Tatranské vrcholy VII. Dračí štít

Dračí štít a Vysoká

Ublížil bych Dračiemu štítu, kdybych ve vyprávění o něm nepoužil stejné superlativy, jako v případě Vysokej a Ťažkého štítu. 

Koruna Vysokej je považována za symbol Vysokých Tatier. Bez Dračieho štítu si ji nelze představit…

Dračí  štít  (2523,0 m. n. m.)         

(polsky: Smoczy Szczyt; německy: Déchyspitze; maďarsky: Déchy-csúcs)

Nejvyšší vrchol v jihovýchodním vedlejším hřebeni Vysokej mezi Vyšným Dračím sedlom (Vysokou) a Dračou štrbinou (Ošarpancami) nad Dračou a Rumanovou dolinkou. Má dva vrcholy. Hlavní, jihovýchodní, tedy Veľký Dračí štít a severozápadní, Malý Dračí štít. Vrcholy odděluje Vyšný Dračí zárez. Prostredný Dračí zárez odděluje Veľký Dračí štít od Veľkého Dračího zubu. Na něm kulminuje jižní pilíř štítu a vypadá jako jeho třetí vrchol.

Dračí štít, mapa

Ošarpance, Dračí štít a Vysoká (nejdále)

Koruna Vysokej. Zleva Dračí štít, Vysoká a Ťažký štít

Malý a Veľký Dračí štít

Ošarpance (vpravo), Dračí štít a Vysoká

Malý a Veľký Dračí štít

Dračí štít a Vysoká (vlevo)

Koruna Vysokej. Zleva Dračí štít, Vysoká a Ťažký štít

Malý a Veľký Dračí štít

Malý a Veľký (vpravo) Dračí štít

********************************************************************************

Ve Spišské kronice popsal učený Levočan Gašpar Hain (1632 – 1687) událost ze 12.srpna 1662 ve Vysokých Tatrách:

“ při prudkém zemětřesení se roztříštilo obrovské skalisko, ba doslova hora, čímž se poškodily i ostatní vrcholy a vzniklo jezero.“

Rachot, který ve skutečnosti určitě nebyl tak dramatický, vyrušil i „živého draka, který se uchýlil do opuštěného kostela na Vysokom Bore (u Štrby). Lidé ho tam vídávali několik dní, dokud se nevrátil zpět do hor“.

Lidové povídačky o dracích podporovaly i nálezy koster neznámých živočichů (zřejmě jeskynních medvědů), nacházeli je hledači pokladů v jeskyních tatranské oblasti. Nálezy kostí zajímaly i tehdejší vědce. Kežmarský profesor Juraj Bohuš (1687 – 1722) organizoval ve druhém desetiletí 18. století sběr „šarkaních kostí“ v jeskyních Belianských Tater. Mimořádný význam připisoval kolekci „osmi tvarem a podobou úplně stejných šarkaních lebek“. Konstatoval však, že „nálezy nejsou jednoznačným důkazem existence draků, ovšem zprávy o jejich existenci nelze považovat za úplné výmysly“.

V tom samém čase zrekonstruovali kežmarský městský lékař Daniel Fischer a přírodovědec, lektor evangelického lycea v Kežmarku a současně kazatel Juraj Buchholz ml.  z nalezených koster kompletní „šarkaní skelety“. Věnovali je císaři Leopoldovi I. a králi Augustovi II. do Drážďan. Ti se odvděčili Fischerovi titulem dvorního důvěrníka a Buchholzovi zlatou pamětní medailí s portrétem vladaře.

Draci či šarkani prý hlídali nerostná bohatství v útrobách tatranských vrcholů. Tento názor akceptovali dokonce mnozí realisté a uznávaní vědci. Až na přelomu 18. a 19. století se z draků a šarkanů stali pouzí hrdinové bájí a povídaček.

Jedna z nich hovoří o šarkanovi, který žil nad Zlomiskami a nechal se obsluhovat dívčinou unesenou z podtatranských Mengusoviec. Lidé se ho báli a jen zoufalá matka našla odvahu jít do hor, pro dceru. Když našla draka, proklela ho slovy: „Zaklínám tě kamennou kletbou, aby ses už nikdy nepřiblížil k lidem!“

Drak se zapotácel a zkameněl. Zubatý hřeben, který se táhne z Vysoké k jihu a k jihovýchodu, to jsou pozůstatky draka. Dnes, ne náhodou, rozlišujeme Dračí hřeben, Dračí sedla, Dračí zuby, štít. Ze slz štěstím vyplakaných vzniklo Dračí pleso.

********************************************************************************

Podobně jako Ťažký štít, i Dračí štít byl dlouho považován za satelit Vysokej. Až ke konci 19.století mu předsednictvo Uhorského Karpatského spolku přidělilo pojmenování Déchy-Spitze, na počest slavného prvovýstupu Mórice Déchyho na Vysokú (1874). Spojení slavného cestovatele a horolezce s Dračím štítom ovšem nemělo historický smysl.

Pokusům o zdolání vrcholu Dračí štít odolával dlouho. Až 17. srpna 1905 vystoupil na vrchol severozápadním hřebenem německý horolezec Alfréd Martin s horským vůdcem Janem Breuerem. Alfred Martin, historik, právník a sociolog, vykonal v letech 1905 – 1908, kdy studoval na vroclavské universitě, několik významných prvovýstupů ve Vysokých Tatrách. Některé objekty a cesty dodnes nesou jeho pojmenování.

Do roku 1911 byl údajně vrchol navštíven pouze desetkrát. A to pouze v létě. Zimní prvovýstup se uskutečnil až 22. dubna 1935 (polští horolezci Wiktor Ostrowski a Justyn Tymon Wojsznis.

Dračí štít je přístupný pouze horolezeckými cestami. Třeba podotknout, že horolezci mají tento vrchol skutečně v oblibě. Dračí štít nabízí krásné stěnové i hřebenové výstupové cesty. Vrchol samotný pak úžasné pohledy na štíty v závěru Rumanovej dolinky, Zlomísk, letecký do Dračej dolinky… vlastně úžasný je pohled z Dračieho štíu na celé Vysoké Tatry.

Rumanova dolinka, masív Ganku, Rumanov štít a Zlobivá z Dračieho štítu

Končistá a Gerlach z Dračieho štítu

Masív Ganku a Rumanova sedla z Dračieho štítu

Dračia dolinka a Dračie pleso z Dračieho štítu

Ganky a Rumanov štít z Dračieho štítu

********************************************************************************