Triatlon
Podařilo se mi získat titul. Sportovní titul: Železný muž.
Pravda, udělil jsem si ho sám, ale podmínky k jeho získání jsem splnil. Absolvoval jsem triatlon v jeho dlouhé podobě.
V pětapadesáti letech to považuji za úspěch zcela mimořádný…
Triatlon
O triatlonu jako samostatném sportovním odvětví jsem se dověděl někdy na počátku devadesátých let. Zaujala mne tehdy jeho dlouhá (či ultradlouhá) verze: V časovém intervalu 24 hodin uplavat 3800 metrů, ujet na kole 180 kilometrů a na závěr absolvovat maratón. Už ani nevím, jaké to byly důvody, že jsem se do akce nepustil již tehdy. Nejspíš nedostatečná připravenost na plavání…
Koncem loňského roku, tak, jak to obvykle dělávám, jsem přemýšlel o sportovních cílech roku nastávajícího. Cíle horolezecké byly vcelku jasné, jasná byla i další akce: s kamarátom košom absolvovat nonstop-přechod Nízkých Tater, Přeletem jsme akci nazvali. Už netuším, jak mne napadl triatlon. Ale myšlenka sílila a nápad mne už neopustil.
Připravoval jsem se půl roku. Příprava zaplňovala značnou část mého volného času. Trénoval jsem samostatné discipliny, nikoli jejich kombinaci, tedy triatlon. Nemohl jsem tedy očekávat exkluzivní časy, čas ani nebyl mojí prioritou. Mým cílem bylo triatlon zvládnout…
Termín akce jsem stanovil na poslední červnový týden. Jiná volba nebyla. Dřívější v úvahu nepřicházel, nebyl bych dostatečně připraven. Co je však důležitější, limitujícím faktorem je teplota vody v přírodních lokalitách; ta se na přijatelné úrovni ustálila až ve druhé polovině června.
Je 29. června, 5:01, začínám…
Plavání
Z této discipliny jsem měl největší obavy. Nikdy jsem sportovně neplaval, mé zkušenosti byly veskrze rekreační. Na straně druhé, určitou vzdálenost jsem schopný uplavat byl. Ke 3800 metrům to ovšem mělo daleko.
Trénovat jsem začal hned po Novém roce. V přípravě jsem naplaval celkem 53 kilometrů. Výkonnost se měsíc od měsíce zlepšovala, nečekal jsem tak rychlý vzestup. Koncem května jsem trénoval po tříkilometrových dávkách a v červnu bez problémů limit 3800 metrů zvládl.
Obavu vzbuzovalo počasí. Ještě začátkem června se teplota přírodních koupališť držela na hranici 15°C a já musel začít pátrat po možnosti zapůjčit si neoprenový oblek a plavat v něm. Vše se však v dobré obrátilo a série tropických dní teplotu zvýšila na požadovanou dvacítku.
V bazénu jsem vzdálenost zvládl za rovné dvě hodiny. Při akci samotné dokonce o minutu dříve. Plavání, ze kterého jsem měl obavy největší, bylo nakonec jen rozsáhlejší rozcvičkou na to, co mělo následovat.
Cyklistika
Triatlon
Ještě před patnácti lety byla cyklistika mojí disciplinou Nr. 1. Paměť svalů ovšem tak daleko nesahá, bylo třeba ji řádně oživit. V přípravě jsem najezdil 1900 kilometrů a to bylo málo. Pohled po akci mi říká, že zodpovědné by byly alespoň tři tisícovky.
Trénoval jsem na horském kole, v kopcích Drahanské vrchoviny. A byl přesvědčen, že 180 kilometrů se na horském kole dá relativně dobře zvládnout. V květnu mi však začalo docházet, že horské kolo tou nejlepší volbou není. Co nedobrou volbou, je to naprostá šílenost. A silniční kolo momentálně nemám.
Jako na zavolanou se v těchto dnech ozval kamarád Michal, nadšený cyklista. Již v dubnu jsem se ho ptal, zda by mi nemohl nějaké silniční kolo na akci zapůjčit. Nabídl mi své kolo závodní, jiné neměl. Závodní kolo jsem však půjčit nechtěl, představa nenadálé kolize tak drahého stroje mě děsila. V květnu mi Michal zavolal, že má pro mne silniční kolo, které mi půjčí a které mi určitě bude vyhovovat. Michalovi patří velké poděkování. Bez jeho pomoci bych triatlon realizovat nemohl.
Terén pro jízdu na kole jsem volil s ohledem na blízkost přírodního koupaliště, kde jsem plaval. Terén byl rovinatý. Jenže kopce vnímám jako menší nepříjemnost, než je vítr. A ten je na rovině vždy. K větru se připojila tropická teplota, již před desátou hodinou bylo přes třicet. Úmorné, třikrát úmorné. Každou chvíli stát a doplňovat tekutiny. Posledních dvacet kilometrů bylo utrpením. Průměrnou rychlost přes dvacet kilometrů v daných podmínkách považuji za zázrak. Děsila mě však vize následujícího maratónu.
Maratón (42 195 metrů)
Triatlon
Tuto disciplinu jsem v podstatě netrénoval vůbec. V regulích je psáno, že trať je nutné absolvovat „po svých“. Není tedy nutné běžet a s během jsem ani nepočítal. Spoléhal jsem na své trénované nohy, na kilometry nachozené v zimě v Tatrách.
