Štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier, v samém závěru Železnej kotliny.
Důstojný majestátný tvar štíhlé useknuté pyramidy ho činí nezaměnitelným.
Můj vztah k Východnému Železnému štítu je podobně vřelý, jako k ostatním štítům v Dolině Zlomísk…
Východný Železný štít (asi 2340 m. n. m.)
(Východný štít nad Železnou bránou)
polsky: Wschodni Szczyt Żelaznych Wrót; německy: Őstliche Eisernetorspitze; maďarsky: Keleti Vaskapucsúcs
Štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Východnou Železnou bránou (Snežnými kopami) a Zlomiskovou štrbinou (Popradským Ľadovým štítom) nad Kačacou dolinou a nad Železnou kotlinou v Doline Zlomísk.
Na rozdíl od svého jmenovce, Západného Železného štítu, je nepřehlédnutelný. Dokonce si troufám tvrdit, že turistům, putujícím od Štrbského Plesa k plesu Popradskému, padne při pohledu do Zlomísk do oka jako první.
Žel, pro běžného turistu věc končí tímto pohledem. Východný Železný štít je dostupný jen cestami horolezeckými, nejlehčí z nich je klasifikována obtížností UIAA II (ve vrcholové partii možná o stupeň výš). Severozápadní hrana Východného Železného štítu spadající do Východnej Železnej brány (Tilleho hrana) je jedním z nejtěžších míst při přechodu hlavního hřebene Vysokých Tatier (obtížnost VI A2 UIAA).
Smutnit ovšem běžný turista nemusí. V doprovodu horského vůdce lze vystoupit až do Východnej Železnej brány, sedla pod Tilleho hranou Východného Železného štítu. Odtud pokračovat do Kačacej doliny a obdivovat štíty hlavního tatranského hřebene ze severní strany. Sám tuto túru považuji za jednu z nejkrásnějších ve Vysokých Tatrách.
Jako první na Východný Železný štít vystoupili v roce 1904 S. Krygowski a B. Tajber. První zimní výstup uskutečnili 22. 3. 1913 K. L. Horn a E. Kátai.
První výstup severozápadní hranou uskutečnili v roce 1948 K. Tille a K. Zlatník
********************************************************************************
Zdroje: Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Arno Puškáš: Vysoké Tatry V. Horolezceký sprievodca monografia
Komentáře z předchozí verze:
lojzo napsal:
17.9.2012
U niektorých tatranských fotiek mi veľmi chýba merítko. U takého Kriváňa si veľkosť predstaviť viem, ale napríklad u prvej v tomto článku nie – tá odseknutá pyramída by kľudne mohla byť vysoká meter, rovnako ako kilometer. Zaujímavé, že sneh na ďalšej snímke v určení veľkosti už (aspoň trochu) pomôže.
pepa napsal:
20.9.2012
To jsou k nám hosti…
Neodpověděl jsem proto, že jsem byl v Tatrách. Takže to k té „neodezvě“.
Nějak té myšlence nerozumím. Tuším to bylo u Pružinskej Dúpnej jaskyně jsi napsal, že si u fotografií z jeskyň nedovedeš představit velikost. To beru. Tam je měřítko namístě. Ale u horských štítů??? Ještě jsem neviděl tatranskou fotografii (a že jsem jich už viděl), kde by toto někdo řešil. Možná je to tím, že málo jezdíš do Tater…
Existuje veličina zvaná prominence. Relativní výška hory. Já ji však ve svých „vrcholech“ neuvádím. Právě proto, že je relativní. Neuvádí ji ani renomované monografie.
Ještě mne napadá, v čem se to liší od domů? Tam také není měřítko…? Okno může být jen malinký světlík…
lojzo napsal:
20.9.2012
V Tatrách? Čo si robil v Tatrách, veď tam už musí byť sneh!
K tomu merítku: Neviem, čím to je – určite tým, že to v reále nepoznám. „málo jezdíš do Tater…“ – to je nepochybne pravda, naposledy som tam bol snáď pred ôsmimi rokmi, aj to len na „Magistrále“. Tak či tak, keby na tej titulnej fotke bol človek akokoľvek veľký, nijako by ma to neprekvapilo.
U domov je to obvykle zrejmé, výška podlažia nepustí. Ale aj tam sa nájdu výnimky, nevravím že nie. A takisto ako u štítov – asi žiadna fotka nedokáže dostatočne vyjadriť majestátnosť – či už Východného Železného štítu alebo Sagrada Familie. To si človek prosto musí „zažiť“.
pepa napsal:
20.9.2012
Aha, už jsem pochopil, o čem hovoříš. V malých fotografiích v úvodu článku to skutečně může hodně zkreslovat. Ale další fotografie to, myslím, ozřejmí…
Jinak můžeš se mnou do Tater, kdykoli, kdy budeš mít chuť. Rád tě provedu a VŽŠ ukážu. Je vidět z magistrály cestou z Plesa na pleso.
Sníh má napadnout až tento týden. Ale hned roztaje!
lojzo napsal:
20.9.2012
Dnes už napadol „v Jasnej“:[http://cestovanie.aktuality.sk/clanok/7175/foto-v-jasnej-uz-maju-snehovu-prikryvku/], tak myslím, že aj v Tatrách by sa už mohol objaviť…
SV napsal:
21.9.2012
cesta z plesa na pleso? jééé, to niečo pre mňa. plesá milujem! vezmete aj mňa?
SV napsal:
17.9.2012
si ma rozosmial Lojzík predstava Pepu, ako leze na niečo meter vysoké….
SV napsal:
17.9.2012
Lojzovi chýba merítko? Pepo nainštaluje pravítko!
SV napsal:
17.9.2012 v 09:54 (Upravit)
Můj vztah k Východnému Železnému štítu je podobně vřelý, jako k ostatním štítům v Dolině Zlomísk…
Dovolím si odhad smelý: tvoj vzťah k celým Tatrám je nanajvýš vrelý
…tento štít vyzerá ako čapatý krémeš 😉
Krémeš?! 😯 Ešte tak veterník alebo špic by som ti uznal, ale krémeš? Už si niekedy naozajstný krémeš videla? 😕
jasnežejo! a nielen videla, ale aj zjedla! toťho minulý týždeň mi kolega podaroval hneď dva 😉
teda na veterník ani na špic sa tento štít veru nepodobá 🙄
Tak potom asi pepa nevie fotiť, lebo ja tam teda žiadny krémeš nevidím. :-/
(pepo – sorry, ale ona začala! 😉 )
to záleží na uhle pohľadu, milé Lojzo 😉
ja tam ten čapatý krémeš vidím úplne jasne 😉
Já vůbec nevím, co to krémeš je, tak nemohu reagovat; zní mi to strašně maďarsky 🙁
Krémeš je zákusok a vyzerá takto: http://img.mimibazar.sk/h/bs/10/060723/22/j248.jpg
ó, ten tanierik je krásny! 😉
…som ti to už zopárkrát vysvetľovala, achjo 😉
Nemáš vysvetľovať, máš upiecť. Uvidíš, že si to potom už zapamätá.
achjaj! 😎
No já v tom teda žádný krémeš nevidím…
tak to vypadá velmi dobře! díky! 😉
…ono to aj chutí wellmi dobre! 😉