Priečne sedlo
Priečne sedlo je vysokotatranskou legendou. Jedno z nejoblíbenějších ale také nejfrekventovanějších míst Vysokých Tatier. Túra přes Priečne sedlo je určena těm nejzdatnějším turistům…
Priečne sedlo (2352 m. n. m.)
Priečne sedlo je výrazné sedlo mezi Širokou vežou a Priečnou vežou. Nevelká Priečna vežička sedlo rozděluje na dvě části. Hlubší, jihovýchodní zářez se nazývá Priečna štrbina. Širším, severozápadním vhloubením vede jednosměrná turistická cesta z Malej Studenej doliny do Veľkej Studenej doliny.
Priečne sedlo, mapa
Široká veža je uzlovým bodem v hlavním hřebeni Vysokých Tatier. K jihovýchodu vybíhá rozsocha (Prostredný hrebeň) oddělující Veľkú Studenú dolinu od Malej Studenej doliny. Prvním sedlem v této rozsoše je turisticky přístupné Priečne sedlo. Rozsocha pak pokračuje několika věžičkami k dominantní dvojici hřebene: k Žltej veži a k Prostrednému hrotu.
Prostredný hrebeň. Priečne sedlo, Prostredný hrot
Široká veža (vpravo), Priečne sedlo, Priečna veža
Široká veža (vpravo), Priečne sedlo, Priečna veža, Sokolia štrbina a Sokolia veža
Priečne sedlo (uprostřed snímku)
Túra přes Priečne sedlo je jednou z nejoblíbenějších ve Vysokých Tatrách. Nutno ovšem podotknout, že také jednou z nejnáročnějších. Cesta je jednosměrná, výstup je možný pouze ve směru z Malej do Veľkej Studenej doliny. Závěrečných sedmdesát metrů je jištěno řetězy.
Priečne sedlo ze strany Veľkej Studenej doliny
Priečne sedlo ze strany Malej Studenej doliny
Priečna vežička rozděluje Priečne sedlo na dvě části
Z Priečneho sedla je překrásný rozhled do Studených dolín. Pohledu do Malej Studenej doliny dominují tři vrcholy: Lomnický štít, Pyšný štít a Baranie rohy. Pohledu ve směru opačném, do Veľkej Studenej doliny, pak hřeben Slavkovského štítu, Bradavica, Východná Vysoká a Svišťový štít. Západnímu obzoru pak dominuje Gerlachovský štít.
Pohled z Priečneho sedla přes Malú Studenú dolinu. Zleva Baranie rohy, Pyšný štít, Lomnický štít
Túru přes Priečne sedlo nikdy nepodceňujte. Je velmi dlouhá, z Hrebienku přes Téryho chatu, Priečne sedlo, Zbojnícku chatu a zpět kolem deseti hodin.
V letní sezóně zde projde velké množství lidí, připravte se na to, že v závěrečném řetězovém úseku mohou být fronty. Vzhledem k vysoké frekvenci turistů kontrolujte pevnost každého uchycení řetězů a usazení kramlí. Na túru se nevydávejte za špatných klimatických podmínek.
……cez krásne doliny vedlo odpradávna jedno sedlo…… 😎
„Priečne sedlo je vysokotatranskou legendou.“ je 😎 dobrý príspevok. dík. fotka č.2 (štvrtá zhora), (Široká veža (vpravo), Priečne sedlo, Priečna veža, Sokolia štrbina a Sokolia veža) wellmi nádherná!
……a zdalipak pan ctený autor ví, prečo sa to sedlo volá Priečne? 😉
….prípadne môžu hádať aj ostatní ctení návštevníci 😉
Mnozí to cestou do sedla dotáhli tak daleko, že se jim cesta začala příčit… 😆
😆
no celkom dobrý tip pepa, ale myslím, že ten názov je odvodený od sedla ako takého, nie od vyčerpaných turistov 😉
to by sa viacero tatranských štítov volalo Únavník svalovicový 😉
Proč se mu tedy říká Priečne? 🙂 Nenašla jsem odpověď.
Díky za komentář, je to článek, který jsem neaktualizoval (už např. neplatí, že cesta je jednosměrná), navíc rubriku Tatranské sedlá nedoplňuji, není to v mých silách.
K Priečnemu sedlu: Jako v mnoha případech, pojmenování tatranských objektů se liší ve slovenštině, polštině (ta má nejpodrobnější), němčině, maďarštině. Historicky tedy v jazycích, ve kterých tatranská jména vznikala.
Tak je tomu i u Priečneho sedla. Polské pojmenování je Czerwona Ławka , podle barvy skal v sedle, německé a maďarské je v překladu totéž.
Pojmenování slovenské téměř jistě vzniklo přirozeným způsobem, podle polohy sedla: „vede napříč Prostredným hrebeňom“.
…..naprieč hrebeňom viedlo jedno mimoriadne priečne sedlo 😎
….asi chcelo viesť niekade inokade, tak zlobilo. bolo priečne 😉