Táhlý vrchol ze západu lemující Furkotskú dolinu.
Ostrá je z důvodu ochrany přírody nepřístupná a je to velká škoda. Vrchol nabízí úchvatné pohledy na západní část Vysokých Tatier a do přilehlých dolin…
Ostrá (2350,5 m. n. m.)
polsky: Ostra; německy: Ostra; maďarsky: Osztra
Štít v hlavní ose rozsochy Kriváňa mezi Furkotským sedlom (Furkotským štítom) resp. Vyšnou Furkotskou štrbinou (Furkotskou vežou) v jejím severovýchodním hřebeni a Nefcerským sedlom (Krátkou) nad Furkotskou dolinou, Dolinou Suchej vody a Nefcerkou.
Z Ostrej na jih směřuje dlouhý boční hřeben oddělující Dolinu Suchej vody od Furkotskej doliny. Hřeben od Ostrej odděluje Liptovská štrbina.
Na Čubrine se z hlavního hřebene Vysokých Tatier odděluje mohutně rozvětvená rozsocha Kriváňa. Ostrá je výrazný vrchol a uzlový bod v rozsoše. Na její táhlý vrchol navazuje dlouhý, k jihu se táhnoucí hřeben. Od Ostrej je oddělen Liptovskou štrbinou.
Hřeben, ač na první pohled tak nevypadá, je členitý a jeho popis je poměrně složitý. Ve zjednodušené podobě vypadá takto:
Celý hřeben mezi Liptovskou štrbinou a Ostrým zárezom nese jméno Kozí chrbát. Úsek mezi Liptovskou štrbinou a Kozou priehybou se jmenuje Liptovský chrbát. Dále k jihu, po Vyšný Kozí zárez je to Kozí hrb, po Ostrý zárez pak Kozia stena. Následuje dvojvrchol Ostrej veže, sedlo Sedielkový priechod. Hřeben pokračuje k Sedielkovej kope. Z ní se svažují dvě ramena uzavírající trojúhelníkový travnato-skalnatý žlab – Zlomiská.
Táhlý vrchol Ostrej (Ostrá je skutečně ostrá asi jen při pohledu od Furkotského štítu) a na ní navazující, k jihu se táhnoucí hřeben lemují ze západu Furkotskú dolinu. Turisté přecházející z Mlynickej doliny přes Bystrú lávku mohou obdivovat strmé východní stěny a příkré žlaby padající z hřebene. Vrchol Ostrej je však z této strany přístupný jen horolezecky.
Snadný výstup na Ostrú je možný z Doliny Suchej vody. Je to však přísná rezervace, pro celou dolinu platí zákaz vstupu a zákaz provozování veškerých sportovních aktivit. Ostrá je tak pro turisty zcela zapovězena. Je to škoda, protože vrchol Ostrej je jedním z nejkrásnějších rozhledových míst Vysokých Tatier. Úchvatný pohled ke Kriváni, do Nefcerky k Terianským plesám, k Západným Tatrám. Na straně východní mohutný Hrebeň Solísk, letecký pohled k Wahlenbergovým plesám v horní části Furkotskej doliny, k Furkotskému štítu, k Triumetalu. Na horizontu se pak rýsující Koruna Vysokej a Gerlach.
Písemné údaje o prvovýstupech hovoří takto: První letní výstup: 18.7.1903 – Karol Englisch, Paul Spitzkopf senior, první zimní výstup: leden 1906 – Peter Havas
********************************************************************************
Zdroje: Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
Poznámka k omezení vstupu na Ostrú:
Kozí chrbát, Ostrá a hřeben Furkotských veží tvoří hranici oblasti kolem Kriváňa, kde je horolezecká činnost omezena.
Ostrá (vlevo), Krátka a Kriváň z Triumetalu – pekné tienikovo závojovo romantické