Tatranské vrcholy XIV. Štrbský štít

Štrbský štít

Štrbský štít

Elegantní skalní pyramida tyčící se v závěru Mlynickej doliny.

Nejkrásnější pohled na štít je od Plesa nad Skokom. Turisté putující Mlynickou dolinou si jeho zrcadlení v plese nenechají ujít. Je to jeden z nekrásnějších tatranských pohledů.

Štrbský štít (2381,4 m. n. m.)

polsky: Szczyrbski szczyt;  německy: Csorbaer Spitze; maďarsky: Csorbai-csúcs

Na Čubrine se odpojuje z hlavního hřebene Vysokých Tatier mohutně rozvětvená Kriváňska rozsocha. Štrbský štít – mohutný vrchol ve tvaru pyramidy – se nachází v hlavní ose rozsochy mezi Mlynickým sedlom (Hlinskou vežou) a Štrbským sedlom (Štrbskými zuby). Severní stěny spadají do Hlinskej doliny.

Štrbský štít, mapa

Štrbský štít, mapa

Štrbský štít od Plesa nad Skokom

Štrbský štít od Plesa nad Skokom

Štrbský štít

Štrbský štít

Štrbský štít

Štrbský štít

Štrbský štít

Štrbský štít

Za věrné služby obdaroval král Béla IV. (1206 – 1270) šlechtice českého původu Bohumíra (Bogomer) pozemky pod Tatrami i v Tatrách. Při kolonizaci území pomáhali Bohumírovi především dva rychtáři, Hotta a Gerhard. Hottovou zásluhou vznikla obec Štrba, která je poprvé vzpomínána v listině z roku 1280. Od samého počátku nesla dnešní jméno. Jen středověký písař udělal při přepisování do latiny chybu a udělal z ní Chorbu. Maďarská administrativa si to osvojila jako Csorbu.

Z Bohumírova pokolení vzrostly tři rody. Nejslinější Szentiványiovci ovládli kromě rozsáhlých zemědělských pozemků i západní část Vysokých Tatier s Mlynickou dolinou a Štrbským štítom v jejím uzávěru. Štrbská, dnes Mlynická dolina tvořila už za feudalismu, na základě dohod, pastviny Štrbanů. Nelegálně tu i lovili a je nanejvýš pravděpodobné, že při pytláckých potulkách vystoupili i na Štrbský štít.

Roku 1872 dal Jozef Szentilványi z Liptovského Jána postavit na břehu Štrbského plesa první srubovou chatu. Položil tím základy v pořadí druhé tatranské osady – Štrbského Plesa. Roku 1901 Szentilványi předal svoje tatranské pozemky i se Štrbským Plesom uherskému lesnímu eráru.

Název Štrbského štítu se zachoval i po dalších změnách ve vlastnictví i po změnách administrativních.

Z významných osobností působících ve Štrbě třeba na prvním místě jmenovat „tatrologa“ a vlastence Miloša Janošku (1884 – 1963). V letech 1905 – 1918 působil jako učitel v obecné škole ve Štrbě.

V čase svého učitelování napsal a roku 1911 připravil pro tisk první slovenskou průvodcovskou publikaci – Sprievodca po Tatrách. I když měl 27 let, kniha prozrazuje, že se v horách nejen dobře orientoval, ale že k nim měl i vřelý vztah.

Po válce se stal Janoška školským inspektorem v Liptovskom Mikuláši. Roku 1919 založil Tatranský spolok turistický a po jeho splynutí s KČST byl předsedou Podtatranskej župy KČST. Roku 1921 založil dodnes vycházející časopis Krásy Slovenska. O dva roky později turisty potěšil podstatně rozšířeným  vydáním knihy Sprievodca po Vysokých Tatrách. V oblasti Kriváňa a Mengusovskej doliny si připsal několik prvovýstupů. Vysokohorské turistice se věnoval do pokročilého věku. Na Slavkovský štít vystoupil rok před smrtí, jako osmasedmdesátiletý.

Štrbský štít by si podle Janošky

„…zaslúžil častejšej návštevy turistov… Výhľad z neho je utešený, najmä na skupinu Kriváňsku, na Poľské Tatry a nadovšetko na dolinu Mlynicu a Štrbské pleso.“

Štrbský štít z Hlinskej veže

Štrbský štít z Hlinskej veže

Štrbský štít z Hlinskej veže

Štrbský štít z Hlinskej veže

Štrbský štít nad závěrem Mlynickej doliny. V popředí Capie pleso (vpravo) a Okrúhle pleso

Štrbský štít nad závěrem Mlynickej doliny. V popředí Capie pleso (vpravo) a Okrúhle pleso

Štrbský štít, Capie pleso

Štrbský štít, Capie pleso

Štrbský štít z Triumetalu

Štrbský štít z Triumetalu

Štrbský štít z Triumetalu

Štrbský štít z Triumetalu

Hlinská veža a Štrbský štít (vpravo) nad Hlinskou dolinou

Hlinská veža a Štrbský štít (vpravo) nad Hlinskou dolinou

První písemná zmínka o výstupu na Štrbský štít je z roku 1893. Maďarský horolezec Lajos Petrik (1851 – 1932), chemik a profesor na vyšší průmyslové škole v Budapešti, vystoupil na Štrbský štít 20. července 1892 v doprovodu horského vůdce Ondreja Rusnáka ze Štôly. Svůj výstup popsal v časopise Turisták Lapja, který sám redigoval. Horský vůdce I. třídy si od té doby účtoval za túru na Štrbský štít 3 forinty, vůdce II. třídy 1 forin a 50 fillérů.

První zimní výstup vykonal 5. ledna 1906 E. Bauer a A. Martin.

Z historického hlediska si zaslouží pozornost výstup kompletní trojice zakladatelů horolezeckého spolku JAMES (Fero Lipták, Mikuláš Mlynárčik a Gustáv Nedobrý) 20.srpna 1922.

********************************************************************************

Štrbský štít je turisticky nepřístupný. Možné je však vystoupit na vrchol v doprovodu horského vůdce.

Každý, komu se podaří na vrchol vystoupit, musí dát za pravdu Janoškovým slovům, pohled ze štítu je úchvatný:

Mlynická dolina jako na dlani. Ucelený pohled na Hrebeň Solísk, na straně opačné severní část Hrebeňa Bášt, které dominuje Satan. Pohled do závěru Mengusovskej doliny, k Mengusovským štítům, k Hincovým plesom. Překrásný pohled na polské Tatry, ke Kriváňu a mohl bych pokračovat…

Hrebeň Solísk ze Štrbského štítu

Hrebeň Solísk ze Štrbského štítu

Satan ze Štrbského štítu

Satan ze Štrbského štítu

Hlinská dolina a polské Tatry ze Štrbského štítu

Hlinská dolina a polské Tatry ze Štrbského štítu

Závěr Hlinskej a Mengusovskej doliny ze Štrbského štítu

Závěr Hlinskej a Mengusovskej doliny ze Štrbského štítu

Pohled ze Štrbského štítu k východu. Uprostřed Rysy a Koruna Vysokej, na horizontu Gerlach a Končistá

Pohled ze Štrbského štítu k východu. Uprostřed Rysy a Koruna Vysokej, na horizontu Gerlach a Končistá

Mengusovské štíty a Hincove plesá ze Štrbského štítu

Mengusovské štíty a Hincove plesá ze Štrbského štítu

Hrebeň Solísk ze Štrbského štítu

Hrebeň Solísk ze Štrbského štítu

Furkotský štít a Triumetal ze Štrbského štítu. Na horizontu Kriváň

Furkotský štít a Triumetal ze Štrbského štítu. Na horizontu Kriváň

Capie pleso ze Štrbského štítu

Capie pleso ze Štrbského štítu

Capie pleso

Capie pleso 

********************************************************************************

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 komentáře: Tatranské vrcholy XIV. Štrbský štít

  1. SV napsal:

    😎 „Nejkrásnější pohled na štít je od Plesa nad Skokom.“ 😎

  2. samo napsal:

    Chválím velice parádní stránku!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *