Střípky ze Slavkovského lesa

Slavkovský les. Kladská rašeliniště

Slavkovský les je nevysoké, silně zarovnané pohoří, rozkládající se na západě Čech, převážně v Karlovarském kraji….

Slavkovský les je skutečným klenotem této země a marně vzpomínám, kde jinde je možné najít pohromadě překrásnou přírodu, skvosty historické, architektonické, geologické, mineralogické, balneologické (ti, na jejichž obor jsem zapomněl, mi odpustí) v takovém rozsahu, jako je tomu zde…

Severní hranici Slavkovského lesa tvoří řeka Ohře, severozápadní okraj Slavkovského lesa klesá do Sokolovské pánve. Západní a jihozápadní strana pohoří je ukončena výraznými, až dvě stě metrů vysokými svahy, spadajícími do východního okraje Chebské pánve. Jižní svahy pohoří se svažují do Tachovského průlomu. Na straně východní je pohoří morfologicky charakterizováno neurčitě.

Slavkovský les, vymezení CHKO Slavkovský les

Z hlediska geomorfologického je oblast Slavkovského lesa součástí Karlovarské vrchoviny. Nejvyšším vrcholem je Lesný (983 m.n.m.). Geologie Slavkovského lesa je značně složitá a dost dobře ji nelze shrnout do několika řádků.

V květnu 1974 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Rozloha činí 606 čtverečních kilometrů. Předmětem ochrany je vzácný krajinný celek, který je ohromným přírodním rezervoárem vody a navíc je zdrojem vod minerálních. Dále jsou to rozsáhlá rašeliniště vrchovištního typu, která jsou biotopem vzácných rostlin a živočichů.

CHKO Slavkovský les

CHKO Slavkovský les zahrnuje dvacet devět maloplošně chráněných území a připravuje se vyhlášení dalších.

Celá oblast je významná i z hlediska turistického. Je protkána sítí turistických cest a naučných stezek.

 Nedokážu si představit, že by byl někdo schopný seznámit se se Slavkovským lesem během jediného týdne. Nepodařilo se to ani mně, přestože tuto oblast poměrně dobře znám. Slovo střípky v titulku mého povídání tedy není zvoleno náhodně. Na povídání zevrubné bych potřeboval strávit ve Slavkovském lese mnohem více času. Nabízím tedy krátké pohledy, jako pozvánka však zcela jistě stačí.

Střípek první – Kladská rašeliniště

Otto Sigismund Schőnburg-Waldenburg s chotí

Slavkovský les je z přírodovědeckého hlediska velice pestrým územím. Bohaté mokřadní louky, suché orchidejové louky, zachovalé lesní komplexy, impozantní skalní útvary. Zcela mimořádné jsou dva opravdové skvosty. Mnichovské hadce – skalnaté hadcové území mezi Mariánskými Lázněmi  a Novou Vsí (pozn.: pojmenování dle obce Mnichov severně od Mariánských Lázní) a komplex rašelinišť v okolí osady Kladská.

Okolí Kladského rybníka (asi osm kilometrů severně od Mariánských Lázní) zůstávalo po dlouhá staletí neobydleno. Teprve v letech 1875 – 1876 nechal kníže Schőnburg-Waldenburg postavit na Kladské louce lovecký zámeček a pilu.

Na přelomu 19. a 20. století dal majitel přistavit pět srubů švýcarsko-tyrolského typu. Roku 1896 dokonce vyšel první tištěný turistický průvodce této oblasti.

Otto Sigismund Schőnburg-Waldenburg byl vášnivým lovcem. Za jeho života byla Kladská druhým největším loveckým revírem v Čechách. Pochován je v hrobce na úpatí vrchu Lysina (druhý nejvyšší vrchol Slavkovského lesa), nedaleko Kladské.

Lovecký zámeček na Kladské na konci 19. století

Lovecký zámeček na Kladské dnes

Za povšimnutí stojí parkové úpravy na Kladské louce z první poloviny dvacátého století. Byly řešeny v duchu romantismu a typický ráz určují solitérní stromy. Výjimečnost spočívá jednak v nadmořské výšce, jednak v používání cizokrajných dřevin. Na Kladské byl poprvé v bývalém Československu použit kultivar jedle stříbrné-šedé a unikátní smrky obecné-zlaté.

Park na Kladské louce

Rašeliniště u Kladské byla vyhlášena národní přírodní rezervací již v roce 1933 (!).  Dnešní NPR Kladské rašeliny sestává z pěti částí: Tajga (133 ha), Lysina (33 ha), Paterák (93ha), Malé rašeliniště (7 ha) a Husí les (15 ha).

