V centrální oblasti Slavkovského lesa, v katastrálním území obce Prameny (okres Cheb, asi 10 km severně od Mariánských Lázní), se nachází Národní přírodní památka Křížky.
Národní přírodní památka Křížky
NPP Křížky byla vyhlášena v roce 1962, výměra 4 ha, nadmořská výška 788 – 817 m.n.m. Jedná se o výrazný hadcový výchoz tvořený celistvým bronzitickým (obsahující minerál bronzit – křemičitan hořečnatoželeznatý) serpentinitem (hovoří se o tzv. Mnichovských hadcích, podle nedaleké obce Mnichov).
Místo je pojmenováno podle tří kamenných křížů na vrcholu kopce, které tu byly vztyčeny v roce 1859 jako díkuvzdání za vyléčení z nemocí.
Zopakujme si: Hadec (serpentinit) je metamorfovaná (přeměněná) hornina s nazelenalou barvou, která připomíná hadí kůži, odtud název. Vzniká metamorfózou silně bazických hlubinných vyvřelin ze spodní části zemské kůry, především gabra a peridotitu. Vyplývá z toho, že výchozy na povrch jsou velmi vzácné, málokterý geologický pochod dokáže vyzdvihnout horninu z hloubky několika desítek kilometrů až na povrch. A za druhé, jedná se o horninu silně bazickou (ultrabazickou) s vysokým obsahem hořčíku a železa.
Rozpadající se hadcová hornina tvoří – vzhledem ke svému chemickému složení – selektivní substrát, na kterém se udrží jen málokteré druhy rostlin. Ze stromů jen borovice, pokud zaroste hadec loukou, je tato využitelná jen jako velmi chudá pastvina. Chudá ovšem tato vegetace není na vzácné rostliny. Je to pochopitelně dáno vazbou na neobvyklý substrát.
Především se jedná o tzv. serpentinomorfózy, to jsou hadci přizpůsobené zakrslé formy běžných rostlin. A pak jsou to druhy vázané jen a jen na hadec. Takové rostliny na jiném podkladě nerostou proto, že neobstojí konkurenci běžných druhů. Z nejznámějších jsou to endemický rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium), který neroste nikde jinde na světě a kapradiny sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) a sleziník nepravý (Asplenium adulterinum).
Z dalších rostlin jmenujme alespoň zakrslou formu jalovce obecného (Juniperus communis), kriticky ohrožený svízel sudetský (Galium sudeticum) a prhu arniku (Arnica montana). Posledně jmenovaná rostlina je symbolem celé Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les a CHKO ji má ve znaku. Ze vzácných živočichů jsou to především bezobratlí, druhy vázané na hadcovou květenu. Z obratlovců lze jmenovat především vzácnou užovku hladkou (Coronella austriaca).
V NPP Křížky vznikla dlouhodobým působením člověka, především extenzivní pastvou, unikátní lokalita vřesovišť. Ta jsou tvořena především vřesovcem pleťovým (Erica herbacea) a vřesem obecným (Calluna Vulgaris). Pro regeneraci vřesoviště a posílení populace rožce kuřičkolistého je část rezervace každoročně spásána stádem koz a ovcí. Toto extenzivní spásání lokality navazuje na dlouhodobý způsob obhospodařování lokality v minulosti. Během přerušení pastvy docházelo k zarůstání cenných společenstev expanzivními travinami a tím se zmenšovala populace chráněných druhů rostlin. Díky obnovení spásání tyto traviny postupně ustupují a vzácné druhy úspěšně přežívají.
Kritický stav populace nejvzácnějších druhů vedl k uzavření nadměrně navštěvované naučné stezky. Území je vymezeno dřevěnou ohradou (ochrana pro pasoucí se zvířata) a vstup je přísně zakázán. Kolem ohrady je však možné lokalitu obejít a prohlédnout si ji alespoň zpovzdálí.
V okolí NPP Křížky se nachází ještě několik výchozů hadců, například Přírodní památka Dominova skalka. Odlesněný hadcový výchoz Dominova skalka je vegetačně shodný s NPP Křížky.
NPP Křížky je součástí evropsky významné lokality Upolínová louka – Křížky.
Národní přírodní památka Upolínová louka pod Křížky
Doslova pár metrů od NPP Křížky se nachází další chráněné území, NPP Upolínová louka pod Křížky.
Jedná se o mozaiku druhově bohatých upolínových, rašelinných a smilkových podhorských luk typických pro centrální část CHKO Slavkovský les s řadou vzácných společenstev a druhů.
Velkou vzácností je především drobná vrba borůvkovitá (Salix myrtilloides), dříve nezvěstný druh české květeny.
Na převládajících upolínových loukách rostou kromě upolínu nejvyššího (Trollius altissimus) i další silně ohrožené druhy, například kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřice stinná (Carex umbrosa), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) a prstnatec májový (Dactyrolorhiza majalis).
Chudé smilkové louky hostí také řadu pozoruhodných druhů, jmenujme alespoň všivec ladní (Pedicularis sylvatica).
Jedno z pramenišť v rezervaci je loukou rašelinnou, roste zde například tolije bahenní (Parnassia palustris).
Rozsáhlé luční enklávy poskytují útočiště například bekasině otavní (Gallinago gallinago), chřástalu polnímu (Crex crex) a tetřívku obecnému (Tetrao tetrix).
V rezervaci jsou pravidelně odstraňovány nálety smrku a vrby ušaté, každoročně se seká asi třetina plochy luk.
K okraji rezervace vede krátký dřevěný povalový chodník, u kterého se nachází informační panely.
*******************************************************************************
Jak se k rezervacím dostanete?
Výhodu budou mít opět motorizovaní či jízdním kolem vybavení turisté. Po silnici z Lázní Kynžvart nebo z Mariánských Lázní do obce Prameny a odtud asi dva kilometry směrem na Novou Ves. Rezervace nemůžete minout.
A pro pěší – nabízím z krajinářského hlediska velice zajímavou cestu od rozhledny na Krásenském vrchu. Budete však potřebovat mapu.
Díváte-li se z rozhledny směrem k západu, uvidíte pod sebou rozlehlou louku. Přejděte ji napříč k okraji lesa, lesem pokračujte asi 200 metrů a napojíte se na cyklostezku, která vás povede do Nové Vsi. Asi 1,5 km před touto obcí zahněte po silnici vpravo a asi po třech kilometrech chůze dojdete k rezervacím. Přestože v posledním úseku půjdete po silnici (málo frekventované), nebudete litovat.
Jednodušší a kratší cesta vede od nádraží v Bečově nad Teplou. Zelené značení vás dovede k rezervacím a budete se moci podívat i na PP Dominova skalka.
******************************************************************************
Zdroje:
Informační panely u NPP Křížky a NPP Upolínová louka pod Křížky
Chráněná území ČR, svazek XI., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 2004