Tatranské vrcholy L. Prostredný hrot

Prostredný hrot

Prostredný hrot

Prostredný hrot je jedním z nejznámějších tatranských vrcholů. Je dominantou Malej a Veľkej Studenej doliny. Společně se svými sousedy, Žltou vežou a Malým hrotom, pak patří k top dominantám celých Vysokých Tatier.

Je vyhledávaným cílem horolezců,  vysokohorských turistů…

Prostredný hrot (2441 m. n. m.)

polsky: Pośrednia Grań; německy: Mittelgrat; maďarsky: Kőzéporom

Kulminační bod Prostredného hrebeňa, vybíhajícího ze Širokej veže mezi Malú a Veľkú Studenú dolinu. Masív Prostredného hrotu odděluje od Žltej veže Sedlo za Prostredným, od Chmúrnej veže Sedlo pred Prostredným. Od nejbližšího vrcholu, Malého hrotu, ho dělí Štrbina v Prostrednom. Nad Malú Studenú dolinu vybíhá ze spodní části masívu krátké žebro zakončené Žltou stenou.

Prostredný hrot, mapa

Prostredný hrot, mapa

Prostredný hrot nad Malou Studenou dolinou

Prostredný hrot nad Malou Studenou dolinou

Prostredný hrot nad Malou Studenou dolinou

Prostredný hrot nad Malou Studenou dolinou

Prostredný hrot a Žltá stena

Prostredný hrot a Žltá stena

Prostredný hrot nad Malou Studenou dolinou

Prostredný hrot nad Malou Studenou dolinou

Prostredný hrot zpod Baranieho sedla

Prostredný hrot zpod Baranieho sedla

Prostredný hrot ze Žltej veže

Prostredný hrot ze Žltej veže

Prostredný hrot od Sesterského plesa

Prostredný hrot od Sesterského plesa

Prostredný hrot ze Snehového štítu

Prostredný hrot ze Snehového štítu

Prostredný hrot nad Malou Studenou dolinou

Prostredný hrot nad Malou Studenou dolinou

Prostredný hrot z Jordánovej cesty

Prostredný hrot z Jordánovej cesty

Žltá stena a Prostredný hrot

Žltá stena a Prostredný hrot

Prostredný hrot ze Žltej steny

Prostredný hrot ze Žltej steny

Prostredný hrot od Téryho chaty

Prostredný hrot od Téryho chaty

Prostredný hrot nad Veľkou Studenou dolinou

Prostredný hrot nad Veľkou Studenou dolinou

Prostredný hrot z Ľadovej priehyby

Prostredný hrot z Ľadovej priehyby

Prostredný hrot z Dolinky nad Vareškovým plesom

Prostredný hrot z Dolinky nad Vareškovým plesom

Prostredný hrot z Lomnického štítu

Prostredný hrot z Lomnického štítu

Prostredný hrot ze Širokej veže

Prostredný hrot ze Širokej veže

Široká veža jako uzlový bod hlavního hřebene Vysokých Tatier vysílá na jihovýchod, mezi Veľkú a Malú Studenú dolinu, dlouhý Prostredný hrebeň. Nejvyšším bodem hřebene je Prostredný hrot mezi Malým hrotom (Štrbinou v Protrednom) a Chmúrnou vežou (Sedlom pred Prostredným).

Do Veľkej Studenej doliny spadá Prostredný hrot 750 metrů vysokými srázy, kde se střídají strmé skalní stěny s travnatými plošinami. Při pohledu z Malej Studenej doliny jsou v masívu Prostredného hrotu zřetelné dvě odlišné stěny. Severní, vysokou 450 metrů, přetíná ve spojnici Štrbiny za Žltou stenou stenou a Žltej lávky Dubkeho lávka. Před 250 metrů vysokou severovýchodní stěnu vystupuje samostatný vrchol Žltej steny; vlevo od ní se nachází Malá Žltá stena.

O Prostrednom hrote se zmiňuje již starý latinský dokument o hranicích matejovských lesů z roku 1412. Prostredný hrot v něm má název Kalberk (dle současné gramatiky Kahlberg, Holý vrch). Dnešní název se v německé podobě Mittel Grat poprvé objevuje v roce 1830 v cestopisném díle německého geografa a vojenského topografa Albrechta Sydowa.

Podle staré lidové pověsti tvořil kdysi prostor mezi masívem Slavkovského štítu a Lomnického štítu jednu jedinou dolinu. Žili v ní hašteřiví manželé, obři. Nekončícím hádkám učinili přítrž tím, že vytvořili hráz – Prostredný hrebeň. Obr žil ve Veľkej a obřice v Malej Studenej doline.

