Přestože má přívlastek Velká, nepatří mezi tatranské velikány. Patří však k nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším tatranským vrcholům.
Výstup od Zeleného plesa je turistickou lahůdkou, která je korunována jedinečným monumentálním rozhledem…
Veľká Svišťovka (2037,6 m. n. m.)
polsky: Rakuska Czuba; německy: Grosser Ratzenberg; maďarsky: Nagy-Morgás
Travnato-skalnatý vrch v severovýchodním hřebeni Malého Kežmarského štítu mezi Sedlom pod Svišťovkou (Svišťovým hrbom) a Sedlom pod Malou Svišťovkou (Malou Svišťovkou) nad Huncovskou kotlinou a Dolinou Bielej vody kežmarskej.
Veľká Svišťovka je předposledním vrcholem na konci severovýchodního hřebene Malého Kežmarského štítu. Sedlo pod Svišťovkou ji odděluje od Svišťového hrbu v masívu Malého Kežmarského štítu a Sedlo pod Malou Svišťovkou od nevýrazné, lesem porostlé Malej Svišťovky.
Přestože se pyšní ve svém názvu přívlastkem Velká, zdaleka nepatří mezi velikány Tatier. Nadmořskou výšku dva tisíce metrů převyšuje jen o necelých čtyřicet metrů. Svého Malého jmenovce, Malú Svišťovku, ovšem o celých 479 metrů. emá vysokohorský charakter. Při pohledu od Zeleného plesa vypadá jako nenápadný vršek v hřebeni svažujícím se z Kežmarskej kopy. Při pohledu ze strany jižní má podobu travnato-sutinového trojúhelníku.
Veľká Svišťovka není ani důležitý objekt horolezecký. Její význam turistický je však nepopíratelný. Tkví v tom, že Sedlom pod Svišťovkou vede důležitý úsek Tatranskej magistrály mezi Skalnatou dolinou a Dolinou Zeleného plesa. Sedlem pod Malou Svišťovkou vede zas jeden ze značených chodníků z Tatranskej Lomnice na Skalnaté pleso.
Na svazích Malej a Veľkej Svišťovky se dodnes dochovaly stopy po štolách. V čase tatranské zlaté horečky jich tu jistě bylo bezpočet. Tři ze štol, jednu deset metrů dlouhou, prý vyhloubil evangelický farář Šimon Bilík (1613 – 1680), který se tu v době protireformace pět let ukrýval. Nutnými prostředky k obživě ho pravidelně zásoboval jeho syn Samuel. Aby prý Bilík neumřel od nudy, rýžoval zlato. Z jakési štoly v Malej Svišťovke prý získal tolik stříbra, že z něj vyrobil několik lžic. V roce 1677 byl omilostněn a byl mu vrácen majetek.
Dávnou minulost hledačů pokladů připomíná jedenáct Kajícníků na severovýchodním svahu Veľkej Svišťovky. Traduje se, že tyto skalní útvary jsou zkamenělí hledači pokladů, kteří si z nalezeného bohatství chtěli odnést více, než potřebovali.
17. srpna 2006 byla na vrcholu Veľkej Svišťovky instalována kovová tabulka s reliéfem okolních vrcholů, s jejich názvy a nadmořskou výškou. Byla první v rámci projektu Informační tabulky, vypracovaného občanským sdružením Tatry – EU – Vrcholy. Cílem projektu je zlepšení informovanosti návštěvníků o výhledech z vybraných míst Belianskych, Vysokých a Západných Tatier.
Díky vysunuté poloze nabízí Veľká Svišťovka překvapivě krásné rozhledy, především k západu a severozápadu. Pohledy do Zmrzlých dolín, do Červenej doliny a k Belianskym Tatrám jsou skutečně impozantní.
********************************************************************************
Základní informace:
Na vrchol Veľkej Svištovky je možné vystoupit po Tatranskej magistrále ze dvou směrů. Snazší výstup vede od Skalnatého plesa: cca 1,5 hod; na Skalnaté pleso vás dopraví lanovka z Tatranskej Lomnice.
Náročnější je výstup od Zeleného plesa: cca 2,5 hod; k Zelenému plesu je to nejblíže od autobusové zastávky či parkoviště Biela Voda na silnici z Tatranskej Lomnice do Tatranskej Kotliny; od zastávky z Zelenému plesu budete šlapat asi 2,5 hod.
********************************************************************************
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010) Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
posledná fotečka wellmi malebná!
Svišťovka má aj sympatické meno 😉
„Výstup od Zeleného plesa je turistickou lahůdkou“ notojo. aj zostup! hlavne, keď človík prehliadne značku a frčí si to dole zadkom po šudivom suťovisku! to je pocit naozaj lahodný…. 😉