – Trangoška v Bystré dolině. Chata na Trangošce byla postavena v roce 1936 a byla oblíbeným výletním místem Ferdinanda Coburga. Značkovaný chodník z Trangošky stoupá územím Ďumbierského krasu. Nejznámější jeskyní v této oblasti je Jaskyňa mŕtvych netopierov. Pokud si předem dohodnete prohlídku, bude vás tu čekat neobyčejné dobrodružství pod vedením zkušeného jeskyňáře. A to dobrodružství ne ledajaké. V jeskyni můžete absolvovat několik okruhů. Ten nejtěžší je skutečně jen pro trénované alpinisty a jeskyňáře.

Součástí Ďumbierského krasu je i Halašova jama. Krasový ponor, kolem kterého budete procházet. Pak už vás bude čekat prudší stoupání až do sedla mezi Ďumbierom a Gápľom. Tady vás uvítá kamenná budova Chaty M. R. Štefánika, známá Štefánička. Je to jeden z nejpopulárnějších objektů Nízkých Tater.

Od Štefáničky se k vrcholu Ďumbieru táhne Grúnik, mírný travnatý svah, který je v zimě příjemným lyžarským terénem. V období bez sněhové pokrývky ovšem podléhá přísné ochraně. Svah podléhá silné erozi, proto je výstup tudy zakázán a je třeba jít oklikou přes Krúpovo sedlo.

Výstup od Trangošky zvládne i nepříliš trénovaný turista. Je třeba si však vyčlenit celý den (8 hodin). Vodu můžete doplnit na Štefáničce, tam se také můžete občerstvit.

Další nepříliš náročná výstupová trasa vede z Lukové, kam vás zaveze lanovka z Demänovské doliny. Z Lukové lehko vystoupíte na vrchol Chopku, odtud je to už k Ďumbieru nedaleko (2 hod). Sestoupit pak můžete Širokou dolinou na Lúčky (parkoviště, bus) v Demänovské dolině.

Ďumbier od Chopku

Ďumbier od Chopku

Pravověrní turisté by měli ovšem volit jinou výstupovou trasu. Z Demänovské doliny vystoupit na Pusté a na Krakovu hoľu. Odtud přes sedlo Javorie na Tanečnicu a vzhůru na Krúpovo sedlo. V závěru stoupání se ocitnete tváří v tvář strmým severních srázům Ďumbieru. Otočíte-li se cestou zpět, spatříte Vysoké a Západní Tatry v pohledu, jaký jste dosud nepoznali. V úhlu, který vám doposud zůstával utajen…

Panorama Vysokých Tater z Ďumbieru

Panorama Vysokých Tater z Ďumbieru

Vrchol Ďumbieru je ozdoben křížem. A i tady zapůsobil skvělý architekt – betonář a zanechal svůj rukopis v podobě pylonu. Třeba ty betonové atrefakty na slovenských vrcholech jednou někdo odstraní…

Vrchol Ďumbieru

Vrchol Ďumbieru

A co z vrcholu uvidíte? Možná by na tomto místě bylo lepší uvést, co neuvidíte, bylo by to jednodušší. Ovšem byla by to odpověď jednoduchá a vyhýbavá.

Na jihu je to nekonečný hřeben Slovenského rudohoří. Při troše pozornosti spatříte vrchol Poľany, Ľubietovský a Klenovský Vepor, Fabovu hoľu, majestátnou Stolicu a v dálce i temeno Volovce.

Na severu, v předhůří Nízkých Tater nepřehlédnete Sinou, Krakovu hoľu a Ohnište.

Západní Tatry uvidíte prakticky celé,  Vysokým Tatrám pak z tohoto pohledu dominují Kriváň, Gerlachovský a Ľadový štít.

Kotlina Liptova je na severozápadě ohraničena Chočskými vrchy. Na severozápadním obzoru vystupují vrcholy Oravských Beskyd a Malé Fatry.

Krakova hoľa z Ďumbieru

Krakova hoľa z Ďumbieru

Zbývá ještě dodat, že z hlediska ochranářského je vrchol Ďumbieru součástí stejnojmenné národní přírodní rezervace, vyhlášené v roce 1973. Ta je pak součástí Národního parku Nízke Tatry, který byl vyhlášen v roce 1978.

Výstup na vrchol Ďumbieru je opravdovým zážitkem. Nenese v sobě náročnost výstupů vysokotatranských, v letním období není náročný technicky. Nese však v sobě něco jiného. Pocit majestátnosti. Na vrcholu Ďumbieru jste nad celým Slovenskem.

Vystoupejte na Ďumbier. Ten pocit budete možná vnímat také a budete ho se mnou sdílet.

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.