Tatranské vrcholy XLII. Huncovský štít

Huncovský štít

Huncovský štít

Vrchol skromně se krčící ve stínu svých mohutných sousedů. Z mnoha pohledů ho ani nespatříte, sousedé ho zastiňují či zcela překrývají. 

Nedisponuje strmými stěnami, synonymem tohoto štítu jsou rozsáhlá kamenná moře a suťoviska…

Huncovský štít (2352 m. n. m.)

polsky: Huncowski Szczyt;  německy: Hunsdorfer Spitze; maďarsky: Hunfalvi csúcs

Štít v krátkém východním hřebeni Kežmarského štítu. Od něho (přesněji od Malého Kežmarského hrbu v jeho hřebeni) ho odděluje Huncovské sedlo. Má dva vrcholy oddělené mělkou Huncovskou štrbinou; severozápadní vrchol je vyšší. Pod štítem leží Huncovská kotlina a Skalnatá dolina. Na jihovýchod klesá štít skalnatými Úšusty.

Huncovský štít, mapa

Huncovský štít, mapa

Huncovský štít (vlevo) od Sedla pod Svišťovkou.  Dále vpravo Huncovské sedlo, Kežmarský a Malý Kežmarský štít. V popředí Huncovská kotlina

Huncovský štít (vlevo) od Sedla pod Svišťovkou. Dále vpravo Huncovské sedlo, Kežmarský a Malý Kežmarský štít. V popředí Huncovská kotlina

Huncovský štít od Skalnatého plesa

Huncovský štít od Skalnatého plesa

Huncovský štít nad Huncovským sedlom

Huncovský štít nad Huncovským sedlom

Na Huncovskom štíte

Na Huncovskom štíte

Na Huncovskom štíte. V popředí severozápadní vrchol

Na Huncovskom štíte. V popředí severozápadní vrchol

Suťoviskové jižní svahy Huncovského štítu

Suťoviskové jižní svahy Huncovského štítu

Huncovský štít a Huncovské sedlo nad Huncovskou kotlinou

Huncovský štít a Huncovské sedlo nad Huncovskou kotlinou

Huncovský štít nad Huncovským sedlom

Huncovský štít nad Huncovským sedlom

V sousedství Lomnického a Kežmarského štítu se Huncovskému štítu dostává postavení skromného satelitu. Zaostává za sousedy výškou, jeho mírné svahy jsou povětšinou sutinové a jen místy je přerušují skalní žebra: pouze do Huncovského žlabu padají krátkými strmými stěnami.

Přesto již nejstarší tatranská panoramata z počátku 18. století poměrně přesně Huncovský štít vypodobňují a dokonce ho v komentáři označují samostatným názvem; mnoho jiných, významnějších vrcholů přitom ponechávají bez povšimnutí.

Juraj Buchholtz mladší ve své kresbě z roku 1717 nazvané Pohľad na časť karpatských vrchov od Veľkej Lomnice neďaleko Kežmarku s latinsko-německým komentářem označuje vrchol názvem Hunsdorfer Spitze, tedy Huncovský štít.

O dva roky později vytvořil z téže pozice tentýž autor 169 centimetrů dlouhé panorama Tatier, kde je vrchol označený jako Hunnisvillense cacumen – Die Hunsdorfer Spitze. Buchholtzovo panorama získalo v roce 1885 popradské muzeum, ztracený originál však časem nahradila fotoreprodukce v původní velikosti.

Roku 1719, ze stejného pohledu, zhotovil panorama Tatier i veľkolomnický statkář Štefan Berzeviczy. Jeho dílo je v porovnání z Buchholtzovým realističtější a výtvarně hodnotnější. Vzniklo jako zamýšlená příloha k monografii Juraja Buchholtza staršího Široko-ďaleko preslávené spišské Snežné vrchy (Das weit und breit erschollene Ziepser-Schnee-Gebűrg, 1719). Popis vrcholů je již dílem Buchholtzovým. Přesně odlišuje překrývající se Kežmarský a Huncovský štít. Originál díla se nachází ve sbírkách Maďarského národního muzea v Budapešti.