Dřív, než se o Studené doliny začali zajímat turisté, působili v nich pastýři, horníci, hledači pokladů a lovci. V srpnu 1793 navštívil Malú Studenú dolinu anglický cestovatel Robert Townson. Vystoupil z ní na Lomnický štít. Prostredný hrot musel počkat až do roku 1876 na Edmunda Viliama Téryho (1856 – 1917).

5. srpna 1876 byl Téry s horským vůdcem Jánom Stillom na Lomnickom štíte. V masívu Prostredného hrotu mu padl do oka koridor, který sahal téměř k úpatí štítu, k místu zvanému Ohnisko. Rozhodli se koridor využít k výstupu na dosud nedotčený vrchol.

Svůj záměr splnili 11. srpna 1876 se dvěma dalšími společníky, Téryho přítelem Paulom Schwarzom z Vídně a smokovským hajným Samuelom Horvayom. Ze Starého Smokovce vycházeli ráno o páté. Okolo sedmé si krátce odpočinuli na Ohnisku. Potom vystoupili širokou roklinou do Sedla pred Prostredným. Na čele skupiny šel po celou dobu Téry. Ostatní mu nestačili a brzy ztratili vizuální kontakt. Rozhodli se tedy vystupovat samostatně. V půl desáté stanul Téry na nejvyšším bodě. Ostatní přišli o půl hodiny později. Nenašli žádné stopy svědčící o tom, že by někdo před nimi na vrcholu stanul. Svědky výstupu byly horolezci, kteří v té chvíli stáli na vrcholu Lomnického štítu a slyšeli oslavný výstřel.

O výstupu zanechala skupina zprávu v lahvi, kterou ukryli do kamenné mohyly. Sestup znepříjemnil liják s krupobitím; v půl třetí však byli všichni zpět na Ohnisku a krátce nato na Rainerovej chate. Po 17. hodině došli do Smokovca.

Po dvou letech, 28. července 1878, našel Téry, když opakoval výstup s vůdcem Martinom Spitzkopfom, vše na vrcholu v netknutém stavu. Do kamenné mohyly zasekli dlouhou tyč, kterou přinesl Spitzkopf. Sestoupili tentokrát novým směrem, Do Veľkej Studenej doliny.

Ještě před první světovou válkou přibylo několik prvovýstupů obtížnosti II a III. Směrovány byly severní stěnou, severozápadním hřebenem a východním žebrem. 2. dubna 1904 se uskutečnil první zimní výstup. Jeho účastníky byli Karol Jordán, Jozef Szelke a J. Lackner s vůdci Jánom Breuerom a Pavlom Spitzkopfom.

Do novodobých horolezeckých dějin se zapsal Prostredný hrot především díky diretissimě prostředkem severovýchodní stěny. Jako první ji zdolala trojice Ivan Bajo, Zdeněk Kysilka a jeho první manželka Sylva Hnátková – Kysilková. Prvovýstup absolvovali za dva dny, 9. a 10. srpna 1962. První zimní výstup diretissimou uskutečnili 19. až 21. dubna 1964 Ivan Gálfy a Ivan Urbanovič, ve stěně tedy strávili dvě noci.

Diretissima severní stěny Prostredného hrotu byla jednou z nejkrásnějších a nejtěžších cest ve Vysokých Tatrách. V horní části vedla přes téměř třicetimetrovou věž, ze které se musel udělat „přepad“ do protější strmé plotnové stěny. Horolezci, kteří diretissimu lezli opakovaně, si všimli, že časem je přepad těžší a těžší. Věž se pomalu od stěny odkláněla. Nakonec se v létě 1986 zřítila do Malej Studenej doliny. Padající skály a kameny poškodily i chodník k Téryho chate. Naštěstí balvany nikoho nezranily.

Masív Prostredného hrotu je dodnes pro horolezce mimořádně zajímavý. Na vrchol však mohou vystoupit i velmi zdatní vysokohorští turisté pod vedením horských vůdců. Ti svým klientům mohou nabídnout výstupovou trasu jak z Malej Studenej, tak i Veľkej Studenej doliny. TOP nabídkou je pak výstup Dubkeho lávkou. V tomto případě klienti stanou i na vrcholu Žltej veže a Malého hrotu.

Prostredný hrot společně s Malým hrotom a Žltou vežou tvoří seskupení, které je jednou z dominant Vysokých Tatier. V rámci obou Studených dolín má Prostredný hrot zcela výsostné postavení. Obě doliny, včetně vrcholů, které je lemují, lze přehlédnout téměř bez omezení. Velkolepý je pohled na západní a severozápadní část Vysokých Tatier. Pohled na východní část Vysokých Tatier je omezen Lomnickým hrebeňom.

