Jeden z nejvýraznějších tatranských štítů, jeden z nejsnáze dostupných tatranských vrcholů.
Má to však háček. Na nejvyšším bodě Končistej sedí bizarní balvan. Kdo chce vystoupit až na samotný vrchol, musí jej zdolat. A to už tak snadné není…
Končistá je nejvyšším vrcholem ve vedlejším jižním hřebeni Popradského Ľadového štítu. Tyčí se nad Batizovskou, Štôlskou a Zlomiskovou dolinou.
Vrchol zdobí bizarní balvan. Připomíná kovadlinu (mně osobně mývala), název Nákova mu tedy skutečně patří. Podle staré báje ji používal obr, který se rozhodl rozbít Tatry. Dráždila ho jejich konkurenční velikost. I když ho sourozenci z Tatier vyhnali, Nákova na původním místě zůstala.
Končistá je mezi nejvyššími tatranskými štíty vrchol nejsnáze dostupný; tvrdí to většina starších turistických a horolezeckých průvodců.
Před první světovou válkou horští vůdci ze Štôly odrazovali své klienty od túr na Končistú. Tvrdili, že na vrchol dojde i polochcíplý kůň. Ve skutečnosti byli nespokojeni s taxou osm korun, kterou za vedení na Končistú inkasovali, kterou předepisoval ceník stanovený Spišskou župou.
Navíc Ján Pastrnák i Ján Ruman-Driečny ml., legendy mezi tatranskými vůdci, tu měli pytlácké revíry a nepřáli si, aby jim tu někdo rušil zvěř. Jižní stráně štítu znali dokonale, křižoval je lovecký chodník. Neměli však důvod vystupovat na Nákovu. Svět tedy končil sedm metrů pod vrcholem. I turisté, kteří sem přece jen vystoupili, končili pod Nákovou. Podle platných pravidel tak Končistá zůstávala nedobytým štítem.
24. srpna 1878 uveřejnil Viktor Lorenc v týdeníku Zipser Bote (Spišský posel) informaci o svém neúspěšném pokusu zdolat Nákovu.
Toho roku řídil stavbu pily v jedné z podtatranských obcí. Po večerech ho navštěvoval horský vůdce Ján Ruman-Driečny ml. ze Štôly. Popíjeli pivo a vzpomínali na své túry. Přítomen jejich rozhovorům byl krompašský zámečník Samuel a jistý botanik K. (pravděpodobně Andrej Kmeť, zakladatel Slovenského národného múzea v Martine). Slovo dalo slovo a rozhodli se zdolat i Nákovu.
Vyrazili v neděli brzy ráno. Nejprve je zdržela mlha a mrholení, pak neustálé botanikovy zastávky. Definitivní konec pokusu učinilo Samuelovo uklouznutí na sněhovém poli. Vyvázl naštěstí bez zranění.
Lorenc se však nevzdal. V roce 1891 zveřejnil v Zipser Bote informaci o jeho úspěšném zdolání Nákovy lázeňský lékař ve Starom Smokovci Ladislav Jármay. Datum výstupu neuvedl.
I Jármay samotný se v témže roce pokusil o zdolání Nákovy. Musel „s ľútosťou doznať, že najvyšší bod dosiahol dosiaľ len smelý bádateľ Vysokých Tatier, pán inžinier Viktor Lorenc so svojím sprievodcom Rumanom.“
Do té doby bezejmennou Nákovu, „veľkú asi jako Rainerov dom na smokovskej promenáde“, navrhoval z úcty k Lorencovi pojmenovat Lorencovou skalou. Výbor Uhorského karpatského spolku nesouhlasil, Lorenc byl „nebezpečný pansláv“. Natruc Nákovu pojmenovali Jármay-asztal, Jármayho stôl.
Viktor Lorenc (1843 – 1915) byl tedy prvním, kdo vystoupil na Nákovu, tedy na nejvyšší bod Končistej. Byl to kroměřížský rodák a už jako student gymnázia se vydal do Vysokých Tatier. Od roku 1870 působil jako hlavní inženýr krompašských železáren, to už navštěvoval Tatry pravidelně. Na své konto si připsal několik prvovýstupů, věnoval se vyhledávání sedlových přechodů mezi dolinami. Po předčasné smrti manželky Želmíry, dcery Miloslava Hurbana, hledal ve svých sólotúrách duševní vyrovnání.
Název Končistá vystihuje tvar štítu, především při pohledu z jižní a severní strany. V Janoškovom Sprievodcovi po Tatrách z roku 1911 se můžeme dočíst:
„Hľadiac na končiare Tatier od štrbskej železničnej stanice, ľahko by sme uhádli, že ktorý štít je Končistou, lebo skutočne tento štít v susedstve Gerlacha vidí sa najkončitejším (pozn.: nejšpičatějším). I ľud ho z dola tak vidí, preto mu dal také zodpovedajúce meno.“
Původně neměly Končistá a Batizovský štít samostatná jména. Společně je nazývali Hrebeňom nebo Batizovským vrchom. Název Končistá pro nejvyšší vrchol hřebene se ustálil až v 60. letech 19. století.
Z horolezeckého hlediska je zajímavá 400 metrů vysoká východní stěna štítu. Západní sutinové svahy jsou zbrázděny mělkými žlaby, které lákají především vyznavače lyžování a skialpinismu.
První zimní výstup na Končistú uskutečnil 17. února 1906 německý horolezec Alfred Martin.
Končistá měla být cílem poslední národní vycházky slovenských vlastenců před pádem habsburské monarchie ve dnech 29. a 30. srpna 1918. Konspirativní volba Končistej místo Kriváňa měla chránit účastníky před zákrokem policie. Přestože výstup zmařila nepřízeň počasí, akce byla považována za zdařilou. Jur Janoška ml. v časopise Krásy Slovenska v roce 1923 vycházku zařadil mezi památné vycházky národní.
********************************************************************************
Končistá (2537,5 m. n. m.)
(polsky: Kończysta; německy: Končysta; maďarsky Koncsiszta)
Nejvyšší vrchol v bočním hřebeni, směřujícím z Popradského Ľadového štítu na jih. Vrchol se tyčí nad Batizovskou, Štôlskou a Zlomiskovou dolinou. Hlavní osa hřebene zaniká na jihu, v montánním vegetačním stupni (= stupeň souvislého vegetačního porostu) mezi Batizovskou a Štôlskou dolinou. Z vrcholu Končistej vybíhá k západu boční hřeben s Tupou a Ostrvou.
Končistá má tři vrcholy. Hlavní, jižní, je tvořen skalním blokem připomínajícím kovadlinu (odtud název Nákova). Severní vrchol je nižší. Oba vrcholy odděluje Končistá štrbina. Třetí, nejseverněji ležící vrchol a nejnižší, Severná veža Končistej, je oddělený od ostatních dvou markantním zářezem, Zadnou Končistou štrbinou.
Končistá není turisticky přístupná. Vystoupit na vrchol je možné pouze v doprovodu horského vůdce. Organizovaní horolezci si pak mohou vybrat ze široké škály lezeckých cesta. Vrchol Končistej je jedním z nejúžasnějších rozhledových míst celých Vysokých Tatier.
********************************************************************************
Zdroje: Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010) Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
zdravím, vaša Končistá špicatosť 😎
krásne fotky, ale to nie je nákova, ani bizarný balvan, to je snežný mýval! 😉
Začal jsem jezdit do vily Marína, když se objevily řeči o výstavbě nového moderního hotelu na druhé straně plesa. Prý to zohaví celý ráz plesa. Hviezdoslav a dost. Vyrostla nám Panorama -týden bydlel ve fungl nové, supr. Taky vyrostla Patria, když si stoupneš do zákrytu s Končistou, tak sklon střechy Patrie je rovnoběžný s Končistou. V přesném zákrytu jsem nikdy nebyl, ale podle mě architekt dodržel slíbené. Má někdo jiný uhlonáhled? SV co Tvé bystré oči?
Nákova nebo jiné zvíře, nemám rád. Nikdy jsem ale nezalhal, jako třeba že jsem viděl ve Skotsku Nessie nebo na Lofoten na 20 m velrybu. To mě za nos nikdo nechytne. Kdo ale vylezl na Končistou a to mohlo vícero mých posluchačů, nak né, nelhat.
Podívej se do fotogalerie Vysoké Tatry v polovině října, na poslední fotografii. To vpravo, s vrcholem v mracích, je Končistá. takže na těch liniích něco bude…
niekto nehovorí pravdu? 😯
ahoy Buteo, mé bystré oči hotely neočumujú 😉
Doplnil jsem ještě jednu fotografii…
som z toho akésik zmätené 😉