Chebsko, putování podél státní hranice. Část IV.

Údolí Hamerského potoka

Před třemi roky jsem vás v jednom ze svých povídání o putování podél státní hranice s Bavorskem zavedl do Českého lesa, na Dyleň.

Po třech letech jsem se do Českého lesa vrátil a ve své cestě pokračoval. Z Dyleně k Mohelenským pláním, k zaniklé obci Nové Mohelno, kolem pramenné oblasti říčky Odrava, k zaniklé obci Slatina, k bývalému uranovému dolu Dyleň a ke kyselce v Jedlové…

Projděme si tuto trasu společně a u zajímavých míst se zastavme…

Na Dyleni jsme minule své putování skončili, tady ho dnes začneme. Jen připomínám, že nejrychlejší přístup na Dyleň je z obce Stará Voda. U zastávky autobusu (linka Cheb – Mariánské Lázně – Plzeň) se napojíme na zeleně značenou trasu a po ní pokračujeme přes obec Vysoká až na vrchol Dyleně (asi 8,5 km).

Při mé poslední návštěvě byla na vrcholu téměř absolutní mlha, nemohl jsem pořídit žádné fotografie. Nabízím je tedy dnes. Asi i vás vrátí o pěkných pár let zpátky, do doby zadrátovaného pohraničí, zadrátovaných vojenských objektů…

Dyleň

Dyleň

O dochovalé věži (bývalé odposlouchávací stanici) na vrcholu Dyleně jsem se v předchozí části zmiňoval podrobně. Za poslední tři roky se nestalo nic nového. Pouze přibylo antén, pronájem operátorům zcela jistě vynáší více, než by činila tržba od turistů v případě, že by věž byla přebudována na rozhlednu. Osazení věže bezpočtem antén a existence rozhledny se však vylučují, proto se turista musí spokojit se skromným, leč malebným pohledem do nejzápadnějšího koutu Chebska a přilehlé části Bavorska.

Pokochejme se pohledem a pokračujme dále. Po speciálním značení (zpočátku společně se zelenou) sestupme pod vrchol, ke státní hranici, a pokračujme vlevo po značení červeném. Kolem Granátového pramene a kolem Středu Evropy, směrem k bývalé obci Nové Mohelno.

Cesta stoupá nejprve k vrcholu Čupřina a dále pokračuje po hřebeni Českého lesa. Po komunikaci, která v předrevolučních časech sledovala signální stěnu, tzv. „dráty“. Nebýt tohoto minula, asi by bylo pohraničí dnes stejně nepřístupné jako před padesáti lety.

Na hřebenu Českého lesa. Čupřina

Turistický rozcestník v místě, kde stávala obec Nové Mohelno, nese označení Mohelenské pláně. Jakým způsobem se pojmenování obce transformovalo v toto pojmenování, se mi zjistit nepodařilo. Zda se vztahuje k nedalekým rozlehlým loukám, na kterých zřejmě obec stávala či souvisí s planinou, která po obci zůstala, opravdu netuším. Zajímalo by mne to a třeba nám to někdo vysvětlí…

Mohelenské pláně

Na straně druhé o bývalé obci Nové Mohelno lze získat informací nemálo. Asi nejobsáhlejší nabízejí pěkně zpracované stránky hamelika.cz. Z nich se dovídáme, že název obce Mohelno (Mugl) má slovanský původ (mogyla, mohyla). Původní obec je zmiňována již v letech 1312 a 1359 a ležela na (dnešní) bavorské straně hranice. Až mnohem později, v 17. století, je zmiňována obec Neumugel, ležící na dnešní české straně, v nadmořské výšce asi 740 metrů. Tedy v místě dnešních Mohelenských plání. Obec původní dostala pro rozlišení jméno Staré.

Nejbližšími obcemi byly Slatina, Lohhäuser, ležící asi čtyři kilometry východně, a asi čtyři kilometry jihovýchodně se nacházející bavorský Mähring.

