Tatranské vrcholy XXVI. Svišťový štít

Svišťový štít

Dominantní štít v uzávěru Veľkej Studenej doliny, v hlavním hřebeni Vysokých Tatier.

Všechny tři vrcholy Svišťového štítu jsou snadno dostupné a nabízejí unikátní rozhledy. Žel, turistická značená trasa na vrchol nevede…

Svišťový štít (2382,6 m. n. m.)

polsky: Świstowy Szczyt; německy: Mittelgebirge; maďarsky: Kozéphegység

Rozložitý štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier se třemi vrcholy, mezi Severným Divým sedlom (masívem Divej veže) a Svišťovým sedlom (Rovienkovou stenou).

Hlavní vrchol – Veľký Svišťový štít – leží nejblíže k Severnému Divému sedlu. Na severozápad z něho vybíhá Hrebeň Svišťových veží, oddělující Svišťovú dolinu od Rovienok. Mezi Veľkým a Prostredným Svišťovým štítom leží Zadná Svišťová priehyba. Z Prostredného Svišťového štítu směřuje na jihovýchod kratší boční hřebínek, který v závěru Veľkej Studenej doliny rozděluje kotliny Divú a Rovienkovú. V nejvyšší části tohoto hřebínku se nachází Malý Svišťový štít, třetí (východní) vrchol Svišťového štítu. Mezi ním a Prostredným Svišťovým štítom se nachází Predná Svišťová priehyba.

Svišťový štít, mapa

Mohutný masív Svišťového štítu vyčnívá z hlavního hřebene Vysokých Tatier mezi masívem Divej veže a Hranatou vežou. Tvoří důležitý uzlový bod, ze kterého vybíhá do horních pater Bielovodskej doliny, mezi Svišťovú dolinu a Rovienky, Hrebeň Svišťových veží. Svišťový štít má tři vrcholy. Hlavní vrchol se nachází v jihozápadní části masívu a nazývá Veľký Svišťový štít.  Prostredný Svišťový štít, který se vypíná uprostřed vrcholového hřebene, vysílá do Veľkej Studenej doliny krátký boční hřeben, Svišťový chrbát, oddělující Rovienkovú kotlinu od Divej kotliny. Z tohoto hřebene vyrůstá nejnižší ze tří vrcholů štítu, Malý Svišťový štít.

Svišťový štít a Divá veža v závěru Veľkej Studenej doliny

Svišťový štít ze sedla Malý Závrat

Svišťový štít ze sedla Malý Závrat

Svišťový štít a dolina Rovienky ze sedla Malý Závrat

Svišťový štít nad Rovienkovou kotlinou

Zbojnícka chata a Svišťový štít 

Svišťový štít nad Rovienkovou kotlinou

Svišťový štít z Bradavice

Svišťový štít, jihovýchodní hřeben

Malý Svišťový štít a Predná Svišťová priehyba

Veľký Svišťový štít z Prostredného Svišťového štítu

Veľký Svišťový štít, Zadná Svišťová priehyba a Prostredný Svišťový štít (vpravo)

Ze všech tří vrcholů Svišťového štítu spadají do Divej kotliny sutinové svahy

Triangulační bod na Malom Svišťovom štíte

Původ názvu štítu je odvozen od jednoho z nejcennějších tatranských glaciálních reliktů, sviště horského (svišťa vrchovského).  Švédský přírodovědec Carl Linné (1707 – 1778) dal svišťovi vědecký název Arctomys marmota. v pozdější úpravě zní Marmota marmota. Ve Vysokých Tatrách se tento živočich vyvíjel izolovaně od ostatní sviští populace a pro určité odlišnosti byl zoology specifikován jako svišť vrchovský tatranský (Marmota marmota latirostris).

Svišť je plachý býložravec obývající travnaté části subalpinského a alpinského vegetačního stupně. Měří asi 60 centimetrů. V zemi si hloubí nory pospojované labyrintem chodeb. Nebezpečí signalizuje ostrým hvizdem. Nejčastějšími nepřáteli jsou liška, rys nebo orel. Během krátkého tatranského léta se musí svišť co nejvíce vykrmit, aby mu vystačila zásoba tuku na sedmiměsíční spánek. V té době mu tělesná teplota klesá na 4°C, frekvence dechu se snižuje na 4 – 5 nadechnutí za minutu.

