Ublížil bych Dračiemu štítu, kdybych ve vyprávění o něm nepoužil stejné superlativy, jako v případě Vysokej a Ťažkého štítu.
Koruna Vysokej je považována za symbol Vysokých Tatier. Bez Dračieho štítu si ji nelze představit…
Dračí štít (2523,0 m. n. m.)
(polsky: Smoczy Szczyt; německy: Déchyspitze; maďarsky: Déchy-csúcs)
Nejvyšší vrchol v jihovýchodním vedlejším hřebeni Vysokej mezi Vyšným Dračím sedlom (Vysokou) a Dračou štrbinou (Ošarpancami) nad Dračou a Rumanovou dolinkou. Má dva vrcholy. Hlavní, jihovýchodní, tedy Veľký Dračí štít a severozápadní, Malý Dračí štít. Vrcholy odděluje Vyšný Dračí zárez. Prostredný Dračí zárez odděluje Veľký Dračí štít od Veľkého Dračího zubu. Na něm kulminuje jižní pilíř štítu a vypadá jako jeho třetí vrchol.
********************************************************************************
Ve Spišské kronice popsal učený Levočan Gašpar Hain (1632 – 1687) událost ze 12.srpna 1662 ve Vysokých Tatrách:
“ při prudkém zemětřesení se roztříštilo obrovské skalisko, ba doslova hora, čímž se poškodily i ostatní vrcholy a vzniklo jezero.“
Rachot, který ve skutečnosti určitě nebyl tak dramatický, vyrušil i „živého draka, který se uchýlil do opuštěného kostela na Vysokom Bore (u Štrby). Lidé ho tam vídávali několik dní, dokud se nevrátil zpět do hor“.
Lidové povídačky o dracích podporovaly i nálezy koster neznámých živočichů (zřejmě jeskynních medvědů), nacházeli je hledači pokladů v jeskyních tatranské oblasti. Nálezy kostí zajímaly i tehdejší vědce. Kežmarský profesor Juraj Bohuš (1687 – 1722) organizoval ve druhém desetiletí 18. století sběr „šarkaních kostí“ v jeskyních Belianských Tater. Mimořádný význam připisoval kolekci „osmi tvarem a podobou úplně stejných šarkaních lebek“. Konstatoval však, že „nálezy nejsou jednoznačným důkazem existence draků, ovšem zprávy o jejich existenci nelze považovat za úplné výmysly“.
V tom samém čase zrekonstruovali kežmarský městský lékař Daniel Fischer a přírodovědec, lektor evangelického lycea v Kežmarku a současně kazatel Juraj Buchholz ml. z nalezených koster kompletní „šarkaní skelety“. Věnovali je císaři Leopoldovi I. a králi Augustovi II. do Drážďan. Ti se odvděčili Fischerovi titulem dvorního důvěrníka a Buchholzovi zlatou pamětní medailí s portrétem vladaře.
Draci či šarkani prý hlídali nerostná bohatství v útrobách tatranských vrcholů. Tento názor akceptovali dokonce mnozí realisté a uznávaní vědci. Až na přelomu 18. a 19. století se z draků a šarkanů stali pouzí hrdinové bájí a povídaček.
Jedna z nich hovoří o šarkanovi, který žil nad Zlomiskami a nechal se obsluhovat dívčinou unesenou z podtatranských Mengusoviec. Lidé se ho báli a jen zoufalá matka našla odvahu jít do hor, pro dceru. Když našla draka, proklela ho slovy: „Zaklínám tě kamennou kletbou, aby ses už nikdy nepřiblížil k lidem!“
Drak se zapotácel a zkameněl. Zubatý hřeben, který se táhne z Vysoké k jihu a k jihovýchodu, to jsou pozůstatky draka. Dnes, ne náhodou, rozlišujeme Dračí hřeben, Dračí sedla, Dračí zuby, štít. Ze slz štěstím vyplakaných vzniklo Dračí pleso.
********************************************************************************
Podobně jako Ťažký štít, i Dračí štít byl dlouho považován za satelit Vysokej. Až ke konci 19.století mu předsednictvo Uhorského Karpatského spolku přidělilo pojmenování Déchy-Spitze, na počest slavného prvovýstupu Mórice Déchyho na Vysokú (1874). Spojení slavného cestovatele a horolezce s Dračím štítom ovšem nemělo historický smysl.
Pokusům o zdolání vrcholu Dračí štít odolával dlouho. Až 17. srpna 1905 vystoupil na vrchol severozápadním hřebenem německý horolezec Alfréd Martin s horským vůdcem Janem Breuerem. Alfred Martin, historik, právník a sociolog, vykonal v letech 1905 – 1908, kdy studoval na vroclavské universitě, několik významných prvovýstupů ve Vysokých Tatrách. Některé objekty a cesty dodnes nesou jeho pojmenování.
Do roku 1911 byl údajně vrchol navštíven pouze desetkrát. A to pouze v létě. Zimní prvovýstup se uskutečnil až 22. dubna 1935 (polští horolezci Wiktor Ostrowski a Justyn Tymon Wojsznis.
Dračí štít je přístupný pouze horolezeckými cestami. Třeba podotknout, že horolezci mají tento vrchol skutečně v oblibě. Dračí štít nabízí krásné stěnové i hřebenové výstupové cesty. Vrchol samotný pak úžasné pohledy na štíty v závěru Rumanovej dolinky, Zlomísk, letecký do Dračej dolinky… vlastně úžasný je pohled z Dračieho štíu na celé Vysoké Tatry.
********************************************************************************
Zdroje: Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010) Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
Komentáře z verze 1:
SV:
24.9.2012 v 12:52
„nálezy nejsou jednoznačným důkazem existence draků, ovšem zprávy o jejich existenci nelze považovat za úplné výmysly“ tak tak
brabi:
24.9.2012 v 22:31
Taky mám ráda Vysoké Tatry a obdivuji tvoje znalosti o nich. Držím palce, abys při svých výpravách nezkřížil cestu nějakému drakovi
SV:
26.9.2012 v 09:05
vítame vzácnu návštevu. keď Pepo zbehne z hôr, iste sa osobne poteší
SV:
26.9.2012 v 09:06
draci jsou docela hodní, ale tie tatranské medvede!
pepa:
30.9.2012 v 10:53
Děkuji!
btw, docela sympatické, že si preniesol komentáre 😉