Koncem čtyřicátých let bylo Nové Mohelno vylidněno. Stavení byla rozebrána, část obce vyhořela…

Ve čtvrtek 22. října 1959 se poblíž Nového Mohelna dostaly do problémů dva letouny    F-84-F Thunderstreak něměcké Luftwaffe. Ve velmi nepříznivých meteorologických podmínkách pilotům zkolabovaly navigační přístroje a ztratili spojení se základnou. Jedno z letadel zavadilo o vrcholky stromů a přišlo o obě přídavné nádrže. Pilot se katapultoval, stejně jako pilot letadla druhého. Jedno z letadel dopadlo asi 1500 metrů od bývalé obce. Oba piloti byli posléze zadrženi příslušníky Pohraniční stráže. Po výslechu byli oba propuštěni s tím, že narušení hranice bylo neúmyslné. Škody ovšem německá strana musela uhradit.

Pokračujme po červené dále, ke Staré mohelenské slati. Jedná o přechodová rašeliniště a luční slatiny nacházející se po obou stranách naší cesty. Naučný panel podává základní informace o místě. Připomíná chráněné rostliny a živočichy, kterým je slať domovem, které zde můžeme spatřit. Informuje také o tom, že se připravuje zřízení maloplošného zvláště chráněného území v této lokalitě. Stará mohelenská slať je pramennou oblastí řeky Odravy, na které byla vybudována Jesenická přehrada nedaleko Chebu.

Stará mohelenská slať

Stará mohelenská slať

Stále po červené, stále po bývalé vojenské komunikaci a přicházíme k nejkrásnějšímu místu dnešní trasy. K bývalé obci Slatina.

S mnohými místy se musíte sžít, než vás osloví, jiné vás naopak osloví, sotva je spatříte. Místo, kde stávala obec Slatina, patří do kategorie druhé. Pohádkově překrásné údolí Hamerského potoka, rozlehlá louka, které dominuje nádherný exemplář borovice limby, rybník… Atmosféra tohoto místa nemůže nechat v klidu nikoho…

Místo, kde stávala obec Slatina

Hamerský potok

Hamerský potok

Hamerský potok

Místo, kde stávala obec Slatina. Nádherný exemplář borovice limby

Rybník na Hamerském potoce

Bývalá obec Slatina vznikla hluboko v lesích, na bavorsko-české hranici, a existovala téměř čtvrt tisíciletí. Těžké dřevorubecké začátky, léta rozkvětu za dob existence sklárny, po roce 1947 zánik obce.

Neznám mnoho míst, která mě oslovila tak silně již při prvním letmém setkání…

Dalším cílem naší cesty je bývalý uranový důl Dyleň. U rybníčka v bývalé obci Slatina opusťme červené značení a dejme se po asfaltové komunikaci vlevo. První odbočka, opět vlevo, nás přivede k místu, kde se uranový důl nacházel.

Důl Dyleň. Příjezdová cesta

Důl Dyleň

Důlní pole se rozkládalo v katastrálním území Slatina, okres Cheb. Dobývací prostor Slatina byl stanoven dne 30. 11. 1965 bývalou Ústřední správou uranového průmyslu Příbram. Rozšíření bylo provedeno 31. 12. 1968. Vzhledem ke skutečnosti, že se důl nacházel v blízkosti státní hranice, bylo rozhodnutím z roku 1973 stanoveno ochranné pásmo státní hranice s omezením pro vrtné práce 50 metrů a pro hornická díla 100 metrů od průmětu státní hranice. Důl Dyleň byl jedním z důlních závodů bývalého koncernového podniku ČSUP, Uranové doly Západní Čechy.

Ložisko bylo otevřeno dvěma jamami. Jáma D I byla hluboká 1003,7 m a jáma D II 1258,4m. Samotná těžba uranových rud byla zahájena v roce 1964.

Důl Dyleň byl napojen na komunikační síť jedinou silnicí (!!) vybudovanou v trase bývalé lesní cesty.

Dobývání bylo ukončeno k 31. 8 . 1991, o tři roky dříve, než se původně předpokládalo. Důvodem bylo to, že se nepotvrdilo pokračování zásob pod úroveň 20. patra, kde byla tehdy koncentrována těžba.

V současné době důl připomíná pouze obrovská hromada hlušiny. Ta zarůstá a pomalu přestává působit v terénu Českého lesa jako pěst na oko. Sem tam zbytek strojního zažízení, sem tam jakýsi otvor, jako báňský laik toho moc nevidím. Naopak, pro báňské historiky je to nejspíš místo velmi zajímavé…

Důl Dyleň. Tady se fáralo do podzemí

Tady stával Důl Dyleň...

Pro báňské historiky je halda hlušiny určitě místem zajímavým...

Pro báňské historiky je halda hlušiny určitě místem zajímavým...

Vrchol Dyleně z haldy Dolu Dyleň

Bývalý Důl Dyleň. Halda hlušiny pomalu zarůstá...

Vraťme se na původní neznačenou komunikaci a pokračujme po ní vlevo až k rozcestí Plánský můstek. Zde se napojíme na zelené značení, po kterém jsme malý kousek sestupovali z vrcholu Dyleně.

Nacházíme se v pramenné oblasti Hamerského potoka, o kterém jsem již hovořil. Pro toto prameniště jsou typické zamokřené až rašelinné půdy. Podmáčené a rašelinné smrčiny či smrkové olšiny rostoucí dnes na těchto půdách se vzhledem a druhovým složením blíží přírodním lesním porostům a jsou dobře odlišitelné od navazujících smrkových kultur. Z nejvzácnějších zde rostoucích rostlin jmenujme horskou kapradinu žebrovici různolistou (Blechnum spicant).

Pokračujme vpravo po zeleném značení. Procházíme zároveň po Naučné stezce Slatina, která část naší zeleně značené trasy kopíruje. Naučná stezka je nejspíš staršího data, panely jsou však ještě dobře čitelné a informace na nich veskrze zajímavé. Odbočku Naučné stezky (asi tři kilometry od Plánského můstku) ovšem musíte bedlivě vysledovat a k tomu potřebujete mapu. V obyčejné turistické mapě naučná stezka zanesena není, musíte shánět na mapách internetových…

Na rozcestí U Helmutova kříže pokračujme vlevo po cyklostezce zpět do Staré Vody. Po zeleně značené trase bychom se dostali do Mariánských Lázní, to je však ještě dobrých deset kilometrů daleko. A vzhledem k tomu, že máme v nohách již třicet kilometrů, nemuselo by to být tak jednoduché… 🙂

Na posledních čtyřech kilometrech cesty nás čeká ještě jedno velice zajímavé místo. Tím je kyselka v Jedlové. Minerální pramen nebývale lahodné chuti. Na informačním panelu se dočteme:

Kyselka Jedlová – minerální pramen vyhlášený svou chutí! Zdejší kyselka je zajímavá svým mimořádně vysokým obsahem CO2, který překračuje 3000 mg/l. Díky tomu má voda příjemnou a osvěžující chuť. Je řazena mezi studené, slabě mineralizované hydrouhličitano-chloridové sodno-hořečnaté kyselky. Její léčebný vliv na lidský organismus nebyl nikdy zkoumán, ale zachutná jistě každému. Za první republiky byl pramen jímán k obchodním účelům, dnes je oblíbenou stolní vodou místních obyvatel.

Pramen je vkusně upraven, opatřen dřevěným altánkem, novým můstkem přes kolemtekoucí Kosí potok.

Žel, všechny informace o využívání pramene nutno převést do préterita. Pramen z neznámých důvodů přestal vyvěrat. Kape, k naplnění 1,5l lahve potřebujete půlhodinu. Byl jsem vytrvalý, pramen jsem chtěl ochutnat a počkal jsem. Mohu potvrdit, že chuť je excelentní…

Kyselka v Jedlové

Do Staré Vody nám zbývají dva kilometry cesty. Ta dnešní byla celkem 35 kilometrů dlouhá a přiznávám: Je daleko vhodnější pro cykloturistiku než pro turistiku pěší. Pokud se skutečně vydáte na kole, je třeba poupravit trasu kolem vrcholu Dyleně, cykloturistické mapy vám pomohou, jinak je třeba za Středem Evropy z kola sesednou a chvíli ho tlačit. A pokud se vydáte pěšky, ale to už ode mne znáte,  rozdělte trasu na menší úseky…

********************************************************************************

********************************************************************************