Tatranské vrcholy VI. Vysoká

Vysoká

Vysoká

Vysoká je považována za nejkrásnější štít Vysokých Tatier. Impozantní, souměrně stavěný štít se dvěma vrcholy, se svými sousedy právem považovaný za dominantu Vysokých Tatier.

Nejkrásnější pohled na Vysokú je od Štrbského plesa. Z tohoto pohledu je podepřena zprava Dračím štítom, zleva Ťažkým štítom. Společné pojmenování tohoto seskupení vrcholů je výstižné: Koruna Vysokej.

Vysoká (2547,2 m. n. m.) 

polsky: Wysoka;  německy: Tatraspitze;  maďarsky: Tátracsúcs

Vysoká je impozantní, souměrně stavěný štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier. Nachází se mezi Gankom (Rumanovým sedlom) a Ťažkým štítom (Štrbinou pod Ťažkým štítom). Tyčí se nad Dračou a Rumanovou dolinou (na jihu a jihovýchodě) a z opačné strany, ze severu, nad Ťažkou dolinou. Má dva hlavní vrcholy. Jihovýchodní a o několik centimetrů vyšší severozápadní. Vrcholy odděluje Štrbina ve Vysokej. Pro úplnost informací je třeba dodat, že v prostoru severozápadního vrcholu se nacházejí ještě dva další, nižší vrcholy. Proto je často v literatuře uváděno, že Vysoká má vrcholy čtyři. Vrcholy Vysokej, Ťažkého štítu a Dračieho štítu tvoří dohromady Korunu Vysokej.

Vysoká, mapa

Vysoká, mapa

********************************************************************************

Juraj Buchholtz ml. se ve vysvětlivkách k panoramatu Tatier z roku 1717 zmiňuje o Visokej. Je to první známá písemná zmínka o tomto vrcholu. Poznamenal, že se jedná o Cottus Liptoviensis, čili vrchol na území Liptova. I Gőran Wahlenberg ve svém botanickém díle Flora Carpatorum Principalium (1814) vrchol připomíná jako Viszoka cacumen nebo Cacumen Visokae. Je zřejmé, že pojmenování vrcholu mělo od samotného počátku slovenské znění a vystihovalo dominantní postavení štítu v panoramatu Tatier.

Vysoká (vpravo) nad sedlom Váha

Vysoká (vpravo) nad sedlom Váha

Vysoká (v zákrytu před ní Dračí štít a Ošarpance) nad Dračím sedlom

Vysoká (v zákrytu před ní Dračí štít a Ošarpance) nad Dračím sedlom

Vysoká z Ganku

Vysoká z Ganku

Vysoká ze Zlobivej

Vysoká ze Zlobivej

Na přelomu 19. a 20. století se název vrcholu přechodně objevuje s nadbytečným přívlastkem – Veľká Vysoká. V maďarském názvosloví se prosadil v 70. letech 19. století název Tátra-csúcs, Němci si osvojili pojmenování Tatraspitze. I v těchto jazycích název vystihuje dominantní postavení vrcholu. Na tomto místě však třeba podotknout, že Vysoká není dominantní svojí výškou (2547,2 m. n. m.), nýbrž svým relativním převýšením a svými impozantními tvary.

Severní stěna Vysokej nad Ťažkou dolinou

Severní stěna Vysokej nad Ťažkou dolinou

Jihovýchodní (v popředí) a severozápadní vrchol Vysokej

Jihovýchodní (v popředí) a severozápadní vrchol Vysokej

Budapešťský geograf a cestovatel Móric Déchy (1851 – 1917) přijel do Vysokých Tatier poprvé v roce 1874. To už měl za sebou bohaté zkušenosti s výstupy v Alpách.  Vysoká ho zaujala. S horskými vůdci Jánom Rumanom-Driečnym ml. ze Štôly a s Martinom Spitzkopfom z Novej Lesnej si výstup domluvil na 3. srpna 1874. Trasu určil sám. Vůdci se chtě-nechtě museli podřídit. Ruman měl k túře odmítavé stanovisko. Pravil: „Kam se nedostala noha mého otce, nedostanu se ani já!“ Spitzkopf se zas odmítal navázat na společné lano. Se slovy, že nemíní s ostatními umírat.

Nakonec šťastně vystoupili na oba vrcholy Vysokej. Jejich cesta vedla z Kotlinky pod Dračím sedlom jihozápadním zářezem na jihovýchodní a následně přes Štrbinu ve Vysokej na severozápadní vrchol štítu. Vyprázdnili lahev šampaňského,  vztyčili vlaječku a pod skalní pyramidu Déchy vložil obálku z impregnovaného plátna s krátkou zprávou o výstupu.

Vysoká z Prednej Bašty

Vysoká z Prednej Bašty

Vysoká ze Satana

Vysoká ze Satana

Vysoká z Končistej

Vysoká z Končistej

Vysoká z Lúčneho sedla

Vysoká z Lúčneho sedla

Vysoká z Tupej

Vysoká z Tupej

Nejkrásnější pohled na Vysokú je prý od Štrbského plesa

Nejkrásnější pohled na Vysokú je prý od Štrbského plesa

Déchy byl s výstupem i s vůdci nadmíru spokojený a rozhodl se to veřejně vyjádřit i zvěčněním jména svého vůdce v názvosloví Tatier. Vysoká už svůj název měla, jakákoli změna byla vyloučena. Podařilo se mu však prosadit pojmenování nenápadného vrcholu nedaleko Vysokej názvem Rumanov štít. Podle štítu byla sekundárně pojmenována dolina a pleso na jeho úpatí.

O dva roky později, v roce 1876 vystoupila na vrchol početná skupina polských turistů a horolezců vedená lékařem a botanikem Tytusem Chałubińskim. Skupinu provázeli i čtyři horští vůdci: M. Sieczka, Józef Fronek, Józef Sieczka a Jakub Giewont. Kousek pod vrcholem objevili zbytky Déchyho vlaječky. Na vrcholu našli také navštívenky Dr. Adama Asnyka, Mieczysława i Jana Pawlikowského, kteří vrchol navštívili s horským vůdcem Maciejom Sieczkom 27. července téhož roku. V onom roce už působil Déchy v oblasti Karakoramu. Jeho vztah k Tatrám připomíná dodnes maďarský a německý název Dračieho štítu (Déchy csúcs, Déchyspitze).

Za zimních podmínek vystoupili na Vysokú jako první 11. dubna 1903 Harry Berceli a Karol Jordán  s horskými vůdci Jánom Franzom st.  a Pavlom Spitzkopfom.

Na Vysokú směřuje několik cest obtížnosti I-II. Tyto cesty jsou velmi frekventované. Zájemců o výstup na Vysokou je nespočet a horští vůdci (výstup pro neorganizované horolezce je možný pouze v jejich doprovodu) mohou být v tomto směru spokojeni. K vrcholu směřuje mnoho cest určených pro horolezce. Jsou různé obtížnosti  a vybrat si může v podstatě každý. Začátečník i sportovní lezec.

Štrbina ve Vysokej a severozápadní vrchol

Štrbina ve Vysokej a severozápadní vrchol

Žlab do Štrbiny ve Vysokej

Žlab do Štrbiny ve Vysokej

Kříž na severozápadním vrcholu

Kříž na severozápadním vrcholu

Na severozápadním vrcholu je ukotvený ocelový kříž. Roku 1955 ho vynesli chataři Oldřich Bublík z Chaty pod Rysmi a Miroslav Jílek st. z Chaty pri Popradskom plese. Osadili ho na památku jejich přítele, horolezce Václava Raifa, který v Tatrách zahynul, nikoli však na tomto místě.

Pohled z Vysokej je velkolepý. Velmi vtipně ho vystihl Tytus Chałubiński v jednom ze svých článků v roce 1897:

„Výhledu z Vysokej můžeme zazlívat jen jedno. Že odtud není vidět Vysokú, protože ta dodává každému panoramatu Tatier zvláštní kouzlo svými důstojnými tvary.“

Pohled z Vysokej ke Gerlachovskému štítu (vlevo Ganek)

Pohled z Vysokej ke Gerlachovskému štítu (vlevo Ganek)

Ťažký štít z Vysokej. V pozadí Mengusovské štíty (vpravo) a Kôprovský štít

Ťažký štít z Vysokej. V pozadí Mengusovské štíty (vpravo) a Kôprovský štít

Ganek z Vysokej

Ganek z Vysokej

Ťažká dolina z Vysokej

Ťažká dolina z Vysokej

Dračia dolinka z Vysokej

Dračia dolinka z Vysokej

Končistá, Lúčne sedlo a Tupá z Vysokej

Končistá, Lúčne sedlo a Tupá z Vysokej

Pohled z Vysokej k východu

Pohled z Vysokej k východu

Pohled z Vysokej k východu

Pohled z Vysokej k východu

Pohled z Vysokej ke Gerlachovskému štítu

Pohled z Vysokej ke Gerlachovskému štítu

Pohled z Vysokej k východu

Pohled z Vysokej k východu

********************************************************************************

Zdroje: 
 
Stanislav Muntág: Prírodné krásy Slovenska – Najkrajšie vrcholy
Ivan Bohuš: Tatranské štíty a ľudia
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 komentářů u Tatranské vrcholy VI. Vysoká

  1. SV napsal:

    zdravím, vaša jasnosť vysokosť 😉

  2. SV napsal:

    fotôčky krásne, ako furt 😎

  3. SV napsal:

    úroveň tejto verze je ako obvykle, vysoká 😉

  4. Buteo napsal:

    SV přes kopirák a podpis. Je tady ale Ganek, obrázek kochany. Co já se nasnil o Galerii Ganku.
    Jinak často na Štrbském, často obdivoval Vysokú. Na Galerii Ganku nikdy nestoupl a ani už na vlastní oči neuvidím a tak děkuji předem za každý obrázek a řádek popisu a příhod a třeba i všedných a nezajímavých.

  5. samo napsal:

    Na Vasoké jsem byl cca 8x vzimě s lyžemi i bez,3x solo i vlétě a dokonce jsem bivakoval sám u kříže.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.