Tatranské vrcholy XXV. Rysy

Rysy

Rysy

Mohutný štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier. Je to nejvyšší štít Tatier, na který vede značená turistická cesta.

Jeden ze tří vrcholů Rysov je zároveň nejvyšším bodem Polska. Poláci proto Rysy milují.  

Rysy (2503 m. n. m.)

polsky: Rysy; německy: Meeraugspitze; maďarsky: Tengerszem-csúcs

Vysoký štít vypínající se v uzlovém bodě hlavního hřebene Vysokých Tatier a hřebínku směřujícímu na sever, v němž se nacházejí Malé Rysy (Niżnie Rysy ) a Veľký Žabí štít (Żabi Szczyt Wyżni). Od Žabieho koňa (Żabi Koń) odděluje Rysy Žabie sedlo (Żabia Przełęcz), od Malých Rysov (Niżnie Rysy) Sedielko pod Rysmi (Przełęcz pod Rysami), od Ťažkého štítu sedlo Váha. Tyčí se nad Dolinou Rybiego Potoku, Bielovodskou dolinou (Ťažkou dolinou) a Mengusovskou dolinou (Dolinkou pod Váhou).

Rysy mají tři vrcholy, nejvyšší je vrchol prostřední. Vrchol severozápadní (2499 m. n. m.), nacházející se na státní hranici Slovenska a Polska, je nejvyšším vrcholem Polska. Vrchol jihovýchodní, nejblíže k Váze se nacházející, je nejnižší (2473 m. n. m.).

Rysy, mapa

Rysy, mapa

První výstup na Rysy uskutečnil v červenci roku 1840 tehdy dvacetiletý mladík Eduard Blásy ve společnosti svého bývalého učitele. Doprovázel je tehdy už postarší horský vůdce Ján Ruman-Driečny st.

Po noci strávené v přírodním úkrytu hluboko v Mengusovskej doline pokračovali směrem k hlavnímu hřebeni Vysokých Tatier. V sedle Váha, kde už předtím Ruman byl, se rozhodli pokračovat po hřebeni dál. Na nějaké místo, odkud by viděli do další, severně položené doliny. Věřili, že uvidí i bájemi opředená plesa: Czarny Staw a Morskie Oko.

Ve výstupu pokračovali jen Blásy a Ruman. Unavený učitel čekal v sedle. Po hodinovém stoupání stanuli na vrcholu s překrásným, až do té doby neznámým výhledem.

Pohledem byli Blásy i Ruman fascinováni. Jak správně předpokládali, spatřili pod sebou dolinu s největším tatranským plesem:

„Čudesný pocit, aký sa ma zmocnil na tom jedinečnom vyhliadkovom bode, obnovuje sa mi v duši v celej svojej sile, kedykoľvek si spomeniem na prvé okamihy, ktoré som tam strávil“ napsal později Blásy.

O svém prvovýstupu na Rysy Blásy dlouho mlčel. Až na naléhání majitele Starého Smokovca, doktora Szontagha, zveřejnil Blásy podrobnosti. Byly otištěny ve 13. čísle novosmokovského časopisu Tátra-Vidék (Tatranský kraj) z roku 1883. V  článku se Blásy zamýšlí i nad tím, proč Rysy zůstávají ve srovnání s ostatními tatranskými velikány stále opomíjeny. Příčinu vidí v odlehlosti vrcholu a „… pritom z hlavného hrebeňa len nenápadne vyčnievajú, takže s ním doslova splývajú, a možno povedať, že snáď ani nie sú samostatným štítom…“

Název štítu byl mladému Blásymu a možná i Rumanovi v čase jejich výstupu celkem lhostejný. V následujících letech byl Blásy na  vrcholu ještě několikrát. Roku 1853 dokonce jako vůdce osmičlenné skupiny svých přátel a známých. Protože nikdo ze zúčastněných neměl možnost pojmenovat jejich cíl, rozhodli se napsat „od kolku oslobodené svedectvo“ o pojmenování vrcholu:

„My dolupodpísaní potvrdzujeme a dosvedčujeme, že sme dňa druhého augusta 1853 vystúpili na štít v Centrálnych Karpatoch a dali sme mu jednohlasne názov Meeraugspitze. Vypína sa tesne nad Meerauge a patrí mu zrejme piate miesto vo výškovom poradí.“ 

Podepsáni byli všichni účastníci výpravy. Lístek s podpisy byl odevzdán do sbírek bývalého Tatranského múzea ve Veľkej, ale nedochoval se. Blásy si pečlivě vedl i turistický deník, ani ten se nedochoval.

