Tatranské vrcholy XI. Kozí štít

Kozí štít

Kozí štít

Kozí štít je nejvyšším a nejvýraznějším bodem Kozieho hrebeňa, který se z hlavního tatranského hřebene odděluje na Jahňacom štíte.

Dlouhou dobu to byl menší bratr Jahňacieho štítu. Malý Jahňací štít se posléze, díky lovcům a pytlákům, přejmenoval na Kozí. A je jím dodnes.

Kozí štít (2111,2  m. n. m.)

polsky: Kozia turnia;  německy: Gemsenspitze;  maďarsky: Zergecsúcs

Na Jahňacom štíte se z hlavního hřebene Vysokých Tatier odděluje Kozí hrebeň. Nejvyšším a nejvýraznějším vrcholem v Kozom hrebeni je Kozí štít. Nachází se mezi Prednou Kozou štrbinou (Kozí kôpkou) a Zadným Žeruchovým sedlom (Zadnou Žeruchovou vežou) nad Červenou dolinou a Dolinou Bielych plies.

Kozí štít, mapa

Kozí štít, mapa

Dokud Kozí štít neměl své vlastní pojmenování, říkali mu Malý Jahňací štít. Původci pojmenování Kozí štít byli nejspíš pytláci, kteří kamzičí zvěř dělili podle pohlaví a věku na capy, kozy a jahňatá.

Kozí štít z Kozieho hrebeňa

Kozí štít z Kozieho hrebeňa

Kozí štít nad Červeným plesom

Kozí štít nad Červeným plesom

Kozí štít a Červená dolina z Kolového sedla

Kozí štít a Červená dolina z Kolového sedla

Jahňací štít (vpravo) a Kozí štít (uprostřed) od Kopského sedla

Jahňací štít (vpravo) a Kozí štít (uprostřed) od Kopského sedla

Kozí štít (uprostřed) od Bieleho plesa

Kozí štít (uprostřed) od Bieleho plesa

Kozí štít

Kozí štít

Zelené pleso, Jahňací štít a Kozí štít (vpravo) z Nemeckého rebríka (Malý Kežmarský štít)

Zelené pleso, Jahňací štít a Kozí štít (vpravo) z Nemeckého rebríka (Malý Kežmarský štít)

Domněnku, že se v názvech Kozí štít (a také například Kozí hrb, Kozí roh) skrývá kozorožec, nelze brát vážně. Kozorožec nikdy nebyl přirozeným obyvatelem Tatier. První kozorožce dovezl na svoje javorinské pozemky kníže Kristián Kraft Hohenlohe roku 1898. Dovoz deseti kozorožců altajských ho stál sto tisíc forintů a ani jeden z nich nepřežil první zimu. Podíl na tom měly klimatické odlišnosti ale i pytláci. Roku 1901 se konal další pokus o zdomácnění kozorožců na javorinském panství, tentokrát je dovezli ze Švýcarska. Přesto, že se zvířata začala rozmnožovat, nezůstal z nich po čase jediný kus. Následoval pokus třetí. Roku 1924 dovezli 128 sinajských a západokavkazských kozorožců, koz bezoárových a dalších druhů. V roce 1949, kdy byl založen Tatranský národný park, přežívalo pět přestárlých a fakticky zdomácnělých jedinců. Ani na Správě Tanapu si tehdy nebyli jisti s původem kozorožců ve Vysokých Tatrách. V letech 1953 – 1954 vysadili čtyři páry sibiřských kozorožců do severotatranských dolin. Pokus opět selhal a zvířata v krátkém čase vyhynula. Zkrátka: Kozí štít byl Kozím štítom dávno před experimenty s kozorožci.

Jak to bylo s pokusy o dosažení vrcholu Kozieho štítu? Juraj Buchholz ml. s kežmarskými studenty v létě 1726 překonali část Kozieho hrebeňa. Na Kozí štít se však nedostali. Stejně tak roku 1893 (či 1894) profesor Martin Róth ze Spišskej Novej Vsi.

První popis výstupu zanechal evangelický kazatel Samuel Weber ze Spiškej Belej ve 23. ročence Uhorského Karpatského spolku za rok 1896. Svůj výstup ze 4. září 1895 vykonal bez horského vůdce, bez dalších společníků, což bylo na tu dobu neobvyklé. Nešlo o náhodnou túru, Weber se pečlivě připravoval. Zajímavé je i to, že své prvenství si Weber nepřivlastnil jednoznačně, jak bylo tehdy zvykem. Píše: Štít možná navštívili už nějací lovci, ale turisté si ho zatím nevšimli, dosud o něm nikdo nic nenapsal. Jako vášnivý přírodovědec nezapomněl Weber ve zprávě zmínit svá floristická pozorování.

Popis vlastní cesty byl však velmi strohý a vyvolal pochybnosti v Januszovi Chmielowském, autorovi prvního polského horolezeckého průvodce Vysokých Tatier. Jeho výstup 15. září 1904 společně s vůdci Klimkom Bachledou a Janom Bachledom Tajberom vstoupil do tatranských dějin jako první známý výstup na Kozí štít.

První zimní výstup byl uskutečněn 6. 3. 1906. Realizovali ho Gűnter Oskar Dyhrenfurth a Alfred Martin.

Kozí štít upoutává pozornost turistů mířících od Zeleného plesa na Jahňací štít. Jeho stěny padající k Červenému plesu vypadají hodně nepřístupně. Pěkné pohledy na Kozí štít a Kozí hrebeň nabízí i Dolina Bielych plies.

Turistické cesty k vrcholu nevedou. Na vrchol je možné vystoupit jen s horským vůdcem. Přes atraktivní pohledy k tatranským velikánům, Kežmarským štítům, k Lomnickému štítu a Pyšnému štítu, přes neobvyklé pohledy na Belianske Tatry, však Kozí štít není častým cílem klientů. Sousední Jahňací štít, který turisticky přístupný je, nabízí v mnoha směrech pohledy atraktivnější…

Na Kozom štíte

Na Kozom štíte

Zelené pleso z Kozieho štítu

Zelené pleso z Kozieho štítu

Kolový štít z Kozieho štítu

Kolový štít z Kozieho štítu

Kozí štít z Kozieho hrebeňa

Kozí štít z Kozieho hrebeňa

Kozí hrebeň a Jahňací štít z Kozieho štítu

Kozí hrebeň a Jahňací štít z Kozieho štítu

Červená dolina a Kolové sedlo z Kozieho štítu

Červená dolina a Kolové sedlo z Kozieho štítu

Baranie sedlo z Kozieho štítu

Baranie sedlo z Kozieho štítu

Ždiarska Vidla z Kozieho štítu

Ždiarska Vidla z Kozieho štítu

Belianske Tatry z Kozieho štítu

Belianske Tatry z Kozieho štítu

********************************************************************************

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 komentářů u Tatranské vrcholy XI. Kozí štít

  1. pepa napsal:

    Komentáře z verze 1:

    SV napsala:
    Kolový štít z Kozieho štítu – nádhera. také zamatové. skvelá fotka.

  2. SV napsal:

    veľmi pekný pohľad na Zelené pleso, z Kozieho štítu

  3. SV napsal:

    zaujímalo by ma, prečo sa tu kozorožcom nedarilo hm

  4. SV napsal:

    myslím, že skôr tí pytliaci.
    Tatry a Alpy zas až tak klimaticky odlišné nie sú.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.