Tatranské vrcholy V. Ťažký štít

Ťažký štít

Korunu Vysokej lze bez nadsázky považovat za symbol Vysokých Tatier. Ťažký štít je neodmyslitelnou součástí tohoto nádherného seskupení štítů. Ještě donedávna jsme ho znali pod jménem zcela odlišným…

Ťažký štít (2500,0 m. n. m.)

polsky: Ciężki Szczyt;  německy: Martin-Róth-Spitze; maďarsky: Róth Márton – csúcs

Štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Váhou (sedlo Váha) – Rysmi a Štrbinou pod Ťažkým štítom (Vysokou), nad Ťažkou dolinou, Dolinkou pod Váhou a Dračou dolinkou. K jihozápadu vysílá boční Popradský hrebeň. Společně se dvěma vrcholy Vysokej a Dračieho štítu tvoří Korunu Vysokej.

Ťažký štít, mapa

Ťažký štít (vpravo) a Vysoká z úbočí Rysov

Ťažký štít nad sedlem Váha

Ťažký štít nad Dolinkou pod Váhou

Ťažký štít (vpravo) a Vysoká z úbočí Rysov

Ťažký štít (vpravo) a Vysoká z Rysov

Ťažký štít nad Dolinkou pod Váhou

Ťažký štít (v popředí) z Vysokej

Ťažký štít z Vysokej

Rysy, sedlo Váha a Koruna Vysokej z Malej Bašty

V časech dřívějších viděli zeměpisci a první tatranští horolezci v Ťažkom štíte jen satelit Vysokej. Vrchol neměl samostatné pojmenování a býval označován jako severní předvrchol Vysokej (před první světovou válkou Nordtrabant der Tatraspitze).

Ťažký štít je ve skutečnosti samostatný vrchol v hlavním hřebeni Vysokých Tatier, mezi Rysmi a Vysokou. Je dokonce uzlovým bodem hlavního tatranského hřebene. Na jih do Mengusovskej doliny vysílá boční hřeben s charakteristickým vrcholkem Kohútikom a masívem Kôpok. Masív odděluje Dolinku pod Váhou a Dračiu dolinku. Pod severní stěnou štítu se rozprostírá Ťažká dolina.

V Bielovodskej doline už od 17. století pásli pastýři ovce a dobytek severospišských obcí Lendak, Jurgov, Čierna Hora a Repiská. Jenže počet stád postupně převyšoval potravinovou nabídku hlavní větve doliny, proto pastýři museli časem pronikat výše, do nepřístupnějších míst. Dolině, jejíž práh byl nejhůře překonatelný, dali pojmenování Ťažká. Ve spišském dialektu Ceška či Češka. Název byl přenesen na pleso i štít nad dolinou. Tak se z bezejmenného štítu stal v lidovém názvosloví Ceški, spisovně Ťažký štít.

Dolinu znali nejen pastýři, ale také pytláci a zlatokopové. Od šedesátých let 19. století chodili z Ťažkej doliny polští „taternici“ přes Váhu na Rysy, později na Vysokú.

Ťažký štít se dočkal prvních návštěvníků až 7. července 1904. Byli jimi slezský statkář, později správce státního majetku Ernst Dubke a jeho častý společník, novolesnianský malorolník a horský vůdce Ján Franz st.

V letech 1904 – 1907 patřil Dubke k nejakčnějším dobyvatelům tatranských vrcholů. Zahynul při bombardování města Świdnice v roce 1945. Ján Franz st. byl jedním z nejpopulárnějších a nejúspěšnějších horských vůdců Uherského Karpatského spolku a Klubu Československých turistů. Aktivní byl především v letech 1900 – 1907, kdy společně s Karolom Jordánom, Ernestom Dubkem, Alfredem Martinem a dalšími horolezci absolvovali sérii letních i zimních prvovýstupů. Zajímavostí je, že ho roku 1935 vyloučili ze Sboru horských vůdců KČST pro ilegální sběr plesnivce. Těžká materiální situace ho však i ve vysokém věku nutila příležitostně doprovázet klienty. S jedním z nich zahynul při sestupu z Prostredného hrotu.

