Křtinské a Josefovské údolí

Jeskyně Býčí skála

Jeskyně Býčí skála

Mezi Křtinami a Adamovem se nachází dvě na sebe navazující údolí, která překypují přírodními a technickými zajímavostmi. Jeskyně Býčí skála je pojmem známým v celém světě. Huť Františka je nejstarší dochovalou hutí ve střední Evropě…

Křtinské a Josefovské údolí

Křtinsko-Josefovské údolí o délce 8 kilometrů protíná ve směru SZ – JV střední část Moravského krasu. Tvoří hranici mezi střední (Rudická plošina) a jižní (Ochozská plošina) částí Moravského krasu. Jihovýchodní část údolí mezi Křtinami a osadou Josefovem v délce asi 4,5 km se nazývá Křtinské údolí, od Josefova k Adamovu pak Josefovské údolí. Severovýchodní hrana Křtinského údolí přechází do Rudické plošiny. Jihozápadní svahy Křtinského a Josefovského údolí navazují na Babickou plošinu. Krasová část údolí má délku asi jeden kilometr. Západní část Josefovského údolí v délce cca 2,5 km je již zaříznuta v nekrasových horninách brněnského masívu.

Křtinské a Josefovské údolí. Mapa

Křtinské a Josefovské údolí. Mapa

Vývoj krasových jevů je takřka výlučně vázán na povrchový a podzemní tok Křtinského potoka. Pramení na svazích Proklestu asi 1 km severně od Bukoviny. Po průtoku Lučním údolím, Křtinským a Josefovským se v Adamově levostranně vlévá do Svitavy.

Křtinský potok. Tok, ponory a vývěry

Křtinský potok. Tok, ponory a vývěry

Na krasové území vstupuje Křtinský potok těsně pod obcí Křtiny. Potok nemá výrazný ponor, voda se postupně ztrácí v řadě malých ponorů. Podzemní Křtinský potok protéká dosud téměř zcela neznámou jeskynní soustavou. V několika jeskyních Křtinského údolí (např. Vokounka, Rudolfka, Výpustek) se objevují jeho fragmenty. Vyvěrá v blízkosti Otevřené skály.

Nejvýznamnějším přítokem Křtinského potoka je Jedovnický potok, který po průtoku jeskyněmi Rudického propadání, Býčí skály a jeskyně Barové vyvěrá v malém vápencovém lomu asi 200 metrů pod vstupním portálem jeskyně Býčí skála.

Vývěr Jedovnického potoka

Vývěr Jedovnického potoka

Celkem je ve skupině Křtinského a Josefovského údolí evidováno 147 jeskyní.

Křtinské a Josefovské údolí a jeho krasové jevy byly v minulosti člověkem intenzivně využívány. Jeskyně Drátenická, Výpustek, Býčí skála a Jáchymka sloužily k těžbě fosfátových hlín a sklářských písků. První tři z nich byly v průběhu 2. světové války upraveny pro podzemní válečnou výrobu.

Nejhodnotnější části Křtinského údolí jsou chráněny v PR U Výpustku a NPR Býčí skála.

V další části povídání se pokusím přiblížit některé zajímavé objekty Křtinského a Josefovského údolí, které běžný návštěvník může navštívit.

Jeskyně Výpustek

Nejrozsáhlejší známý jeskynní systém vázaný na podzemní odvodňování Křtinského potoka. V minulosti byl proslulý bohatstvím kosterních zbytků kvartérní, staropleistocenní fauny. J. Wankel dokladuje nálezy z mladší doby kamenné.  V létech 1920 – 1928 zde byly těženy jeskynní hlíny, které sloužily jako náhražka fosfátových hnojiv. Při těžbě byly nalezeny mj. kompletní kostry jeskynních medvědů (viz dále) a jeskynních lvů. Charakter jeskyně byl značně změněn těžbou fosfátových hlín, výstavbou podzemních skladů, válečné továrny a vojenského krytu.

