Tatranské vrcholy XXXV. Zlobivá

Zlobivá

Zlobivá

V seriálu Tatranské vrcholy se v úvodních informacích osobním sdělením vyhýbám. U Zlobivej  však učiním výjimku. 

Zlobivá mi přirostla k srdci, mám ji velmi rád. Musel jsem vynaložit spoustu úsilí, než jsem se postavil na jejím vrcholu…

Zlobivá (2425,7 m. n. m.)

polsky: Żłobisty Szczyt; německy: Martaspitze; maďarsky: Mártacsúcs

Štít charakteristického tvaru v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Vyšnou Zlobnou štrbinou (Rumanovým štítom) a Nižnou Zlobnou štrbinou (Západným Železným štítom) nad Rumanovou a Kačacou dolinou.

Masív Zlobivej tvoří hlavní severozápadní vrchol, který se označuje jako Veľká Zlobivá, prostřední vrchol (Wachterova veža) a jihovýchodní (Zlobná kopa). Vrcholy jsou odděleny Vyšnou a Nižnou Zlobnou lávkou. Ve spodní části hřebene klesajícího ze Zlobnej kopy k Nižnej Zlobnej štrbine se nachází Zlobná kôpka.

Zlobivá, mapa

Zlobivá, mapa 

Zlobivá z Doliny Zlomísk

Zlobivá z Doliny Zlomísk

Zlobivá (vlevo) z Doliny Zlomísk

Zlobivá (vlevo) z Doliny Zlomísk

Zlobivá nad Kačacou dolinou. Zprava Malé Rysy, Rysy, Ganek, Rumanov štít, Zlobivá a Snežné kopy

Zlobivá nad Kačacou dolinou. Zprava Malé Rysy, Rysy, Ganek, Rumanov štít, Zlobivá a Snežné kopy

Zlobivá (uprostřed snímku) z Ganku. V pozadí Končistá

Zlobivá (uprostřed snímku) z Ganku. V pozadí Končistá

Zlobivá (uprostřed snímku) z Ganku. V pozadí Končistá

Zlobivá (uprostřed snímku) z Ganku. V pozadí Končistá

Zlobivá (v popředí) z Rumanovho štítu

Zlobivá (v popředí) z Rumanovho štítu

Zlobivá (uprostřed vpravo) nad Kačacou dolinou. Pohled z Rumanovho štítu

Zlobivá (uprostřed vpravo) nad Kačacou dolinou. Pohled z Rumanovho štítu

Zlobivá z Rumanovho štítu

Zlobivá z Rumanovho štítu

Zlobivá nad Rumanovou dolinou

Zlobivá nad Rumanovou dolinou

Zlobná kopa a Zlobivá ze Západného Železného štítu

Zlobná kopa a Zlobivá ze Západného Železného štítu

Koruna Vysokej (vlevo), Zlobivá a Ganek z Popradského Ľadového štítu. Uprostřed v pozadí Rysy

Koruna Vysokej (vlevo), Zlobivá a Ganek z Popradského Ľadového štítu. Uprostřed v pozadí Rysy

Koruna Vysokej (vlevo), Zlobivá a Ganek z Popradského Ľadového štítu. Uprostřed v pozadí Rysy

Koruna Vysokej (vlevo), Zlobivá a Ganek z Popradského Ľadového štítu. Uprostřed v pozadí Rysy

Rysy (vlevo), Zlobivá a Ganek z Popradského Ľadového štítu

Rysy (vlevo), Zlobivá a Ganek z Popradského Ľadového štítu

Zlobivá (uprostřed) z Dračieho štítu

Zlobivá (uprostřed) z Dračieho štítu

Zlobivá nad Dolinou Zlomísk

Zlobivá nad Dolinou Zlomísk

Koruna Vysokej (vlevo), Zlobivá a Ganek z Východného Železného štítu

Koruna Vysokej (vlevo), Zlobivá a Ganek z Východného Železného štítu

Koruna Vysokej (vlevo), Zlobivá a Ganek z Východného Železného štítu

Koruna Vysokej (vlevo), Zlobivá a Ganek z Východného Železného štítu

Západný Železný štít, Zlobivá (uprostřed) a Ganek z Hrubej Snežnej kopy

Západný Železný štít, Zlobivá (uprostřed) a Ganek z Hrubej Snežnej kopy

Zlobivá (vlevo), Rumanov štít a Ganek z Prostrednej Snežnej kopy

Zlobivá (vlevo), Rumanov štít a Ganek z Prostrednej Snežnej kopy

Západný Železný štít, Zlobivá, Rumanov štít a Ganek z Prostrednej Snežnej kopy

Západný Železný štít, Zlobivá, Rumanov štít a Ganek z Prostrednej Snežnej kopy

Na začátku padesátých let minulého století se odehrála písemná komunikace mezi Tatranským muzeem v Popradě a Jazykovědným ústavem Slovenské akademie věd v Bratislavě. Lingvistům se nelíbil název tatranského štítu Zlobivá. Považovali ho za bohemismus. Navrhli přejmenovat štít na Hnevlivú.

Tatranci se vědcům snažili vysvětlit, že název štítu neobsahuje zlobu, čili slovensky hnev. Původ názvu třeba hledat v charakteristických žlabech na straně Kačací doliny, goralsky žlobech. Odtud Zlobivá, ve smyslu Žlabovitá.

Po tomto vysvětlení se jazykovědci odmlčeli a Zlobivá zůstala Zlobivou.

Hlavní severozápadní vrchol Zlobivej se označuje jako Veľká Zlobivá (2425,7 m. n. m.). Prostřední vrchol nese pojmenování Wachterova veža. Jako první ho zdolal 5. srpna 1907 Eugen Wachter společně s dvěma dalšími členy budapešťského universitního klubu horolezců Hornom a Serényim. Eugen Wachter o tři dny později zahynul na Žabím koni. Jihovýchodní vrchol bývá označován jako Zlobná kopa. Vrcholy odděluje Vyšná a Nižná Zlobná lávka.

První známý výstup na hlavní vrchol Zlobivej vykonali 29. července 1899 dva mladí milenci, později manželé, budapešťský chemický inženýr a matematik Karol Jordán (1871 – 1959) a francouzská alpinistka Marthe Lavallé (1883 – 1959). Vybrali si nejschůdnější, přesto dost těžkou (II) a místy exponovanou cestu z Rumanovy doliny levým žlabem a jihozápadním žebrem. Na vrcholu žádné stopy po předchozí návštěvě nenašli. Na vrcholu jihovýchodním našli navštívenku s dešifrovatelným jménem Károly. Na paměť této túry dostala Zlobivá v německém a maďarském jazyce pojmenování Martin štít (Márta – csúcs, Martaspitze).

V dalších letech následovalo zdolání dvou dosti těžkých až těžkých hřebenovek (II – III). Jihovýchodním hřebenem z Nižnej Zlobnej štrbiny vystoupili jako první 28. července 1905 Poláci Janusz Chmielowski a Adam Kroebl s trojicí horských vůdců a ve společnosti Karola Jordána. Aktéry prvního známého výstupu severozápadním hřebenem z Vyšnej Zlobnej štrbiny byli 22. srpna 1906 taktéž Poláci. Zygmunt Klemensiewicz a Jerzy Maślanka. Ti byli také jako první na štítu v zimních podmínkách, 9. dubna 1909.

Horolezecky nejzajímavější je severovýchodní stěna štítu s neobyčejně až krajně těžkými výstupovými cestami. Jako první toutou stěnou prostoupila v létě 1911 čtveřice horolezců. Dva Poláci, Władysław Kulczyński a Mieczysław Świerz, a dva Maďaři, Gyula a Roman Komarnicki.

Zlobivá nepatří mezi často navštěvované vrcholy. I nejjednodušší výstupová cesta, po které stoupali Jordán a Lavallé, patří mezi dosti těžké.

Ty, kdo se na vrchol dostanou, čekají překvapivé rozhledy do Kačacej doliny, ke Gerlachu, ke Končistej. Mimořádně působivý je z tohoto místa pohled na Korunu Vysokej, zrcadlový obraz pohledu od Štrbského plesa. Zvláštní je Rumanov štít v zákrytu s Gankom.

Rumanov štít (v popředí) a Ganek ze Zlobivej

Rumanov štít (v popředí) a Ganek ze Zlobivej

Koruna Vysokej (vlevo), Rysy, Ganek a Rumanov štít (vpravo) ze Zlobivej

Koruna Vysokej (vlevo), Rysy, Ganek a Rumanov štít (vpravo) ze Zlobivej

Končistá, Lúčne sedlo a Tupá ze Zlobivej

Končistá, Lúčne sedlo a Tupá ze Zlobivej

Lúčne sedlo, Tupá a Dolina Zlomísk ze Zlobivej

Lúčne sedlo, Tupá a Dolina Zlomísk ze Zlobivej

Gerlachovský štít ze Zlobivej

Gerlachovský štít ze Zlobivej

Kačací štít (vlevo), Popradský Ľadový štít, Sedlo pod Drúkom, Drúk a masív Končistej ze Zlobivej

Kačací štít (vlevo), Popradský Ľadový štít, Sedlo pod Drúkom, Drúk a masív Končistej ze Zlobivej

Pohled ze Zlobivej k severovýchodu. V popředí Kačacia dolina

Pohled ze Zlobivej k severovýchodu. V popředí Kačacia dolina

Koruna Vysokej a Rysy ze Zlobivej

Koruna Vysokej a Rysy ze Zlobivej

*********************************************************************************

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

2 komentáře u Tatranské vrcholy XXXV. Zlobivá

  1. pepa napsal:

    Komentáře z původní verze

    pepa napsal:
    …a vlastně se ani tak moc těm subjektivním informacím nevyhýbám…

    SV napsala: …a to je vlastne docela dobre 😉 to je totiž to, čo robí blog blogom. subjektivní informace a komentáre. inak by to nebol blog, ale encyklopédia 😉

  2. SV napsal:

    „Zlobivá mi přirostla k srdci, mám ji velmi rád.“ to je dobre 😎

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.