Hudební zamyšlení: Petr Linhart

Petr Linhart

Petr Linhart

Petra Linharta jsem v Hudebních zamyšleních zmiňoval už několikrát. Připadá mi tedy přirozené věnovat mu samostatnou část seriálu.

Landscape folk, tak Petr Linhart zaškatulkoval svoji současnou tvorbu. 

Připadalo by mi zvláštní, kdyby někoho z vás zaujala na první poslech. I mně trvalo poměrně dlouho, než jsem si k ní i k autorovi našel cestu…

Petr Linhart se narodil v roce 1962. Jak sám o sobě píše: Od té doby stále dílem někde hraji, dílem někde pracuji, nejčastěji na železnici…

Jako hráč na kytaru i jako autor se „rozjížděl“ v letech 1979 – 1981 ve folkové  kapele Listy. V roce 1982 přijal nabídku Jaroslava Ježka a zaujal post kytaristy ve skupině Čp.8. Zde působil tři roky, poté byl pro nijak nerostoucí instrumentační schopnosti po zásluze vyhozen (Petr Linhart). Tři roky u Čp.8 však dodnes považuje za výbornou školu.

V roce 1986 se schází s Radimem Prokopem a Pavlem Ullmannem a vzniká tak první verze skupiny Majerovy brzdové tabulky. Petr Linhart se stává jakýmsi duchovním otcem této skupiny, výhradním textařem a takřka výhradním skladatelem. V Majerových brzdových tabulkách (dnes Majerovky) se Petru Linhartovi začalo nejvíce dařit od chvíle, kdy se v kapele sešli Andrea Landovská, Vít Kahle a Antonín Bernard.

Pro tvorbu Petra Linharta je typická magická vlastivěda – písně povětšinou vztahuje ke konkrétním místům a jejich tušeným příběhům. Nechává však dostatečný prostor pro posluchačovu fantazii.

Kromě působení v MBT spolupracoval interpretačně s Františkem Stralczynským, podílel se na jeho albu Na skleničku s Napoleonem, Lenkem a Linhartem. Spolupracoval i s jinými autory. Jeho velkým záslužným činem je produkce dvojalba Čerstvý vzduch skupiny Čp.8 (2001).

V březnu 2007 vyšlo Petru Linhartovi první samostatné album Sudéta, věnované krajině a příběhům Sudet.

Prázdniny trávené v Jizerských horách, výlety do krajiny, krásné knihy a jistě taky kapka sudetské krve po babičce Anně ze Starých Křečan u Rumburka. Vzpomínky na zurčící vodu a mlýnky, jež v létě poháněly starodávné pohyblivé hračky před chalupami posledních starousedlíků…

Tak představuje Petr Linhart album na svých stránkách. Každá písnička má odkaz na vlastní stránku, kde autor vypráví příběh písně. S něčím podobným jsem se poprvé setkal u Oldřicha Janoty a považuji takovouto interpretaci za vynikající počin.

Píseň Zakázaná zóna z alba Sudéta obrátila pozornost ke Skokům, slavnému a pak opuštěnému poutnímu místu, podle kterého vzniklo i zvolání „Panenko skákavá!“, vzývající Pannu Marii Skokovskou. Pod hlavičkou občanského sdružení Pod střechou vznikl projekt Živé Skoky. Ve Skokách jsou pořádány koncerty, v sezóně funguje průvodcovská služba, vybralo se nemálo peněz na opravu kostela.

Vydáním alba se stal Petr Linhart písničkářem a byl přizván do volného sdružení Osamělí písničkáři. Vznikla také kapela 29 Saiten, která Petra často doprovází. V současné době v kapele hrají Marek Štifter, Aleš Charvát, Josef Štěpánek a Tomáš Makovský.

Se svými spoluhráči z kapely připravil pod producentským vedením Marka Štiftera nové album Autobus do Podbořan, vyšlo v roce 2010. Volně navazuje na předchozí Sudétu. Jejím obsahem jsou tentokrát reflexe Karlovarska, kde Petr Linhart žije. Přidal však inspirace i z jiných částí Sudet. Písně jakoby chtěly vzkřísit genia loci – ducha kdysi osídlených, zpustošených a jen opatrně znovu oživovaných míst (stejně jako u Sudéty možnost seznámit se s příběhy písní).

Pro svoji současnou tvorbu si Petr Linhart vymyslel škatulku Landscape folk. Aby to už nikdo dál nemusel řešit.

V roce 2010 spolupracoval jako textař s Janem Spáleným na jeho albu Zpráva odeslána. V současné době naopak jako hudební skladatel na projektu Michala Horáčka Český kalendář.

V Majerových brzdových tabulkách hraje Petr Linhart na zvláštní osmistrunnou kytaru vlastního ladění. Sám ji nepřesně nazývá mandocello. Jinak hraje na elektrickou kytaru. Na albech MBT hrál i na několik citer. Je příznivcem nových hudebních technologií, libuje si ve spojování akustických nástrojů s elektronikou.

Petr Linhart je autorem asi stovky písní. Odehrál kolem 600 koncertů, převážně „v barvách“ MBT, Čp.8 a svých. Velkým učitelem nazývá Oldřicha Janotu.

Jako ukázku z tvorby Petra Linharta jsem vybral čtyři skladby z alb Sudéta a Autobus do Podbořan. (Skupinu Majerovy brzdové tabulky představím v samostatné části Zamyšlení).

Zatopené doly (Autobus do Podbořan)

Poloha D (Autobus do Podbořan)

 

Kapucínka (Autobus do Podbořan)

 

Sudetský kostel (Sudéta)

 

*******************************************************************************

Zdroje:
www.petrlinhart.cz
Rozhovor Tomáše S. Polívky pro Deník, 10.2.2010
Foto: www.freemusic.cz
Příspěvek byl publikován v rubrice Hudební zamyšlení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře u Hudební zamyšlení: Petr Linhart

  1. pepa napsal:

    Petr Linhart bude hostem hudebního publicisty Jiřího Moravského Brabce v pořadu Lednové cvrlikání (TV NOE, čtvrtek 17. 1. 20:00)

  2. SV napsal:

    „podle kterého vzniklo i zvolání „Panenko skákavá!““
    no toto! človek sa tu dozvie zaujímavé veci.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.