Tatranské vrcholy XLIV. Mlynár

Mlynár

Mlynár je dominantou Bielovodskej doliny, nejdelší doliny Vysokých Tatier.

Majestátný, respekt vzbuzující vrchol jakoby hlídal každý váš krok v dolině. Od horárne Biela voda po sedlo Poľský hrebeň… 

Mlynár (Veľký Mlynár), 2169,8 m. n. m.

polsky: Wielki Młynarz; německy: Grosser Műller; maďarsky: Nagy-Molnár

Rozložitý vrchol v severní boční rozsoše Rysov, resp. v severovýchodním hřebeni Veľkého Žabieho štítu mezi Mlynárovým sedlom (Veľkým Žabím štítom) a Nižným Mlynárovým sedlom (Prostredným Mlynárom) nad Ťažkou, Bielovodskou a Žabou Bielovodskou dolinou. Tvoří uzlový bod, ze kterého vybíhají tři hřebeny.

Mlynár, mapa

Mlynár od horárne Biela voda

Mlynár nad Bielovodskou dolinou

Mlynár ze Žabieho Mnícha

Rozložitý masív Mlynára nad Bielovodskou dolinou

Mlynár nad Bielovodskou dolinou

Mlynár z Kačacej doliny

Mlynár (uprostřed) z Východného Mengusovského štítu

Mlynár z Wołoszyna

Mlynár od Litvorového plesa

Mlynár z ústí doliny Rovienky

Mlynár ze Západného Železného štítu

Severní hřeben Mlynára

Severní hřeben Mlynára

Mlynár (resp. Veľký Mlynár) je rozložitý vrchol v bočním hřebeni, který vybíhá od Veľkého Žabieho štítu na východ a potom se obloukem stáčí na sever. V dlouhém severním hřebeni se nachází množství „druhořadých“ vyvýšenin a sedel (jejich pojmenování je možné najít například zde); společný název pro celý masív je Mlynár.

Ve vedlejším východním hřebeni, konkrétně v Prostrednej Bielovodskej veži, se nachází skála, která svým tvarem připomíná mlynáře zdvihajícího mlýnský kámen. Otvor v mlýnském kameni je vidět z Bielovodskej doliny. Odtud pojmenování vrcholu (masívu).

Již v dávných dobách byl masív Mlynára navštěvován lovci kamzíků. Existuje záznam z roku 1867, že jistý Jan Jarząbek, lovec kamzíků ze Zakopaného, našel v tomto masívu pozůstatky lidského těla, pravděpodobně nějakého pytláka.

První doložený záznam o výstupu na vrchol Veľkého Mlynára pochází z roku 1881 (přibližný letopočet). Vrcholu tehdy dosáhl polský horolezec Ludwik Chałubiński v doprovodu dvou horských vůdců (Wojciech Bukowski a Jan Gronikowski). První zimní výstup absolvovali 4. 2. 1914 Józef Lesiecki a Józef Oppenheim.

Mlynár je vidět prakticky z každého místa turistického chodníku procházejícího Bielovodskou dolinou. Cesta vede přímo pod stěnami Mlynára, turisté si tedy mohou udělat představu o rozložitosti masívu.

Vystoupit na vrchol Mlynára je velmi složité. Návštěvní řád TANAPu povoluje výstup jen za striktně vymezených podmínek, které běžný turista nemůže splnit. Vrchol Mlynára bývá proto navštěvován jen sporadicky. A je to škoda, rozhledy z tohoto místa jsou úchvatné. Na čelné místo třeba postavit letecké pohledy do okolních dolin a z nich ještě vyzdvihnout jeden: pohled do Žabej Bielovodskej doliny. Doliny návštěvníkům Tatier zapovězené absolutně.

Žabia Bielovodská dolina z Mlynára. Žabie Bielovodské plesá, Malý Žabí štít a Žabia kopa

Pohled z Mlynára k jihu. Zleva Svišťová dolina, Zamrznutý kotol a sedlo Poľský hrebeň, Ťažká dolina

Ťažké pleso od Mlynárovho sedla

Rysy (vlevo), Malé Rysy a Veľký Žabí štít od Mlynárovho sedla

Pohled od Mlynárovho sedla do Ťažkej doliny

Malý Žabí štít, Žabia kopa a Vyšné Žabie Bielovodské pleso od Mlynárovho sedla

********************************************************************************

Zdroje:

Poslední aktualizace: 11. 9. 2013