Tatranské vrcholy XVIII. Satan

Satan

Hrebeň Bášt se odpojuje z Kriváňskej rozsochy na Hlinskej veži.

Asi čtyři kilometry dlouhá hradba skal pokračuje k jihu, kde končí Patriou. Hřeben odděluje Mengusovskú dolinu od Mlynickej doliny. Nejvyšším vrcholem Hrebeňa Bášt je Satan.

Satan (2418 m. n. m.)

polsky: Szatan;  německy: Satan;  maďarsky: Sátán

Satan je nejvyšším vrcholem Hrebeňa Bášt mezi Satanovým sedlom (Čertovým hrbom) a Satanovým zárezom (Satanovou vežičkou). Má dva přibližně stejně vysoké vrcholy, severní a jižní. Odděluje je Satanova štrbina.

Satan, mapa

Hrebeň Bášt se odděluje z Kriváňskej rozsochy na Hlinskej veži. Pokračuje přes Capie veže, Zadnú Baštu a Zlatinskú vežu k trojici vrcholů s poetickými jmény: Pekelník, Diablovina a Čertov hrb. Nad nimi – výškou i názvoslovím – pak ční nejvyšší vrchol Hrebeňa Bášt, Satan. Od Satana pokračuje hřeben přes Satanovu vežičku, Prednú Baštu, Malú Baštu k Patrii. Na Patriu navazuje lesem porostlý svah pojmenovaný Trigan.

Hrebeň Bášt je historickou hranicí mezi Liptovem a Spiší.

Ke svým „poetickým“ názvům přišli Satan a kamarádi ze sousedství již před staletími. Na úbočích štítů se tehdy pohybovali hledači pokladů a zlatokopové. Pán pekla se snažil ochránit své poklady padajícím kamením. Jiná pověst zas vypráví, že Pekelný  pán ukryl svůj poklad v jednom ze žlabů spadajících ze Satana.

Vrchol Satana a vlastně i celý Hrebeň Bášt je rozervaný tak, že jistá souvislost s peklem leckoho může napadnout. Úbočí většiny jmenovaných vrcholů je zbrázděno hlubokými lavinovými rýhami a žlaby, které již byly svědky nejedné tragédie.

Satan má dva vcelku nevýrazné vrcholy, severní a jižní, podobají se malým rohům.

Satanova vežička a Satan z Prednej Bašty

Malá Bašta, Predná Bašta a Satan (vpravo) z Kotliny Žabích plies

Satan (uprostřed) z Dolinky pod Váhou

Satan ze Solísk

Satan z Prednej Bašty

Satan nad Mlynickou dolinou

Satan nad Mlynickou dolinou

Satan ze Satanovho sedla

Satan ze Štrbského štítu

Hrebeň Bášt z Tupej (Satan nejvyšší)

Satan ze závěru Mlynickej doliny. V popředí Štrbský štít

Satan, severní vrchol

Satan, jižní vrchol

Satan, severní vrchol

Satanovo sedlo

Zaklíněný balvan v Satanovom sedle

Z vrcholů se naskýtají impozantní pohledy do Mengusovskej doliny, do Mlynickej doliny a do dolin přilehlých.

Pohledu na západ dominuje Hrebeň Solísk a za ním se tyčící Kriváň. Uzávěr Mlynickej doliny na severozápadě střeží dva kamenní bratři: Furkotský štít a Triumetal. Před nimi se nachází mohutný Štrbský štít. Za horizontem doliny můžeme spatřit vrcholy Západních Tatier.

Satan: Závěr Mlynickej doliny. Vlevo Hrebeň Solísk, za ním Kriváň. Vpravo Furkotský štít a Triumetal

Hrebeň Solísk ze Satana

Hrebeň Solísk a Kriváň ze Satana

Štrbský štít ze Satana

Na severu se rýsují vrcholy polských Tatier, dominuje jim Świnica.

Pohled ze Satana k severu. Na prvním horizontu Świnica

Severní část Hrebeňa Bášt. V popředí Pekelník a Diablovina

Na severovýchodě, přímo pod Satanom, se nachází Hincova kotlina s největším plesem na slovenské straně Tatier – Hincovým. Kotlinu uzavírají monumentální Mengusovské štíty, Čubrina a Kôprovský štít. Pohled na východ, do Mengusovskej doliny, je doslova letecký. Nahlédneme i do přilehlých dolin, do Kotliny Žabích plies, do Dolinky pod Váhou. Pohled k východu uzavírají nejvyšší tatranské vrcholy: Rysy, Vysoká, Gerlachovský štít a Končistá.

Gerlach, Končistá, Tupá a Ostrva ze Satana

Hincova kotlina ze Satana

Hincova kotlina ze Satana

Hincova kotlina a Mengusovské štíty ze Satana

Hincova kotlina, Hincove plesá a Mengusovské štíty ze Satana

Rysy a Koruna Vysokej ze Satana

Kotlina Žabích plies ze Satana

Kôprovský štít (vlevo), Čubrina a Mengusovské štíty ze Satana

První výstup na Satana uskutečnili –  dle písemných záznamů – Jan Gwalbert Pawlikowski s vůdcem Maciejom Sieczkom okolo roku 1880. První zimní výstup uskutečnili Ernest Dubke, Johann Breuer mladší a Johann Franz starší v roce 1906.

Část Hrebeňa Bášt od Patrie po Satanovo sedlo přešli jako první Jan Gwalbert Pawłikowski s vůdcem Maciejom Sieczkom (okolo 1880). Druhou část hřebene ze Satanovho sedla po hlinskú vežu přešli jako první Gűnter Oskar Dyhrenfurth a Hermann Rumpelt 13. června 1907. Celým hřebenem od Hlinskej veže po Patriu přešli později několikrát.

První zimní výstup uskutečnili v roce 1906 Ernst Dubke, Johann Breuer junior a Johann Franz senior.

Satan není přístupný pro běžné turisty. Na vrchol je možné vystoupit v doprovodu horského vůdce, výstup v letním období není nijak složitý. Nejjednodušší výstupová trasa vede ze střední části Mlynickej doliny, od Kozích plies.

Stín Satana

Rysy ze Satanovho sedla

********************************************************************************