Tatranské vrcholy XXXIII. Veľký Ganek

Masív Ganku

Masív Ganku

Kdysi představoval termín Ganek poměrně dlouhý úsek tatranského hřebene na rozhraní Rumanovej, Ťažkej a Kačacej doliny.

Dnes název Ganek nesou tři tatranské vrcholy. V pojmenování je odlišuje jen jejich nadmořská výška.

Pokusy o dosažení nejvyššího z nich, Veľkého Ganku, trvaly celých dvacet let. 

Veľký Ganek 2461,8 m. n. m.

polsky: Wielki Ganek; německy: Grosser Ganek; maďarsky: Ganek

 

Nejvyšší bod masívu Ganku, tvořeného Malým, Prostredným a Veľkým Gankom. Od Prostredného Ganku je oddělen Prostrednou Gankovou štrbinou, od Rumanovho štítu Gankovou štrbinou. Tyčí se nad Rumanovou a Kačacou dolinou. Z prostředního žebra severovýchodní stěny se nad Kačacou dolinou tyčí asi 150 metrů vysoká, víceméně samostatná Gankova kôpka.

Ganek, mapa

Ganek, mapa

Kdysi zahrnoval termín Ganek úsek hlavního hřebene Vysokých Tatier od Gankovej štrbiny po Východné Rumanovo sedlo. Každý z trojice vrcholů má dnes svůj název. Bráno od severozápadu jsou to Malý Ganek, Prostredný Ganek a Ganek resp. Veľký Ganek.

Malý (vlevo), Prostredný a Veľký Ganek z Dračieho štítu

Malý (vlevo), Prostredný a Veľký Ganek z Dračieho štítu

 

Malý (vlevo), Prostredný a Veľký Ganek z Dračieho štítu

Malý (vlevo), Prostredný a Veľký Ganek z Dračieho štítu

Malý, Prostredný a Veľký Ganek z Vysokej

Malý, Prostredný a Veľký Ganek z Vysokej

Malý, Prostredný a Veľký Ganek. Vlevo Galéria Ganku a terasa Malého Ganku, která masívu dala jméno

Malý, Prostredný a Veľký Ganek. Vlevo Galéria Ganku a terasa Malého Ganku, která masívu dala jméno

Masív Ganku z Vysokej (v popředí)

Masív Ganku z Vysokej (v popředí)

Veľký Ganek (vpravo) z Východného Železného štítu. Uprostřed Zlobivá, vlevo Koruna Vysokej

Veľký Ganek (vpravo) z Východného Železného štítu. Uprostřed Zlobivá, vlevo Koruna Vysokej

Veľký Ganek (vpravo) z Prostrednej Snežnej kopy. Uprostřed Rumanov štít, vlevo Zlobivá

Veľký Ganek (vpravo) z Prostrednej Snežnej kopy. Uprostřed Rumanov štít, vlevo Zlobivá

Veľký Ganek z Prostrednej Snežnej kopy

Veľký Ganek z Prostrednej Snežnej kopy

Ganek nad Rumanovou dolinou (vpravo)

Ganek nad Rumanovou dolinou (vpravo)

Veľký Ganek z Rumanovho štítu

Veľký Ganek z Rumanovho štítu

Malý, Prostredný a Veľký Ganek z Vysokej

Malý, Prostredný a Veľký Ganek z Vysokej

Vysoká, Rysy a Veľký Ganek z Rumanovho štítu

Vysoká, Rysy a Veľký Ganek z Rumanovho štítu

Vysoká, Rysy, Veľký Ganek a Rumanov štít ze Zlobivej

Vysoká, Rysy, Veľký Ganek a Rumanov štít ze Zlobivej

Masív Ganku z Rysov (v popředí Galéria Ganku). Vpravo na horizontu Gerlachovský štít

Masív Ganku z Rysov (v popředí Galéria Ganku). Vpravo na horizontu Gerlachovský štít

Na Veľkom Ganku

Na Veľkom Ganku

Gánok, v místním dialektu ganek, znamená v lidovém stavitelství verandu. Široká sutinová rampa, která protíná severozápadní stěnu Malého Ganku ve výšce asi 300 metrů nad Ťažkou dolinou, verandu nejspíš připomínala. V této podobnosti je třeba hledat původ ne literárního názvu, který se vžil i v polském názvosloví.

Oblast Ganku patří mezi horolezecky nejvyhledávanější oblasti Vysokých Tatier. Je protkána sítí lezeckých cest ze tří přilehlých dolin. Rumanovej, Kačacej i Ťažkej.

Začátky horolezeckého zájmu o Ganek sahají do sedmdesátých let devatenáctého století. Dvě desetiletí masív vzdoroval. Až v létě roku 1895 se podařilo na nejvyšší bod masívu vystoupit.

