Železniční zastávka Prostřední Lipka. Davy turistů zůstávají ve vlaku. Míří jinam, nechystají se na Králický Sněžník trasou, kterou jsme zvolili my. A je to dobře. K nádhernému podzimnímu mrazivému ránu patří klid…
Krátký průchod obcí a polní cestou vzhůru do stráně. Začínají tu rozsáhlé pastviny; daleko nad nimi, na severním obzoru, se zdvihá masív Králického Sněžníku. Téměř ideální obraz podzimní podhorské krajiny. K dokonalosti schází jen málo. Aby vítr odvanul oblaka halící vrcholky hor.
Stoupáme pozvolna cestou mezi pastvinami. Někdejší význam a důležitost cesty potvrzují vzrostlé javory, které ji sem tam dosud lemují. Věkům odolaly jen ty nejsilnější. Jejich listí teď změnou barvy sklání hlavu nadvládě podzimu.
Podzimní idyla v některých úsecích cesty ustupuje do pozadí. Turista musí zapnout veškerý um, aby našel pokračování cesty. Vede jinak, než ukazují značky; je to způsobeno neustálým posouváním hranic pastvin. Po které straně elektrického ohradníku jít? No přece po té, kde se zrovna nepasou mladí býci!
Nad pastvinami už orientační problémy nejsou. Úchvatný pohled zpět. V údolí město Králíky. Nad městem do daleka svítící klášter Hedeč. Na jihovýchodě vrchol Jeřáb, pod kterým pramení Tichá Orlice. Na jihozápadě pak mohutný Suchý vrch. Za ním, nad Červenovodským sedlem, Buková hora.
Přesto, že v dalším úseku cesty zabloudit nelze, značení je bezvadné, vyplatí se před cestou nahlédnout do mapy. Do internetové, protože ta jediná je nejspíš aktuální. Na parkovišti pod Horní Moravou se odděluje před nedávným časem červeně vyznačená trasa, mířící na vrchol Klepáče (také Klepý, polsky Trójmorski Wierch, 1144 m. n. m.). Na tomto vrcholu, ležícím na česko-polské státní hranici, se nachází 28 metrů vysoká dřevěná rozhledna. Uvedena do provozu byla v roce 2010 a nabízí rozhled nevídaných parametrů. Úchvatný pohled do historického Kłodzka. Na západě a jihozápadě se táhne hřeben Orlických hor ukončený na jihozápadě Bukovohorskou hornatinou. Jejími nejvyššími vrcholy jsou Suchý vrch a Buková hora. Jako nepatrná homole se vlevo za Bukovou horou zdvihá Lázek. Vrch nedaleko Lanškrouna s překrásnou rozhledničkou. Severní obzor uzavírá masív Králického Sněžníku. Na východě se terén propadá do údolí Moravy. Oku neujde lyžařské centrum Dolní Morava a sjezdovky nad ní. Východní obzor lemuje Hrubý Jeseník. Ten dnes díky oblačnosti nevidíme. Ale oblačnost by se během dne měla protrhat.
Klepáč je velmi významným geografickým bodem, jedním z nejzajímavějších v naší zemi. Stýkají se zde rozvodí tří moří: Baltského, Severního a Černého. Z jihovýchodních svahů stéká voda do Moravy, dále do Dunaje a Černého moře. Z jihozápadních svahů postupně do Orlice a Labe a dále do Severního moře. Ze svahů obrácených na severozápad vody tečou do Nysy, Odry a Baltského moře. Výstižný je polský název vrcholu: Trójmorski Wierch.
Další cesta na Králický Sněžník vede po státní hranici. Vyznačuje ji zelené polské značení. Cesta prochází pásmem horského lesa. Vegetačním stupněm, který například na Slovensku začíná až o tři stovky metrů výše. Svědčí to o drsném klimatu, které zde panuje.
Přes vrchol s podivným českým názvem Hleďsebe míříme na Malý Sněžník (1338 m. n. m.). Vše kolem je zbarveno do odstínů hnědé a žluté. Typických barev podzimu. A když krajinu ozáří sluneční paprsky a tyto odstíny projasní, nelze se nezastavit a neoddat se této nádheře.
Na Malém Sněžníku se zelené polské značení odděluje. Dále vede po polské straně a směřuje k Chatě na Sněžníku (Schronisko Na Śnieżniku). Nám se touto trasou nechce. Pokračujeme chodníkem po státní hranici. Ten pokračuje po hřebeni, poté se však stáčí a prudce klesá. S velkou ztrátou nadmořské výšky nic nenaděláme, na polské straně by to však bylo podobné.
Konečně klesání končí a můžeme pokračovat po červeném značení do sedla mezi Malým Sněžníkem a Králickým Sněžníkem. Pak už jen táhlé stoupání k vrcholu.
Meteorologická předpověď o rozplynutí oblačnosti se naplnila. Viditelnost je velmi dobrá. Jako na dlani se před námi krčí Rychlebské hory, za nimi lesknoucí se hladina jezer Otmuchovského (Jezioro Otmuchowskie) a Nyskieho (Jezioro Nyskie). Na východě a severovýchodě se zvedá hradba Hrubého Jeseníku se snadno rozpoznatelným Pradědem. Na západě, nad Kladskem, pak hřeben Orlických hor. Úchvatný je i pohled do hluboce zaříznutého údolí Moravy.
Přesto, že je mrazivé počasí, mrazivý vítr, a na vrcholu se bez neustálého pohybu nedá dlouho vydržet, je tu lidí jak na pouti. Nejsou to jen tradičně všudypřítomní Poláci, mnoho turistů přišlo i ze strany české, resp. moravské.
Ještě k prameni Moravy, k sošce slona, symbolu to Králického Sněžníku, a pak dlouhý sestup dolů, do Starého Města pod Sněžníkem. Opět se i na této trase vyplatí nastudovat směr cesty (od rozcestí nad Adéliným pramenem pokračujte do Stříbrnic po žluté!). Přímé značení ze Sněžníku do Starého Města neexistuje a vcelku mi uniká, proč? Je to nejbližší železniční stanice. Pravdou je, že odtud a zpátky sem míří jen zlomek turistů. Většina z nich nechá své auto nad obcí Stříbrnice.
Výlet to byl nesmírně vydařený. Kombinace všeho dobrého: Nádherná krajina, nádherné roční období, nádherné počasí.
A zbývají jen užitečné informace: Z Prostřední Lipky je to na Králický Sněžník po červeném značení 18 kilometrů. S odbočkou k rozhledně Klepý a cestou po hranici pak 20 kilometrů. Z Králického Sněžníku do Starého Města pod Sněžníkem pak 10 kilometrů.
Související články: Rychlebské hory (a ještě něco navíc…)
„Výlet to byl nesmírně vydařený. Kombinace všeho dobrého: Nádherná krajina, nádherné roční období, nádherné počasí.“ a ešte sme postretli aj krásneho sloníka!
holt vydarený výlet má byť náležite zazverený 😉
….javorová cestofotka moc pekná….
krásou krajiny bola nadšená aj princezna: http://mariannaoranska.eu/cs/stezka/ostezce.html
Opravdu paráda!
BTW: Opět jsem se poučil. Dodnes jsem si myslel, že se píše Kralický, ale ty a Pravidla českého pravopisu jste mě usvědčili z omylu. 🙂
Název vrcholu je odvozen od názvu města Králíky.
jojo, nielen LJC rozširuje obzory a úsmev 😉