Dlouhá stoka je jednou z nejvýznamnějších technických památek Slavkovského lesa. Vznik tohoto díla souvisí s těžbou cínových rud v okolí Horního Slavkova a Čisté. Tamní ložiska patřila k nejbohatším v celé Evropě.
Při středověkém způsobu dolování bylo zapotřebí značného množství vody k pohonu těžních strojů a stoup (zařízení k drcení a rozmělňování), vody bylo zapotřebí na rýžování a vyplavování rudy.
Zároveň bylo zapotřebí velkého množství dřeva na vyztužování šachet a štol a jako paliva do hutních provozů.
Mohutný rozvoj důlních prací v oblasti Horního Slavkova na počátku 16. století tedy vyžadoval velkého množství dřeva a vody. Přesto, že zdejší oblast je velmi bohatá na srážky, bylo zapotřebí dopravovat ještě další vodu z míst, kde jí byl nadbytek. A takovým místem byla Kladská rašeliniště.
Majitel dolů, bohatý feudál Jan Pluh z Rabštejna, zadal slavkovskému měřiči Rőssmeislovi úkol vyřešit technicky tento problém. Roku 1530 pak Rőssmeisl navrhl trasu příkopu Flossgraben („příkop pro plavení dřeva“), který je dnes nazýván Dlouhou stokou. Práce na stavbě kanálu byly zahájeny v roce 1531, dokončeny byly o pět let později.
Po svém dokončení představovala Dlouhá stoka mohutné vodní dílo o délce 24,2 kilometru. Začínala na Kladském rybníce a vedla do Krásna a Horního Slavkova.
Vodní dílo bylo vysoce promyšleným zásahem do vodního režimu krajiny. Bylo demonstrací kvalitně provedené měřičské práce, v nepřehledném terénu bylo zapotřebí v téměř celém úseku udržet spád pouhých 35 centimetrů na sto metrů délky. Ten zajišťoval přivedení potřebného množství vody a byl dostatečně rychlý na plavení dřeva.
Ve druhé polovině 16. století se vodní soustava stále zdokonalovala. Byla tvořena obdivuhodnou sítí kanálů o délce přes třicet kilometrů. Její součástí byl i systém deseti velkých báňských rybníků o ploše přes sedm hektarů. Soustava napájela 52 rudných mlýnů, měla 35 mostů a 13 stavidel. Příkop měl lichoběžníkový tvar, šířka se pohybovala kolem dvou metrů, místy i více. Průměrná hloubky byla kolem jednoho metru.
Některé úseky byly vyloženy dřevem. V úsecích, kde příkop procházel Krásnem a Horním Slavkovem, byla provedena vyzdívka. Teprve po těchto úpravách (v roce 1547) mohlo být zahájeno plavení dřeva.
Na svou dobu se jednalo o dílo, které nemělo v Evropě co do rozsahu a způsobu provedení obdoby. Později byla podobná díla postavena jen v oblasti německého Harzu a v okolí Banské Štiavnice.
V roce 1908 byly na Dlouhé stoce provedeny některé úpravy a Dlouhá stoka je dodnes funkční a plně průtočná. Od roku 2003 je zapsána Ministerstvem kultury v seznamu kulturních památek.
********************************************************************************
Jak se k Dlouhé stoce dostanete?
Jednu z možností jsem popsal v minulé části. Od parkoviště nad hřbitovem v Krásně, cestou k rozhledně na Krásenském vrchu budete Dlouhou stoku přecházet.
Začátek Dlouhé stoky si prohlédnete, projdete-li si naučnou stezku Kladská, o které jsem psal v první části Střípků.
Překrásný úsek Dlouhé stoky si můžete prohlédnout, vydáte-li se z obce Prameny (asi 10 km severně od Mariánských Lázní) k Národní přírodní památce Křížky (budu o ní psát v příští části). Asi 400 metrů před Křížky budete Dlouhou stoku přejíždět po silničním mostě. Kolem Stoky pak vede vyšlapaný chodník.
A pokud vás Dlouhá stoka zaujme natolik, že si ji budete chtít prohlédnout podrobně, pomůže vám turistická mapa. Kolem Stoky vedou v mnoha úsecích lesní silnice a cesty…
********************************************************************************
Zdroje
Informační panely kolem Dlouhé stoky