Střípky ze Slavkovského lesa – několik střípků nakonec

Zámek Bečov nad Teplou

Zámek Bečov nad Teplou

 

V údolí říčky Teplé, v nádherné krajině Slavkovského lesa, nedaleko světoznámých lázní Karlovy Vary, se nachází městečko Bečov nad Teplou. Toto městečko je doslova nabyto historickými zajímavostmi, především hradem a zámkem, nicméně hlavním lákadlem pro turisty je relikviář svatého Maura.

Bečov nad Teplou

V údolí říčky Teplé, v nádherné krajině Slavkovského lesa, nedaleko světoznámých lázní Karlovy Vary, se nachází městečko Bečov nad Teplou. Toto městečko je doslova nabito historickými zajímavostmi, především hradem a zámkem, nicméně hlavním lákadlem pro turisty je relikviář svatého Maura.

Bečov nad Teplou

Bečov nad Teplou

Bečov nad Teplou - mapa

Bečov nad Teplou – mapa

Povězme si nejprve krátce o historii města, hradu a zámku.

Hrad Bečov nad Teplou je připomínán již roku 1314, kdy zdejší kraj začal kolonizovat český rod Hrabišiců z Oseka. Rod pánů z Oseka, později z Rýzmburka, rozvíjel dolování cínu a v roce 1399 docílil povýšení sídla pod hradem na město. Hrad a rozsáhlé panství drželi tito pánové až do počátku 15. století.

V době husitských válek se majitelé často střídali, až v roce 1495 koupili bečovské panství Pluhové z Rabštejna. Ti dále rozvíjeli dolování cínu a velmi na něm zbohatli. Kašpar Pluh z Rabštejna, vyznáním luterán, patřil mezi nejvlivnější muže v zemi. Proslavil se tím, že se postavil do čela prvního stavovského povstání proti Ferdinandovi I. Habsburskému. Po potlačení povstání mu byly zabaveny majetky a sám musel prchnout do Míšně. Bečovské panství pak sloužilo jako zástava za dluhy císařské komory. Třicetiletá válka, kdy byl hrad důkladně opevněn, učinila konec cínové prosperitě.

Po skončení války se celé panství dostalo do úpadku a rozkladu. Bečovský hrad byl nazýván „pustým“ a musela být odstraněna značná část opevnění. V ropce 1624 jej získali Questenberkové, v roce 1752 pak Kounicové. Za jejich vlády byla postavena pozdně barokní zámecká budova.

Zámek a hrad Bečov nad Teplou

Zámek a hrad Bečov nad Teplou

Do dnešních dnů se z původního hradu dochovala kaplová věž s hradní kaplí Navštívení Panny Marie, Donjon – čtyřpatrová obytná věž hradu, a spojnice obou těchto těchto věží. Mezi hradem a barokní zámeckou budovou se pak nachází renesanční Pluhovský palác.

V roce 1813 koupil celé panství belgický vévoda Fridrich Beaufort – Spontini. Ten se přičinil o to, že město bylo spojeno novými silnicemi s Plzní, Karlovými Vary a Mariánskými Lázněmi. Beaufort se přičin i o další rozkvět města, některé úpravy byly prováděny podle návrhů architekta Josefa Zítka.

Zámek Bečov nad Teplou

Zámek Bečov nad Teplou

Po 2. světové válce byl veškerý majetek Beaufortům zabaven pro kolaboraci s Němci. Zámek pak sloužil jako škola. Teprve v roce 1969 získal zámek i hrad plzeňský památkový ústav a začalo se pomalu s rekonstrukcí. V roce 1996 pak došlo ke zpřístupnění zámku veřejnosti. Nejdříve tu byla stálá výstava západočeské gotiky, později byla z navrácených mobiliářů instalována zámecká expozice. Ta je nyní soustředěna do 2. patra zámku, neboť celé první patro je věnováno „nálezu století“ – románskému relikviáři sv. Maura.

O historii města, hradu a zámku by se dalo povídat ještě dlouho. Možná se k tomu někdy v budoucnu dostanu, je to historie nanejvýš zajímavá. Vraťme se však k relikviáři sv. Maura.

Relikviář svatého Maura

Relikviář svatého Maura je výjimečnou zlatnickou památkou na území České republiky. Co do hodnoty, je tento předmět srovnatelný s korunovačními klenoty. Je však starší a umělecké práce jsou většího rozsahu.

Zámek Bečov nad Teplou. Relikviář sv. Maura

Zámek Bečov nad Teplou. Relikviář sv. Maura

Relikviář měl pohnutý osud. Jeho objevení v roce 1958 se považuje za jeden z největších nálezů 20. století v tehdejším Československu. Jeho záchrana probíhala od roku 1991 do roku 2002. Restaurování relikviáře nemá ve světě obdoby. Žádný ze zbývajících domečkových (tumbových) relikviářů nebyl restaurován v takovém rozsahu.

Popis relikviáře:

Relikviář sv. Maura se řadí do skupiny domečkových (tumbových) relikviářů. Uvnitř se nachází kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140 x 42 cm, výšku je 65 cm. Původní dubové jádro bylo nahrazeno novým ořechovým jádrem. Dekoraci tvoří soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány a emaily.

Stručná Historie:

Relikviář sv. Maura byl vyroben na zakázku benediktýnského kláštera ve Florennes (dnešní Belgie). Tento klášter získal relikvie sv. Jana Křtitele a později sv. Maura z katedrály v Remeši. Právě pro uložení těchto ostatků byl relikviář zhotoven.

Po Francouzské revoluci byl klášter ve Florennes zrušen. Relikviář se ocitl dle archivních dokladů v sakristii spřáteleného farního kostela mezi starým nábytkem. Byl částečně poškozen a od církevní rady jej odkoupil roku 1838 tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort – Spontin. Svým nákladem jej nechal v polovině 19. století opravit. Roku 1888 byl relikviář zapůjčen na výstavu do Bruselu a roku 1889 jej Beaufortové nechali přemístit na svůj zámek v Bečově nad Teplou.

Když musela rodina Beaufort – Spontini po konci války narychlo opustit území Československa, rozhodla se relikviář nesmírné ceny uschovat v areálu bečovského zámku s tím, že se pro něj v budoucnosti vrátí. To se jim však nepodařilo a fakt, že relikviář je na zámku ukrytý, upadl v zapomnění.

V roce 1984 se na československém konzulátu ve Vídni objevil obchodník Danny Douglas. Dal československým úřadům zajímavou nabídku, že vyveze blíže nespecifikovanou památku z území Československa, kterou nikdo nehledá a nikomu nechybí. Nabídl 250 000 dolarů.

Úřadům se nabídka sice zamlouvala, ale rozhodli se nechat ji prověřit kriminalisty. Ti zjistili jisté indicie a relikviář se jim podařilo objevit pod podlahou bečovského zámku, zasypaný v hlíně.

Je dobré doplnit, že relikviář se správně jmenuje relikviář svatého Maura, svatého Apolináře, svatého Timoteje a svatého Jana Křtitele. Rozborem DNA bylo zjištěno, že nejde jen o muže, jsou tam i pozůstatky ženské a dětské. Kosti byly po přezkoumání opět pietně uloženy na své původní místo.

********************************************************************************

Půjdete-li od Kladských rašelinišť po červené turistické značce do Mariánských Lázní, budete procházet kolem dvou zajímavých míst. Kolem vývěru Farské kyselky a kolem Přírodní rezervace Smraďoch.

Farská kyselka a Přírodní rezervace Smraďoch

Farská kyselka je hydrogenuhličitanová hořečnato-železnatá minerální voda, jedna z nejlahodnějších  v oblasti Slavkovského lesa. Vývěr (a místo zvané Farská kyselka) se nachází asi šest kilometrů severně od Mariánských Lázní v nadmořské výšce 767 m.n.m., uprostřed lesa, který dříve patřil farnosti v nedalekém Rájově. Odtud název.

Farská kyselka

Farská kyselka

Vývěr je chráněn dřevěným altánem. Pramen je zachycen v jámě hluboké asi půl druhého metru, vypažené dřevěným ostěním.  Vydatnost je přibližně 0,6 l/s, vodu je možno odebírat buď přímo ze záchytu, nebo z odtokové trubky. Přebytečná voda odtéká strouhou do sousedního jezírka. Ve strouze i jezírku se usazují železnaté sloučeniny a dávají vodě charakteristické rezavé zbarvení.

Farská kyselka

Farská kyselka

Vývěr Farské kyselky

Vývěr Farské kyselky

Přírodní rezervace Smraďoch se nachází severně od Mariánských Lázní, nedaleko vývěru Farské kyselky.

Přírodní rezervace Smraďoch

Přírodní rezervace Smraďoch

Rezervace byla vyhlášena v roce 1968 k ochraně unikátního rašeliniště vzniklého na dvou mofetových polích (mofety = postvulkanické plynové exhalace), kde vývěry podzemních vod proniká ze sítě puklin v podloží směs oxidu uhličitého a sulfanu (sirovodíku). Název místa je tedy odvozen od charakteristického zápachu sulfanu.

Plyn prodírající se na povrch je dokladem mohutné tektonické činnosti, která zde v geologické minulosti probíhala.

Přírodní rezervace Smraďoch

Přírodní rezervace Smraďoch

Z ochranářského hlediska se jedná o lesní rašeliniště s vývěry minerálních vod a plynů. Vyskytují se zde zvláště chráněné druhy rostlin, lokalita je významná z hlediska algologického (= obor, zabývající se komplexním zkoumáním sinic a řas).

V místě Přírodní rezervace Smraďoch a vývěru farské kyselky se nachází krátká nauční stezka.

Farská kyselka a PR Smraďoch - mapa

Farská kyselka a PR Smraďoch – mapa

*****************************************************************************

Slavkovský les je skutečným klenotem této země a marně vzpomínám, kde jinde je možné najít pohromadě překrásnou přírodu, skvosty historické, architektonické, geologické, mineralogické, balneologické (ti, na jejichž obor jsem zapomněl, mi odpustí) v takovém rozsahu, jako je tomu zde…

Takto jsem své Střípky ze Slavkovského lesa uvedl. Má krátká povídání vás, věřím, přesvědčila o pravdivosti těchto slov.

Zajeďte se do Slavkovského lesa sami podívat. Nebudete litovat!

*****************************************************************************

Zdroje:

Propagační materiály zámku Bečov nad Teplou

Informační tabule u vývěru Farské kyselky a u PR Smraďoch

Chráněná území ČR, svazek XI., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 2004

Předchozí části:

Úvodní část

Pozoruhodná rozhledna

Neobyčejné vodní dílo

K Mnichovským hadcům

 

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Střípky ze Slavkovského lesa. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.