Jeskyně Výpustek je od roku 2007 zpřístupněna veřejnosti. Prohlídkový okruh je 550 metrů dlouhý.

Býčí skála

Bronzová soška býčka nalezená v jeskyni Býčí skála

Bronzová soška býčka nalezená v jeskyni Býčí skála

Tunelovitá průtoková jeskyně ve vývěrové zóně Jedovnického potoka. Byla objevovaná postupně, proti proudu Jedovnického potoka až k odtokovému sifonu z jeskyně Rudické propadání. Jeskyně je významnou archeologickou lokalitou. V průběhu 2. světové války byla vstupní část přeměněna na podzemní továrnu. Je významným zimovištěm netopýrů.

Vchod do jeskyně je na úpatí 52 metrů vysoké skalní stěny. Tunelovitá chodba byla původně známa do vzdálenosti asi 450 metrů, kde byla ukončena Šenkovým sifonem. Další prostory byly objevovány postupně. 2400 metrů dlouhá hlavní chodba je ukončena Srbským sifonem, který Býčí skálu spojuje s Rudickým propadáním.

Jeskyně se podle postupu objevů člení na tyto hlavní části: Stará Býčí skála (po Šenkův sifon), Nová Býčí skála (od Šenkova sifonu po Sifon dřiny), Prolomená skála a Proplavaná skála (po Srbský sifon).

Archeologický výzkum v Býčí skále započal J. Wankel v roce 1867, kdy asi 90 metrů od vchodu do jeskyně objevil sídliště člověka ze starší doby kamenné, což byl tehdy první doklad existence člověka a vyhynulých pleistocenních zvířat ve střední Evropě.

V létě roku 1869 nalezli bratranci Felklovi (synovci J. Wankela) v sedimentech jeskyně keramickou nádobku naplněnou spáleným prosem, v němž byla uložena poškozená bronzová soška býčka. Tento nález podpořil J. Wankela k dalším archeologickým průzkumům v prostorech Předsíně Býčí skály. Bylo zde nalezeno přes 40 lidských koster se známkami násilné smrti a další drobné ozdobné předměty. Wankel interpretoval tento nález jako pohřeb halštatského velmože, kterého na cestě do záhrobí doprovázelo množství obětin, i lidských. Bylo vysloveno i několik hypotéz jiných, protože nález byl tak neobvyklý, že Wankelova interpretace nemohla být přijata bezvýhradně. V dnešní době se spíše prosazuje hypotéza, že se jednalo o kultovní místo pro obyvatelstvo, které se zde ze širokého okolí scházelo.

Býčí skála patří k nejstarším dosud známým středoevropským lokalitám, kde se pracovalo se železem. Při jedné ze stěn jeskyně se rozkládala i kovárna.

Na konci 2. světové války byla v Předsíni vybudována zbrojní továrna. Výroba se nikdy nerozběhla, zato předvýrobní úpravy stačily Předsíň totálně zdevastovat.

16. února 1985 se poprvé podařilo překonat Srbský sifon a potapěč se tak dostal z Býčí skály do Rudického propadání. Posléze se to podařilo ještě třem jeskyňářům – potapěčům. Dnes je propojení jeskyní zaneseno struskou z pecí, které stávaly v Rudici a okolí.

Jeskyně není zajímavá pouze archeologickými nálezy. Po jeskyních Sloupsko-šošůvských je největším zimovištěm netopýrů v Moravském krasu.

Pamětní deska na stěně jeskyně u Šenkova sifonu dokládá návštěvu císaře Františka II. a Marie Terezie.

Jeskyně Býčí skála je veřejnosti nepřístupná. Čas od času, zpravidla jednou ročně, umožní Správa CHKO Moravský kras po dohodě s jeskyňáři vstup pro veřejnost. Prohlídka vede po trase asi 750 metrů dlouhé, až za Šenkův sifon, k toku Jedovnického potoka. Minulý víkend, u příležitosti Dnů otevřených dveří, bylo možné v jeskyni spatřit unikátní exponát. Kostru jeskynního medvěda, která byla nalezena v jeskyni Výpustek. Kostra je asi 30.000 let stará a běžně je pro veřejnost skryta.