Dubke s Franzom zvolili výstupovou trasu z Mengusovskej doliny do sedla Váha a severozápadní hranou k vrcholu. Dnes je klasifikována stupněm obtížnosti II-III. V zimě prošli v jejich stopách poprvé maďarští horolezci K. L. Horn a Ernő Kátai.

Název Ťažká dolina se v písemné formě poprvé objevil roku 1719 v textu Juraja Buchholza staršího. Má podobu „do Ceškeho“ a výslovností se jasně shoduje s významem i zněním původního pastýřského názvu. Obsah lidového názvu správně pochopili a respektovali i další tatranští badatelé 18. století.

Na přelomu 18. a 19. století se stále více o Tatry zajímali zahraniční cestovatelé a přírodovědci. Při setkáních s pastýři, pytláky, bylinkáři často pochytili zkreslená pojmenování a tlumočili je ve svých článcích a statích. Plné takových perliček a omylů je dílo pruského důstojníka a geografa Albrechta Sydowa (Pozorování na cestě z roku 1827 přes Beskydy, Krakov a Vieličku do Centrálních Karpat, Berlin 1830), který roku 1827 navštívil, zmapoval a popsal Tatry.

Nejfatálnější následky měl však jeho nesmyslný překlad názvu „ceškej“, tedy těžko přístupné doliny na Bőhmisches Tal, Českou dolinu. Z populárního Sydowova díla název přebírali další a další autoři a nakonec název převládl i ve slovenštině. Z Ťažkého štítu se tak stal Český štít a byl to oficiální název. Dodatečně bylo publikováno historické zdůvodnění o českých zlatokopech v Ťažkej doline, vymyšlena byla dokonce fáma o přítomnosti husitských vojsk v tomto místě!

Maďarské a německé pojmenování mělo samostatný vývoj. Když bylo jasné, že Ťažký štít je samostaným vrcholem, pojmenován byl na počest Martina Rótha, profesora národopisu na gymnáziu ve Spišskej Novej Vsi, badatele Tatier, jednoho ze zakladatelů Karpatského múzea v Poprade. Pojmenování se v obou jazycích dochovalo dodnes, přestože Róth neměl žádný konkrétní vztah k vrcholu.

Chybu slovenského názvosloví definitivně změnil Úrad geodézie, kartografie a katastra SR vyhláškou platnou od 21. dubna 2006. Tím se název Českého štítu změnil na Ťažký a analogicky se změnili názvy doliny, plesa i potoka.

Ťažký štít není příliš častým cílem vysokohorských turistů. Důvod je zřejmý. Sousední vrchol Vysokej je vyšší, rozhledově bohatší a snadněji dostupný. Přesto pohled k vrcholu Rysov a k Mengusovským štítom nepostrádá velkolepost a majestátnost.

Horolezce nejvíce láká severovýchodní stěna štítu, 400 metrů vysoká. Jako první ji zdolali 27. srpna 1932 Wiesław Stanislawski, legenda tatranského horolezectví, a malíř Marek Źuławski. Převážná část jejich cesty je dnes hodnocena jako neobyčejně těžká (V) a jako jedna z nejkrásnějších v Tatrách.

Kontury Vysokej z Ťažkého štítu

Rysy (vlevo) a Ťažká veža z Ťažkého štítu

Pohled z Ťažkého štítu na západní část Vysokých Tatier (Hrebeň Bášt, Kriváň)

Ganky z Ťažkého štítu

Ťažká dolina z Ťažkého štítu

Mengusovská dolina a hrebeň Bášt z úbočí Ťažkého štítu

Mengusovská dolina z Ťažkého štítu. Vlevo Hrebeň Bášt a Kriváň. Uprostřed Kôprovský štít, vpravo Mengusovské štíty

Východní část Vysokých Tatier z Ťažkého štítu. V popředí Ganky

********************************************************************************