Slavkovský les. Malé rašeliniště

Slavkovský les. Rašeliniště Paterák

Kladská rašeliniště jsou typickými vrchovišti.

Vrchoviště vznikají tehdy, hromadí-li se srážková voda na rovinatém nepropustném podloží.

Slavkovský les. Kladská rašeliniště – vrchoviště

Zpočátku vznikají zamokřené plochy, kde rostou ostřice a rákos. Až mnohem později, s rozšiřováním zamokřených ploch, začínají převládat nenáročné rašeliníky. Jejich horní část neustále přirůstá, spodní odumírá a slehává. Za nepřístupu vzduchu tak vzniká rašelina.

Slavkovský les. Kladská rašeliniště – Kladský rybník

Slavkovský les. Kladská rašeliniště – Kladský rybník

Většinu vrchovišť pokrývají blatkové bory pralesovitého charakteru s borovicí blatkou (Pinus rotundata). Místy se vyskytuje i bříza karpatská (Betula carpatica) a borovice rašelinná (kříženec borovice blatky a kleče – Pinus x pseudopumilio). Nejvýznamnějšími rostlinami rašelinišť jsou mechy, roste jich zde pětatřicet druhů. Některé rašeliníky vytvářejí tzv. bulty. Když narůstající vrchol bultu (viz obrázek) odroste přímému vlivu spodní vody, zastaví se jeho růst a posléze ho přerostou rašeliníky ze sousedního šlenku. Tak se šlenk stane bultem a bult šlenkem.

Vznik bultů a šlenků

Bulty v rašeliništi Paterák

V oblasti Kladských rašelinišť se vyskytují v omezené míře i další dva typy rašelinišť:

Slatiniště jsou sycena minerálně bohatými prameny (a těch je v oblasti Slavkovského lesa dostatek) nebo povrchovými vodami obohacenými živinami.

Přechodová rašeliniště jsou sycena vodou jak srážkovou, tak podzemními prameny.

Slatiniště i přechodová rašeliniště se přemění ve vrchoviště tehdy, když vrstva bahna a rašeliny dosáhne takové mocnosti, že živé rostliny na povrchu ztratí kontakt se substrátem a spodní vodou.

Slavkovský les. Kladská rašeliniště

Slavkovský les. Kladská rašeliniště

Na prostředí rašeliništ (na rašeliništní rostliny) jsou vázány mnohé vzácné druhy bezobratlých. Kladská rašeliniště jsou také domovem obratlovců, vyhledávajících skrytý způsob života. Jmenujme alespoň tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), tetřívka obecného (Tetrao tetrix), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) a čápa černého (Ciconia nigra).

Z rostlin jmenujme alespoň typické mokřadní suchopýry (suchopýr pochvatý – Eriophorum vaginatum a suchopýr úzkolistý – Eriophorum angustifolium) a vzácné masožravé rostliny rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a tučnici obecnou (Pinguicula vulgaris). V Kladských rašeliništích se také vyskytují vzácné druhy mechorostů a lišejníků. Provazovka (Usnea filipendula) a vousatec (Bryonia fusescens) rostou na kůře starých bříz a jsou vázány na velmi čisté prostředí.

Po nejkrásnějších částech Kladských rašelinišť provede turisty Naučná stezka Kladská. Byla otevřena již v roce 1977 a patří k nejstarším v Čechách. Je tvořena dřevěným povalovým chodníkem a uzpůsobena je i pro osoby na invalidním vozíku. V roce 2010 byla původně 1800 metrů dlouhá trasa se šesti zastaveními (osm informačních panelů), vedoucí kolem Kladského rybníka a okrajem rašelinišť, rozšířena o další úsek 600 metrů dlouhý s dalšímí čtyřmi panely o lesích. Přístupná je celoročně, omezený vstup je v případě nepříznivého počasí (náledí).

Slavkovský les. Naučná stezka Kladská

Slavkovský les. Naučná stezka Kladská

Slavkovský les. Na naučné stezce Kladská

K výchozímu bodu naučné stezky, k loveckému zámečku, se můžete dostat vlastním dopravním prostředkem nebo veřejnou dopravou (autobusová linka Mariánské Lázně – Prameny).

A komu by nestačila naučná stezka, má v okolí Kladské k dispozici nespočet dalších zajímavých míst, která může navštívit. Může se vydat k nedalekému Mýtskému rybníku, který leží na okraji rašeliniště Paterák. Po značené cestě se pak můžete vrátit do Mariánských Lázní kolem Přírodní rezervace Smraďoch a kolem vývěru Farské kyselky (trasu lze snadno vyčíst z turistické mapy).

Slavkovský les. Mýtský rybník

K některým zajímavým místům vás v dalších střípcích ještě zavedu.