První zmínky o tatranských svištích pocházejí z polovny 18. století. Ve starších slovenských zdrojích je svišť označován jako mercún nebo hvizdák. Už nejstarší autoři poukazovali na hrozící zánik sviští populace. Psali o jejich ohrožování pastýřskými psy a pytláky. Svišť byl vítanou pochoutkou jídelníčku a sádlo se prodávalo jako zázračný liek proti sedmorakej pliage, ale především proti souchotím (tuberkulóze). Lidé z podtatranských obcí chytali sviště pomocí psů a do želez. Pomocí dýmu je vypuzovali z jejich nor. Katastrofální nedostatek sena v roce 1889 zapříčinil, že sedláci začali vykopávat sviští nory a brát si jejich zásoby suché trávy. V některých norách jí bylo prý tolik, že ji neunesl ani dospělý chlap.

V časopise Krásy Slovenska z roku 1922 vyšel krásný článek o záchraně sviště. Nezodpovědný turista odhodil prázdnou plechovku, do které strčil hlavu svišť. Nedokázal ji pak vytáhnout ven. Hluk pak zmobilizoval jiného turistu, který sviště zachránil.

Zákony na ochranu svišťů platili už za první republiky. Sviští populaci však reálně zachránil, v hodině dvanácté, vznik Tatranského národního parku.

V různých částech Tatier je mnoho objektů pojmenovaných podle svišťů. Štíty, věže, hřebeny, sedla, potok, plesa, jeskyně. Dnes to již nejsou lokality s mimořádně velkým výskytem sviště. Primárními nositelkami svištích názvů byly vždy doliny, kde svišti skutečně žili. Názvy přešly z dolin na objekty v nich ležící nebo tvořící jejich rámec. I Svišťový štít převzal pojmenování z doliny ležící pod ním.

První známý výstup na Svišťový štít absolvoval 20. července 1897 pedagog z Wroclavi, horolezec a autor tatranských průvodců psaných v německém jazyce August Otto (1851 – 1929). Na Svišťový štít vystoupil v doprovodu novolesnianského horského vůdce Jána Hunsdorfera st. Je však pravděpodobné, že již před nimi na vrchol stanuli vojenští kartografové a lovci kamzíků. Ottova výstupová trasa vedla severovýchodním hřebenem od Svišťového sedla. Sestoupili do Divej kotliny. První zimní výstup absolvoval Gyula Komarnicki 16. února 1913. Na vrchol vystoupil na lyžích, z Divej kotliny.

O zdolání severní stěny Svišťového štítu se začali pokoušet krátce po první světové válce polští horolezci. Levou částí vystoupili jako první 31. července 1922 Adam Ferens z Lodže a Mieczysław Świerz ze  Zakopaného. Levou částí o čtrnáct let později, 7. července 1936, varšavský právník a organizátor horolezeckých expedic Tadeusz Bernadzikiewicz s mladým horolezcem ze  Zakopaného Janom Sawickým.

Svišťový štít je vděčným cílem vysokohorských turistů. Ze všech tří vrcholů spadají do Divej kotliny sutinové svahy s travnatými plošinami a výstup z této strany je nenáročný. Výstup na vrchol je však možný pouze v doprovodu horského vůdce, značená cesta k vrcholu nevede.

Všechny tři vrcholy i vrcholový hřeben Svišťového štítu nabízejí jedinečná panoramata Vysokých Tatier, nabízejí unikátní pohledy na okolní štíty a přilehlé doliny. Stát na Svišťovom štíte v čase jasného zimního dne je jedinečným zážitkem.

Divá kotlina. Uprostřed Divá veža, vlevo od ní sedlo Prielom a Východná Vysoká. Na horizontu Gerlachovský štít a Zadný Gerlach

Divá veža, Prielom a Východná Vysoká (vlevo). Na horizontu Gerlachovský štít a Zadný Gerlach

Ľadové štíty a Belianske Tatry ze Svišťového štítu

Bradavica ze Svišťového štítu

Ľadové štíty, Pyšné štíty a Lomnický štít ze Svišťového štítu

Ľadové štíty, Pyšné štíty, Lomnický štít a Prostredný hrot ze Svišťového štítu

Ľadové štíty a Belianske Tatry ze Svišťového štítu

Rovienková kotlina, Ľadové štíty, Pyšné štíty, Lomnický štít a Prostredný hrot ze Svišťového štítu

Severné Divé sedlo ze Svišťového štítu. Na horizontu Vysoká

Veľká Studená dolina ze Svišťového štítu

Veľká Studená dolina ze Svišťového štítu

Bradavica a Slavkovský štít ze Svišťového štítu

Belianske Tatry ze Svišťového štítu

Dolina Rovienky ze Svišťového štítu

*******************************************************************************