Hrebeň Bášt se odpojuje z Kriváňskej rozsochy na Hlinskej veži.
Asi čtyři kilometry dlouhá hradba skal pokračuje k jihu, kde končí Patriou. Hřeben odděluje Mengusovskú dolinu od Mlynickej doliny. Nejvyšším vrcholem Hrebeňa Bášt je Satan.
Satan (2418 m. n. m.)
polsky: Szatan; německy: Satan; maďarsky: Sátán
Satan je nejvyšším vrcholem Hrebeňa Bášt mezi Satanovým sedlom (Čertovým hrbom) a Satanovým zárezom (Satanovou vežičkou). Má dva přibližně stejně vysoké vrcholy, severní a jižní. Odděluje je Satanova štrbina.
Hrebeň Bášt se odděluje z Kriváňskej rozsochy na Hlinskej veži. Pokračuje přes Capie veže, Zadnú Baštu a Zlatinskú vežu k trojici vrcholů s poetickými jmény: Pekelník, Diablovina a Čertov hrb. Nad nimi – výškou i názvoslovím – pak ční nejvyšší vrchol Hrebeňa Bášt, Satan. Od Satana pokračuje hřeben přes Satanovu vežičku, Prednú Baštu, Malú Baštu k Patrii. Na Patriu navazuje lesem porostlý svah pojmenovaný Trigan.
Hrebeň Bášt je historickou hranicí mezi Liptovem a Spiší.
Ke svým „poetickým“ názvům přišli Satan a kamarádi ze sousedství již před staletími. Na úbočích štítů se tehdy pohybovali hledači pokladů a zlatokopové. Pán pekla se snažil ochránit své poklady padajícím kamením. Jiná pověst zas vypráví, že Pekelný pán ukryl svůj poklad v jednom ze žlabů spadajících ze Satana.
Vrchol Satana a vlastně i celý Hrebeň Bášt je rozervaný tak, že jistá souvislost s peklem leckoho může napadnout. Úbočí většiny jmenovaných vrcholů je zbrázděno hlubokými lavinovými rýhami a žlaby, které již byly svědky nejedné tragédie.
Satan má dva vcelku nevýrazné vrcholy, severní a jižní, podobají se malým rohům.
Z vrcholů se naskýtají impozantní pohledy do Mengusovskej doliny, do Mlynickej doliny a do dolin přilehlých.
Pohledu na západ dominuje Hrebeň Solísk a za ním se tyčící Kriváň. Uzávěr Mlynickej doliny na severozápadě střeží dva kamenní bratři: Furkotský štít a Triumetal. Před nimi se nachází mohutný Štrbský štít. Za horizontem doliny můžeme spatřit vrcholy Západních Tatier.
Na severu se rýsují vrcholy polských Tatier, dominuje jim Świnica.
Na severovýchodě, přímo pod Satanom, se nachází Hincova kotlina s největším plesem na slovenské straně Tatier – Hincovým. Kotlinu uzavírají monumentální Mengusovské štíty, Čubrina a Kôprovský štít. Pohled na východ, do Mengusovskej doliny, je doslova letecký. Nahlédneme i do přilehlých dolin, do Kotliny Žabích plies, do Dolinky pod Váhou. Pohled k východu uzavírají nejvyšší tatranské vrcholy: Rysy, Vysoká, Gerlachovský štít a Končistá.
První výstup na Satana uskutečnili – dle písemných záznamů – Jan Gwalbert Pawlikowski s vůdcem Maciejom Sieczkom okolo roku 1880. První zimní výstup uskutečnili Ernest Dubke, Johann Breuer mladší a Johann Franz starší v roce 1906.
Část Hrebeňa Bášt od Patrie po Satanovo sedlo přešli jako první Jan Gwalbert Pawłikowski s vůdcem Maciejom Sieczkom (okolo 1880). Druhou část hřebene ze Satanovho sedla po hlinskú vežu přešli jako první Gűnter Oskar Dyhrenfurth a Hermann Rumpelt 13. června 1907. Celým hřebenem od Hlinskej veže po Patriu přešli později několikrát.
První zimní výstup uskutečnili v roce 1906 Ernst Dubke, Johann Breuer junior a Johann Franz senior.
Satan není přístupný pro běžné turisty. Na vrchol je možné vystoupit v doprovodu horského vůdce, výstup v letním období není nijak složitý. Nejjednodušší výstupová trasa vede ze střední části Mlynickej doliny, od Kozích plies.
********************************************************************************
Zdroje: Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010) Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
Rysy ze Satanovho sedla super!
btw, celkom zaujímavá zmeska zimných, letných, jesenných a všelijakých iných fotiek, v tejto druhej verzii.
první verze byla ostuda…
ale nebola….
Satan ze Satanovho sedla. Okamžitě se mi vybavil Trollweggen. Takový trošku menší, náš. Víš o té stěně něco podrobnějšího /sklon, obtížnost, rozměry a tak prostě/. Jestli jí teprve budeš měřit, až tam pojedeš, nevadí, počkám. Hezký víkend
Velmi lámavá, objektivně nebezpečná. 450 metrů.