Tatranské vrcholy XLVIII. Bradavica

Bradavica

Z hlavního hřebene Vysokých Tatier se na Východnej Vysokej odděluje rozsocha Slavkovského štítu. Jejím nejvyšším vrcholem je Bradavica.

Bradavica je současně uzlovým bodem této rozsochy, ta se tu dělí na dvě ramena. Na rameno Slavkovského štítu a na rameno Velických Granátov

Bradavica (2476 m. n. m.)

polsky: Staroleśny Szczyt; německy: Warze; maďarsky: Bibircs

Uzlový a zároveň nejvyšší vrchol v hřebeni Slavkovského štítu, kde se jeho osa, rozdělující Velickú a Veľkú Studenú dolinu, rozvětvuje na jihovýchodní a východní rameno, uzavírající Slavkovskú dolinu. Od Weszterovho štítu Bradavicu odděluje Zvodná lávka, od Rohatej veže Kvetnicové sedlo a od Západnej Skrinicovej veže Starolesnianska štrbina.

Bradavica má čtyři vrcholy. Hlavní – severovýchodní leží společně s východním v hřebeni směřujícím k Vyšnej Starolesnianskej štrbine, jihozápadní nad Kvetnicovým sedlom a západní nad Zvodnou lávkou. Severovýchodní a východní vrchol jsou od druhé dvojice vrcholů odděleny Sedlom Bradavíc.

Bradavica, mapa

Bradavica nad Veľkou Studenou dolinou

Bradavica z úbočí Svišťového štítu

Bradavica nad Veľkou Studenou dolinou

Bradavica ze Svišťového štítu

Bradavica a Weszterov štít nad Veľkou Studenou dolinou

Bradavica z Východnej Vysokej. V pozadí Slavkovský štít

Bradavica ze Slavkovského štítu

Bradavica nad Granátovou lávkou. Vpravo Rohatá veža

Bradvica ze Svišťového štítu

Bradavica od Rohatej veže. Vlevo jihozápadní a vpravo východní vrchol. Uprostřed Sedlo Bradavíc

Bradavica. Vlevo severovýchodní (hlavní) vrchol, vpravo východní

Bradavica. Jihozápadní vrchol ze západního

Bradavica. Severovýchodní (v popředí) a východní vrchol ze západního vrcholu

Bradavica. Severovýchodní (blíže) a východní vrchol ze západního vrcholu. V pozadí Slavkovský štít

Bradavica. Západní vrchol a Zvodná lávka ze severovýchodního vrcholu

Bradavica leží v rozsoše Slavkovského štítu, která se odděluje z hlavního tatranského hřebene na Východnej Vysokej a směřuje mezi Velickú a Veľkú Studenú dolinu. Bradavica je jejím nejvyšším vrcholem.  Na ní se rozsocha dále větví na rameno Slavkovského štítu a rameno Velických Granátov. Mezi nimi leží Slavkovská dolina.

Bradavica má čtyři vrcholy. Její název odráží tvar vrcholů. Ve slovenském jazyce pro ně neexistují samostatné názvy, pojmenovány jsou podle své polohy (západný, juhozápadný, severovýchodný a východný vrchol). Nejvyšší z vrcholů, severovýchodný, se vypíná nad Veľkou Studenou dolinou.

V čase, kdy bylo módou pojmenovávat tatranské vrcholy podle různých „zasloužilců“, vzešlo usnesení Uhorského Karpatského spolku pojmenovat všechny čtyři vrcholy podle jejich údajných dobyvatelů. Ve třech případech bylo navrženo propojení horolezců s nesprávnými vrcholy, v případě čtvrtém – pro hlavní vrchol – použili dokonce jméno horolezce (Oliver Gőmőry), který s Bradavicou neměl společného vůbec nic.

Poláci Bradavicu nazývají Staroleśny Szczyt (Starolesniansky štít) podle polského pojmenování Veľkej Studenej doliny. Ta patřila do katastru podtatranské obce Stará Lesná.

První úspěšný a historicky dokázaný výstup na dva nejvyšší vrcholy Bradavice uskutečnili 14. srpna 1892 dva známí polští spisovatelé Kazimierz Przerwa-Tetmajer (1865 – 1940) a Tadeus Boy-Żeleński (1874 – 1941) s několika společníky a čtyřmi horskými vůdci v čele s nejslavnějším z nich, Klimkom Bachledom (1849 – 1910). Klimkowa Turnia je od těch časů polský název nejvyššího z vrcholů Bradavice. Účastníci o svém výstupu podrobně informovali v polském tisku.

Tetmajerova skupina směřovala na Bradavicu od sedla Poľský hrebeň. Účastníci ještě před samotným výstupem na Bradavicu zdolali Východnú Vysokú, Kupolu a Weszterov štít. Pod ním sestoupili na Zvodnú lávku, která je přivedla pod západný vrchol Bradavice. Zde se dostali do složitějšího terénu, a proto nejprve vyslali na průzkum Klimka Bachledu. S ním poté sestoupili do rokliny nad Veľkú Studenú dolinu a tou vystoupali do Sedla Bradavíc. Ze sedla už snadno dosáhli severovýchodního a východního vrcholu. Sestup vedl přes Granátovú lávku do Velickej doliny.

První zimní výstup absolvovali 15. února 1906 Ernest Dubke a dr. Alfred Martin se spišskými vůdci Jánom Franzom st. a Jánom Breuerom. Roku 1907 vzbudila pozornost zimní túra Eugena Serényiho a Karola Ľudovíta Horna z Poľského hrebeňa přes Východnú Vysokú, Kupolu a Weszterov štít na Bradavicu.

Slezská sekce Uhorského Karpatského spolku postavila roku 1875 u Velického plesa skromný Sliezský dom a obhospodařovala jej. Nechala také roku 1896 vyznačit trasu z Vyšnej Kvetnice přes Kvetnicové sedlo jihovýchodním hřebenem na Bradavicu. Dílo horských vůdců Pavla Čižáka a Jána Franza st. však díky přírodním živlům časem zmizelo a obnoveno nebylo. Bradavica je považována za štít poměrně obtížně přístupný a nebylo žádoucí vábit sem nezkušené jedince.

K výstupu se dodnes využívá cesty od Poľského hrebeňa přes Zvodnú lávku. Je to cesta časově náročná a těžká, ovšem překrásná. Mohu osobně potvrdit, že patří mezi nejhezčí túry v Tatrách.

Na Bradavicu vedou i cesty jiné. Všechny se však řadí v rámci Tatier k těm obtížnějším. Pokud se vám podaří na Bradavicu vystoupit (je to možné v doprovodu horského vůdce), budete nadšeni. Každý z vrcholů nabízí zcela unikátní pohled do sousedních dolin a na tatranské štíty.

Velická dolina z Bradavice. Vlevo Gerlachovský štít a Zadný Gerlach. Vpravo sedlo Poľský hrebeň

Velická dolina z Bradavice (dole Velické pleso)

Rohatá veža a Kvetnicové sedlo ze Sedla Bradavíc

Kvetnicové sedlo. Na prvním horizontu Opálová veža

Gerlachovský štít a Zadný Gerlach z Bradavice

Veľká Studená dolina z Bradavice. Na horizontu vlevo Ľadové štíty, vpravo Pyšné štíty a Lomnický štít. Před ním Prostredný a Malý hrot a Žltá veža

Veľká Studená dolina z Bradavice. Vlevo Východná Vysoká, vpravo Svišťový štít

Veľká Studená dolina z Bradavice. Uprostřed Svišťový štít

Veľká Studená dolina z Bradavice

Slavkovské veže a Slavkovský štít z Bradavice

Velické Granáty z Bradavice

Slavkovská dolina z Bradavice

Svišťový štít z Bradavice. V pozadí Široká

Veľká Studená dolina z Bradavice. Na prvním horizontu Javorové štíty. Za nimi Ľadové štíty

Východná Vysoká a Divá veža z Bradavice

Javorové štíty a Ľadové štíty z Bradavice

Jihozápadní (vlevo) a západní vrchol Bradavice. Za nimi Gerlachovský štít

********************************************************************************

Zdroje: