Značené cesty a pěší trasy v Národním parku Muránska planina

Národný park Muránska planina

Národný park Muránska planina

K myšlence vytvořit nabídku výletů a toulek po Muránské planině mne přivedly četné dotazy kamarádů a známých, kteří chtěli tento kout Slovenska navštívit, vidět co nejvíce zajímavých míst, neopomenout ta nejkrásnější a přitom vše sladit se se svými možnostmi a schopnostmi.

Moje turistická zkušenost s tímto krajem je více než bohatá. Považuji proto za užitečné místo fádního popisu jednotlivých turistických značených cest doporučit hotové návrhy pěších tras a výletů po Muránské planině.

Pokusil jsem se vžít do myšlení turistů, kteří sem přijedou na jeden den i do pocitů a požadavků skutečných „outdooráků“, kterým nestačí krátké výlety a chtějí poznat co nejvíc.

V první části nabízím trasy jednodenní, které lze zvládnout nejdéle za osm hodin, a trasy kratší. Ve druhé pak náročné trasy na celý den. Ve třetí se pak krátce zmiňuji o trasách vícedenních pro ty, kteří jsou vybaveni k nocování ve srubu či dokonce pod širým nebem. Nemusím zdůrazňovat, že trasy lze jakkoli kombinovat.

U všech tras uvádím časový rozvrh, náročnost, případně další důležité údaje. V závěru popisové části uvádím další užitečné informace, jako jsou příjezdové trasy a možnosti ubytování.

Další informace o Národním parku Muránska planina najdete na stránkách sharkan.net v sekci Muránska planina.

********************************************************************************

Trasy jednodenní (do osmi hodin) a kratší

Na Muránský hrad a na Poludnicu

1)  Z Muráně

Ještě jste nikdy na Muránské planině nebyli? Doporučuji vám: Začněte v obci Muráň a vydejte se na Muránský hrad odtud. Na muránském náměstí se nejprve zastavte v bufetu restaurace Koruna a ochutnejte zdejší specialitu, muránské buchty. Sám je mám velmi rád a nikdy si neopomenu zakoupit zásobu na cestu. Projděte se poté po náměstí a začtěte se do textů informačních panelů. Vyčerpávajícím způsobem sdělují vše důležité o historii obce, historii hradu i o přírodě Národního parku Muránska planina. Na náměstí naleznete rozcestník značených turistických cest. A nedaleko náměstí se nachází Informační středisko Národního parku Muránska planina.

K Muránskému hradu vás dovede červené a modré značení. Cesta je zároveň Naučným chodníkem k Muránskému hradu. Na jednotlivých zastaveních naučného chodníku se seznámíte se zajímavostmi o  národním parku.

Stoupání k Muránskému hradu je náročné, čeká vás převýšení 500 metrů. Průměrně zdatný turista výstup zvládne za hodinu a půl až za dvě hodiny (cestu zpět pak v polovičním čase).

Muránska planina. Bradlo Cigánka

Muránska planina. Bradlo Cigánka

Nedaleko cíle, v sedle mezi vápencovými bradly Cigánka a Šiance, se nachází chata Zámok. Postavena byla ve druhé polovině devatenáctého století, z iniciativy Augusta Coburga, tehdejšího majitele panství. Dnes slouží jako turistická chata. Žel, nespoléhejte se na to, že bude otevřená. Vodu si však můžete doplnit z vyvěračky asi 400 metrů před chatou (při cestě z Muráně).

Muránska planina. Chata Zámok

Muránska planina. Chata Zámok

Muránska planina. Šiance

Muránska planina. Šiance

Zřícenina Muránského hradu se nachází na vrcholovém platu bradla Cigánka. Území požívá nejvyššího stupně ochrany, Cigánka je národní přírodní rezervací. Rostou zde vzácné rostliny a žijí zde vzácní živočichové. Informovat vás o nich bude jeden z panelů na hradě. Přesto bych se zmínil zvlášť o skvostu nejvzácnějším. Tím je lýkovec slovenský (lýkovec muránsky – Daphne arbuscula). Rostlina, která nikde jinde na světě neroste.

Muránska planina. Lýkovec slovenský (lýkovec muránsky - Daphne arbuscula)

Muránska planina. Lýkovec slovenský (lýkovec muránsky – Daphne arbuscula)

Dodržujte se vší vážností návštěvní řád a choďte jen po značených cestách, v areálu hradu pak po vyšlapaných okružních chodnících.

Muránska planina. Muránsky hrad

Muránska planina. Muránsky hrad

Odměna z výstupu na hrad je velkolepá. Historie na vás dýchá na každém kroku. A na rozhledy z hradu jen stěží zapomenete. Z vyhlídky v jižní části hradu přehlédnete Muránskou dolinu, masív Tŕstia, ústí Hrdzavé doliny a hřeben Ostrice.  Vyhlídku na východ, na Stolické vrchy, vám upřesní panel s popsaným reliéfem krajiny. A stejně tak i vyhlídku k severozápadu, na Suchý důl a na centrální oblast Muránské planiny. Ze severní vyhlídky spatříte za pěkného počasí Nízké Tatry s masívem Kráľovej hole.

Muránska planina. Poludnica z Muránskeho hradu

Muránska planina. Poludnica z Muránskeho hradu

O historii hradu se dozvíte spoustu informací z panelů, které jsou rozmístěny po celém hradním areálu.

Na Muránském hradu začíná nejdelší mezihradní cesta na Slovensku, Cesta Márie Széchy. Spojuje Muránsky hrad s hradem Fiľakovo a je téměř 80 kilometrů dlouhá. Nazvána je po nejznámější majitelce hradu. Období, ve kterém Mária Széchy na Muráni žila, historikové nazývají zlatým věkem Muráně.

Dále na Poludnicu

Jednodenní výlet mohou zdatnější turisté okořenit tím, že budou pokračovat dále, na Poludnicu. Na nejznámější a nejkrásnější vyhlídku Muránské planiny.

Od chaty Zámok pokračujte po modrém značení směrem na Veľkú lúku – Piesky. U informačního panelu s tématem Wesselényiho jaskyňa odbočte padesát metrů vpravo a nahlédněte do jeskyňky. Pokračujte pak po modrém značení na Piesky. Tady končí zmíněný naučný chodník.

Na opačné straně louky, jejíž název je skutečně přiléhavý, spatříte hřebčín. A budete-li mít štěstí, spatříte i pasoucí se koně. O muránském norikovi, jednom z fenoménů Muránské planiny, se zmiňuji níže.

Muránska planina. Velká lúka

Muránska planina. Velká lúka

Po červeném značení pokračujte lesní cestou směrem k hájovně Maretkiná. Cesta vede nad skalními hranami spadajícími do Suchého dolu. Na dvou místech se otevírá pohled směrem k hradu.

Muránska planina. Bradlo Cigánka

Muránska planina. Bradlo Cigánka

U hájovny Maretkiná zvyšte pozornost, cesta k vyhlídce není značena ideálně (červený trojúhelník). Odbočte ze silnice vlevo dolů do lesa (nikoli přes závoru). Cesta se stáčí zpět a po několika stovkách metrů pokračuje chodníkem mírně vpravo až k vyhlídce.

Vyhlídka na Poludnici je skutečně jedním z nejkrásnějších míst, které znám. Majestátný pohled, téměř letecký. Byl jsem tu mnohokrát i za minimální viditelnosti a neměl jsem pocit, že bych byl o něco ochuzen. Pokochejte se pohledem do kraje a sami ucítíte charisma tohoto místa.

Muránska planina. Na Poludnici

Muránska planina. Na Poludnici

Poludnica je místem s nejvyšším stupněm ochrany, neopouštějte tedy značený chodník.

Cesta zpět do Muráně vede stejnou trasou. Pokud však nejste vázáni na auto zaparkované v Muráni, můžete se vrátit z Veľkej lúky jinou cestou. Možnosti najdete v dalším textu.

Pro cestu z Muráně na hrad a zpět si rezervujte půlden. Nezapomeňte na vodu, tu lze pak doplnit u chaty Zámok. Občerstvení si vezměte s sebou.

Cestu od chaty Zámok na Poludnicu a zpět zvládnete za čtyři hodiny, převýšení není velké.

Na výlet z Muráně na hrad, na Poludnicu a zpět si rezervujte celý den (6-8 hodin). I když jsem ho zařadil mezi trasy méně náročné, tak úplně jednoduchá cesta to zas není. Celkové převýšením činí asi 650 metrů. Rozvrhnete-li si však cestu do celého dne, určitě ji zvládnete. A neobyčejný zážitek vaše úsilí bohatě vykompenzuje.

2)  Z Muránskej Huty

Od zastávky autobusu v obci Muránska Huta se vydejte po červeném značení vzhůru do lesa. Nezapomeňte se pokochat pohledem na vodopád Hutského potoka (hned za autobusovou zastávkou). Hutský potok vytéká o několik stovek metrů výše z jeskynního systému Bobačka. Je to nejrozsáhlejší jeskynní systém na Muránské planině, délka chodeb je kolem tří tisíc metrů. Jeskyně je veřejnosti nepřístupná, vchod do jeskyně je zabezpečen.

Přes Nemecké lúčky dojdete na Veľkú lúku. Před sebou spatříte budovy hřebčína Veľká lúka. Ten byl v roce 2009 vyhlášen významným lesnickým místem. Proč?

Po druhé světové válce byli na Veľkú lúku sváženi armádní huculové, kteří prošli válkou. Tady byl pro ně postaven hřebčín. Posléze se armáda rozhodla, že huculy potřebovat nebude. Chovali se tedy pro lesní hospodářství. Jenže do lesa bylo zapotřebí silnějších koní. Křížením s plemeny norik, fjord a hafling byl vyšlechtěn norik muránského typu. A ten se tu chová dodnes. Pokud máte rádi koně, zajděte se k hřebčínu podívat. Nikdo vás nevyhodí. A pokud budete mít zájem, můžete si domluvit i projížďku.

Muránska planina. Koně na Velkej lúke

Muránska planina. Koně na Velkej lúke

Červené značení vás dovede na Piesky. A odtud, jak je popsáno v předchozí části, můžete pokračovat na hrad nebo na Poludnicu.

Z Muránskej Huty na Piesky 1,5 hodiny, středně náročný výstup. Na Poludnicu i na hrad pak 1 hodina.

3)  Z Prednej Hory

Od zastávky autobusu Predná Hora po žlutém značení vystoupáte úbočím Šiancí k chatě Zámok. Cesta vede lesem a je bez rozhledů. Před chatou Zámok budete procházet kolem Wesselényiho jaskyne (viz výše).

Z Prednej Hory k chatě Zámok 2 hodiny, středně náročný výstup. Na hrad pak 30 minut. Pokračování na Poludnicu viz výše.

4)  Ze sedla Javorinka

Javorinka je horské sedlo, přes které vede silnice z Červené Skaly do Revúce. Autobus tu oficiálně nezastavuje. Je však možné dohodnout se s řidičem. Sám jsem se nikdy nesetkal s tím, že by mi tu ranní autobus z Revúce odmítl zastavit.

Z Javorinky vede modře značená cesta na Veľkú lúku. Je to nejsnazší cesta k Muránskému hradu, poněvadž převýšení je minimální. Pěkná lesní cesta, především partie kolem Přírodní rezervace Mokrá Poľana jsou krásné. Na Nemeckých lúčkach se napojíte na červeně značenou trasu z Muránskej Huty (viz předchozí) a po ní pokračujte dále na Piesky. Pak opět na hrad nebo na Poludnicu.

Z Javorinky na Piesky 2 hodiny. Na Poludnicu i na hrad pak 1 hodina.

5)  Z Červenej Skaly

Pokud přijedete na Muránskou planinu vlakem, můžete se vydat k hradu od nádraží v Červenej Skale. První úsek žlutě a zeleně značené cesty vede kamenolomem. Je to patnáct nevlídných minut cesty, ale pak vás čekají jen samé příjemné věci. Cesta dolinou Strateník, kolem stejnojmenného potoka, je skutečnou lahůdkou. Především pak koncem jara, kdy vše kolem potoka kvete.

Po půlhodině se odděluje zelené značení. Žlutá pokračuje k závěru doliny. Zde vás čeká překonání hřebínku zvaného Belkovo (pozor na značení). Z něj sestoupíte přímo k hřebčínu na Veľkej lúke. Žluté značení vede od hřebčína vzhůru, vy však projděte areálem hřebčína a pokračujte neznačenou cestou na Piesky.

Z Červenej Skaly na Piesky 3 hodiny. Mírné stoupání, pouze v úseku kolem Belkova strmější. Na Poludnicu i na hrad pak 1 hodina.

Hrdzavou dolinou

Z Muráně si můžete udělat pěknou procházku do Hrdzavé doliny. Je to nenáročná cesta, během níž spatříte část jedné z nejdelších dolin Muránskej planiny. Zaroveň se vám na mnoha místech otevřou překrásné pohledy vzhůru na skalní stěny a na vrcholové partie Poludnice a Hrdzavé doliny.

Z náměstí v Muráni se vydejte po žlutém značení směrem do Hrdzavé doliny, resp. na Nižnou Kľakovou. Pár stovek metrů za vsí spatříte symbolický základní kámen Národního parku Muránska planina. Z informační panelů se dovíte to nejdůležitější o národním parku a o okolní přírodě.

Muránska planina. Symbolický základní kámen Národního parku Muránska planina

Muránska planina. Symbolický základní kámen Národního parku Muránska planina

U základního kamene odbočte vpravo, přejděte potok a po místním značení pokračujte směrem do Suchého dolu. Nad vámi se tyčí skalní bradla Poludnice a sousední Tatarky (vlevo). Úchvatné skalní scenérie, které jen málokoho nechají klidným. Projdete okrajem louky a přijdete k lesu, který se táhne až vzhůru pod skály. Po jeho okraji odbočte vlevo. Po třech minutách chůze se dostanete pod Piecky.

Piecky jsou geologickou lokalitou, kde spatříte v odkryvech tzv. muránské brekcie (ostrohranné slepence, vzniklé ztmelením sutinového proudu). Geologii místa objasňuje informační panel.

Vraťte se zpět k základnímu kameni a pokračujte směrem do Hrdzavé doliny. Vašemu pohledu neunikne skalní věž Túreň, jeden ze symbolů národního parku. Pozorovat ji můžete jen zdáli, při pohledu ze dna doliny ji zakrývají stromy.

Muránska planina. Skalní věž Túreň

Muránska planina. Skalní věž Túreň

Pokračujte dále vzhůru proti proudu Hrdzavého potoka. Nenechte se limitovat časem. Dívejte se kolem sebe a vstřebávejte krásu okolní krajiny. Strmá bradla Slunečních skal (nad věží Túreň), strmá bradla Vrbiarky (vlevo vysoko nahoře) a další krásy této doliny. Můžete dojít až k místu, kde cesta přechází v chodník a začíná stoupat na Nižnou Kľakovou. A stejnou cestou se pak vraťte zpět.

Tuto cestu je možné považovat za pohodovou, odpočinkovou. Bude záležet jen na vás, kolik si na ni rezervujete času. Půlden vám však bude bohatě stačit. Nemusíte se ani nějak zvlášť vybavovat, v Hrdzavé dolině je několik pramenů pitné vody, hned u cesty.

Z Tisovce na Hradovou

Hradová (887 m.n.m.) je mohutný vápencový vrch nad městem Tisovec. Hřebenem vede značená turistická cesta s mnoha nádhernými výhledy na Stolické a Veporské vrchy a s nezapomenutelnými pohledy na hřeben Nízkých Tater.

Cesta je určena jen zdatným turistům. Horní partie jsou značně exponované a v nejstrmějším úseku zajištěné řetězy.

Od kostela v Tisovci se vydejte po žlutém značení. Zahlédli jste vysoko nad sebou, na strmém svahu Hradové, slovenskou vlajku? Ano, tato vyhlídka bude prvním cílem vaší cesty. Procházet budete kolem nových informačních panelů, u kterých se zcela určitě zastavte a přečtěte si spoustu zajímavých informací o tomto překrásném místě.

Na vyhlídku je to hodina náročného šlapání. Budete však bohatě odměněni. Nejprve si odmyslete kamenolom a město. To ostatní už je jen samá krása. Hřeben Tŕstia, Rimavská dolina a jihozápadní část Muránské planiny.

Až se pokocháte pohledem do kraje, pokračujte dále, směrem ke zbytkům hradu Tisovec. Jeho původ se datuje do 13. století. Pohnutá historie vyvrcholila ve století šestnáctém, kdy se ho zmocnili Turci. Ve století sedmnáctém dobyla hrad císařská vojska, která ho srovnala se zemí.

Cesta pokračuje po exponovaném skalním hřebínku. Nepospíchejte, věnujte pozornost chůzi. Zastavujte se a rozhlížejte se. Za pěkného počasí spatříte na severu centrální hřeben Nízkých Tater s nejvyššími vrcholy Ďumbierom a Chopkom. Dominujícím prvkem při pohledu na západ je Klenovský Vepor se svým morbidním tvarem rakve. Kousek před sebou spatříte Okrúhlu skalu, nepřehlédnutelný útvar jižní strany Hradové. Pod ní pak Suché doly, kde se nachází velké množství krasových útvarů a také nejhlubší propast v národním parku, přes sto metrů hluboká Michňová.

Muránska planina. Pohled z Hradové do Suchých dolů

Muránska planina. Pohled z Hradové do Suchých dolů

Sestup ze skalního hřebínku je zajištěn řetězy. Pak už vás čeká klesání lesem k rozcestí Kordove lúčky (tady musíte věnovat pozornost značení) a návrat do Tisovce.

Hradová je národní přírodní rezervací. Držte se proto jen značené trasy.

Na celou cestu si rezervujte šest hodin. Budete tak mít dostatek času na odpočinek i čas na pozorování krajiny. Znovu opakuji, že cesta je náročná a určena je jen zdatným turistům. V hřebenové části neopouštějte značení, mohli byste se dostat do neschůdného nebezpečného terénu. Na trase není možnost doplnění vody.

Martinovou dolinou na Tisoveckú Voniacu

Martinova dolina se nachází v jižní části národního parku. Je to nejkrásnější turisticky přístupná dolina na Muránské planině. Nejlepším výchozím místem pro cestu Martinovou dolinou je samota Paseky při silnici z Muráně do Tisovce. Je zde autobusová zastávka, ovšem naprostá většina spojů tu nestaví. Je to opět na dohodě s řidičem. Musíte si však vybrat nějaký regionální spoj, dálkový autobus vám nezastaví.

Cestu budete končit v Tisovci. Z hlediska spojení je tedy vhodné zvolit tento směr cesty, nikoli opačný. Z Pasek byste se těžko dostávali.

Rozcestník a začátek žlutého značení najdete hned u silnice. Projdete kolem bývalého hřebčína a zúženou skalní soutěskou se dostanete do ústí doliny.

Martinova dolina je hodně divoká, poznáte to sami. Často budete muset obcházet padlé stromy. Nedej však bože, aby je někdy někoho napadlo odstaňovat. Martinova dolina by okamžitě přestala být Martinovou dolinou. Kolem sebe uvidíte skalní stěny, ve kterých příroda vytvořila spoustu krasových útvarů. Nepokoušejte se je však objevovat a prozkoumávat. Snadno byste mohli přijít k úrazu. To, co uvidí běžný turista, ke spokojenosti naprosto stačí. A pak, území je součástí Národní přírodní rezervace Šarkanica.

Stoupání dolinou je náročné. Konec se ne a ne přiblížit. Po dvou hodinách chůze se konečně dostanete k rozcestníku, odkud pokračujte po zelené směrem do Tisovce. Po pěti minutách chůze přijdete na velkou louku s chatkou. Toto místo se nazývá Voniaca nebo přesněji Tisovecká Voniaca. Brzy zjara tu můžete spatřit rozkvetlá pole šafránu Heuffelova (šafran karpatský, Crocus heuffelianus). Neuvěřitelně kouzelné místo.

Muránska planina. Šafrány na Tisoveckej Voniacej

Muránska planina. Šafrány na Tisoveckej Voniacej

Z louky vede vyšlapaná cestička ke skalní hraně. Najdete tu starou lavičku, kde si můžete odpočinout a rozhlédnout se. Pod sebou spatříte Tisovec s Hradovou. Na západním obzoru Veporské vrchy s Klenovským Veprom a na jihozápadě geomorfologický podcelek Veporských vrchů, Klenovské vrchy. Další z nezapomenutelných rozhledů na Muránské planině.

Sestup do Tisovce po zeleném značení je bezproblémový. Pokud tu půjdete na podzim, spatříte pro změnu pole rozkvetlých ocúnů jesenních ( jesienka obyčajná, Colchicum autumnale).

Na celou cestu si rezervujte šest hodin. Budete tak mít dostatek času na odpočinek i čas na pozorování krajiny. Cesta je středně náročná a určena je zdatnějším turistům. Vodu můžete doplnit z několika pramenů v Martinově dolině. Avšak v suchém létě a na podzim bývají často vyschlé. Je tedy lepší mít zásobu pití s sebou.

Zbojská

Zbojská je horské sedlo, přes které vede silnice a ozubnicová železnice z Brezna do Tisovce. V poslední době se toto místo stalo významným centrem Muránské planiny. Najdete tu rekreační zařízení a kolibu, kde se můžete dobře najíst. Zbojská je místem, odkud můžete podnikat překrásné výlety do okolí. Nabízím alespoň dva tipy.

Na Kučelach: Od železniční zastávky Zbojská (pramen výborné pitné vody) po červené (začátek společně se žlutou) vzhůru lesem k rozcestí Predkopačno. Pak už vás čeká více jak hodinu dlouhé, avšak nepříliš náročné stoupání lesem k samotám pod Kučelachom. Tady se projděte po loukách, sedněte si a rozhlížejte se. Nacházíte se nad závěrem Rimavskej doliny. Před sebou máte Sedlo Burda. Nalevo od něj hřeben Fabovej hole, napravo pak hřeben Ostrice. Samoty pod Kučelachom mají nezaměnitelný kolorit, já osobně mám nesmírně rád to polozbořené stavení se starou, orezlou střechou. Do sedla Zbojská se vrátíte stejnou cestou.

Čtyřhodinová, nepříliš náročná cesta

Muránska planina. Kučelach

Muránska planina. Kučelach

 Dolinou Kopačno: Od železniční zastávky Zbojská po žluté (zprvu společně s červenou) vzhůru lesem k rozcestí Predkopačno. Odtud kolem rekreačních objektů cestou podél potoka Rohozná k rozcestí Pekárove jamy. Za ním nepřehlédněte prudkou odbočku zpět vlevo. Vystoupáte krátce lesem. Cesta pokračuje rovně, značený chodník se však stáčí vpravo vzhůru lesem. Pokračujte přímo, neznačenou cestou. Nikdo vás nebude perzekvovat, jedná se o příjezdovou cestu k chalupám, ke kterým po chvilce přijdete. Vyjděte na stráň nad chalupy. Právě jste se dostali na další z překrásných rozhledových míst národního parku. Neuvěřitelně nádherný pohled na Klenovský Vepor a na Veporské vrchy. Do sedla Zbojská se vrátíte stejnou cestou.

Čtyřhodinová, nepříliš náročná cesta

Ze Závadky ke Stožkám

Výlet, který vás uchvátí nezapomenutelnými pohledy na skalní bradla Velké a Malé Stožky.

Od železniční zastávky Závadka nad Hronom se vydejte po modře značené trase směrem k sedlu Burda. Přejdete nádhernou řeku Hron a podél potoka Hronec budete pokračovat zprvu asfaltovou, posléze zpevněnou lesní cestou k samotě Klátna a k rozcestí Pätina. Zde stojí starý železniční vagón, upravený na miniexpozici, která připomíná lesní železnici, která tu kdysi vedla ze Závadky pod Stožky a sloužila – jak jinak – k dopravě dřeva. Tato miniexpozice je zároveň prvním zastavením Naučného chodníku Stožky.

Chodník je okružní. Je tedy jedno, jaký zvolíte směr. Modré značení pokračuje společně s naučným chodníkem k rozcestí Mišarová, kde chodník odbočuje vlevo a obchází Národní přírodní rezervaci Malá Stožka.

Naučný chodník má celkem sedm zastavení a je zaměřen na lesnictví a přírodovědu. Dlouhý je 6,5 kilometru a převýšení je pouze 150 metrů.

V sedle Randavica, odkud je přenádherný pohled na obě Stožky, se napojíte na žluté značení a sejdete k hájovně Stožky (horáreň Stožky). Zde si můžete odpočinout, doplnit pitnou vodu z několika pramenů a pokochat se pohledy vzhůru, ke strmým bradlům.

Lesní cestou, vedoucí mezi Stožkami (vlevo NPR Malá Stožka, vpravo NPR Velká Stožka), se vrátíte zpět k rozcestí  Pätina.

Pohodová,nepříliš náročná cesta, na kterou si rezervujte asi 6 hodin

********************************************************************************

Celodenní náročné trasy

Muráň – Muránsky hrad – Veľká lúka – Poludnica – Studňa – Nižná Kľaková – Skalná brána – Hrdzavá dolina – Muráň

Náročná celodenní cesta centrální částí Muránské planiny, zahrnující nejznámější místa národního parku.

Úsek z Muráňa na Poludnicu je popsán v předchozím textu. Od hájovny Maretkiná pokračujte po červeném značení. To po chvilce odbočuje vpravo a cesta stoupá až na Studňu.

Studňa je horská louka s několika chatkami, s torzem bývalé útulny, s vydatným pramenem pitné vody, s ľadovou jamou, je to rozcestí mnoha značených cest.

Zapomněl jsem na něco? Samozřejmě, zapomněl. Studňa je fenomén. Studňa patří k Muránské planině asi tak, jako patří Štrbské pleso k Vysokým Tatrám.

Muránska planina. Studňa

Muránska planina. Studňa

Až se porozhlédnete, posilníte (posadit se můžete na terasu chatky, která je u nahoře u lesní silnice) a doplníte vodu, prohlédněte si Ľadovú jamu na Muráni. Je to asi třicet metrů hluboká krasová jáma (turista může spatřit jen její část), která pokračuje asi osmdesátimetrovou podzemní chodbou. Dlouho do léta se tu udržuje led a sníh. Veškeré informace si přečtete na informačním panelu.

Jeskyně je veřejnosti nepřístupná. Respektujte tuto skutečnost a nevstupujte za dřevěné zábradlí.

Po červené pokračujte dál, směrem na Nižnou Kľakovou. Přes další horské louky, přes hřebeny kopců, úbočím nejvyššího vrchu Muránské planiny, Kľaku. Před Nižnou Kľakovou zbystřete. Sledujte bedlivě levou stranu cesty a nepřehlédněte červený trojúhelník, který označuje cestu k vyhlídce. Připravili byste se o nezapomenutelný pohled do Hrdzavé doliny. Pohled, kterým dohlédnete Muránskou dolinou až do Slovenského krasu.

Nižná Kľaková je místem, kde si ve srubu můžete odpočinout a posilnit se před další cestou. Teď vás čeká odbočka na Skalnú bránu. Krátký prudký sestup po žlutém značení (vlevo označená odbočka k pramenu pitné vody, který však v parném létě může být vyschlý) a po čtvrthodině jste pod Skalnou bránou. Můžete si vylézt nahoru a pokochat se pohledem na Stožky. Nezapomeňte se také podívat na samotnou skalní bránu. Předtím, než se začnete škrábat nahoru, sledujte chodník vpravo, pod skalami. Skalná brána vám do poslední chvilky zůstává utajena. A budete nesmírně překvapeni, až jí spatříte!

Muránska planina. Na Skalnej bráne

Muránska planina. Na Skalnej bráne

Muránska planina. Skalná brána

Muránska planina. Skalná brána

Vraťte se zpět na Nižnou Kľakovou a po žlutém značení sestupte do Hrdzavé doliny. Podél Hrdzavého potoka pak pokračujte až do Muráně. V Hrdzavé dolině je několik pramenů pitné vody, hned u cesty.

Náročná celodenní trasa, kterou můžete uzpůsobit podle svých požadavků: vynechat odbočky k hradu, ke Skalnej bráně atpod. Na celou trasu budete potřebovat 10 – 12 hodin.

Muráň – Muránsky hrad – Veľká lúka – Poludnica – Studňa – Havranné – Lopušná – Červená Skala

Další z náročných jednodenních variant, kdy nechcete na Planině nocovat a přitom chcete spatřit co nejvíce.

Část cesty na Studňu je popsána v předchozím textu. Ze Studně pokračujte podél Ľadové jamy vzhůru po zeleném značení (směr Šindliarka a Červená Skala). Po chvilce přijdete k louce, kde v sezóně můžete spatřit pasoucí se koně. Přejdete nevelký hřebínek a začne dlouhé klesání na další koňskou louku, na Havranné. Místo, které bylo do roku 2004 obklopeno lesem, který však po tatranské vichřici zmizel.

Pokračujte dále. Přes nádherné louky Predné a Zadné Brnovo. Choďte tiše, můžete tu spatřit pasoucí se zvěř. Já sám jsem tu dokonce spatřil vlka.  Je to část Planiny, kterou mám nesmírně rád. Je tu ticho, klid, jiné turisty prakticky nepotkáte. Na Zadnom Brnove zelené značení odbočuje vpravo vzhůru do lesa a míří k rozcestí Šindliarka. Pak se opět vrací zpět na lesní cestu, kterou jste před chvíli opustili.

Po další půlhodině se dostanete k lesnické chatce na Lopušnej. Tady se můžete opět posadit a občerstvit. Je tu i studánka s pitnou vodou.

I další cesta má podobný charakter. Les a louky. Až posléze začne klesat. Na začátku klesání spatříte Kráľovu holu a sedlo Besník, pod nímž pramení řeka Hron. Pak už klesáte po lesní silnici na Salašnou a do Červené Skaly.

Náročná celodenní trasa, na kterou budete potřebovat 10 – 12 hodin. Vodu doplníte na Studni a na Lopušnej

Muráň – Muránsky hrad – Veľká lúka – Poludnica – Studňa – sedlo Sitárovo – Závadka nad Hronom / Nová Maša

Podobně jako předchozí trasa je i tato náročnou jednodenní variantou pro ty, kteří nechtějí na Planině nocovat a přitom chtějí spatřit co nejvíce.