Jako první se o výstup pokusili v červenci 1877 polský literát a znalec Tater Leopold Świerz ve společnosti horského vůdce ze Zakopaného Jędrzeja Wala ml. Z Rumanovej doliny vystoupili do Rumanovej štrbiny, vzhledem k pokročilé denní době výstup nedokončili.

Koncem 70. Let 19. století se o výstup pokusil vynikající polský horolezec, chemický inženýr Ludwik Chałubiński s vůdci Bartłomiejem Obrochtem a Wojciechem Rojem. Z Rumanovej doliny směřovali na Východné Rumanovo sedlo a na jihozápadní hřeben Ganku. Couvnout však museli z Galérie Ganku.

Po téže trase se 25. srpna 1892 vydali Karol Potkański s vůdci Janem Bachledou Tajberem a Jędrzejem Walou ml. Vystoupili až na Malý Ganek.

Následovala řada malých pokusů. Až dne 11. srpna 1895 vystoupil mladý krakovský právník Władysłav Kleczyński z Gankovej štrbiny jihovýchodním hřebenem až na nejvyšší bod Ganku. Doprovázeli ho horský vůdce Klimek Bachleda a nosič Józef Gąsienic.

O první zimní výstup se roku 1909 neúspěšně pokusila dvě maďarská družstva. Až 20. března 1910 na zasněženém vrcholu stanuli průkopník polského lyžování Mieczysław Lerski a Jerzy Maślanka, jeden ze zakladatelů polského klubu Himalaya.

********************************************************************************

Ganek nevyhledávají pouze horolezci. Z Rumanovej doliny je možné vystoupit na vrchol cestou, kterou vystoupil roku 1895 Władysłav Kleczyński s druhy. Cestu zvládnou v doprovodu horského vůdce i velmi zdatní turisté. Nutno podotknout, že se jedná o cestu bez nadsázky velmi pěknou, exponovanou.

Ganek také obdivují všichni ti, kteří cestou na Rysy procházejí sedlem Váha. Tím, že je odtud Ganek velmi blízko, budí dojem mohutného štítu. Kompozici pohledu z Váhy neodmyslitelně dokresluje Galéria Ganku, útvar v Malom Ganku. Nedostupně vyhlížející stěna, ukončená terasou, která dala Ganku název. Stěna, která je v horolezeckém slovníku velkým pojmem.

Rozhled z Ganku není tak impozantní jako z vyššího souseda, z Vysokej. Je však mnohem dramatičtější.

Rumanov štít, Zlobivá a další vrcholy v závěru Zlomísk a Batizovskej doliny tvoří skalní seskupení, které při pohledu z Ganku působí jako naprostý skalní chaos. Jako něco, co vaše srdce nemůže nechat v klidu…

Vysoká, sedlo Váha a Rysy z Veľkého Ganku

Vysoká, sedlo Váha a Rysy z Veľkého Ganku

Rumanov štít, Zlobivá, v pozadí Končistá z Veľkého Ganku

Rumanov štít, Zlobivá, v pozadí Končistá z Veľkého Ganku

Zlobivá, Končistá, Lúčne sedlo a Tupá z Veľkého Ganku

Zlobivá, Končistá, Lúčne sedlo a Tupá z Veľkého Ganku

Rumanova dolina, Lúčne sedlo a Tupá z Veľkého Ganku

Rumanova dolina, Lúčne sedlo a Tupá z Veľkého Ganku

Pohled z Veľkého Ganku přes Bielovodskú dolinu k východu

Pohled z Veľkého Ganku přes Bielovodskú dolinu k východu

 

*******************************************************************************

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
 
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 komentáře: Tatranské vrcholy XXXIII. Veľký Ganek

  1. quick napsal:

    Viděli jsme galerii Ganku z Rysů – pokud se dobře pamatuji, je to už dost dávno – zůstalo mně to v paměti proto, že se tam krátce předtím stalo nějaké neštěstí, proto mám Ganek pořád zafixovaný jako „zlou horu“.
    Jako obyčejný turista chodím jen značenými cestami, ve vrcholech mám zmatek a naše cesta na Rysy byla tehy poněkud dobrodružná, člověk tatranský by nad námi zaplakal.
    Někdy se o tom zmíním, zatím jdu obhlížet tu krásu.

    • pepa napsal:

      Děkuji, napiš o dobrodružství. 😉
      A děkuji ještě jednou. Až s tvým komentářem jsem si uvědomil,že ten hezký pohled na Ganek z Rysů mezi fotografiemi vůbec není!
      Přidávám! 😉

    • SV napsal:

      ahoj quick! vitaj ty tu! 😉
      áno, áno, napíš o ceste na Rysy! 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *