Tatranské vrcholy XXII. Pyšný štít

Pyšný štít

Pyšný štít

Monumentální štít v hlavní ose rozsochy Lomnického štítu. Pátý nejvyšší vrchol Vysokých Tatier a celých Karpat.

Elegantní, je to jeden z nejkrásnějších tatranských štítů…

Pyšný štít (2621 m. n. m.)

polsky: Durny Szczyt; německy: Schwalbenturm; maďarsky: Fecsketorony

Mohutný štít v hlavní ose rozsochy Lomnického štítu mezi Lastovičou štrbinou (Malým Pyšným štítom), resp. Pawlikowského štrbinou (Loktibradou) a Bachledovou štrbinou (Pyšnou vežičkou) nad Malou Studenou dolinou a Veľkou Zmrzlou dolinou (Medenou kotlinou).

Pyšný štít, mapa

Pyšný štít, mapa

Úctyhodná výška 2621 metrů nad mořem řadí Pyšný štít na páté místo ve Vysokých Tatrách i v celých Karpatech. Je jedním z nejkrásnějších a nejmonumentálnějších tatranských štítů.

Bezprostředním sousedem Pyšného štítu je Malý Pyšný štít. Od sebe je dělí dvě deprese: Pawlikowského štrbina a Lastovičia štrbina. Mezi nimi se tyčí skalní jehla s pitoreskním jménem: Loktibrada. Nejbližším jihovýchodním sousedem Pyšného štítu je Pyšná vežička. Tu od Pyšného štítu odděluje Bachledova štrbina.

Do Malej Studenej doliny spadá Pyšný štít žebrovitou, 250 metrů vysokou stěnou a krátkým Pyšným hrebeňom, který se svažuje ke Spišským plesám. Ze strany Medenej kotliny se Pyšný štít zdvihá mohutnou, 400 metrů vysokou stěnou, podepřenou třemi mohutnými pilíři.

Přesto, že patří Pyšný štít mezi nejvyšší tatranské vrcholy, přesto, že se honosí jménem v Tatrách nejpyšnějším,  je ve stínu blízkého Lomnického štítu (Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia)

Nepodpořím v této myšlence pana Bohuša. Stačí se na Pyšný štít podívat z Kežmarských štítov. O nějakém stínu se pak nedá ani mluvit…

Pyšný štít z Malého Kežmarského štítu

Pyšný štít z Malého Kežmarského štítu

Pyšné štíty (v popředí) a Kežmarské štíty z Baraních rohov

Pyšné štíty (v popředí) a Kežmarské štíty z Baraních rohov

Pyšný štít z Lomnického štítu

Pyšný štít z Lomnického štítu

Pyšné štíty z Baraních rohov

Pyšné štíty z Baraních rohov

Pyšné štíty (uprostřed) z Čierneho štítu

Pyšné štíty (uprostřed) z Čierneho štítu

Pyšný štít z Kežmarského štítu

Pyšný štít z Kežmarského štítu

Pyšný štít (uprostřed) nad Malou Studenou dolinou. Vpravo Lomnický štít

Pyšný štít (uprostřed) nad Malou Studenou dolinou. Vpravo Lomnický štít

Pyšný štít z Malého Kežmarského štítu

Pyšný štít z Malého Kežmarského štítu

Lomnický štít a Pyšný štít z Malého Kežmarského štítu

Lomnický štít a Pyšný štít z Malého Kežmarského štítu

Posledná veža, Pyšný štít, Loktibrada a Malý Pyšný štít z M. Kežmarského štítu

Posledná veža, Pyšný štít, Loktibrada a Malý Pyšný štít z M. Kežmarského štítu

Baranie rohy, Baranie sedlo, Kežmarské štíty, Pyšné štíty a Lomnický štít z Ľadového štítu

Baranie rohy, Baranie sedlo, Kežmarské štíty, Pyšné štíty a Lomnický štít z Ľadového štítu