Část cesty na Studňu je popsána v předchozím textu. Ze Studně pokračujte po zelené směrem do Sedla Sitárovo. Zprvu půjdete krátce společně s červenou. Zelená se poté oddělí a směřuje vpravo vzhůru po louce (pozor, nepřehlédněte odbočku!). Lesem vystoupáte na skalní hranu Velké Stožky a kamenným chodníkem pak budete klesat směrem k sedlu. Na několika málo místech se vám otevřou krásné pohledy na protější stranu sedla a také na nízkotatranský hřeben.

Ze sedla Sitárovo můžete pokračovat několikerým způsobem. Po žlutém značení k samotě Klátna a odtud po modrém značení k železniční stanici Závadka nad Hronom.

Další variantou je pokračovat ze sedla Sitárovo po zeleném značení k železniční zastávce Nová Maša, s možností odbočit u horárně Ľapinka na cyklotrasu a po ní dojít k železniční stanici Pohorelá.

Náročná celodenní trasa, na kterou budete potřebovat 10 – 12 hodin. Vodu doplníte na Studni

Zbojská – Fabova hoľa – sedlo Burda – Randavica – horáreň Stožky – Skalná brána – Nižná Kľaková – Hrdzavá dolina – Muráň

Jedna z nejkrásnějších tras na Muránské planině.

Od železniční zastávky Zbojská po žluté (zprvu společně s červenou) vzhůru lesem k rozcestí Predkopačno. Odtud kolem rekreačních objektů cestou podél potoka Rohozná k rozcestí Pekárove jamy. Za ním nepřehlédněte prudkou odbočku zpět vlevo. Vystoupáte krátce lesem. Cesta pokračuje rovně, značený chodník se však stáčí vpravo vzhůru lesem. Pokračujte přímo, neznačenou cestou. Nikdo vás nebude perzekvovat, jedná se o příjezdovou cestu k chalupám, ke kterým po chvilce přijdete. Vyjděte na stráň nad chalupy. Právě jste se dostali na další z překrásných rozhledových míst národního parku. Neuvěřitelně nádherný pohled na Klenovský Vepor a na Veporské vrchy!

Travnatým hřebínkem nad chalupami se vydejte vzhůru zpět na žluté značení a pokračujte po vrstevnici na rozcestí Javoriny. Je to další místo s překrásným pohledem na Veporské vrchy. Z Javorin vás čeká strmý výstup k vrcholu Fabovej hole. Vrchol je bez rozhledů. Pokud byste se chtěli rozhlédnout k Nízkym Tatrám, museli byste popojít níže, po zeleném značení (směr Polomka). Z louky, která je hned vedle cesty (z vrcholu necelých deset minut), se otevírá pohled na hřeben Velké a Malé Vápenice.

Terén ve vrcholové partii Fabovej hole je náročný. Původní les, spousta polomů, počítat musíte se zdržením.

Z vrcholu Fabovej hole sestupte po žlutém značení do sedla Burda (krásné pohledy směrem ke Kučelachu) a pokračujte přes Randavicu pod Stožky. Na Randavici se napojíte na Naučný chodník Stožky a budete-li se na to cítit, můžete naučný okruh absolvovat (1,5 hodiny).

Muránska planina. Nad sedlem Burda. Malá a Velká Stožka

Muránska planina. Nad sedlem Burda. Malá a Velká Stožka

Muránska planina. Stožky od Randavice

Muránska planina. Stožky od Randavice

Od rozcestí pod Stožkami (pramen pitné vody) pokračujte stále po žluté vzhůru ke Skalnej bráně. Je to náročný výstup, ale opět vás bude čekat štědrá odměna. Skalnú bránu popisuji výše, stejně tak cestu od Skalnej brány do Muráně.

Náročná celodenní trasa, na kterou budete potřebovat 10 – 12 hodin. Zkrátit ji zle tak, že ze sedla Zbojská vystoupíte po červeném značení na Kučelach a do sedla Burda budete pokračovat po zeleném značení úbočím Fabovej hole

Sedlo Javorinka – Stolica – Červená Skala

Vrchol Stolice (nejvyšší vrchol Stolických vrchů, 1476 m.n.m.) je exkluzivním rozhledovým místem. Za dobrého počasí spatříte celý hřeben Vysokých Tatier, hřeben Nízkych Tatier, Muránskou planinu, oblast Slovenského ráje a Slovenského krasu. Stojí opravdu za to vystoupit na tento vrchol.

Ze sedla Javorinka (o tom, jak se sem dostanete, jsem se zmiňoval v předchozím textu) se vydejte po červené do sedla Šumiacka priehyba. Tady začíná série překrásných rozhledů. Kráľova hoľa se zdá téměř nadosah. Pod ní spatříte domky podtatranské obce Šumiac, která dala jméno i místu, na kterém právě stojíte.

Další minuty chůze a otevře se pohled na opačnou stranu. Na údolí pod Stolicou, pod Chyžňanskou a pod Kohútom. Přes sedlo Severná lúka se dostanete k rozcestí u chaty Janka. Odtud mírným stoupáním dojdete ke Slánskému sedlu. Na druhé straně sedla pramení řeka Slaná, odtud název. K vrcholu pokračujte po červené, modrou si nechejte na sestup. Opět mírným stoupáním se dostanete k sedlu Harová a odtud je to k vrcholu jen dvacet minut cesty vzhůru. Kousek za sedlem Harová půjdte kolem vydatného pramene pitné vody.

Pokud byste se dostali na vrchol Stolice bez jakýchkoli informací, nejspíš byste se připravili o fantastické rozhledy, o kterých jsem v úvodu hovořil. Takže pokračujte tímto způsobem: Od vrcholového kříže (vrcholová kniha) jděte vpravo po zelené značce. Ta vás vyvede na louku, ze které se vám otevře pohled na Slovenský kras a na Slovenský ráj. Před sebou spatříte také vrchol Kohút. Na louce se napojíte na vyjetou cestu, která se pak stáčí v širokém oblouku v protisměru hodinových ručiček. Zhruba po šesti stech metrech vás dovede na další rozlehlou louku, odkud se vám otevře pohled na Vysoké Tatry a na část hřebene Nízkych Tatier. Až se nasytíte pohledem do kraje, vraťte se ke vrcholovému kříži. Sestupte poněkud níže po červené značce a odbočte mírně vpravo do lesa. V průsecích se vám pak otevřou pohledy k Muránské planině.

Muránska planina. Vysoké Tatry a Kráľova hoľa ze Stolice

Muránska planina. Vysoké Tatry a Kráľova hoľa ze Stolice

Muránska planina. Ďumbier ze Stolice

Muránska planina. Ďumbier ze Stolice

Z vrcholu Stolice se vraťte po modré do Slánskeho sedla a pokračujte zpět až do sedla Šumiacka priehyba. Odtud sestupte po zelené do doliny Strateník a do Červenej Skaly.

Trasa, kterou považuji za středně náročnou. Celkově asi 8 hodin

Muráň – Muránska Lehota – Nemcová – Tŕstie – Tisovec

Rozložitý vrch Tŕstie (1121 m.n.m.) patři k nejvyhledávanějším v oblasti Stolických vrchů. Úsek cesty z Muráně na Tŕstie je součástí výše zmíněné mezihradní Cesty Márie Széchy.

Z náměstí v Muráni se vydejte po červené k okraji obce. Přes mírný hřebínek se přehoupnete do Muránskej Lehoty, projdete obcí a dlouhou loukou začnete stoupat k vrcholu Čierťaž. Cesta vás povede nádherným bukovým lesem. Poté, co les v horní partii opustíte, začne divadelní představení. Jaké?

Z Čierťaže a následně z Nemcové je nejkrásnější pohled na Muránsku planinu. Teprve při pohledu z těchto míst si ujasníte, proč je součástí názvu tohoto geomorfologického celku slovo planina. Nad Muránskou planinou pak majestátně vystupuje Kráľova hoľa. A stejně majestátný je i pohled na Stolicu.

Z Čierťaže to už není daleko k chate na Nemcové. Odtud je pohled, o kterém jsem hovořil, ještě výraznější. Tady se můžete posadit a vstřebávat do sebe jeden z nejkrásnějších pohledů, který na Slovensku můžete spatřit.

Muránska planina od Nemcovej

Muránska planina od Nemcovej

Až se pohledem nasytíte, pokračujte po červené k nevýraznému vrcholku Tri chotáre a k sedlu Korimovo. Odtud budete pokračovat táhlým stoupáním k vrcholu Tŕstia. Oblast vrcholu je přírodní rezervací. Zachovaly se tu slatino-rašelinné biocenózy s výskytem kriticky ohrožených rostlin.

Muránska planina. PR Tŕstie

Muránska planina. PR Tŕstie

Nepokračujte po červené až k vrcholu, ale odbočte po zelené značce doprava k chatě. Zde si můžete na terase odpočinout a pokochat se pohledem na Klenovský Vepor. Vedle chaty je pramen znamenité pitné vody. Po zelené značce pak pokračujte dále, po chvíli se vrátíte zpět na původní trasu.

Prohlédněte si zde i rostodivné tvary buků. Málokde spatříte tak fantastické tvary stromů, které by nevymyslel ani ten nejlepší modelář.

Do Tisovce se budete vracet po žlutě značené cestě. Ta vás povede kolem pomníčku Václava Vraného. Botanika, který se velice zasloužil o botanické zmapování oblasti Tŕstia.

Do Tisovce přijdete kolem železniční zastávky Tisovec město.

Středně náročná trasa, celkově asi 8 hodin

********************************************************************************

Vícedenní přechody Muránské planiny

Přechod Muránské planiny je limitován především místy, kde je možné nocovat či bivakovat. Seznam míst k táboření (stanování) upravuje Príloha č. 6 k vyhláške Krajského úradu životného prostredia v Banskej Bystrici č. 2/2006. 

Těmito místy jsou: útulna na Nižnej Kľakovej, tábořiště na Pieskoch a tábořiště v dolině Strateník.

Podmínky pro bivakování pak upravuje § 3 Vyhlášky Krajského úradu životného prostredia v Banskej Bystrici č.2/2006 z 23. mája 2006 o Návštevnom poriadku Národného parku Muránska planina.

Trasy pro vícedenní přechody Muránské planiny je možné zkombinovat z tras jednodenních, které jsem zde popsal. Příkladem takového přechodu může být cesta:

Sedlo Zbojská – Fabova hoľa – sedlo Burda – Randavica – horáreň pod Stožkami – Skalná brána – Nižná Kľaková (nocleh) – Studňa – Maretkiná –Poludnica – Velká lúka – Muránsky hrad – Velká lúka Piesky (nocleh) – sedlo Javorinka – Stolica – Kohút – Revúca

Myslím, že další příklady netřeba uvádět. Člověk, který zvládne náročný vícedenní přechod v terénu Muránskej planiny, rozhodně nebude mít problém s plánováním trasy.

*********************************************************************************

Užitečné informace

Jak se na Muránskou planinu dostanete?

AUTEM: 
Muráň leží na silnici Poprad – Revúca
Tisovec na silnici Brezno – Rimavská Sobota
sedlo Zbojská je vzdáleno deset kilometrů od Tisovce (směr Brezno)
Červená Skala leží na silnici Poprad – Revúca
 
VLAKEM:
 
Červená Skala je rychlíkovou zastávkou na trati Banská Bystrica  – Margecany. Na této trati leží i další stanice a zastávky, které lze využít k cestám na Muránskou planinu: Závadka nad Hronom, Polomka a Nová Maša.
Muráň je konečnou zastávkou na trati Plešivec – Muráň
Tisovec leží na železniční trati Brezno – Jesenské
 
AUTOBUSEM:
 
Na autobusové zastávky upozorňuji přímo v textu. Upozorňuji zároveň na místa, kde vám po dohodě může řidič zastavit.
 

Ubytování

Místa určená k bivakování jsou uvedena v návštěvním řádu a upozorňuji na ně i v textu. Pokud chcete strávit na Muránské planině několik dnů, můžete využít například služeb penziónu v Muráni, penziónu v Červené Skale (kontakty najdete na IT) nebo využít můžete nabídky pronájmu chat s.p. Lesy SR (kompletní nabídka na stránkách Lesů SR, š.p.).

Užitečné odkazy

npmp.sk

Mapy

Muránskou planinu naleznete na mapách VKÚ Harmanec č. 134 (Veporské vrchy) a 135 (Stolické vrchy) nebo na mapě Muránska planina vydavatelství Tatraplan

Další

V národním parku nenajdete žádnou pravidelně a trvale otevřenou chatu, kde byste si mohli doplnit potraviny a pití. Výjimkou je oblast Zbojské. Na chatu Zámok se v žádném případě nespoléhejte. O tom, kde lze doplnit pitnou vodu, jsem dostatečně upozorňoval v textu.

Je také užitečné vědět, že ne všude na Planině budete v dosahu signálu mobilních operátorů.

Závěrem

Je užitečné se před návštěvou Národního parku Muránska planina seznámit s návštěvním řádem, abyste se z důvodu jeho neznalosti nedopouštěli přestupků.

Osobně bych apeloval ještě na jednu věc. Je nesmírně smutné, když člověk devastuje přírodu tím, že v ní nechává odpadky nebo ji jiným způsobem ničí. Nenechávejte na Planině smetí. Vše, co si sem přinesete, zase odneste. Není to tak složité, ale skutečnost často vypadá jinak.

Přeji vám, aby návštěva Muránské planiny ve vás zanechala ty nejlepší dojmy a ty nejhezčí zážitky.

Příspěvek byl publikován v rubrice Muránska planina. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

36 komentářů u Značené cesty a pěší trasy v Národním parku Muránska planina

  1. Jago napsal:

    Pepo, gratuluji, tohle je moc pěkné počtení i pokoukání. Už jsi uvažoval o publikování jinde, než na netu?

    • pepa napsal:

      Původně byl článek napsán pro stránky npmp.sk. Odešel však správce sítě, který měl zájem článek publikovat, a věc upadla v zapomnění. Proto jsem po nějakém čase článek „vydal“ na sharkan.net, teď ho přenáším sem.

  2. Bohdan Dlouhý napsal:

    Moc pěkně zpracované, prošel jsem si teď díky těm popisům známá místa ještě jednou – ve vzpomínkách. Díky! 🙂
    K tomu spaní – neznám poslední stav, ale platívalo, že se dalo spát kdekoliv do 100 m od značené turistické cesty. S výjimkou NPR.
    A jedna drobná technická – studánka pod hradem je od chaty vzdálená jen 130 m, ne 400 m.

  3. SV napsal:

    výborný článok, ale to ti už povedali Jago aj Bohdan. som rada, že je tu.

  4. SV napsal:

    “ že ne všude na Planině budete v dosahu signálu mobilních operátorů“ jaj, len aby sa nám tam nenanosili hordy kľuduchtivých manažérov! smajlík obavník

  5. SV napsal:

    btw, Pepo, tie údaje typu „středně náročná trasa, celkově asi 8 hodin“ si odhadoval podľa seba? 😉

  6. Anonym napsal:

    Muranska planina je nadherna vsetkym vam ju doporucujem.a nie je ani narocna pre deti.

  7. Peter napsal:

    Pepo boli sme na Muranskej planine podla tvojich navrhov tras. Muranske buchty sme nasli a kupovali si ich vzdy ked sme isli cez Muran 🙂 Slecna co ich predavala spominala ze turisti o nich vedia z internetu. Dakujeme za dobre popisy tras. Podla mna mozes kludne uvazovat aj nad ich kniznym vydanim.
    Male doplnenie 2012: chata Zamok pod muranskym hradom funguje celodenne 6-9 mesiac. Chatar tam aj spava.

  8. Katka napsal:

    super popis, úžasné fotky a bohovská motivácia ❗ 😉

  9. Monika napsal:

    Úžasná stránka, veľmi dobrý popis, naozaj na úrovni… Chcelo by to určite publikovať. Autor ma talent, len tak ďalej!!! Ďakujeme za skvelú motiváciu a pomoc!!!

  10. Aneris napsal:

    Pepo, moc díky za (nejen) tento článek o Planině. Dneska jsme se vrátili z naší první (a doufám, že ne poslední) kraťoučké návštěvy a článek nám hodně pomohl. Akorát jsme měli smůlu na muránské buchty – paní obsluhující v Koruně v Muráni při našem dotazu na buchty odpověděla, že už je nepečou 🙁

  11. SV napsal:

    nodokelu! a ja som ich ani neochutnala, furt len o nich počúvam! 😕

  12. SV napsal:

    Muránska planina. Koně na Velkej lúke – ten prvý koník si ťa obzerá s veľkým záujmom, nemal snahu ti zjesť foťák? 😉

  13. Táňa napsal:

    Díky za perfektní tipy a rady. Chystáme se na Muráň v létě a tento článek nám jistě v mnohém pomůže 🙂

  14. Gustav napsal:

    Zdravím
    chystám sa práve na budúci týždeň na MP a chcem sa opýtať z ktorej trasy je robená fotka
    Muránska planina. Nad sedlem Burda. Malá a Velká Stožka
    je mi jasné, že je to nad sedlom Burda, ale na trase akej farby?
    dik

    • pepa napsal:

      Děkuji za komentář.
      Z červeně značené cesty z Burdy na Sivákovú a dále na Nižnú Klakovú.
      Fotografie je z roku 2006. Holiny způsobila vichřice na podzim 2004.
      Praktická rada: Kousek za místem, kde jsem fotografii pořídil – (směrem na Sivákovú) – je nenápadná odbočka značené trasy: z lesní cesty vpravo nahoru. Nepřehlédnout!

  15. pepa napsal:

    Protože jsem na Planině dlouho nebyl a některé informace v článku mohou být neaktuální, budu vděčný za jakékoli nové a upřesňující zprávy 🙂

  16. KataD napsal:

    Výborný článok.
    Muránske buchty sa opäť pečú-zabezpečuje obec a dalšie Muránske buchty sa pečú aj na Zbojskej.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.