Huncovským štítom se končí jihovýchodní hřeben Kežmarského štítu. Od něj ho dělí Huncovské sedlo. Dva vrcholy štítu odděluje mělká Huncovská štrbina. Hlavní – vyšší – je vrchol severozápadní. Z jihovýchodního je však lepší výhled. Název štítu je daný polohou v historickém katastru obce Huncovce, ve starých latinských a německých spisech Villa Canis nebo Hundsdorf. Tedy Psí vesnice.

Kdo stanul na Huncovskom štíte poprvé? Okolo roku 1895 vystoupil na vrchol Ferenc Dénes, levočský gymnazijní profesor. Je však téměř jisté, že vrchol byl navštěvován dávno před tímto datem lovci a hledači pokladů. Skupinky kežmarských studentů, kteří putovali roku 1615 v čele s Davidem Frőhlichem a roku 1654 z iniciativy Daniela Speera na Kežmarský štít, se v Huncovskom sedle vrcholu Huncovského štítu přiblížili doslova na pár kroků. První zimní výstup je připisován Gűnteru O. Dyhrenfurthovi a Alfredu Martinovi (8. 3. 1906).

Začátky horolezeckých zájmů o štít je možné datovat do roku 1928. Devátého června toho roku čtveřice polských horolezců (H. Dębińska, J. Honowska, Alfred a Jan Alfred Szczepański) zlezla v Huncovskom štíte tři cesty (v západní stěně, z Lievikového kotla a v sestupu jihozápadní stěnou).

Na úpatí Huncovského štítu se nachází budova Astronomického ústavu SAV (v provozu od roku 1943). Rozlehlým sutinovým svahem pod Huncovským štítom prochází v úseku mezi Skalnatým plesom a Sedlom pod Svišťovkou Tatranská magistrála.

Oba vrcholy Huncovského štítu jsou snadno přístupné, značená turistická cesta však na vrchol nevede. Štít je možné navštívit v doprovodu horského vůdce, bývá to obvykle součástí výstupu na Kežmarské štíty.

Jihovýchodní vrchol nabízí překrásné pohledy do Podtatranské kotliny, na Nízke Tatry a na Spiš. Majestátné jsou pohledy na vyšší sousedy, Kežmarský a Lomnický štít. Zajímavý je i pohled k východu, na jižní část Belianských Tatier. Pohledy z vrcholu severozápadního jsou pouze o málo skromnější.

Lomnický štít z Huncovského sedla

Lomnický štít z Huncovského sedla

Kežmarské štíty (Malý vpravo) z Huncovského štítu

Kežmarské štíty (Malý vpravo) z Huncovského štítu

Lomnický a Kežmarský štít z Huncovského štítu

Lomnický a Kežmarský štít z Huncovského štítu

Slavkovský štít z Huncovského štítu. V popředí Lomnické sedlo a Lomnická kopa. V pozadí Nízke Tatry

Slavkovský štít z Huncovského štítu. V popředí Lomnické sedlo a Lomnická kopa. V pozadí Nízke Tatry

Skalnaté pleso a Tatranská Lomnica z Huncovského štítu

Skalnaté pleso a Tatranská Lomnica z Huncovského štítu

Veľká Svišťovka  a Belianske Tatry z Huncovského štítu

Veľká Svišťovka a Belianske Tatry z Huncovského štítu

Belianske Tatry (jižní část) z Huncovského štítu

Belianske Tatry (jižní část) z Huncovského štítu

 

********************************************************************************

Zdroje:

Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
 
 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 komentáře u Tatranské vrcholy XLII. Huncovský štít

  1. SV napsal:

    oceňujem prívetivý topografický popis 😉

  2. SV napsal:

    …tá úvodná fotka je smutná ale….chudák pleso 😥

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.