Pyšný štít (uprostřed) nad Malou Studenou dolinou

Pyšný štít (uprostřed) nad Malou Studenou dolinou

Pyšný štít a Lomnický štít z Maxiliánky

Pyšný štít a Lomnický štít z Maxmiliánky

Pyšný štít ze Žltej steny

Pyšný štít ze Žltej steny

Posledná veža a Pyšný štít z Jordánovej cesty na Lomnický štít

Posledná veža a Pyšný štít z Jordánovej cesty na Lomnický štít

Pyšné štíty a Lomnický štít ze Širokej veže

Pyšné štíty a Lomnický štít ze Širokej veže

Pyšný štít a Lomnický štít ze Slavkovského štítu

Pyšný štít a Lomnický štít ze Slavkovského štítu

Spišský štít, Pyšné štíty a Lomnický štít nad Malou Studenou dolinou

Spišský štít, Pyšné štíty a Lomnický štít nad Malou Studenou dolinou

Spišský štít, Pyšné štíty a Lomnický štít ze Širokej veže

Spišský štít, Pyšné štíty a Lomnický štít ze Širokej veže

Roku 1876 vystoupil horolezec Edmund Téry na Prostredný hrot. Očarovaný pohledem na protější Pyšný štít se rozhodl vystoupit na tento vrchol. Podařilo se mu to až následujícího roku. Na vrchol vystoupil 8. srpna 1877, osm dní po prvním nevydařeném pokusu. Doprovázel ho Martin Spitzkopf, horský vůdce z Novej Lesnej. Jejich cesta vedla částečně západní stěnou, částečně jihozápadním hřebenem. Zprávu o výstupu zanechali v lahvi na vrcholu.

Mezi prvním a druhým výstupem na Pyšný štít uplynuly celé čtyři roky. Jan Gwalbert Pawlikowski s vůdci Józefom a Maciejom Sieczkovými vystoupil na vrchol 8. srpna 1881. Volili cestu přes depresi, které dali polští horolezci název Pawlikowského štrbina. O dva týdny později výstup zopakovali Ludwik Chałubiński s Henrykom Hoyerom a třemi goralskými vůdci. Poté následovala desetiletá pauza. Další výstup na Pyšný štít byl uskutečněn až v srpnu 1891.

13. srpna 1892 na vrchol vystoupil lázeňský lékař ze Starého Smokovca a organizátor horské záchranné služby ve Vysokých Tatrách Ladislav Jármay (1850 – 1932) v doprovodu vůdce Jána Hunsdorfera. Na vrcholu našel lahev zanechanou tam Edmundom Térym. Téryho vizitka již byla špatně čitelná a Jármay původní text publikoval s chybným datem prvního výstupu: 6. 8. 1877. Tedy dva dny před skutečným výstupem. Chyba se dlouho táhla v tatranských knihách a časopisech.

Ke konci 19. století se výrazně zvýšil zájem o Pyšný štít. Na vrchol vystupovalo stále víc návštěvníků, nikdy však nebyla cesta k vrcholu vyznačena či osazena umělými pomůckami.

První zimní túra na Pyšný štít se uskutečnila 27. března 1910. Účastníky výstupu byli Eduard Hrubý, Oskar Jordán, Roman Komarnicki a Eugen Serényi. Vystupovali Pawlikowského cestou.

Pyšný štít byl nazýván Lastovičou vežou. Jména Lastovica, později Lastovičia veža, patřila původně Jahňaciemu štítu. Poté, co se ustálilo dnešní pojmenování nejvýchodnějšího štítu Vysokých Tatier, zůstala Lastovičia veža nadbytečná. Jméno se však zalíbilo Mikulášovi Szontaghovi, který ho ve svých německých a maďarských průvodcovských publikacích používal pro Pyšný štít ve znění Schwalbenturm a Fecsketorony. Szontaghovo pojmenování převzalo i slovenské názvosloví. A ujalo se. Svědčí o tom i podrobný horolezecký průvodce Arna Puškáša z roku 1957. V něm honosný název  Pyšný štít paradoxně nese nižší soused, Malý Pyšný štít.

Na Pyšný štít je možné vystoupit v doprovodu horského vůdce. Je to jedna z nejkrásnějších tatranských túr. Absolvovat ji mohou jen velmi zdatní turisté.

Z Pyšného štítu je monumentální rozhled po celých Vysokých Tatrách. Těžko některý z pohledů preferovat. Jsou úžasné ve všech světových stranách. Impozantní jsou pohledy na sousední štíty: na Lomnický štít a Kežmarské štíty.

Lomnický štít z Pyšného štítu

Lomnický štít z Pyšného štítu

Kežmarské štíty z Pyšného štítu

Kežmarské štíty z Pyšného štítu

Ľadové štíty z Pyšného štítu

Ľadové štíty z Pyšného štítu

Baranie rohy z Pyšného štítu

Baranie rohy z Pyšného štítu

Vysoké Tatry z Pyšného štítu

Vysoké Tatry z Pyšného štítu

Vysoké a Belianske Tatry z Pyšného štítu

Vysoké a Belianske Tatry z Pyšného štítu

Loktibrada

Loktibrada

*****************************************************************************

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře u Tatranské vrcholy XXII. Pyšný štít

  1. SV napsal:

    „Elegantní, je to jeden z nejkrásnějších tatranských štítů…“
    …a je na to primerane Pyšný 😉

  2. SV napsal:

    …je krajší ako Lomničák, pretože nemá na hlave načapenú tú civilizačnú „ozdobu“ 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.