Lomnický štít, Lomnické sedlo a Lomnická kopa z Prostredného hrotu

Lomnický štít, Lomnické sedlo a Lomnická kopa z Prostredného hrotu

Lomnický štít (vpravo), Pyšné štíty a Spišský štít z Prostredného hrotu

Lomnický štít (vpravo), Pyšné štíty a Spišský štít z Prostredného hrotu

Lomnický štít (vpravo), Pyšné štíty, Spišský štít , Baranie sedlo a Baranie rohy z Prostredného hrotu

Lomnický štít (vpravo), Pyšné štíty, Spišský štít , Baranie sedlo a Baranie rohy z Prostredného hrotu

Kotlina Piatich spišských plies z Prostredného hrotu. Zprava Spišský štít, Baranie rohy a Snehový štít

Kotlina Piatich spišských plies z Prostredného hrotu. Zprava Spišský štít, Baranie rohy a Snehový štít

Kotlina Piatich spišských plies a Dolinka pod Sedielkom z Prostredného hrotu. Zprava Spišský štít, Baranie sedlo, Baranie rohy, Ľadové sedlo, Snehový štít a Ľadové štíty

Kotlina Piatich spišských plies a Dolinka pod Sedielkom z Prostredného hrotu. Zprava Spišský štít, Baranie sedlo, Baranie rohy, Ľadové sedlo, Snehový štít a Ľadové štíty

Dolinka pod Sedielkom z Prostredného hrotu. Zprava Ľadové sedlo, Snehový štít, Ľadové štíty, Sedielko a Široká veža

Dolinka pod Sedielkom z Prostredného hrotu. Zprava Ľadové sedlo, Snehový štít, Ľadové štíty, Sedielko a Široká veža

Široká veža (vpravo), Ostrý štít a Javorový štít z Prostredného hrotu. V popředí Malý hrot a Žltá veža

Široká veža (vpravo), Ostrý štít a Javorový štít z Prostredného hrotu. V popředí Malý hrot a Žltá veža

Veľká Studená dolina z Prostredného hrotu. Vpravo Javorový štít, vlevo od něj Svišťový štít. V popředí vlevo Strelecká veža. Na zadním horizontu Koruna Vysokej, Rysy a Mengusovské štíty

Veľká Studená dolina z Prostredného hrotu. Vpravo Javorový štít, vlevo od něj Svišťový štít. V popředí vlevo Strelecká veža. Na zadním horizontu Koruna Vysokej, Rysy a Mengusovské štíty

Veľká Studená dolina z Prostredného hrotu. Zprava Ostrý štít, Javorový štít, Svišťový štít. Na horizontu vlevo Gerlachovský štít a Zadný Gerlach

Veľká Studená dolina z Prostredného hrotu. Zprava Ostrý štít, Javorový štít, Svišťový štít. Na horizontu vlevo Gerlachovský štít a Zadný Gerlach

Veľká Studená dolina z Prostredného hrotu. Na horizontu vlevo Gerlachovský štít a Zadný Gerlach, dále Koruna Vysokej a Rysy

Veľká Studená dolina z Prostredného hrotu. Na horizontu vlevo Gerlachovský štít a Zadný Gerlach, dále Koruna Vysokej a Rysy

Pohled z Prostredného hrotu k západu. Na horizontu Gerlachovský štít a Zadný Gerlach, před ním Bradavica

Pohled z Prostredného hrotu k západu. Na horizontu Gerlachovský štít a Zadný Gerlach, před ním Bradavica

Slavkovský štít z Prostredného hrotu

Slavkovský štít z Prostredného hrotu

Strelecká veža z Prostredného hrotu

Strelecká veža z Prostredného hrotu

Téryho chata z Prostredného hrotu. V popředí Žltá stena

Téryho chata z Prostredného hrotu. V popředí Žltá stena

Malý hrot a Žltá veža z Prostredného hrotu

Malý hrot a Žltá veža z Prostredného hrotu

 

Zdroje:

Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 komentářů u Tatranské vrcholy L. Prostredný hrot

  1. SV napsal:

    dôstojný oslavný L príspevok 😉
    zaujímavé pohľady na Terynku moju milovanú 😎

  2. Rado napsal:

    Super spracované, krásne fotky, darmo Prostredný hrot je TOP vrchol!

  3. Wicky napsal:

    Tohle jsou SUPER stránky! 🙂 Krásné pohledy na milované Tatry! 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.