Tatry lednové turistické

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Ještě před dvěma týdny byl stav sněhové pokrývky ve Vysokých Tatrách podprůměrný. Stačilo pár dnů vytrvalého sněžení a meteorologové začali hovořit o průměru. Čerstvý sníh je ovšem čerstvý sníh. Nedělám si iluze, že bude nosný a umožní neomezené túry, nástupy strmými žlaby… 

Ve středu halí Tatry rozsáhlá oblačnost. Po poledni ustává sněžení a obloha se postupně začíná protrhávat. Průzkum terénu, otestování sněhové vrstvy v některém ze žlabů. To je můj dnešní úkol. A kam jinam jít než do Mlynickej doliny…

Nebudu vymýšlet sáhodlouhé túry. Volím výstup žlabem do Sedla nad Skokom. Je žlabem vcelku reprezentativním a úsudek o sněhové pokrývce budu moci bez obav zobecnit.

Kousek pod vodopádem odbočuji ze značené cesty. Stopy, které sleduji, mne udivují. Že by včera (starší nebudou) někoho napadlo jít do sedla či na Patriu?

To musel být ještě větší blázen než já. Včerejší počasí se pozitivně popsat nedá.

Zbloudilec to byl. Brzy zjistil, že tudy cesta nevede a otočil zpět k vodopádu. Dobře udělal.

Brodím se hlubokým sněhem. Vítr vytvořil převěje, za každým balvanem je navátá vysoká vrstva sněhu. Pokud moje noha stoupne zrovna tam, propadám se po pás. Chci věřit, že ve svahu bude sněhu méně. Není. A je úplně jedno, šlapu-li přímo žlabem či po jeho stranách. Vůbec neplatí, že čím výš se dostanu, tím méně sněhu bude. Naopak. Čím výš se dostávám, tím je sněhu víc a tím méně drží.

Asi dvě stě metrů pod sedlem končím. Bořím se až nad pás a navíc začínám ujíždět. Nedá se ani přetraverzovat do protějšího, skalnatého svahu. Korytem žlabu neprojdu.

Nevadí. Jako seznámení s terénem to stačilo. Mohu si udělat představu o možných túrách pro zítřejší den.

Čtvrtek

Mám myšlenku. Je sice v rozporu s tím, co jsem zjistil včera, nicméně je to myšlenka silná. Pokusit se vystoupit žlabem z Velkej Studenej doliny do Sedla za Prostredným. A vystoupit pak na některý z vrcholů v blízkosti sedla. Jsou tam tři. Nejsnadnější to je na na Žltú vežu. Alespoň to by mohlo vyjít…

Pořádně se oblékám. Na dnešní a zítřejší den slibuje předpověď silné mrazy. Tak zlé to však není. Rtuť se ustálila kolem minus deseti a to je přijatelné.

Nevím, kde zůstalo racionální myšlení ve chvíli, kdy jsem začal uvažovat o Sedle za Prostredným. Možná jsem si myslel, že tam sněhu nebude tolik, že bude umrzlý a nebudou hrozit laviny. Plány berou za své ve chvíli, kdy vycházím nad hranici lesa. Nesčetnými žlaby a žlábky spadajícími z Prostredného hrotu a od Kostelov padá jedna prachová lavina za druhou. Slunce se tu do stěn opírá hned po ránu a výsledek mohu sledovat s plnou parádou. Bylo by naivní si myslet, že ve vytipovaném žlabu tomu bude jinak. Sem ne. Kam tedy?

Jak to vypadá nad Vareškovým plesom? Ano! Vystoupit do Slavkovského sedla a na Východnú Slavkovskú vežu. Pěkná zimní túra, bez technických obtížností.

U plesa odbočuji z cesty, zvědav, bude-li chůze mimo chodník vůbec možná. Vypadá to dobře. Pomalu se brodím do nitra Doliny nad Vareškovým plesom a posléze odbočuji vpravo a stoupám k sedlu. To je však ještě pořádně vysoko.

Občas se pokouším z terénní vlny, po které stoupám, vytraverzovat vlevo, na skalní hranu. Tam by to nemuselo být tak fyzicky náročné, není tam tolik sněhu. Jenže traverz možný není. Sníh mne nepustí. Musím se držet linie, kterou jsem původně zvolil.

Sedlo se blíží. Dostávám se však do stejného problému jako včera. S přibývající výškou, s přibývající strmostí svahu přibývá sněhu a ten drží méně a méně. Padesát metrů nade mnou je obrovský balvan. Jak se dostanu k němu, bude vyhráno. Vytraverzuji konečně na tu hranu a tam už to půjde.

Nešlo. Ani k tomu balvanu jsem se nedostal. Najednou sněhu po pás a pomalu se sunu dolů. Zatím žádný problém, zaseknu nohu a opřu se o hůlku. Stojím. Ale je to varování. V pětačtyřicetistupňovém svahu, dolů tři sta metrů, no, nevím… Faktem ale je, že v prachovém sněhu bych rychlost volného pádu nenabral.

Nevadí. Nemusím být za každou cenu všude. I tak to byla pěkná túra. Nádherné rozhledy a navíc obhlídka Vareškového hrebeňa. Členitého hřebene mezi Východnou Slavkovskou vežou a Slavkovskou kopou. Horolezecký průvodce upozorňuje, že je v zimě velmi nepříjemný. Pár pohledů stačí, abych tomu tvrzení věřil. Ale přesto. Zkusit se to může. Příště.

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina. Strelecká veža

Veľká Studená dolina. Strelecká veža

Veľká Studená dolina. Žltá veža, Prostredný hrot

Veľká Studená dolina. Žltá veža, Prostredný hrot

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina. Žltá veža, Prostredný hrot

Veľká Studená dolina. Žltá veža, Prostredný hrot

Sestupuji. Musím čelem ke svahu. Sníh ujíždí víc a víc. Konečně dole. Stojím u Vareškového plesa a obhlížím okolní štíty. Přemýšlím o zítřejším cíli. Zajdu na Zbojnícku chatu na čaj. Přemýšlet mohu u horkého nápoje.

Veľká Studená dolina. Zbojnícka chata

Veľká Studená dolina. Zbojnícka chata

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina. Kupola, Východná Vysoká

Veľká Studená dolina. Kupola, Východná Vysoká

Dívám se z okna chaty. Okolo žádné stopy. Asi je všem jasné, že na náročnější túry je třeba počkat. Až sníh sedne a trochu ztvrdne.

Můj pohled zabloudí k sedlu Malý Závrat. Jsou tam vidět lyžařské stopy. No to je ono! Skialpinisté mají rádi toto sedlo. Nevyniká strmostí, svah k sedlu je přitom dost dlouhý. Zítra půjdu tam. A vyjde-li to, mohl bych se vydat i na Malý Javorový štít.

Nerad opouštím teplo chaty. Venku je však nádherně. Rozhlížím se, fotografuji. Pokukuji k Malému Javorovému štítu a těším se na zítřejší den.

Pátek

Ráno je zatažené. Ke včerejšímu mrazu se přidal další živel. Vítr. A je pořádně silný.

Opouštím značenou cestu pod Vareškovým plesom a mířím pod Javorové štíty cestou nazvanou Generál. Stále stejné. V nižších polohách sníh drží, ve vyšších se začínám bořit. Přes útrapy jdu stále dál. V místě, kde křižuji značenou cestu vedoucí od Streleckých polí, musím sáhnout do batohu pro kuklu. Bez ní by mi obličej brzy omrzl. Vítr snižuje reálnou teplotu někam ke dvacítce.

K polednímu se objevuje slunce a vítr ustává. Poslední dvě stovky metrů a stojím v sedle. Nádherné místo. Nade mnou vrchol zvláštního jména: Kresaný roh. Na straně druhé masív Malého Javorového štítu. Horizontu za Kresaným rohom dominuje Svišťový štít. Obraz naprosto dokonalý, čistý, bez poskvrny.

Pozoruji výstupovou trasu na Malý Javorový štít. Neměl by to být problém. Je však třeba počkat na stabilnější sníh.

Pomalu se vracím do civilizace. Tentokrát se má návštěva Tater odehrávala v duchu ryze turistickém. Ryze turistickém, nikoli pouze turistickém. To by bylo velmi hloupé. Jsem rád, že jsem si po čase osvěžil ryzí turistiku. Má svoje kouzlo. Člověk se může soustředit plně na pozorování krajiny, nemusí ostražitě dávat pozor na každý krok, jako je tomu u lezení.  Rád budu na tuto návštěvu vzpomínat…

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Svišťový štít ze sedla Malý Závrat

Svišťový štít ze sedla Malý Závrat

Svišťový štít a dolina Rovienky ze sedla Malý Závrat

Svišťový štít a dolina Rovienky ze sedla Malý Závrat

Svišťový štít ze sedla Malý Závrat

Svišťový štít ze sedla Malý Závrat

Kresaný roh

Kresaný roh

Veľká Studená dolina. Slavkovský štít

Veľká Studená dolina. Slavkovský štít

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina. Bradavica

Veľká Studená dolina. Bradavica

Kresaný roh, sedlo Malý Závrat

Kresaný roh, sedlo Malý Závrat

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Veľká Studená dolina

Příspěvek byl publikován v rubrice Vysoké Tatry. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 komentářů u Tatry lednové turistické

  1. SV napsal:

    „Bořím se až nad pás a navíc začínám ujíždět. Nevadí. Jako seznámení s terénem to stačilo.“ to verím 😎

  2. SV napsal:

    „Mám myšlenku“ to sa občas stáva aj mne 😎

  3. SV napsal:

    „Nevadí. Nemusím být za každou cenu všude.“ to je rozumný názor 😎

  4. SV napsal:

    „Ryze turistickém, nikoli pouze turistickém. To by bylo velmi hloupé.“ tak 😎

  5. SV napsal:

    Prekrásne fotky, tentokrát sa naozaj mimoriadne vydarili!
    titulná + č.1 + č.3 + č.13 sú neskutočné!

  6. Buteo napsal:

    Ufff. Kresaný roh, tento záběr jsem v životě neviděl.
    P.S. Myslíval jsem, že vĺčata jsou masožravci a oni vtipnou kaši taky viz komentíky.

  7. SV napsal:

    …tá prvá fotka sa volá: a bez veľkých slov vstúpil som do tatranských snov….

  8. SV napsal:

    …oceňujem jemný sniežikový fotky nerušiaci podpis 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.