Málokterý turista procházející kolem Starolesnianskeho a Sesterského plesa se nezastaví a nestočí svůj pohled k výraznému trojvrší:
Malý hrot, Prostredný hrot a Žltá veža tvoří seskupení, které je výraznou dominantou nejen obou Studených dolín, ale i celých Vysokých Tatier.
Vnímají to tak i vysokohorští turisté. Blízkost vrcholů a společné výstupové cesty jsou velkou výzvou…
Malý hrot (asi 2420 m. n. m.)
polsky: Mała Pośrednia Grań; německy: Katharinenspitze; maďarsky: Katalincsúcs
Severozápadní předvrchol Prostredného hrotu, oddělený od něho Štrbinou v Prostrednom (také Vyšná štrbina v Prostrednom), od Žltej veže pak Sedlom za Prostredným. Vypíná se nad Malou a Veľkou Studenou dolinou, do níž klesá hladkými skalními plotnami.
Malý hrot je předvrcholem Prostredného hrotu, od kterého je oddělen Štrbinou v Prostrednom (resp. Vyšnou štrbinou v Prostrednom). Od Žltej veže je oddělen Sedlom za Prostredným, do kterého ústí ze strany Malej Studenej doliny Dubkeho lávka a ze strany Veľkej Studenej doliny mohutný žlab. Do Veľkej Studenej doliny spadá na západ impozantní krátká strmá tektonická plotna.
Německý a maďarský název vrcholu je odvozen od jména německé horolezkyně Katherine Bröske (1880 – 1929), která v letech 1902 – 1907 vykonala několik významných prvovýstupů ve Vysokých Tatrách.
Seskupení Prostredný hrot, Malý hrot a Žltá veža je výraznou dominantou obou Studených dolín i celých Vysokých Tatier. Vnímají to tak i vysokohorští turisté; je obvyklé vystoupit na všechny tři vrcholy během jediné túry. Výstup však mohou realizovat pouze v doprovodu horských vůdců. Ti svým klientům mohou nabídnout výstupovou trasu jak z Malej Studenej, tak i Veľkej Studenej doliny. TOP nabídkou je pak výstup Dubkeho lávkou ze Štrbiny za Žltou stenou.
Horolezcům nabízí západní stěna Malého hrotu několik výstupových cest vysoké obtížnosti.
Pro rozhled z Malého hrotu platí totéž, co o Žltej veži: Rozhled z Malého hrotu je velkolepý. Poloha vrcholu předurčuje k nezapomenutelným pohledům do obou Studených dolin a na štíty a věže tyto doliny lemující. Jedinečný je pohled ke Gerlachovskému štítu, k Vysokej a Rysom.
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) Arno Puškáš: Vysoké Tatry III. Horolezecký sprievodca monografia (Šport Bratislava 1960) Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
Prostredný hrot, Malý hrot a Žltá veža od Starolesnianskeho plesa – veľmi pekné!
nejak som zmätená z tých výstupov s horským vodcom. Dubkeho lávku bežný turista nezvládne. alebo ano? a bežný horolezec nepotrebuje horského vodcu. tak som z toho celé dopletené….
Cestu Dubkeho lávkou zvládne turista, který už má jisté zkušenosti s pohybem na skále (lezením). Nejtěžší místo pak lze obejít (podejít) (ze Štrbiny v Prostrednom na Prostredný hrot).
Hic sunt leones je tato část VT pro mě, ale nádherná. Je mi líto, že mi není tak akorát a nejsem horolezec.Ta z. stěna by se mi líbila. Pro představu nějaké bližší údaje by nebyly?
Hezký podzim a k tomu pěkný pobyt venku, kdekoliv, jen ne na řiti u bedny.
Podívej se na stránky http://www.tatry.nfo.sk/.
Tam najdi Malý hrot a hned představu získáš. 😉 🙄
Hic sunt leones – jé, fakt? tak to sa tam musím ísť pozrieť, mačky mám wellmi rada 😉
hm, niekedy je to veľmi ľúto aj mne. ale zase, nemusím so sebou ťahať lano a všelijaký iný matroš a vlasy mi môžu viať vo vetre 😉
Díky za chytrý odkaz. Už se nemusím zde prezentovat naivními dotazy. Rovnou nahodím znalost. Hezký den
žiadne naivné dotazy som tu od teba nikdy nevidela 😉
Přesně tak!