Kostra jeskynního medvěda instalovaná v Býčí skále u příkežitosti Dnů otevřených dveří 2012

Kostra jeskynního medvěda instalovaná v Býčí skále u příkežitosti Dnů otevřených dveří 2012

Býčí skála. Nápis u Šenkova sifonu připomíná návštěvu císařské rodiny

Býčí skála. Nápis u Šenkova sifonu připomíná návštěvu císařské rodiny

Býčí skála, detail jeskynních stěn

Býčí skála, detail jeskynních stěn

Býčí skála, detail jeskynních stěn

Býčí skála, detail jeskynních stěn

Býčí skála, detail jeskynních stěn

Býčí skála, detail jeskynních stěn

Býčí skála, detail jeskynních stěn

Býčí skála, detail jeskynních stěn

Býčí skála. Balvan v korytu Jedovnického potoka

Býčí skála. Balvan v korytu Jedovnického potoka

Býčí skála. Detail z jeskynních prostor...

Býčí skála. Detail z jeskynních prostor…

Býčí skála. Šenkův sifon

Býčí skála. Šenkův sifon

Býčí skála. Tok Jedovnického potoka

Býčí skála. Tok Jedovnického potoka

Býčí skála. Tok Jedovnického potoka

Býčí skála. Tok Jedovnického potoka

Jeskyně Jáchymka

Jeskyně se nachází ve skalnatém ostrohu v jižní stráni Josefovského údolí, nad úrovní vod Křtinského potoka. Jedná se o fragment mohutné jeskyně.

Současné podobě jeskyně dominuje mohutný portál, za nímž se nachází hlavní dóm jeskyně – Síň světla. Ta se táhne v délce asi 40 metrů směrem do skalního masívu. Výška přesahuje 8 metrů, šířka 4 – 8 metrů. Dno je prolomeno 12 metrů hlubokou propastí, spadající kolmo do spodních pater. Tyto prostory byly původně zcela vyplněny fosfátovými hlínami. Z dómu pokračuje chodba do druhé velké prostory – Západní síně. Dalšími významnými částmi jeskyně jsou spodní patra na dně propasti a systém horních pater. Střední částí jeskyně, zvanou Tunel, prochází turistická cesta, která je zároveň Naučnou stezkou Josefovské údolí.

Jáchymka, Tunel

Jáchymka, Tunel

Jáchymka, Tunel

Jáchymka, Tunel

Jáchymka, portál

Jáchymka, portál

Jeskyně byla známa od nepaměti, pojmenována je po poustevníkovi Joachymovi, který v jeskyni žil na počátku 19. století.

Jáchymka. Dobová kresba z počátku 19. století

Jáchymka. Dobová kresba z počátku 19. století

Velká část paleontologických nálezů byla zničena těžbou fosfátových hlín. Nalezeny zde byly dvě zachovalé kostry psovité šelmy Cuon alpinus.

Štoly v Josefově

V 50. letech dvacátého století bylo rozhodnuto o výstavbě blíže nespecifikovaného podzemního objektu v Josefově. Pravděpodobně mělo jít o výrobní komplex s vazbou na tehdejší zbrojní výrobu v Adamovských strojírnách.

Realizace přísně utajovaného projektu byla zahájena ražbou čtyř štol v jižním břehu Josefovského údolí, směrem pod Babickou plošinu. Projekt byl z důvodu vyzrazení ukončen.

Štoly jsou dlouhé od 20 do 350 metrů. Z důvodu bezpečnosti jsou uzavřeny.

Josefov

Osada s původním názvem Žleb vznikla v 17. století v souvislosti s rozvojem místního průmyslu. Obyvatelé pracovali v hamru, huti, sklárně nebo v lese jako dřevorubci. Původní název obce byl změněn na počest Josefa Adama z Lichtenštejna.

Návštěvníci Josefova si mohou prohlédnout rekonstruovanou Huť Františka.

Huť Františka

Vysoká pec v dnešním Josefovském údolí byla vystavěna před koncem roku 1746. V té době pracovaly pro lichtenštejnský železářský podnik dvě vysoké pece. Stará pec na řece Svitavě však byla pro problémy se zásobováním železnou rudou zrušena a výroba poté částečně přenesena do Josefova. Zde došlo k nárůstu výroby, nezměnil se však sortiment. Kromě surového železa tu bylo vyráběno lité zboží ze železa zušlechtěného zkujňováním: kamnové desky a především materiál vojenský.

V osmdesátých letech 18. století, za knížete Františka Josefa z Lichtenštejna, vyráběla huť 7,5% moravské produkce železa. Po svém zvelebiteli získala jméno Františkova huť. Železná ruda, která se zde zpracovávala, pocházela z nedalekých Olomučan a Babic.

V roce 1793 došlo v huti k velkému požáru, většina výrobního zařízení byla zničena. Výrobní objekty však byly obnoveny a výroba získala vyšší technickou úroveň.

V letech 1846 a 1847 byla radikálně přestavěna vysoká pec. Ta byla vybavena čerpací tůní a zařízením pro předehřívání dmýchaného vzduchu. V pracovním prostoru pece tak bylo možné dosáhnout vyšší teploty a to se příznivě projevilo na produkci železa.

Od 40. let 19. století se podnik orientoval na výrobu litiny, která byla v době nástupu strojírenského průmyslu žádaným artiklem.

Stavba železnice nedalekým údolím Svitavy příznivě ovlivnila produkci. I tak se ovšem pro nutnost používat v zaběhlé technologii dřevěné uhlí výroba začala stávat nerentabilní. S příchodem hospodářské krize v 70. letech 19. století došlo k úplnému odstavení hutě.

Huť Františka představuje unikátní technickou památku. Je nejstarší dochovanou hutí ve střední Evropě. Navíc v roce 1971 se stala první technickou památkovou rezervací ČSSR.

Huť Františka

Huť Františka

Huť Františka

Huť Františka

Huť Františka. Pohled na zrekonstruovanou část vysoké pece

Huť Františka. Pohled na zrekonstruovanou část vysoké pece

Huť Františka. Pohled na zrekonstruovanou část vysoké pece

Huť Františka. Pohled na zrekonstruovanou část vysoké pece

Huť Františka na počátku 20. století

Huť Františka na počátku 20. století

Křtinské a Josefovské údolí je snadno dostupné z Adamova (žel. zastávka Adamov – zastávka, odtud po modrém značení směr Býčí skála) nebo z opačného konce, od obce Křtiny. Návštěvu nelze než vřele doporučit, na každém kroku je na co se dívat.

Mezi Josefovem a Býčí skálou vede po trase značené cesty Naučná stezka Josefovské údolí, která pomocí informačních panelů návštěvníky seznámí s nejzajímavějšími objekty.

Zdroje:
Chráněná území ČR, svazek XIV: Jeskyně (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 2009)
Chráněná území ČR, svazek IX: Brněnsko (Agentura ochrany přírody a krajiny ČR 2007)
Informační panely Naučné stezky Josefovské údolí
 
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Fotografie, Jeskyně, Příroda. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 komentářů u Křtinské a Josefovské údolí

  1. pepa napsal:

    Jeskyně Býčí skála bude pro veřejnost otevřena ještě tento (12. 5 .a 13. 5.) a příští víkend. 😉

  2. SV napsal:

    zaujímavé. ďakujem.

  3. lojzo napsal:

    Tú hutu zrekonštruovali krásne, mám takéto technické pamiatky rád.

  4. Anonym napsal:

    😕 😛

  5. SV napsal:

    prvá fotka Jáchymky dosť dobrá 😉 ten strom vyzerá tak nejak vílovito 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.