Turisty navržený název znamenal doslova Štít Morského oka.  Nutno podotknout, že v polovině 19. století bylo pojmenování Morskie Oko používáno pro dnešní Czarny Staw. Dnešní Morskie Oko se v tom čase jmenovalo Rybi Staw.

Spišskobelianský evangelický farář a badatel Vysokých Tatier Samuel Weber podotýká, že když ho Blásy doprovázel 31. srpna 1886 na Rysy, byl to jeho dvacátý výstup na tento vrchol.

Blásyho přátelé, které přivedl na vrchol Rysů, mu za to byli vděčni a rádi na výstup vzpomínali. Roku 1890 umístili Blásyho přátelé a ctitelé na vrcholu Rysů pamětní tabulku s maďarským nápisem Blásy Ede emlékére – Památce E. Blásyho. O dva roky později se tabulka stala obětí vandalů.

Ještě za Blásyho života začal ve Vysokých Tatrách působit a zimnímu horolezectví se věnovat německý alpinista, důstojník a pozdější generál  Teodor Wundt (1858 – 1929). První větší úspěch prožil 10. dubna 1884, kdy v doprovodu zkušeného Jakuba Horvaya ze Starej Lesnej vystoupil na Rysy. Jemu je tedy připisován první zimní výstup.

Rysy mají tři vrcholy v hlavním hřebeni Vysokých Tatier. Nejvyšší z nich je vrchol prostřední (2503 m. n. m.).

O čtyři metry nižší je vrchol severozápadní (2498,7 m. n. m.). Je nejvyšším štítem Polska a nachází se v místě, kde státní hranice opouští hlavní hřeben Vysokých Tatier. Poláci mají tedy k vrcholu velmi vřelý vztah.

Nejnižší je vrchol jihovýchodní. Je nejblíže sedlu Váha a měří 2473 metrů.

K severu vysílají Rysy dlouhý boční hřeben. Je hřebenem hraničním a odděluje polskou Dolinu Rybiego Potoku od slovenskej Bielovodskej doliny.

Mezi Rysy a nejbližším západním sousedem, Žabím koňom, leží Žabie sedlo. Od Ťažkého štítu na jihovýchodě odděluje Rysy sedlo Váha. Od Malých Rysov v bočním severním hřebeni je odděluje Sedielko pod Rysmi.

Při pohledu z Doliny Rybiego Potoku k Rysům upoutá pozornost výrazná, šikmá, ve směru horninových vrstev se táhnoucí rýha. V goralském nářečí rysa. Polští horalé označovali takto celý masív i s přilehlými vrcholy, které jsou rozbrázděny podobnými rýhami. Tento název štítu se poprvé v literatuře objevil v Hildebrandtově díle Karpathenbilder (1863) v německé podobě Risse. Rysi tu tedy nežili.

Rysy nad Kotlinou Žabích plies

Rysy nad Kotlinou Žabích plies 

Rysy od Ťažkého štítu

Rysy od Ťažkého štítu 

Sedlo Váha, Rysy a Malé Rysy z Ganku

Sedlo Váha, Rysy a Malé Rysy z Ganku

Rysy a Česká veža z Ťažkého štítu

Rysy a Česká veža z Ťažkého štítu

Rysy a Koruna Vysokej ze Sedla nad Červeným žlabom

Rysy a Koruna Vysokej ze Sedla nad Červeným žlabom

Koruna Vysokej, sedlo Váha a Rysy z Rumanovho štítu

Koruna Vysokej, sedlo Váha a Rysy z Rumanovho štítu

Sedlo Váha a Rysy

Sedlo Váha a Rysy

Koruna Vysokej, sedlo Váha, Rysy a Malé Rysy ze Zlobivej

Koruna Vysokej, sedlo Váha, Rysy a Malé Rysy ze Zlobivej

Malé Rysy, Rysy, sedlo Váha a Koruna Vysokej z Prednej Bašty

Malé Rysy, Rysy, sedlo Váha a Koruna Vysokej z Prednej Bašty

Malé Rysy, Rysy, sedlo Váha a Koruna Vysokej ze Satana

Malé Rysy, Rysy, sedlo Váha a Koruna Vysokej ze Satana

Malé Rysy, Rysy, sedlo Váha a Koruna Vysokej z Hlinskej veže

Malé Rysy, Rysy, sedlo Váha a Koruna Vysokej z Hlinskej veže

Malé Rysy a Rysy nad Dolinou Rybiego Potoku

Malé Rysy a Rysy nad Dolinou Rybiego Potoku

Roku 1886 byl upraven chodník od Morskiego Oka a v nejtěžších místech osazen řetězy. Od té doby patří tento chodník mezi nejfrekventovanější v celých Tatrách.