První kroky byly úděsné. Po chvíli si svaly na své schopnosti vzpomněly, probraly se a začaly pracovat tak, jak jsou zvyklé. Stačil však jakýkoli jiný pohyb než chůze a bylo zle. Svalové křeče, bolesti. Na běh skutečně nebylo pomyšlení, dokonce rychlost pod šest kilometrů za hodinu hovoří o mém vyčerpání.
Mám za sebou 19 hodin a 25 minut, můj nejtěžší životní závod končí. Unaven jsem tak, že si ani sednout nemohu…
Nevím, zda v současné době platí stejné regule pro získání titulu Železný muž. Je dost možné, že byly s vývojem této sportovní discipliny pozměněny. Pro mne však platí ty z počátku devadesátých let a na základě jejich splnění jsem se tituloval.
S časy specialistů, byť třeba jen amatérských, je můj čas nesrovnatelný. Samotný výkon má však pro mne cenu zlaté olympijské medaile…
Základní informace na závěr: Čas 19:25; během akce jsem spotřeboval přes 12 litrů tekutin (hypotonických iontových nápojů a rozpustné magnézium proti svalovým křečím). Speciální stravu jsem nepoužil, za celou dobu jsem snědl pouhé čtyři sáčky gumových medvídků
blahoželám!
Ahoj, jsem rád, žes´ke mně zavítal! 😉
😯 😯 a ešte raz 😯
gratulujem 😛
no, můžeš gratulovat i vícekrát! 😀
ja som to tusila! v tych medvidkoch to bolo ;))
..ale nie..
skutocne klobuk dole.. gartulujem! si vitaz 🙂
Díky! No jasněže v medvídcích!!! 🙂
S tím vítězem… to nevím, zda se tak cítím, i když jsem zmiňoval cosi o zlaté olympijské medaili..
..medvídky gumavé papati, rýchlo ako grizzly behati 😉
…pokojne sa tak cítiť môžeš 😉 v 40 stupňovej horúčave toto dokázať, to je ako IM x 2 ! 😯
Nemám slov, tak budem ticho. 😉
Když myslíš… 🙁
Pepo, jsi skutečně dobrý, po tomhle bude přelet Nízkých Tater brnkačka. Gratuluji!
Děkuji. 🙂 To bych netvrdil. Přelet je úplně něco jiného, má svoje specifika a vůbec je nelze podceňovat…
Pepo, to je neskutečné. Jak Tvůj výkon, tak fakt, že ses k tomu „dokopal“ sám, jen tak pro svoje potěšení, bez vnějších motivací… Gratuluji.
P.S. A když už nemá slov a mlčí i lojzo, tak to je poklona největší 😉
Díky: Ad post scriptum: také si myslím… 😉
Jsi borec, co jiného k tomu dodat. Málokterý chlap v podobných podmínkách by se k tomuhle dokopal. Klobouk dolů 😀
Díky. Ani jsem se moc dokopávat nemusel. Prostě jsem to chtěl dokázat… 😉
Gratuluji. Bez speciální dlouhodobé přípravy je to opravdu výkon…..
Děkuji. Asi ano. Je opravdu rozdíl trénovat jednotlivé discipliny a celkový triatlon…
Konečně jsem u pýsý…
Děkuji všem za gratulace, ještě pořád se z toho vzpamatovávám… 😉
…sme toho snáď toľko nepovedali 😉
Ahoj,
čím starší, tím lepší, zraješ jak víno a ještě jsi pěkný paličák, takže jsi schopen dokázat, co si usmyslíš, i kdyby to bylo na hranici možností.
Blahopřeji!
a ty nejsi paličák? 😉
ne, já jsem umíněná 🙄
….aj ja gratulujem 😉
Děkuji pěkně za podporu ! 😉
😎
btw, Iron Man je v preklade gentleman, ktorý vie dobre žehliť 😉
V tom případě nejsem Iron Man. Žehlit neumím. 🙁
nič si z toho nerob, ani ja 😉
…naozaj dôstojné prívítanie leta 😎
Také si myslím… 😆
„udělil jsem si ho sám“ btw, také vlastnolabkovo udelené titule bývajú najcennejšie 😎
Na čo si išiel ty – na kolu či na melón? 😉
http://sport.sme.sk/c/6501542/ironmani-jazdia-aj-na-kolu-a-melon.html
Děkuji, zajímavé čtení. 😉
myslím, že Pepo jazdí na kávyčke 😎
Můj neskutečný i když opožděný obdiv za všechny 4 disciplíny. Nedal bych ani jednu /medvídci jsou u mě blééé/.
Jinak jsem rád, že jsem objevil tento článek, teď se mi snadněji dají pochopit Tvé tatranské výkony. Tak jsem přemýšlel nad Tvými výkony a přišel jsem na to. Mimo zdatné tělesné schránky, správně fungujících vnitřních zařízeních, bude tu ještě kvalitní řídící jednotka a jak vím, mozek dělá moc. Ten když se rozhodně, že uhnije pata, tak uhnije.
Uvedené neber nijak, prostě jen tak. Já nepomlouvám, ale ani nelezu do řitě.
Děkuji. Beru jako pochvalu. Ale vždyť ty si za své články o přírodě zasloužíš ten samý obdiv a uznání… 😉
som dnes videla pekný citát:
„Life is like riding a bicycle. To keep your balance, you must keep moving“
(život je ako jazda na bicykli. aby si bol v pohode, musíš byť stále v pohybe)
myslím, že pepa to vzal doslova 😉