Tatranské vrcholy XXXIX. Dvojitá veža

Dvojitá veža

Dvojitá veža

Rozložitá věž v jihovýchodní části Velických Granátov nad Slavkovskou a Velickou dolinou. Jak název napovídá, má dva vrcholy.

Rozhled z Dvojitej veže bych bez nejmenších pochyb zařadil na čelné místo mého  tatranského rozhledového žebříčku…

Dvojitá veža (2311 m. n. m.)

polsky: Dwoista Turnia; německy: Ottospitze; maďarsky: Ottócsúcs

Rozložitá věž v jihovýchodní části Velických Granátov nad Slavkovskou a Velickou dolinou, v hlavní ose jihovýchodního ramena Bradavice, mezi Nižnou Granátovou štrbinou (Granátovou vežou) a Sedlom pod Dvojitou vežou (Velickou kopou). Má dva vrcholy, severní je hlavní.

Dvojitá veža, mapa

Dvojitá veža, mapa

Na Východnej Vysokej se z hlavního hřebene Vysokých Tatier odděluje boční větev směřující k Bradavici. Tam vytváří rozsochu a její jihovýchodní část pokračuje tzv. Velickými Granáty. Takto je pojmenován masív četných věžiček a věží (nejvýraznější jsou Rohatá veža, Veľká Granátová veža a Dvojitá veža) se třemi předsunutými stěnami (Velická, Granátová a Opálová  stena), padajícími do Velickej doliny.

Pastýři, lovci a později i horští vůdci nosili z Velickej doliny tmavočervené až černé granáty. Byly velmi měkké, málo lesklé, nicméně z nich brousili kamínky do svých suvenýrů, do bižuterie. V podtatranských obcích dokonce panovala fáma, že rozdrcené na prach jsou zázračným lékem, jejich sběr tedy představoval možnost jisté obživy. Granát jako amulet chránil zlatokopy, lovce. A odtud název Velické Granáty.

Dvojitá veža z Velickej kopy

Dvojitá veža z Velickej kopy

Dvojitá veža se nachází na jihovýchodním okraji masívu Velických Granátov. Od Veľkej Granátovej veže odděluje Dvojitú vežu Nižná Granátová štrbina, od Velickej kopy Sedlo pod Dvojitou vežou. Jak z názvu vyplývá, věž má dva vrcholy, přičemž severní je hlavní.

Dvojitá veža

Dvojitá veža

Dvojitá veža

Dvojitá veža

K Velickej doline vybíhá z Dvojitej veže žebro spadající nejprve do Dvojitého sedla. Žebro se následně zvedá a kulminuje Velickou stenou. Ta pak padá strmě do Velickej doliny.

Žebro vybíhající z Dvojitej veže do Dvojitého sedla a k Velickej stene

Žebro vybíhající z Dvojitej veže do Dvojitého sedla a k Velickej stene

Oblast Dvojitej veže byla nepochybně známa a navštěvována (lovci, pastýři, zlatokopy) již v dobách velmi dávných. Jako první, kdo se pokusil vrcholu dosáhnout, je v archivech zmiňován Edward Műhle (4. 8 1897). Osoba v tatranských dějinách neznámá, potvrzeno není ani dosažení vrcholu. První zimní výstup absolvovali 6. 5 1909 Zygmunt Klemensiewicz a Jerzy Maślanka.

Jižní vrchol Dvojitej veže

Jižní vrchol Dvojitej veže

Vrchol Dvojitej veže je poměrně snadno dosažitelný a nabízí impozantní rozhledy. Strmé stěny v závěru Slavkovskej doliny, mohutný masív Bradavice, pohledy takřka letecké směrem opačným, do Velickej doliny, pohledy na masív Gerlachovského štítu. Žel, turistická cesta na Dvojitú vežu nevede…

Sám považuji Dvojitú vežu za jedno z nejúžasnějších míst Vysokých Tatier…

Závěr Slavkovskej doliny z Dvojitej veže (vlevo v pozadí Bradavica)

Závěr Slavkovskej doliny z Dvojitej veže (vlevo v pozadí Bradavica)

Velické Granáty z Dvojitej veže (v pozadí Bradavica)

Velické Granáty z Dvojitej veže (v pozadí Bradavica)

Slavkovská dolina (Slavkovský štít) z Dvojitej veže

Slavkovská dolina (Slavkovský štít) z Dvojitej veže

Velická kopa z Dvojitej veže

Velická kopa z Dvojitej veže

Velické Granáty z Dvojitej veže. Vlevo Veľká Granátová veža, uprostřed Opálová veža, od ní vpravo Rohatá veža a nejvyšší Bradavica

Velické Granáty z Dvojitej veže. Vlevo Veľká Granátová veža, uprostřed Opálová veža, od ní vpravo Rohatá veža a nejvyšší Bradavica

Závěr Velickej doliny z Dvojitej veže. Zleva Gerlachovský štít, Zadný Gerlach, Litvorové sedlo, Litvorový štít a Velický štít

Závěr Velickej doliny z Dvojitej veže. Zleva Gerlachovský štít, Zadný Gerlach, Litvorové sedlo, Litvorový štít a Velický štít

Závěr Slavkovskej doliny z Dvojitej veže. V pozadí Bradavica, vlevo před ní Rohatá veža

Závěr Slavkovskej doliny z Dvojitej veže. V pozadí Bradavica, vlevo před ní Rohatá veža

Slavkovská doliny z Dvojitej veže. V pozadí Lomnický štít a Pyšný štít. Vpravo Slavkovský štít

Slavkovská doliny z Dvojitej veže. V pozadí Lomnický štít a Pyšný štít. Vpravo Slavkovský štít

********************************************************************************

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
 
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 komentářů u Tatranské vrcholy XXXIX. Dvojitá veža

  1. pepa napsal:

    Komentáře z první verze:

    SV napsal:
    fotka č.11 – wellmi vydarená

    pepa napsal:
    to je která?

    SV napsal:
    Závěr Velickej doliny z Dvojitej veže. Zleva Gerlachovský štít, Zadný Gerlach, Litvorové sedlo, Litvorový štít a Velický štít

    lojzo napsal:

    Mne sa najviac páči ten „letecký“ záber na Velickú kopu z Dvojitej veže.

    pepa napsal:
    díky…

  2. Jago napsal:

    Ten maďarský název je fascinující. To jako že Otto čučí? 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.