Cesta na Rysy z polské strany. Morskie Oko a Czarny Staw (v popředí)

Cesta na Rysy z polské strany. Morskie Oko a Czarny Staw (v popředí)

Cesta na Rysy z polské strany

Cesta na Rysy z polské strany

Rysy, severozápadní  (polský) vrchol

Rysy, severozápadní (polský) vrchol

Roku 1911 popsal Miloš Janoška v Sprievodcovi po Tatrách výstup od Popradského plesa. Chodník, který postavili roku 1904 úpravou staršího z roku 1881, pokládal za luxusní a řetězy za zbytečné.

Roku 1899 vystoupila na Rysy Maria Skłodowska-Curie i s manželem Pierrem.

Během emigračního pobytu v polském Poronině, někdy v srpnu 1913, vystoupil na Rysy ruský revolucionář Vladimír Iljič Lenin.

18. srpna 1939 spáchal na Rysech sebevraždu zakopanský pedagog, básník, obdivovatel Vysokých Tatier, jejich oživovatel nadpřirozenými bytostmi z goralské mytologie a nekompromisní kritik jejich civilizačního ohrožení Adam Prochal (1890 – 1939). Stalo se to dva týdny před Hitlerovým vpádem do Polska, pod přímým vlivem politického napětí, které jen velmi těžko snášel. Měl u sebe noviny s útočným projevem Hitlera a byl fakticky první obětí války, která ještě nezačala.

Vítanou pomocí pro turisty byla od roku 1933 chata postavená na jižním svahu pod sedlem Váha, ve výšce 2250 metrů nad mořem. Díky nejvýše položené chatě v Tatrách podstatně vzrostla návštěvnost Rysů.

Během války se chata stala postupně útočištěm všech bojujících stran. Po válce se zde vystřídalo několik chatařů, několikrát chatu strhly laviny, sněhové i kamenné. Naposledy to bylo v roce 2000. Po tomto neštěstí začala celková obnova chaty, dílo by mělo být zcela dokončeno v roce 2013. Nutno pochválit současného chataře, Viktora Beránka, který chatě vtiskl nezaměnitelný ráz. Pod chatou vítá turisty brána do Svobodného království Rysy, ve kterém platí zákony hor, zákony dobré nálady a zvláštního horalského humoru.

Chata pod Rysmi (2004)

Chata pod Rysmi (2004)

Chata pod Rysmi (jaro 2011)

Chata pod Rysmi (jaro 2011)

Chata pod Rysmi (podzim 2012)

Chata pod Rysmi (podzim 2012)

Nedaleko chaty se nachází nejvýše položená latrína na Slovensku. A nejspíš i v celých Karpatech. Teď dobře poslouchejte! Vykonávali jste někdy svou potřebu v latríně s prosklenou čelní stěnou, s výhledem na království hor? Asi ne. Vyzkoušet si to můžete právě na tomto místě, u Chaty pod Rysy.

Od roku 1957 se každoročně začátkem srpna koná Mezinárodní výstup mládeže na Rysy. V nejlepších letech znamenala tato akce až dvě tisícovky návštěvníků, kteří se přišli poklonit bustě Velkého revolucionáře.

(Ne, nemyslím si, že by účastníci (nebo alespoň naprostá většina z nich) šlapali na vrchol právě kvůli pokloně, ovšem akce byla pojata nanejvýš vážně. Vzpomínám si, jak v době výstupu seděl na stoličce u vstupu do Mengusovskej doliny SNBák a kontroloval bumážky účastníků. Kdo nebyl účastník, kdo neměl svazáckou bumážku, nemohl dále.)

Rysy megalomanskou akci přežily, bronzová busta Lenina letěla do propasti, mezinárodní výstup ve skromnější podobě přetrval. Počet návštěvníků na vrcholu v pěkných letních dnech se ovšem příliš neliší od počtu zmiňovaného v souvislosti s organizovanou akcí. Pokud není dokonce vyšší. Jak bylo řečeno, Poláci toto místo milují…

Není divu. Pohled z Rysů je úchvatný. Morskie oko, Czarny staw, dvě ze tří největších tatranských ples. Monumentální Mengusovské štíty zrcadlící se v těchto plesech. Severní srázy spadající do Ťažkej doliny, na druhé straně Váhy tyčící se Vysoká, nalevo od ní Ganky se svou Galériou, obrovskou to horolezeckou výzvou.

Pohledu k severovýchodu dominují Ľadové štíty. Pohledu k západu pak Hrebeň Bášt, Soliská a za nimi se tyčící Kriváň.

Výstup na Rysy je fyzicky náročný a vyžaduje jistou znalost pohybu v horách. Vřele doporučuji využít teplých slunečných dnů brzkého podzimu, kdy už největší vlna turistů opadla, kdy je v horách opravdu nádherně.

Rysy, prostřední vrchol. Za ním Vysoká a Ťažký štít

Rysy, prostřední vrchol. Za ním Vysoká a Ťažký štít

Panoráma Tatier z Rysov: uprostřed Ľadové štíty, vpravo Gerlach

Panoráma Tatier z Rysov: uprostřed Ľadové štíty, vpravo Gerlach

Morskie Oko a Czarny Staw z Rysov

Morskie Oko a Czarny Staw z Rysov

Mengusovské štíty z Rysov

Mengusovské štíty z Rysov

Ľadové štíty, Pyšný štít a Lomnický štít z Rysov

Ľadové štíty, Pyšný štít a Lomnický štít z Rysov

Pohled z Rysov k východu. Vpravo Gerlach, před ním Ganek

Pohled z Rysov k východu. Vpravo Gerlach, před ním Ganek

Pohled z Rysov k západu

Pohled z Rysov k západu

Kôpky a Hrebeň Bášt z Rysov

Kôpky a Hrebeň Bášt z Rysov

Galéria Ganku z Rysov

Galéria Ganku z Rysov

Mengusovské štíty z Rysov

Mengusovské štíty z Rysov 

Dolinka pod Váhou, Kôpky a Hrebeň Bášt z Rysov

Dolinka pod Váhou, Kôpky a Hrebeň Bášt z Rysov

Ťažký štít a Vysoká z Rysov

Ťažký štít a Vysoká z Rysov 

Rysy, pohled k sverovýchodu. Ľadové štíty

Rysy, pohled k sverovýchodu. Ľadové štíty

Ťažká dolina a Ganek z Rysov

Ťažká dolina a Ganek z Rysov

Kotlina Žabích plies z Rysov

Kotlina Žabích plies z Rysov

Pod Rysmi. Kotlina Žabích plies

Pod Rysmi. Kotlina Žabích plies

********************************************************************************

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
 
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

15 komentářů: Tatranské vrcholy XXV. Rysy

  1. Buteo napsal:

    Já ti nevím, zda je to tím, že Rysy byly mým prvním vrcholem, co jsem slezl bez jakékoliv společnosti, pouze s listem turistické mapy, že jsem chvílemi zahnul blbě a se vracel, měl čas se kochat? Z úplně prvního výstupu v koloně monstr akce jsem si v známé procesí stačil všímat lidí, mezi kterými jsme se ploužil, žádný zážitek nemaje.
    Asi z těch důvodů pokládám dnešní sérii obrázků za- pro mě nejpovedenější a vzpomínky vyvolávající.
    Čekal jsem, že tam bude záběr z vrcholu dolů do polské strany. Tehdy mě zamrazilo, jak cik cak tenounkým chodníčkem musí bratři polští šplhat na svou nejvyšší. Tvůj záběr podél řetězů je ale taky pěkný.
    Dnes jsem rád, že jsem při rodinném výšlapu na Hincove plesa odbočil doprava a sám si vylezl. Jinak bych ve vzpomínkách měl trvale tu „procesí“.
    Líbí a děkuji

  2. SV napsal:

    Rysy mají tři vrcholy – to som nevedela. všade sa píše, že dvojvrchol Rysov 😯

  3. SV napsal:

    pekný článok, aj fotky. Košo má pravdu, už by to chcelo knihu 😉

  4. SV napsal:

    …..v latríně s prosklenou čelní stěnou, s výhledem na království hor
    to jeden aj zabudne, čo tam chcel robiť 😎

  5. SV napsal:

    Pepo, je veľmi sympatické, že používaš normálne pôvodné názvy štítov etc. v Tatrách.
    považujem to za určitý prejav úcty k horám.

  6. SV napsal:

    pod Rysami sa uhniezdil orandžový žirafokamzík a taky jeden z najsympatickejších tatranských chatárov 😉

  7. pepa napsal:

    Přidal jsem ještě fotografii polského vrcholu Rysov 😉

  8. pepa napsal:

    Našel jsem fotografii Chaty pod Rysmi z roku 2004. Vložil jsem…

  9. michal napsal:

    Děkuji za Vaše stránky. Máte zde nejkomplexnější informace, které jsem na internetu o Rysech našel a spousta fotografií doplní to, co člověk na vrcholu nedokázal pojmenovat. Zvláště pak pohledy z okolních vrcholů na samotné Rysy jsou ilustrativní a dokleslující.

    • pepa napsal:

      Děkuji, takový komentář potěší… 🙂
      Co se informací týče, velký vděk patří především literatuře Ivana Bohuša st. a ml. No a fotografie – snažím se! 🙂

Napsat komentář: SV Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *